Psychologie katastrof (Ukázka, strana 99)

Gestalt teoretický pohled na specifické skupiny obyvatelstva při mimořádných událostech Jak už bylo zmíněno v úvodu předcházející kapitoly, v literatuře zabývající se psychologií katastrof a mimořádných událostí (např. Baštecká a kol., 2005 či De Wolfe, 2002), stejně tak jako ve výuce psychologie katastrof, krizové komunikace a intervence, se setkáváme s tématem „Dopady katastrof na specifické skupiny obyvatelstva“. Jak bude uvedeno níže, lze se dostat k základním poznatkům, ovšem dle mého názoru bez dostatečného psychologického vysvětlení. A je to právě ono psychologické vysvětlení, které nám nejen může ozřejmit, proč lze chápat určitou skupinu jako více ohroženou, rizikovou, pokud jde o katastrofy a mimořádné události, ale také nám právě ono psychologické vysvětlení může poskytnout účinné poznatky, respektive nástroje, jakým způsobem pak s nimi zacházet, aby pomoc byla co nejefektivnější.

V tomto pojednání se tedy zaměřím na dostupné informace k tématu „Dopady katastrof na specifické skupiny obyvatelstva“, dále na pro naše účely postačující definici Kontaktního cyklu, aplikaci Gestalt psychoterapeutických východisek na dané téma a závěrem také na praktické poznatky a doporučení z tohoto vyplývající.

Základní informace k tématu „Dopady katastrof na specifické skupiny obyvatelstva“ Výčty vycházejí zpravidla z následující definice pojmu „zranitelnost“. Dle Voitury, Benoista a Piquarda (1998) je zranitelnost definována jako „osobní nezpůsobilost jedince odolávat otřesům a ztrátám a překonávat je“135.

Specifickou skupinou obyvatelstva mám na mysli takovou skupinu, která v případě mimořádné události (zemětřesení, povodeň, dopravní nehoda, teroristický útok, atd.) je snadněji zranitelná a/či vyžaduje speciální, nestandardní zacházení (speciální techniku a vybavení, větší počet zasahujících příslušníků, příslušníky se speciálními dovednostmi apod.).

Na základě výše uvedené definice zranitelnosti i z pojetí specifické skupiny obyvatelstva lze uvádět různé výčty více ohrožených (specifických) skupin obyvatelstva.

135) In: Baštecká a kol.: Terénní krizová práce (Praha 2005), str. 29.

97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169215

Dalo by se říci, že k takovým výčtům docházíme buď plně vědomou, racionální úvahou (myšlením), či na bázi tzv. „přirozené morálky“136, tedy takovým procesem, který je automatický, pudový, nevědomý (rozdíly mezi těmito dvěma typy výčtů byly naznačeny v předcházející kapitole).

Jako jeden z výčtů zranitelných skupin lze uvést výčet dle De Wolfeové, která jakožto zranitelnější uvádí následující skupiny: určité věkové skupiny, kulturní a etnické skupiny, lidé s vážnými a přetrvávajícími duševními poruchami, lidé v kolektivních zařízeních a pracovníci humanitárních organizací a psychosociálních záchranných služeb.137 Jako další příklad výčtu zranitelných (specifických) skupin obyvatelstva v rámci katastrof a mimořádných událostí uvedu ještě výčet, který oficiálně zveřejnila a používá vládá Nového Zélandu : – lidé se sluchovým postižením – lidé se zrakovým postižením – astmatici a lidé s dýchacími potížemi – lidé se specifickou dietou – lidé s pohybovými problémy138 Pokud tedy shrneme tuto kapitolu, v literatuře můžeme najít různé výčty specificky zranitelných skupin osob. Tyto výčty jsou na první pohled logické, skupiny v nich vyjmenované lze považovat za ohroženější než jiné, ale z mého pohledu stále chybí hlubší psychologické uchopení, proč jsou některé skupiny ohroženější než jiné. Pro toto zdůvodnění využiji Gestalt terapeutická východiska.

Kontaktní cyklus Kontaktní cyklus je, jak už bylo zmíněno v kapitole o Gestalt terapii, jedním z teoretických východisek Gestalt terapie (viz Příloha 7). Jednoduše ho 136) Viz např. Klimeš J.: Psychologie člověka v poli katolické morálky – diplomová práce, vedoucí práce: PhDr. J. Šturma, FF UK, Praha 1996; dostupné na <http://jeronymklimes.webpark.cz/mojeprace/diplomka.htm> , cit. [3. 4. 2008].

137) De Wolfe J. D.: Terénní příručka pro pracovníky psychosociálních a humanitárních služeb, kteří se angažují při hromadných neštěstích většího rozsahu (Praha 2002), str. 17n.

138) Přel. z angl.; Oficiální stránky vlády Nového Zélandu <http://www.getthru.govt.nz/ Caring-for-sick-or-vulnerable-people.61.0.html>

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169215

lze popsat jako cyklus závislosti mezi organismem a prostředím. Lze ho také nazvat cyklem vzniku a zániku Gestaltu či cyklem uvědomění. I když jsme kontaktní cyklus popsali v kapitole o Gestalt psychoterapii, pro názornost ho zde uvádím ještě jednou. Zinker ho popisuje těmito fázemi: 1. vjem, 2. uvědomění, 3. vzrušení (mobilizace energie), 4. akce, 5. kontakt, 6. stažení se139. Stejně jako na sebe navazují fáze kontaktního cyklu, tak na sebe navzájem navazují celé kontaktní celky – Gestalty140. Uveďme si příklad kontaktního cyklu: vidím vodu (1), uvědomím si, že mám žízeň (2), sbírám energii na to, abych se ke sklenici vody dostal (3), dosáhnu sklenice vody (4), piji (5) a stahuji se – ukojil jsem pocit žízně, zažívám libý pocit a jsem připraven k něčemu jinému. Pokud se někde tento řetěz přeruší, opět nastává problém. Pak je nutné přijít na to, kde se řetěz přerušil, a na tomto základě pak hledat řešení.141 Tento kontaktní cyklus se děje vždy, při jakémkoliv našem chování a jednání. A je to právě kontaktní cyklus a jeho možná přerušení, co nám dává odpověď na otázku, které skupiny obyvatel jsou tedy při mimořádné události zranitelnější – ty, u nichž dojde k přerušení/narušení kontaktního cyklu.

Kontaktní cyklus a specifické skupiny obyvatel při mimořádných událostech Podívejme se na kontaktní cyklus při mimořádné události a na to, jak nám může ozřejmit onu větší zranitelnost některých skupin obyvatel.

Jako příklad si vezměme požár domu. Požár domu by „normální“ jedinec v rámci svého kontaktního cyklu prožíval asi následovně: prostřednictvím vnímání (pět smyslů) zaregistruje (1) požár (vidí oheň, cítí kouř, slyší plameny, cítí teplo/horko/žár, může mít divnou chuť v ústech), uvědomí si (2), že hoří, že je v nebezpečí (mozek správně vyhodnotí vjemy ze smyslů), mobilizuje energii, motivační proces funguje a začíná startovat, udržovat a zacilovat chování jedince (3) k úniku z hořícího domu, k záchraně svého života, dostává se z domu (4), opouští dům, zachraňuje se (5), dosahuje úlevy, projeví se únava, emoce fungují jako feedback, stahuje se (6).

139) In: Zinker J.: Tvůrčí proces v Gestalt terapii (Brno 2004), str. 77–78, 82; viz také Příloha 1.

140) Viz Příloha 8.

141) Více viz Zinker J.: Tvůrčí proces v Gestalt terapii (Brno 2004), str. 82–97.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169215