DOUBRAVA by historizující architektury. V úplnosti se dochovala rovnûÏ sousední usedlost ãp. 9, oddûlená ‰irok˘m nezastavûn˘m pásem. Tento dvorec, zvan˘ tradiãnû RustlerÛv, patfií k nejhodnotnûj‰ím a také nejlépe udrÏovan˘m areálÛm lidové architektury na Chebsku a je ãásteãnû zpfiístupnûn jako soukromé národopisné muzeum. DÛm na západní stranû dvora, pocházející v jádru z roku 1751, má zadní díl pfiízemí rouben˘ z velmi mohutn˘ch, pfiesnû opracovan˘ch trámÛ. Pfiední obytná ãást domu byla druhotnû pfiezdûna. Nesymetrické patro domu má hrázdûnou konstrukci, zv˘raznûnou dekorativními malbami. JiÏní prÛãelí se ‰títem je hrázdûné, s velmi bohat˘m ‰ikm˘m ‰achováním. JiÏní stranu dvorce tvofií patrová obytná budova se zdûn˘mi chlévy v pfiízemí a nesymetrick˘m hrázdûn˘m patrem, nasazen˘m na roubeném vûnci, s dlouhou pavlaãí na dvorní stranû. Vstupní portálek, v nedávné minulosti pfienesen˘ na ‰títové prÛãelí, nese vroãení 1824. Jádro budovy ov‰em mÛÏe b˘t star‰í. Hrázdûn˘ ‰tít s velmi bohat˘m ‰ikm˘m ‰achováním je fie‰en stejnû jako jiÏní ‰tít domu. Mezi obûma budovami je vjezdová brána s rovn˘m pfiekladem a kapliãkovou nikou nad vjezdem. Na severní stranû dvora stojí velmi hodnotná rámová kolna, typická pro Chebsko. Smûrem do dvora se kolna otvírá tfiemi otvory, oddûlen˘mi dvûma sloupy s typick˘mi pfiekfiíÏen˘mi pásky. Na jednom ze sloupÛ je vyryto vroãení 1780. Sedlová stfiecha kolny se dvûma podávacími vik˘fii je nasazena na nízkém roubeném vûnci. Zadní a boãní stûna kolny, vãetnû ‰títu, je hrázdûná. Poslední budovou v usedlosti je mohutná zdûná dvoumlatá stodola z roku 1865 (vroãení je na jednom ze sloupkÛ vnitfiní nosné konstrukce). Drobnou chalupnickou usedlost ãp. 11, stojící na kfiiÏovatce cest ve stfiední ãásti vsi, tvofií zdûné obytné stavení s jednoduch˘m modernistick˘m dekorem a pÛdním polopatrem. Hodnotn˘m doplÀkem usedlosti je obednûná rámová kolna, zakonãená rouben˘m vûncem. V protûj‰í ãtyfiboké usedlosti ãp. 12 se dochoval zdûn˘ dÛm s polopatrem a jednoduchou fasádou ze druhé poloviny 19. století (okna se zv˘raznûn˘mi záklenky). Na dÛm kolmo navazuje kolna rámové konstrukce s typick˘mi pfiekfiíÏen˘mi pásky, smûrem do návsi obrácená hrázdûnou stûnou s pûkn˘mi vraty s vnûj‰í trámkovou nosnou kostrou. Na jiÏní stranû dvora stojí jednoduchá hráz-
Doubrava (Cheb) – prÛãelí usedlosti ãp. 9, tzv. Rustlerova statku (1997)
Doubrava (Cheb) – dÛm tzv. Rustlerova statku ãp. 9, dvorní prÛãelí (1999)
Doubrava (Cheb) – usedlost ãp. 12 (1999)
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170628
DOUBRAVA
Doubrava (Cheb) – kolna tzv. Rustlerova statku ãp. 9, detail sloupku s pfiekfiíÏen˘mi pásky s vroãením 1780 (1999)
dûná stodola. Kolna i stodola pocházejí v jádru snad z první poloviny 19. století, dne‰ní podoba s bednûn˘mi polopatry je ov‰em patrnû v˘sledkem mlad‰í úpravy. Velmi hodnotn˘m dokladem tradiãní chebské lidové architektury je téÏ sousední usedlost ãp. 13. Mohutn˘ patrov˘ dÛm zfiejmû z poãátku 19. století má druhotnû pfiezdûné pfiízemí s jednoduchou
Doubrava (Cheb) – rámová kolna tzv. Rustlerova statku ãp. 9 (1999)
eklektickou fasádou (okna s frontony). Plné patro, nasazené na roubeném vûnci, má hrázdûné stûny a ‰tít. Hrázdûné konstrukce ve ‰títovém prÛãelí jsou velmi bohatû ãlenûné typick˘m ‰ikm˘m ‰achováním. Okna navíc doplÀují dfievûné ‰ambrány s frontony a nedávno obnovená dekorativní malovaná v˘zdoba s kvûtinov˘mi motivy.
