Abeceda reálného socialismu (Ukázka, strana 99)

TĹ™i sloky pĂ­snÄ› Dopis SvobodnĂŠ EvropÄ›: ‡ 9\ FR MVWH SR QRFtFK ODGLOL GUiW\ XĂžLOL VRXVHG\ SRWRPNĤP OKiW VO\ĂŁWH R SURURFtFK V WXSĂŞPL GUiS\ MDN VH MLP ]ÄœtWLO WHQ XStÄœt KUDG ‡ =WUDWLOL REOLĂžHM Âą WR GRODU E\O GĤYRG SR ERNX *RHEEHOVĤ MH MLP 2. =WUDWLOL REOLĂžHM L MD]\N L SĤYRG WHć KUDMt QiP ] SDUWHVX KODV &,$ ‡ 'tN\ 9iP 'tN\ 9iP FKODStNX VWDWHĂžQĂŞ ]D YDĂŁL RGYDKX UR]XP D VtOX 9\ MVWH QiĂŁ NDSLWiQ Âą RQL MVRX ]E\WHĂžQt 3ÄœLGDO MVWH EODQN\WX GR NÄœtGHO PtUX

Dopisy pracujĂ­cĂ­ch Dopisy pracujĂ­cĂ­ch byly pĹ™ipravovĂĄny stranickĂ˝mi funkcionĂĄĹ™i na objednĂĄvku jejich nadřízenĂ˝ch pĹ™edem pĹ™ed rĹŻznĂ˝mi shromĂĄĹždÄ›nĂ­mi proti nÄ›Ä?emu/nÄ›komu nebo naopak na „podporu rozhodnutĂ­ strany a vlĂĄdy“. V dopisech pracujĂ­cĂ­ch pak ĂşÄ?astnĂ­ci tÄ›chto shromĂĄĹždÄ›nĂ­ „poĹžadovali“ prĂĄvÄ› to, co strana potĹ™ebovala podpoĹ™it. Strana tak pro svĂĄ rozhodnutĂ­ zĂ­skĂĄvala lidovou podporu, kterĂĄ je mÄ›la legitimizovat. Viz tĂŠĹž: Procesy, ProvolĂĄnĂ­, Rezoluce

DoporuÄ?enĂ­ DoporuÄ?enĂ­ nebo alespoĹˆ souhlas byly tĹ™eba v případech podĂĄvĂĄnĂ­ naprostĂŠ vÄ›tĹĄiny ŞådostĂ­. DoporuÄ?enĂ­ se pĹ™iklĂĄdala k Şådostem o studium, vÄ›tĹĄĂ­ byt, devizovĂ˝ příslib apod. DoporuÄ?enĂ­ dĂĄvali vedoucĂ­, pĹ™edsedovĂŠ stranickĂŠ organizace, nĂĄrodnĂ­ vĂ˝bory, uliÄ?nĂ­ vĂ˝bory, pĹ™edsedovĂŠ odborovĂŠ organizace, domovnĂ­ dĹŻvÄ›rnĂ­ci, případnÄ› dalĹĄĂ­ osoby nebo organizace podle přísluĹĄnĂ˝ch poĹžadavkĹŻ. DĹŻleĹžitĂ˝m kritĂŠriem pĹ™i rozhodovĂĄnĂ­, zda urÄ?itou Şådost doporuÄ?it, nebo ne, byl posudek Ĺžadatele. Viz tĂŠĹž: ÄŒĂĄrka, DoporuÄ?enĂ­ ke studiu, ĂšÄ?ast, KĂĄdrovĂŠ materiĂĄly

