F i l o s o f i c k é p r o b l é m y v z t a h u j a z y ka a s k u t e č n o s t i J A RO S L AV P E R E G R I N / F I L O S O F I E A J A Z Y K
a konfrontoval své poznání s jeho předmětem. Naše věda jako nejsystematičtější část našeho poznání produkuje nejdetailnější propracování toho obrazu světa, který vychází z našich současných měřítek racionality. Můžeme a musíme stále diskutovat o rozumnosti těchto měřítek a o možných alternativách, protože to je to, co dělá člověka člověkem (a především pak filosofa filosofem). Ten svět, který je nám takto dáván, je ale náš skutečný svět. Nemůžeme nějakým filosofickým kouzlem proniknout za něj a zjistit něco skutečnějšího, nějaký svět, jak je doopravdy jednou provždy. Nemá smysl se tedy ani ptát, co z toho, o čem hovoří naše současná věda, existuje skutečně, a co jsou jenom její fikce – do té míry, do jaké to skutečně vyjadřuje náš současný způsob chápání světa, do té to nepochybně existuje; avšak do té míry, do jaké to může být v budoucnu předmětem revize způsobené novým poznáním nebo změnou měřítek určujících, co je poznáním, a co ne, to může existovat přestat, a je to tedy v tomto smyslu fiktivní.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169251
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169251
Formální logika na stopě významu*
Chceme si ve svém chápání užívání jazyka udělat pořádek: pořádek za určitým účelem; jeden z mnoha možných pořádků, ne nějaký Pořádek s velkým ‚P‘.
Wittgenstein Úvod Obrat k jazyku, kterým mnozí filosofové prošli během první poloviny XX. století, vedl k závěru, že tradiční filosofické problémy lze řešit tak, že se pomocí logické analýzy toho jazyka, ve kterém jsou formulovány, ukáže, že to ve skutečnosti žádné skutečné problémy nejsou. Tento obrat je možná nejpozoruhodnější událostí filosofie XX. století; současně je ale i předmětem hlubokých nedorozumění a dezinterpretací. Někteří z těch, kdo se k tomuto obratu explicitně či implicitně hlásí, došli k závěru, že jde o poslední slovo filosofie, které vede ke konci filosofování v tradičním slova smyslu a k nástupu nového, vědecko-filosofického myšlení, vedoucího ke karteziánsky nevyvratitelným výsledkům. Do centra filosofie se dostává formální logika, nahlížená jako prostředek odhalení
99
* Přepracovaná verze anglického textu přednášky, proslovené v roce 1994 na filosofické fakultě kostnické univerzity.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169251