vzdali výměnou za restituci bývalého kláštera. Císař pak potvrdil městu patronátní práva k děkanskému kostelu a radní byli zavázáni postoupit dominikánům někdejší klášteřiště a pomoci při výstavbě konventu a opravě kostela. Dne . . byl na jižní straně kostela položen základní kámen k novému konventu. Ten byl z části dostavěn roku a osazen eofilem, který rezignoval na děkanství, a třemi dalšími řeholníky. Snad byl zároveň opravován i kostel, který byl nově zasvěcen Panně Marii Růžencové. Z jeho gotické stavby se zachoval jen barokně upravený presbytář. Roku proběhly ještě vrcholně barokní úpravy kostela, který měl dvanáct oltářů, z nichž dva zdobily Škrétovy obrazy. Na tyto stavební práce přispěl především hrabě Morzin. V roce byl dosavadní hospic povýšen na převorství, protože vedle převora žilo v konventu ještě řeholníků. Josef II. ale klášter s kněžími a bratry laiky roku zrušil. Jeho jmění bylo vyčísleno na zl. Od náboženského fondu koupila roku obec východní část kláštera, kam byla umístěna farní škola. Západní část koupili právováreční měšťané, kteří si tam zřídili vinopalnu. Pustý kostel (mobiliář byl rozprodán) byl zprofanován tím, že tam bylo nejprve skladiště vojenských zásob a později (po roce ) tam město mělo i sklad obilí, sena a slámy. V roce byla farní škola změněna na hlavní farní školu o čtyřech třídách s českým vyučovacím jazykem. Téhož roku nabídl nymburský měšťan Jan Nepomuk Zedrich obnovit vlastním nákladem kostel pro potřeby školní mládeže pod podmínkou, že si tam zřídí rodinnou hrobku. Upraven byl však jen bývalý presbytář kostela, zatímco loď byla oddělena příčkou a zůstala i nadále sýpkou a skladištěm. Při konsekraci ( ) bylo změněno patrocinium (na sv. Jana Nepomuckého) a bývalý chór byl nově vybaven (obrazy Josefa Hellicha). V roce došlo i k přestavbě lodi na radnici a divadlo. Později tam bylo již jen divadlo, aby se nakonec stal celý objekt skladištěm (depozitářem) muzea. K O LÍN — K O N V E N T S K O S T E L E M PANNY M AR IE (p o — ) Klášter byl založen zřejmě současně s městem, tedy kolem roku . Nepřímo je uváděn k roku a výslovně je doložen až v listině ze dne . . . Další zmínka je z roku v souvislosti s útokem Albrechta Habsburského, který zaútočil na město zvláště z té strany, kde stál dominikánský klášter. Útok byl však odražen posádkou pod vedením Jaroslava ze Žirotína. V roce žil v konventu převor, podpřevor, kněží a několik laiků. Z roku se dochoval zápis moritátu, v němž se hovoří o zločinu spáchaném v rychtářově domě. Konšel Václav Koler se tam pohádal s Vavřincem z Bělé a těžce jej poranil mečem. Pak uprchl k dominikánům, kde využil jejich práva azylu. Po několika dnech pořídil umírající Vavřinec závěť, v níž dominikánům (
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170649