âERVENÁ ¤EâICE
Obr. 160. âervená hora. Terénní náãrt hradu (podle L. Svobody)
V psan˘ch dûjinách se s hradem poprvé setkáváme k roku 1291, kdy byl majetkem zemského sudího Sezemy z âervené Hory, kter˘ se zde uvádí aÏ do roku 1295. Dal‰ím znám˘m drÏitelem byl v letech 1326–1365 MikulበPiskle z Rotemburka, toho vystfiídali páni z Jen‰tejna, ktefií hrad v roce 1393 prodali pánÛm z Náchoda. Ti za husitsk˘ch válek pfiedstavovali agilní exponenty katolické strany, a proto byla âervená Hora v roce 1421 neúspû‰nû obléhána husity. Druhé husitské obleÏení v roce 1427 skonãilo dohodou, která zajistila Hynkovi z âervené Hory a jeho lidem voln˘ odchod, hrad byl poté vypálen a pobofien. Protáhlá hradní dispozice byla v zásadû trojdílná. Za prv˘m pfiíkopem leÏelo nevelké pfiedhradí, na nûmÏ je dnes patrna pouze deprese a valovit˘ útvar v zadní ãásti za ní. V podstatû lichobûÏné jádro za dal‰ím mohutn˘m pfiíkopem se rozpadá do dvou nepfiíli‰ odli‰n˘ch v˘‰kov˘ch úrovní. Tento stav v‰ak mÛÏe b˘t v˘sledkem zpÛsobu destrukce, neboÈ nelze vylouãit, Ïe minimálnû zadní ãást jádra je zavfiená. V níÏe poloÏené pfiední ãásti jádra je patrn˘ pfiedev‰ím valovit˘ pozÛstatek obvodové hradby. Rozhraní obou úrovní pfiedstavuje relikt nejspí‰e pfiíãné, minimálnû dvouprostorové budovy, jejíÏ zdivo severní místnosti bylo ãásteãnû okopáno. Zadní ãást jádra si na jiÏní stranû uchovala torzo obvodové hradby s v˘bûhem stûny k ní pfiiléhajícího objektu a v˘razné relikty obvodové fortifikace ãi zástavby na jiÏní a západní stranû. Nejvy‰‰ím bodem dne‰ního areálu je homolovit˘ útvar v jihozápadním nároÏí této ãásti hradu, kter˘ patrnû skr˘vá pozÛstatky okrouhlé vûÏe. Podstatnû níÏe je poloÏena západní, nejspí‰e provozní a hospodáfiská ãást hradu s v˘razn˘m reliktem obvodové fortifikace, která
mohla b˘t na západní stranû i zdvojena (napfi. opatfiena parkánem). Na ➚opy‰i pak hrad zaji‰Èuje pfiíkop a val pfied ním. Hrad nebyl doposud blíÏe zkoumán a vûdomosti o nûm nejsou zdaleka dostateãné. Nevíme tedy, zda jsou v‰echny souãásti dispozice souãasné, a jak vypadala jejich zástavba. JiÏ za dne‰ního stavu vûdomostí se v‰ak zdá, Ïe âervená Hora mohla náleÏet mezi v˘znamné ‰lechtické hrady rozvíjející ➚bergfritov˘ typ. Bliωí poznání tohoto zajímavého hradu zÛstává úkolem dal‰ího v˘zkumu. âERVENÁ ¤EâICE (okr. Pelhfiimov) – hrad pfiestavûn˘ na zámek v blatné poloze ve stejnojmenném mûstû.
