předklonil nad jejím obličejem, vyrazil mu na čele ledový pot. Zavřel oči a znovu je otevřel. V ústech oběti byl patrný kousek černé krajky. – Vidíš to? zeptal se Karin. – Ano, vidím. Držela si ruku před ústy. Za nimi se objevil Sohlman. – Soudní patolog je na cestě. Měl by dorazit do Visby ještě o víkendu. Máme štěstí. Zatím se nám nepodařilo oběť identifikovat. Nemá kabelku ani žádné doklady, ale může to být patrně jedině Frida Lindhová. Věk i popis odpovídá. Navíc jsme na druhé straně cesty mezi keři našli dámské kolo. – To je příšerné, řekl Knutas. Jenom několik set metrů od domova. Obrovská chodba v budově státní televize ve stockholmské čtvrti Gärdet byla plná lidí. Dnes večer se koná každoroční letní slavnost Švédské televize, na kterou jsou zváni všichni zaměstnanci. Přišlo přes patnáct set lidí a ti nyní korzují po obrovských studiích lemujících chodbu. V pracovních dnech se používají k natáčení zábavných pořadů a nekonečných seriálů, teď se zde slaví a tančí. V samotné chodbě se teď na několika barech ve velkém míchají koktejly. Támhle se baví sebejistý meteorolog s bulvárními novináři. Jeden z moderátorů proplouvá kolem se zrakem upřeným do neznáma a jako vždy hledá nějakou půvabnou asistentku s ladnými křivkami, do které by se s chutí zakousl. Televizní baletní soubor dovádí na jednom z parketů. Mezi členy souboru panují úzké vztahy, o dění a lidi kolem sebe se evidentně vůbec nestarají. Johan a Peter se s kolegy z Regionálních zpráv postavili k jednomu z barů a popíjejí mexické koktejly. Tequillu s limonádou, limetkovou šťávou, citronem a spoustou ledu. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170298