pozdÏ. St¯Ìzlivost vymazala to, co vymalovalo opo- 101 jenÌ. Vraù se, neû tÏ hostÈ tady uvidÌ a ¯eknou, ûe jsi zradila manûela o svatebnÌ noci, stejnÏ jako jsi zradila mne v dobÏ mÈ nep¯Ìtomnosti.ì Jakmile nevÏsta uslyöela tato slova, rozt¯·sla se jako vadnoucÌ kvÏtina p¯ed bou¯Ì a ¯ekla bolestnÏ: ÑNikdy se nevr·tÌm do onoho domu, neboù jsem jej opustila navûdy. NynÌ se cÌtÌm jako vÏzeÚ, kter˝ uprchl ze svÈho ûal·¯eÖ Neodvrhuj mÏ a ne¯Ìkej, ûe jsem tÏ zradila. Ruce, kterÈ spojily tvÈ srdce s m˝m, jsou silnÏjöÌ neû ruce emÌra a knÏze, kterÈ p¯i¯kly mÈ tÏlo mÈmu odpudivÈmu manûelovi. NenÌ takov· sÌla, kter· by mi tÏ vzalaÖ Ani smrt nedok·ûe odlouËit naöe duöe, neboù je-li co v˘le nebes, jenom nebesa to mohou zase zmÏnit.ì P¯edstÌraje lhostejnost a snaûe se vymanit z jejÌho objetÌ, Salim odvÏtil: ÑOdstup ode mne! Miluji jinou s takovou v·önÌ, ûe dÌky nÌ zapomÌn·m, ûe v˘bec chodÌö po svÏtÏ. NadûÌbÌ nelhala, kdyû ti ¯ekla, ûe m·m r·d ji. Vraù se k manûelovi a buÔ mu vÏrnou ûenou, jak ti to ukl·d· z·kon.ì NevÏsta zoufale vyk¯ikla: ÑNe, ne! J· ti nevϯÌm, Salime! J· vÌm, ûe mÏ milujeö, Ëtu ti to v oËÌch, cÌtÌm to, kdyû jsem ti nablÌzku, nikdy tÏ neopustÌm kv˘li manûelovu blahobytu, dokud mi srdce bude bÌt; p¯iöla jsem, abych tÏ n·sledovala t¯eba na konec svÏta. VeÔ mÏ, Salime, nebo prolij mou krev a zbav mÏ ûivota.ì Hlasem stejnÏ tich˝m jako p¯edtÌm Salim odpovÏdÏl: ÑOdejdi ode mne, nebo zaËnu k¯iËet
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170182