(Zpovzdálí se zvedne vlna hvízdání, dupot a výkøiky: Nesmysly! Skonèit apod.) Mann Pøestal jsem na chvíli mluvit. Na tìstí se vìt ina skuteèných zájemcù o pøedná ku z pøízemí obrátila proti galerii (Vlna syèení a volání: Pssst! Ticho tam nahoøe! Chceme sly et! ) Mann Pøednesl jsem potom svou øeè a do konce (Závìreèný potlesk, v pozadí rámus, hvízdání stahovat) Walter (ti e) Být vámi, neodcházel bych hlavním vchodem. Kdoví co mají za lubem. Jsem tady jako doma. Doprovodím vás radìji k zadnímu vchodu. (Dvojí kroky v prázdném sále, pak v dlouhé chodbì) Mann Dirigent Bruno Walter mì odvádìl pøes prázdný koncertní sál a spojovacími chodbami ven z budovy a já to v echno poci oval jako velice ivý sen, který má nìjaký skrytý význam. Proto mì zajímalo, jak moje cesta skonèí. (Kroky se zastaví, otvírání dveøí) Mann Mùj starý mnichovský pøítel mì vyvedl do boèní ulice, kde u stálo pøipravené jeho auto. Byl to estimístný fiat. (Zabouchnutí dvíøek, startování a dlouhý, slábnoucí odjezd auta) Mann Nacistické noviny otiskly z mé pøedná ky fotografii. Obecenstvo z pøízemí se pøece obrátilo proti galerii a ádalo ticho. Tehdy mì vyfotografovali. Stojím na pódiu a posluchaèi jsou ke mnì obráceni zády. Pod tím výmluvný titulek: Thomas Mann pøedná í (Horst Wessel-Lied píseò oblíbená v Nìmecku v poèátcích nacismu jako pøedìl)
3.
Auditorium mnichovské univerzity 10. února 1933
(Prostor velkého sálu pøi pøedná ce Utrpení a velikost Richarda Wagnera jako podkres vnitøního monologu) Mann Na poèátek roku 1933 pøipadlo padesát let od úmrtí Richarda Wagnera. K nadcházejícím oslavám jsem se pustil do velké studie o skladatelovi, který tak mnoho znamenal pro moji vlastní tvorbu. Tou pøedná kou jsem potom na mnichovské univerzitì zahájil wagnerovské oslavy (Prolnout do veøejného projevu) ( 97 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170395