Afektivní poruchy Tab. 2. Pfiíklady potenciálnû nebezpeãn˘ch lékov˘ch kombinací
Kombinace léků TCA
IMAO, RIMA
Možný důsledek serotoninový syndrom, hypertenzní krize
morfin útlum dýchacího centra fluoxetin, fluvoxamin paroxetin
zvýšení hladin TCA
karbamazepin
parkinsonismus, serotoninový syndrom
flufenazin, perfenazin, sulpirid
zvýraznění extrapyramidové symptomatiky
klozapin
snížení záchvatového prahu
IMAO
serotoninový syndrom
levopromazin
snížení záchvatového prahu
IMAO
serotoninový syndrom
citalopram
IMAO
serotoninový syndrom
sertralin
IMAO
serotoninový syndrom
paroxetin
IMAO
serotoninový syndrom
lithium
klozapin
neuroleptický maligní syndrom, delirium, záchvaty
verapamil
neurotoxicita a kardiotoxicita
karbamazepin
potenciace hyponatremického účinku
fluoxetin
fluvoxamin
karbamazepin antidepresiva
snížení hladiny některých TCA a bupropionu
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169214
Raboch, Pavlovský, Janotová / Psychiatrie
PrÛbûh depresivní epizody a její léãby je znázornûn na obrázku 2. Nástup antidepresivního efektu léku obvykle trvá 1–3 t˘dny. B˘vá doporuãováno podávat antidepresivum v úãinné dávce po dobu 4–6 t˘dnÛ. Teprve potom, pfii nezlep‰ení stavu, je vhodné vyzkou‰et jin˘ lék nebo léky kombinovat (napfi. s lithiem, trijodtyroninem apod.), pfiípadnû indikovat dal‰í diagnostické a terapeutické postupy. Toto v‰ak musí provádût specialista – psychiatr. Mezi nejãastûj‰í pfiíãiny nelep‰ení se du‰evního stavu patfií pfiíli‰ nízká dávka podávaného antidepresiva (zvlá‰tû u TCA). Musíme proto u ãásti na‰ich pacientÛ dávku postupnû zvy‰ovat a dostat se eventuálnû aÏ na její maximum. Stejnû dÛleÏitá je spolupráce s pacientem a jeho kompliance s léãbou (bylo zji‰tûno, Ïe 20–30 % pacientÛ léãen˘ch lékafii první linie pro depresi ordinované léky vÛbec nebere!!!). V tûchto pfiípadech je tfieba zlep‰it nበvztah s pacientem, pfiesvûdãit ho o v˘hodách léãby a také spolupracovat v tomto smûru s jeho rodinnou. I kdyÏ dosáhneme bûhem nûkolika t˘dnÛ léãby plné remise obtíÏí (coÏ je primárním cílem léãby), je krajnû nevhodné léky vysadit. Bylo prokázáno, Ïe pokraãovací antidepresivní terapie trvající minimálnû 4–7 mûsícÛ znaãnû sniÏuje riziko relapsu obtíÏí. V tûch pfiípadech, kdy se jedná o opakované epizody depresivních obtíÏí (3 a více), nebo kdy pacient prodûlal 2 epizody, které probûhly náhle, intenzivnû se suicidálními tendencemi bûhem posledních 3 let, do‰lo k recidivû do 1 roku po pfiedchozím vysazením antidepresiv nebo v pfiípadech, kdy nûkdo z pacientov˘ch pfiíbuzn˘ch trpí nûjakou afektivní poruchou, je pravdûpodobnost dal‰í epizody skoro 90 %. Proto tûmto pacientÛm doporuãíme dlouhodobou udrÏova98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169214
Obrázek 2: Etapy léãby depresivní poruchy (Kupfer, 1991)
Afektivní poruchy
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169214