MLADÁ
DOBA BRONZOVÁ
–
DOBA POPELNICOVÝCH POLÍ
2 1 3 4
5
6
Obr. 35 Jehlice střední doby bronzové na Moravě. Obdoby mají z Itálie i z Řecka, stejně jako oděv – peplos, k jehož spínání na ramenou sloužily. Podle V. Podborského 1993.
koncem 2. tisíciletí dochází k poslednímu rozkvětu doby bronzové, který skončil okolo r. 800; tehdy došlo k výraznému zhoršení klimatu, ochlazení a prudkému 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169209
PRAVĚK
ČESKÝCH ZEMÍ V EVROPSKÉM KONTEXTU
poklesu populace; následující fáze bývá srovnávána s počasím tzv. malé doby ledové v době třicetileté války. Doba popelnicových polí nese už ve svém názvu zvláštnosti pohřebního ritu. Naprosto převládlo žárové pohřbívání, spálené kosti byly uloženy v popelni-
1
2
3
4
Obr. 36 Meče celoevropského typu Sprockhoff IIa z Enkomi na Kypru. Jsou špatně zachovány, ale mají velmi blízko k mečům, které jsou známy také v českých zemích. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169209
MLADÁ
DOBA BRONZOVÁ
–
DOBA POPELNICOVÝCH POLÍ
cích a většina hrobů byla označena jen malou mohylkou; jen málo hrobů se nachází pod velkou mohylou uprostřed mohylek malých. Pod velkými mohylami byly zřejmě pohřbeny vedoucí osobnosti dané komunity, jejichž společenský význam byl obecně respektován. Způsob pohřbu s většinou shodně vybavených a shodně skromně označených hrobů na rozsáhlých pohřebištích reflektuje „demokratickou“ společnost, ve které bylo podstatným principem spíše vyrovnávání sociálních rozdílů než jejich zvyšování (jako v naší dnešní společnosti). Spalování mrtvého těla bylo zřejmě jak výrazem úsilí o vyznačení ostřejší hranice mezi světem živých a mrtvých, tak aspektem snahy o znemožnění černomagických praktik, jejichž oběti nacházíme jako tzv. nerituální pohřby. Z konce střední doby bronzové máme doklady lidských obětí, pobitých a naházených do příkopů; v Čechách je to zejména Skalka u Velimi, na Moravě pak Blučina.34 Doklady násilně usmrcených lidských obětí nezmizely ani v dalším vývoji. Mnoho mužů i žen pohřbených do jam, budovaných většinou původně jako zásobnice na obilí, mělo rozbitou či uříznutou hlavu či ještě další smrtelná zranění. Dětské kostry v těchto jamách byly většinou nepoškozené, ale z předkřes anských etnografických
34 Bouzek, J., Koutecký, D., Mohylové a knovízské pohřby v jámách ze severozápadních Čech. Památky archeologické, 71, 1980, s. 360–432; Tihelka, K., Velatice Culture Burials at Blučina. Fontes Musei Nationalis Pragae 13. Praha 1969; Hrala, J., Šumberová, R., Vávra, M., Velim, A Bronze Age Fortified site in Bohemia. Praha 2000. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169209