Hrad vznikl v území, které bylo do roku 1144 majetkem praÏského biskupství. Jeho poãátky nejsou zcela jasné. Za biskupa Tobiá‰e z Bechynû, v poslední tfietinû 13. století, se mluví o opevÀování kostela. Zda jiÏ tou dobou existoval i hrad nevíme. V prÛbûhu prvé poloviny 14. století v‰ak jiÏ o tom není pochyb. PraÏské biskupství, pozdûji arcibiskupství, hrad drÏelo aÏ do roku 1415, kdy ho Konrád z Vechty prodal Jankovi z Chotûmic. V roce 1422 ho zfiejmû dobyli husité a poté ho drÏel MikulበSokol z Lamberka. V roce 1436 se ¤eãice navrátila do rukou Janka z Chotûmic, ale jiÏ následujícího roku byla zapsána Mikulá‰ovi Trãkovi z Lípy, a v roce 1453 do majetku pánÛ ze StráÏe. V roce 1467 ji dobyl Petr Bfiekovec z Ostromeãe, od
Obr. 161. âervená ¤eãice. Plán hradu bez vyznaãení stavebních fází (podle UPâ)
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170688
âERVENÁ ¤EâICE
Obr. 162. âervená ¤eãice. Hrad v roce 1846 na rytinû J. Richtera podle kresby J. Malocha
nûhoÏ se pfies Trãky a Jana ze ·elmberka dostala v roce 1497 LeskovcÛm, ktefií zde sídlili aÏ do konce 16. století. Po roce 1560 byl star˘ hrad rasantnû pfie-
stavûn na nároãn˘ renesanãní zámek. Dal‰í stavební práce následovaly v letech 1593–1597 a poãátkem 17. století za pánÛ z ¤íãan. Jako pobûlohorsk˘
Obr. 163. âervená ¤eãice. Dne‰ní první nádvofií
konfiskát se zámek navrátil do rukou praÏského arcibiskupství. Zajímavému hradu v âervené ¤eãici byla doposud vûnována zcela minimální pozornost. Dne‰ní zámek pfiedstavuje protáhle ‰estiúhelnou pravidelnou dispozici, pÛvodnû opevnûnou pfiíkopem napájen˘m vodou ze sousedního rybníka. Na severní stranû se pfied ním dochovaly pozÛstatky mohutného valu. NároÏí vût‰í západní ãásti dispozice zaji‰Èují dvû zajímavé nepravidelnû polygonální renesanãní ba‰ty a na severní stranû obdélná vûÏiãka. Zástavba s moÏnou v˘jimkou v˘chodního, do nádvofií vystupujícího kfiídla, nevykazuje star‰í neÏ renesanãní detaily. Nelze vylouãit, Ïe zmínûné vystupující kfiídlo by mohlo b˘t pozÛstatkem pÛvodního nevelkého ãtverhranného jádra, jehoÏ eventuální západní hradba by byla strÏena v renesanci. V severozápadním nároÏí zmínûné budovy, ale jiÏ v prostoru v˘chodního nádvofií, se vypíná mimofiádnû subtilní ‰tíhlá vûÏ oválného pÛdorysu s hrotit˘mi okénky. Tuto vûÏ dosavadní literatura povaÏuje za jedin˘ pozÛstatek stfiedovûkého hradu. VûÏ je v‰ak na spáru pfiizdûna k armovanému nároÏí buì
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170688
âERVEN¯ HRÁDEK
opûráku navazující západní budovy dne‰ního v˘chodního nároÏí, nebo spí‰e k nároÏí zmínûného kfiídla zasahujícího do západního dvora. Tato konstrukce tedy musí b˘t star‰í. Gotického pÛvodu je nepochybnû i jiÏní trojprostorová budova v˘chodního nádvofií a minimálnû silná vnûj‰í obvodová zeì na v˘chodû. Z obrysu hradu vystupující severov˘chodní kfiídlo vzniklo aÏ na poãátku 17. století. Hrad v âervené ¤eãici tedy byl nejspí‰e dvou ãi trojdílnou dispozicí s pravideln˘m ãi pravidelnûj‰ím jádrem (aÈ jiÏ situovan˘m v˘‰e naznaãen˘m zpÛsobem, nebo patrnû ménû pravdûpodobnû v prostoru dne‰ního v˘chodního nádvofií). Pravidelnost (a nejspí‰e i bezvûÏovost) by dobfie zapadaly do ov‰em velmi fragmentárních poznatkÛ o podobû ➚biskupsk˘ch hradÛ prvé poloviny 14. století (srovnej napfi. nedaleké hrady v ➚Kfiivsoudovû a ➚Trhovém ·tûpánovû). Dodateãnû