by významně zkreslily výsledky výzkumu. Na základě pilotní studie a inquiry jsem totiž zjistil, že přítomnost dospělých nutí děti zatrhávat takové hodnocení výroků, o kterém se domnívají, že je pro přihlížející dospělé (rodiče či učitele) přijatelnější. V několika případech měli dokonce rodiče snahu hodnocení svých dětí aktivně ovlivnit (např. otázkami: Ty se hned rozčílíš, jo? Vždyť s tebou doma nic nehne). Z tohoto důvodu jsem proto nemohl akceptovat požadavek jedné olomoucké ZŠ, že dotazníky a testy učitelé předají rodičům na rodičovském sdružení, děti je vyplní doma a přinesou je potom vyplněné do školy. Takto provedený výzkum by totiž naprosto ztratil svůj smysl (o dalších aspektech výsledků nemluvě). Teprve přes osobní kontakty jsem získal souhlas šumperské ZŠ, která akceptovala požadavek administrovat dotazníky a testy během jedné z vyučovacích hodin. Děti tak ani neměly možnost konzultovat jednotlivé položky mezi sebou.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169173
10
10.1
Výsledky práce
Kvantitativní hodnocení
Původní struktura pro výpočet hrubého skóru pro škály AV/D (Toleranci vůči násilí) byla následující (TV – Toward Violence): TV1+TV2+TV3+TV4+TV5+TV6+TV7+TV9+TV10+TV11+TV12+ TV13+TV14+TV16+TV17+TV18+TV19+TV20+TV21+TV22+TV23 +TV24+TV25+TV26+TV27+TV28+TV29+TV30.
Po autorské úpravě a přidání položek má struktura pro výpočet hrubých skórů obou škál tuto podobu: TV1+TV2+TV3+TV4+TV5+TV6+TV7+TV9+TV10+TV11+TV1 2+TV13+TV14+TV16+TV17+TV19+TV20+TV21+TV22+TV23 + TV24+TV25+TV26+TV27+TV28 +TV30+TV31+TV33+TV35+ TV37+TV38. Podobně byla upravena také struktura pro výpočet hrubého skóru na škále Iritability (IR). Původní struktura: IR1+IR2+IR5+IR7+IR8+IR9+IR10+IR13+IR15+IR16+IR18+IR20 +IR22+IR23+IR24+IR25+IR26+IR28+IR29+IR30. Struktura po úpravě: IR1+IR2+IR5+IR6+IR7+IR8+IR9+IR10+IR13+IR15+IR16+IR17+ IR18+IR20+IR22+IR23+IR24+IR25+IR28+IR29+IR31+IR33. Jak již bylo uvedeno, škálu nabývající hodnot od –3 do +3 jsem pro výpočet převedl na škálu od 1 do 6, aby nebylo počítáno se zápornými čísly. Všechny výsledky výpočtu hrubých skórů uvádí tabulka v příloze III. Druhý sloupec
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169173
tabulky uvádí i časy v minutách, které jednotlivé děti stráví v průměru denně před televizí. Časy byly získány na základě Dotazníku sledovacích návyků, a to jako průměry hodnot uvedených na otázky 13, 16, 17 a 23. Vzhledem ke skutečnosti, že Caprarovy testy agresivity nejsou u nás standardizovány pro dětskou populaci a není dostupný relevantní vyhodnocovací manuál, bylo nutné počítat pouze se získanými hrubými skóry. I takto prezentované výsledky jsou podle mého názoru přesvědčivé a postačující pro vyhodnocení dané problematiky. Nezávisle proměnnou je v tomto výzkumu čas strávený denně u televize, závisle proměnnou jsou dvě sledované složky agresivity: tolerance k násilí (AV/D) a iritabilita (IR). Pro zjištění, zda existuje souvislost mezi časem stráveným denně u televize a stupněm agresivity ve dvou jejích složkách, jsem nejprve nepočítal s konkrétními časovými údaji, ale s alternativní veličinou + a –. Na základě teoretických závěrů jsem arbitrárně stanovil, že nadměrné sledování televize je vymezeno jako tři a více hodin denně před obrazovkou (+). Slabé diváctví potom představuje čas méně než tři hodiny denně před televizí (–). Pro zjištění této souvislosti jsem použil biseriální korelaci r bis podle vzorce: —— rbis = (Mp – Mq)√pq/s přičemž s je směrodatná odchylka, kterou získáme výpočtem —————— s = √ 1/n–1∑(xi – x)2 Mp představuje průměr naměřených hodnot, které mají první druh alternativní proměnné (nadměrné diváctví +), Mq průměr naměřených hodnot, které mají alternativní proměnnou druhého druhu (slabé diváctví –), p je relativní četnost subjektů, které mají první druh alternativního znaku, q druhý druh alternativního znaku. Platí, že p + q = 1. Všechny vstupní hodnoty, mezisoučty i výsledky jsou uvedeny v tabulce – příloha IV.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169173