Greve se uchechtl. „Naprosto správně. Navíc bude pro Pathfinder jednodušší si přizpůsobit technologii HOTE než obráceně. Proto se domnívám, že pro Pathfinder existuje pouze jediná schůdná cesta. A to je vydat se do světa na vlastní pěst.“ Viděl jsem, jak si zástupci Pathfinderu vyměnili pohled. „Přesto – máte imponující cévé, pane Greve,“ prohlásil předseda představenstva, aniž si povšiml nechtěného rýmu. „Ovšem my v Pathfinderu požadujeme, aby náš výkonný ředitel byl vytrvalec, ten… jak tomu říkáte v personalistické hantýrce?“ „Sedlák,“ pospíšil si Ferdinand s odpovědí. „Sedlák, ano. Pěkný příměr. Tedy člověk, který opečovává všechno, co je na místě, a staví dál kámeni po kameni. Člověk, který je houževnatý a trpělivý. A vy máte za sebou život, který je…, ehm, spektakulární a dramatický, ale neukazuje, zda máte onu vytrvalost a neústupnost, kterou požadujeme od vrcholového manažera, jakého hledáme.“ Clas Greve naslouchal předsedovi představenstva s vážným výrazem ve tváři a nyní přikývl. „Za prvé chci říct, že sdílím váš názor na to, že takový manažerský typ byste měli pro Pathfinder hledat. Za druhé bych neprojevil zájem o tuto výzvu, pokud bych si nemyslel, že jsem ten správný typ.“ „Opravdu jste?“ vyjádřil se druhý zástupce Pathfinderu opatrně. Byl to citlivý člověk, kterého jsem si, ještě než se představil, zařadil jako šéfa informačních technologií. Už jsem pár takových zaměstnal. Clas Greve se usmál. Srdečný úsměv, který nejenže zjemnil jeho žulovou tvář, nýbrž ji zcela změnil. Už jsem ten jeho trik párkrát viděl, trik, jenž měl předvést nezbedného chlapce, jímž také umí být. Mělo to stejný účinek jako fyzický dotek doporučovaný Inbauem, Reidem a Buckleym, intimní úkon, vyjádření důvěry, to, co prozrazuje „teď se odhaluju“. 96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169226