dostavûná, mimofiádnû ‰tíhlá a kfiehká vûÏ, je jednou z mála skuteãn˘ch ➚hlásek, postrádajících jiné bûÏné funkce hradních vûÏí. Detailnûj‰í poznání hradu zÛstává mimofiádnû naléhav˘m úkolem dal‰ího v˘zkumu, kter˘ by zde byl nepochybnû znaãnû produktivní a pfiínosn˘. âERVENICE (okr. HavlíãkÛv Brod) – zanikl˘ hrad na ostrohu nad potokem Malou Hostaãovkou jihov˘chodnû od Vrtû‰ic. Historické zprávy o hradû mlãí. ZmiÀované archeologické nálezy snad umoÏÀují uvaÏovat o jeho datování do 13. století. Dispozice byla patrnû dvojdílná. âelní pfiím˘ val a pfiíkop zfiejmû zaji‰Èoval pfiedhradí. Protáhlé jádro témûfi po ceObr. 164. âervenice. Plán hradu (podle A. Birnbaumové – L. Jansové)
Obr. 165. âerven˘ hrádek. Leteck˘ pohled
lém obvodu obíhá pfiíkop, pfied nímÏ byl vyhozen val. Na ãelní stranû je tato fortifikace zdvojena. Vnitfiní plocha nevykazuje stopy zástavby. Bliωí posouzení mimofiádnû zajímavého objektu vyÏaduje provedení moderního povrchového prÛzkumu, kter˘ doposud chybí. Mohlo by se nejspí‰e jednat o objekt z poãáteãní etapy stavby ‰lechtick˘ch hradÛ, nebo o kolonizaãní opûrn˘ bod. âERVEN¯ HRÁDEK (pÛvodnû Borek, okr. Chomutov) – hrad, na jehoÏ místû dnes stojí zámek na nepfiíli‰ v˘razné ostroÏnû u Jirkova. Poãátky hradu nejsou zcela jasné pfiedev‰ím proto, Ïe byl doposud historiky zamûÀován s ➚Nov˘m Îeberkem a zprávy k obûma lokalitám byly spojovány. Mûsteãko Borek (dne‰ní Jirkov) vzniklo ve 14. století, k roku 1362 ho drÏel Odolen z Rvenice. Záhy bylo rozdûleno, ãást náleÏela k Novému Îeberku. Kdy vznikl dne‰ní âerven˘ Hrádek není jasné, nelze vylouãit, Ïe se tak stalo aÏ na pfielomu 14. a 15. století. Prv˘m nesporn˘m drÏitelem byl Dûtfiich Kraa, milec krále Václava IV., kter˘ by mohl b˘t i jeho stavebníkem, v roce 1415. Od roku 1422 se vyskytuje jméno âerven˘ Hrádek. V 15. a 16. století se zde vystfiídalo mnoÏství majitelÛ. Po roce 1579 nechal Bohuslav Hasi‰tejnsk˘ z Lobkovic star˘ hrad renesanãnû pfiestavût. Tento zámek velmi utrpûl za tfiicetileté války a stal se zfiíceninou. V ro-
ce 1655 za Jana Adama Hrzána zapoãala novostavba dne‰ního barokního zámku a vzhledem k tomu byly zbytky star‰í zástavby zcela zbofieny. Zmizely téÏ ostatní opevÀovací prvky, zejména valy a pfiíkopy. V 80. letech na stavbû pÛsobil Jan Baptista Mathey, kter˘ zfiejmû zámku vtiskl dne‰ní podobu, doformovanou je‰tû mlad‰ími zásahy a úpravami. Jak ukázal stavebnû historick˘ prÛzkum Petra Macka, dne‰ní zámecká budova neobsahuje Ïádné relikty stfiedovûké situace. Jedin˘mi informacemi, kromû faktu, Ïe hrad stál na ostroÏnû, tak za souãasného stavu vûdomostí zÛstávají kvalitní gotické architektonické ãlánky uÏité druhotnû jako stavební materiál ve zdivu terasy pfied hlavním zámeck˘m prÛãelím. Podoba stfiedovûkého hradu nám zcela uniká. Pokud by jeho stavebníkem byl skuteãnû Dûtfiich Kraa, je toho nutno velmi litovat, protoÏe by se nejspí‰e mohlo jednat o velmi hodnotn˘ objekt a jednu z mála ‰lechtick˘ch novostaveb doby Václava IV. Nové poznatky je moÏno oãekávat v˘hradnû od dal‰ího, pfiedev‰ím archeologického v˘zkumu. Lit.: Bernau 1877; âermák 1962; NaÀková 1974. âERVEN¯ HRÁDEK (pÛvodnû Podûhusy, okr. Kolín) – zámek na místû malého hradu na návr‰í nad fiíãkou Beãvárkou ve stejnojmenné obci. Se jménem Podûhusy se poprvé set-
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170688