DoporuÄ?enĂ­ ke studiu SouÄ?ĂĄstĂ­ pĹ™ijĂ­macĂ­ho řízenĂ­ pro pĹ™ijetĂ­ na stĹ™ednĂ­ nebo vysokou ĹĄkolu bylo takĂŠ hodnocenĂ­ kĂĄdrovĂŠho proďŹ lu uchazeÄ?ĹŻ, studijnĂ­ch vĂ˝sledkĹŻ, chovĂĄnĂ­ v bydliĹĄti a ve ĹĄkole a dalĹĄĂ­ch kritĂŠriĂ­. DoporuÄ?enĂ­ vydĂĄvala pĹŻvodnĂ­ ĹĄkola, zamÄ›stnavatel, případnÄ› nĂĄrodnĂ­ vĂ˝bory. Pro Ĺ™adu mladĂ˝ch lidĂ­ s „nevhodnĂ˝m“ posudkem zĹŻstĂĄvalo studium nedostiĹžnĂŠ. Viz tĂŠĹž: Posudek, StB, SocialistickĂŠ ĹĄkolstvĂ­, Studium za socialismu, VylouÄ?it

DosĂĄhnout Jeden z mnoha příkladĹŻ komplikovanosti jazyka socialistickĂŠho realismu. MĂ­sto jednoduĹĄĹĄĂ­ho vĂ˝razu „splnit plĂĄn“ se proto volila rĹŻznĂĄ krkolomnĂĄ spojenĂ­ naznaÄ?ujĂ­cĂ­ sloĹžitost cesty k socialismu i odhodlĂĄnĂ­ budovatelĹŻ socialismu. PouŞívanĂŠ vazby: „dosĂĄhnout splnÄ›nĂ­ stanovenĂ˝ch ĂşkolĹŻ plĂĄnu“, „dosahovanĂŠ vĂ˝sledky“, „radost z dosahovanĂ˝ch vĂ˝sledkĹŻâ€œ. Viz tĂŠĹž: DocĂ­lit, Ĺ˝ivot spoleÄ?nosti 97

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS170065

Dovršení socialistické výstavby Blíže nedefinovaný časový bod, kdy měla být výstavba socialismu dokončena. Vzhledem k tomu, že se „za dovršení socialistické výstavby“ stále bojovalo a nebyla určena jasná kritéria, kdy tento boj skončí nebo bude dovršen, lze předpokládat, že dovršení socialistické výstavby bylo trvalým, ale průběžně se vzdalujícím cílem reálného socialismu. Viz též: Budování, Novotný, Socialistická ústava

Drátěné zátarasy Součást hraničního pásma při hranicích Československa s NSR a Rakouskem sloužící ke zkomplikování možných útěků přes zelenou hranici. Viz též: Čára, Pohraniční stráž, Signální stěna, Strážní věž, Zdrhnout

Dráty Lidové označení západní hranice socialistického Československa. Používaly se například tyto slovní vazby: „utéct za dráty“, „dostat se za dráty“, „zůstat na drátech“ (tzn. být zastřelen). Viz též: Čára, Hranice, Pohraniční pásmo, Pohraničník, Zelená hranice

Druhá směna Jako druhá směna byla označována skutečnost, že pracující ženy se musely po návratu z práce věnovat péči o rodinu a domácnost – pracovaly tak na dvě směny. Dělo se tak v situaci, kdy bylo třeba velkou část denních nákupů sehnat a řada činností prostě zabírala více času (například praní bez automatických praček nebo vytápění či zahřívání vody uhlovými kamny a bojlery). Druhou směnu žen dokreslují fotografie č. 33 a 35. Viz též: Emancipace, Kabrhelová, Mezinárodní den žen, Osvobozená domácnost, Polotovary, Týdenní jesle, Závodní jesle, Žňový útulek

Druhé centrum (ve straně a vládě) Jedno z označení pro protistátní spiklenecké centrum, z jehož organizování byl během politického procesu obviněn Slánský a jeho společníci. Viz též: Slánského banda

Drutěva Jedno z výrobních družstev, které doplňovalo sortiment státních podniků. Družstvo Drutěva bylo založené v roce 1950 a věnovalo se výrobě textilního a oděvního zboží v menších sériích (nadměrné velikosti, nestandardní tvary). Jako první socialistická organizace nabízelo pracovní příležitost lidem s tělesným postižením. Název byl necitlivě vytvořen ze slov „družstvo tělesně vadných“. Provozovna družstva Drutěva je zachycena na fotografii číslo 37.

