(Zpovzdálí se zvedne vlna hvízdání, dupot a výkøiky: Nesmysly! Skonèit apod.) Mann Pøestal jsem na chvíli mluvit. Na tìstí se vìt ina skuteèných zájemcù o pøedná ku z pøízemí obrátila proti galerii (Vlna syèení a volání: Pssst! Ticho tam nahoøe! Chceme sly et! ) Mann Pøednesl jsem potom svou øeè a do konce (Závìreèný potlesk, v pozadí rámus, hvízdání stahovat) Walter (ti e) Být vámi, neodcházel bych hlavním vchodem. Kdoví co mají za lubem. Jsem tady jako doma. Doprovodím vás radìji k zadnímu vchodu. (Dvojí kroky v prázdném sále, pak v dlouhé chodbì) Mann Dirigent Bruno Walter mì odvádìl pøes prázdný koncertní sál a spojovacími chodbami ven z budovy a já to v echno poci oval jako velice ivý sen, který má nìjaký skrytý význam. Proto mì zajímalo, jak moje cesta skonèí. (Kroky se zastaví, otvírání dveøí) Mann Mùj starý mnichovský pøítel mì vyvedl do boèní ulice, kde u stálo pøipravené jeho auto. Byl to estimístný fiat. (Zabouchnutí dvíøek, startování a dlouhý, slábnoucí odjezd auta) Mann Nacistické noviny otiskly z mé pøedná ky fotografii. Obecenstvo z pøízemí se pøece obrátilo proti galerii a ádalo ticho. Tehdy mì vyfotografovali. Stojím na pódiu a posluchaèi jsou ke mnì obráceni zády. Pod tím výmluvný titulek: Thomas Mann pøedná í (Horst Wessel-Lied píseò oblíbená v Nìmecku v poèátcích nacismu jako pøedìl)
3.
Auditorium mnichovské univerzity 10. února 1933
(Prostor velkého sálu pøi pøedná ce Utrpení a velikost Richarda Wagnera jako podkres vnitøního monologu) Mann Na poèátek roku 1933 pøipadlo padesát let od úmrtí Richarda Wagnera. K nadcházejícím oslavám jsem se pustil do velké studie o skladatelovi, který tak mnoho znamenal pro moji vlastní tvorbu. Tou pøedná kou jsem potom na mnichovské univerzitì zahájil wagnerovské oslavy (Prolnout do veøejného projevu) ( 97 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170395
Mann (pøedná í) Je absolutnì nemístné pøipisovat Wagnerovým národním gestùm a výrokùm dne ní smysl. Znamenalo by to fal ovat a zneu ívat jejich romantickou èistotu. Idea národního sjednocení v èasech, kdy ji Wagner vèlenil do své tvorby, byla v historicky zdùvodnìném stadiu krásná, ivotnì dùle itá, skuteènì nevyhnutelná pro budoucnost. Jestli e dne ní pìvci ve snaze dosáhnout mimo hudebního je tì i vlastenecký dojem tendenènì burácejí pøímo do parteru ver e o nìmeckém meèi je to demagogie (Pøedná ka pokraèuje jako podkres, který opìt pøekryje vnitøní monolog) Mann Veèer byl vyprodán. O pøedná ce vy ly slu né referáty. Druhý den jsme odjeli s Mielein do Holandska, kde zaèínalo moje wagnerovské pøedná kové turné. Bylo to deset dní po nastoupení Adolfa Hitlera do úøadu øí ského kancléøe (Prolnout podkres Mannovy pøedná ky do archivního záznamu projevu Adolfa Hitlera z období jeho nástupu) Mann Mielein si kdysi léèila v Davosu tuberkulózu. Napsal jsem z toho prostøedí velký román Kouzelný vrch. Teï mìla Mielein men í recidivu, a tak jsme ukonèili wagnerovské turné ve výcarsku, aby se tam trochu zotavila
4.
Nový lesní hotel v Arose bøezen 1933
(V hale zní z rozhlasu ti e dobový lágr. V recepci zvoní telefon) Recepèní (volá) Pan doktor Thomas Mann, telefon! Volá Mnichov! Mann (spìchá pøes halu) Tady! U jdu! Dìkuji (Vezme sluchátko) Thomas Mann, prosím. Erika (v telefonu) Erika. Ahoj, tati! Jak se máte? Mann Ahoj, Eriko! Výbornì! Je tady nádhernì! Sníh, slunce, celý den modrá obloha, co ti mám povídat koda e u musíme zpátky. Erika (v telefonu) Právì proto ti volám. Mìli byste se tam radìji je tì nìjaký èas zdr et. Tady je zrovna teï pøí erné poèasí. V Mnichovì i v okolí Mann To se zmìní ze dne na den. Doma mì èeká spousta práce! ( 98 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170395
Erika (v telefonu) Ale tady je stra nì dusno! A taky hrozné bouøky! Znièehonic Mann Bouøky? Teï zjara ? Klaus (v telefonu ti e) Pùjè mi to! Ahoj, tati, Klaus. Ví , tady je zrovna velký jarní úklid. V ude se bílí, natírá, hlavnì nahnìdo, rozumí ? V echno je vzhùru nohama! Mann Nepoøádek v domì mi nevadí. Já musím pracovat. Pozítøí s Mielein odjí díme Erika (v telefonu) Dej to sem! Tati, ale tady hoøelo! Mann (zara enì) Co e ? U nás hoøelo ? Erika (v telefonu) V Berlínì. Øí ský snìm. Copak vùbec neète noviny ? Právì jsi tady mìl náv tìvu. Dva pánové!! V ko ených kabátech! Mann (nechápe) V jakých kabátech ? Kdo e to byl ? Klaus (v telefonu) Pùjè! Tati, proboha, copak vùbec nic nechápe ? Mann (rozpaèitì) Co je to s vámi? Vy jste nìco slavili ? Tak kdo to tam u nás byl ? Erika (v telefonu zoufale) Tati, zùstaòte, kde jste Sem se u nevracejte! Sly í mì? Mann (v oku) Co e ? Ach tak U rozumím v emu. Ano , ov em Ale v echny rukopisy mám pøece doma Erika (v telefonu) Mlè, proboha! (Zavìsí, ve sluchátku Manna se ozve pípání, dokud sám také nezavìsí)
5.
Dùm Thomase Manna v Küsnachtu srpen 1933
(Poklidné odbíjení sloupkových hodin) Mann Kolikrát se mi od té doby vybavily ver e Augusta Platena Recitátor Kdo nechce na zlu trpìt spoluvinou, lehce se mù e vydìdìncem stát, v dy dva pravdu mají dneska jinou. Odejdi rad i, opus svoji vlast, nemá -li s hloupým pokolením splynout, plebejské zá ti napospas se vzdát Mann Tady mi kdekdo radil, abych se vrátil. Ale jak mám ít
( 99 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170395