Doubrava (Cheb) – hospodáfiské stavby usedlostí ãp. 12, 13 a 15 (1997)
Kolmo k domu je napojena kolna z roku 1803, uzavírající dvÛr z v˘chodní strany. Dvorní strana kolny je podpírána sloupky s pfiekfiíÏen˘mi pásky, zadní stûna je hrázdûná. Vjezd na jiÏní stranû byl pfii poslední rekonstrukci nahrazen uωími vraty. Sedlová stfiecha kolny je nasazená na roubeném vûnci. JiÏní ‰tít s dochovan˘mi okénky s okenicemi je hrázdûn˘, ãlenûn˘ obdobnû jako kolmo navazující ‰tít domu. RovnûÏ zadní (severní) ‰tít kolny je hrázdûn˘, se ‰ikm˘m ‰achováním ve vrcholu. Usedlost doplÀuje dal‰í hrázdûná kolna a ãásteãnû hrázdûná stodola, datovaná 1810. Dále smûrem k severu navazuje na dvorec ãp. 13 usedlost ãp. 15. Obytné stavení je pfiízemní, zdûné, s kamenn˘mi ostûními oken a patrov˘m kolm˘m kfiídlem. Na roubeném vûnci domu je nasazen bohatû ãlenûn˘ hrázdûn˘ ‰tít, datovan˘ aÏ do roku 1887 (patrnû datace opravy), se ‰ikm˘mi diagonálními vzpûrami vytváfiejícími síÈov˘ vzorec a se zbytky malované v˘zdoby. Kolna rámové konstrukce je podpíraná sloupky s pfiekfiíÏen˘mi pásky, s datováním 1811 na jednom z nich. Sedlová stfiecha s hráz-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170628
DOUBRAVA
Doubrava (Cheb) – dÛm a kolna usedlosti ãp. 13 (1999)
dûn˘mi ‰títy je nasazena na roubeném vûnci s dekorativnû profilovan˘m spodním trámem. Usedlost doplÀuje mlad‰í dvoumlatá hrázdûná stodola a novûj‰í zdûná stodola. ·ikmo pfies ulici stojí poslední z dochovan˘ch doubravsk˘ch usedlostí – ãp. 16. Patrov˘ dÛm má zdûné pfiízemí a pfiední ãást patra s jednoduchou fasádou asi ze závûru 19. století (se zalamovan˘mi okenními ‰ambránami a kapliãkovou nikou). V zadní ãásti se dochovalo hrázdûné patro a ‰tít. K domu je pfiipojeno patrové zdûné kfiídlo asi ze závûru 19. století. Kolna a dal‰í stavby usedlosti pocházejí v dne‰ní podobû z první tfietiny 20. století. Z v˘chodní fiady usedlostí se do dne‰ního dne dochovalo jen osamûle stojící torzo usedlosti ãp. 3 – mohutn˘ zdûn˘ patrov˘ dÛm patrnû ze druhé poloviny 19. století a arkádová kolna se tfiemi segmentov˘mi oblouky, nasazen˘mi na kamenn˘ch sloupcích. Ze zb˘vajících dvou kfiídel pÛvodnû ãtyfibokého dvorce se zachovaly zbytky obvodového zdiva. DvÛr uzavírá segmentovû klenutá brána. Zá-
stavbu doplÀuje nûkolik nenároãn˘ch zdûn˘ch stavení, napfi. domek ãp. 18 s vaznicov˘m krovem a jednoduch˘m prÛãelím. Pfied usedlostí ãp. 9 stojí torzo kfiíÏe z roku 1863. Novodob˘ v˘voj vesnice v období po druhé svûtové válce se diametrálnû li‰il od tragického osudu naprosté vût‰iny historick˘ch vesnick˘ch sídel na Chebsku. Zatímco ostatní vesnice v regionu, s v˘jimkou nedaleké @Salajny, byly postiÏeny nezadrÏiteln˘m zánikem desítek kvalitních pfiíkladÛ hrázdûné architektury (patfiících ãasto k nejhodnotnûj‰ím lidov˘m stavbám u nás), stav nejhodnotnûj‰ích objektÛ v Doubravû zÛstal víceménû stabilizovan˘. V dobû socialismu sice zanikla témûfi celá jihov˘chodní ãást vesnice, unikátní fiada ‰esti hrázdûn˘ch dvorcÛ na západní stranû údolí se ale na‰tûstí dochovala témûfi v úplnosti, navíc vût‰inou ve vysokém stupni autenticity a bez ru‰iv˘ch modernizací. Dvû nejhodnotnûj‰í usedlosti, ãp. 8 a ãp. 9, byly péãí majitelÛ vzornû udrÏovány. Doubrava tak dnes pfiedstavuje vedle @Salajny nejv˘znamnûj‰í soubor chebské
lidové architektury a jednu z památkovû nejhodnotnûj‰ích a také nejpÛsobivûj‰ích vesnic na celém na‰em území. Celkov˘ vzhled vesnice umocÀuje zelen˘ parter s fiadou mohutn˘ch lip, dubÛ a Doubravsk˘m bukem, jehoÏ stáfií je odhadováno na 320 let. Doubrava byla pro své jedineãné kvality navrhována jiÏ v minulosti jako potenciální památková rezervace, ta byla ov‰em vyhlá‰ena aÏ roku 1995. Nûkolik staveb od té doby pro‰lo pfiíkladnou regenerací, která celkovou atraktivitu vesnice je‰tû podtrhla. Lze jen litovat, Ïe souãasnû s Doubravou nebyla památkovou rezervací prohlá‰ena také blízká @Salajna. stav: 08/1997 Literatura: Bure‰, 1995; David – Soukup, 2000; Frolec – Vafieka, 1983; Krejãa, 1991; Kuãa, 2002; Líbal – Heroutová, 1976; Mencl, 1980; Pe‰ta, 2004 B; ·imák, 1938, str. 40; ·kabrada, 1991 D.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170628