Družba Výraz označující „nadšenou“ mezinárodní nebo tuzemskou spolupráci a přátelství mezi různými kolektivy pracujících, sportovců, politiků či jiných kategorií obyvatelstva. Družba byla oficiálně velmi podporovaná a v jejím rámci se cestovalo do družebních zemí, podniků, měst, továren, vesnic. Při dodržení správného názvosloví bylo tedy do této činnosti možné za státní peníze zahrnout vlastně cokoliv – jako cesty za pitím, nákupy a podobné akce. Viz též: Hlavička, Přátelství a spolupráce mezi národy, Ropovod Družba 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170065

Družební styky Výraz označující soudružské návštěvy, dopisování, zdravice a další projevy přátelství mezi družebními městy, oblastmi, regiony, pracovními kolektivy, závody, národními podniky. Družební styky byly v rámci zemí socialistického tábora také zahraniční. Viz též: Družba, Přátelství a spolupráce mezi národy

Družstevní byt Možnost pořídit si družstevní byt vznikla začátkem šedesátých let, kdy se již „bytová otázka“ stala velmi palčivou a mnoho mladých rodin nemělo možnost vytvořit si vlastní domácnost. Rozdíl oproti získání státního bytu byl v tom, že družstevní byt si lidé museli zaplatit a část odpracovat. I tak byly ale čekací lhůty drasticky dlouhé – až 20 let. Družstevní byty byly nabízeny především na sídlištích v panelácích. Viz též: Dekret na byt, Podnikový byt, Stabilizační byt, Stavební družstvo

Družstevní sektor Tímto výrazem byly souhrnně označovány veškeré hospodářské organizace založené na družstevním principu. Druhou složkou ekonomického mechanismu byl pak tzv. státní sektor. Rozdíly v praktickém životě nebyly velké, protože v obou typech organizací byli lidé zaměstnáni v pracovním poměru a odměny družstevníků plynoucí z jejich materiálních vkladů (půda, hospodářská zvířata, stroje) do družstva byly minimální. Viz též: Družstevní vlastnictví, Přidružená výroba, Jednotné zemědělské družstvo, Slušovice, Výrobní družstvo

Družstevní vlastnictví Jedna ze dvou forem vlastnictví výrobních prostředků ideologicky přijatelná pro systém reálného socialismu. Družstevní vlastnictví a státní vlastnictví výrobních prostředků byly jediné formy vlastnictví povolené socialistickým zákonodárstvím. Členům družstev jejich členství obvykle nepřinášelo mnoho dalších výhod než běžný pracovní poměr. Reálný socialismus totiž nebyl otevřený myšlence, která by se v dnešní době nazývala „výnos z kapitálu“. Např. zemědělci vstupující do JZD tam sice museli vložit svou půdu, odměna je za to však nečekala ani v podobě větší váhy hlasu při hlasování. Viz též: Družstevní sektor, Soukromé vlastnictví, Slušovice, Státní vlastnictví

Držet ochrannou ruku Ve státním uspořádání, kde se zákonodárství, bezpečnostní síly a celý život společnosti podřizovaly politickým cílům KSČ, bylo dobré mít někoho alespoň relativně mocného, kdo nad člověkem držel ochrannou ruku. Mohlo to znamenat, že chráněný člověk se dostal na školu nebo byl povýšen přes nějaké své kádrové problémy, že určitý jeho nápad nebo návrh byl odsouhlasen nebo prostě že mohl cokoliv získat jednodušeji nebo rychleji než ostatní. Čím důležitější byla záležitost, která vyžadovala „ochrannou ruku“, nebo čím větší byl „problém“ potřebného člověka, tím výše musel být ochranitel postavený a tím složitější bylo nějakou záštitu najít. Viz též: Protekce, Úplatek, Všimné 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170065