BRITSKÉ
INICIATIVY A STÁVKA Z ROKU
1974
– s ohledem na svou pověst – na začátku června 1972 svolila k vyjednáváním s Brity. Než PIRA přistoupila k jednáním, museli Britové splnit její podmínku a udělit tzv. zvláštní status všem jejím vězněným členům, kteří protestovali proti tomu, aby byli zahrnováni mezi normální kriminální případy, hladovkami. 26. června 1972 PIRA vyhlásila příměří a 7. července se britská a republikánská delegace sešly v utajení v Británii v Chelsea v domě dědice irského pivovaru Guinness Channona. Představitelé PIRA v čele s Seanem Mac Stiófainem, jemuž asistovali šéf PIRA v Derry Martin McGuiness a Gerry Adams, Britům v čele s Whitelawem předložili své nekompromisní vize, založené na ultimativním požadavku odchodu Velké Británie z Irska do roku 1975. Po splnění těchto podmínek republikáni plánovali vytvořit federativní jednotné Irsko s vlastním parlamentem pro Ulster. Britové, kteří od jednání v podstatě nečekali více než možnost vyjasnění stanovisek, se na vlastní oči přesvědčili, že republikáni jsou političtí snílci a fanatici, kteří neberou ohled ani na svou relativně malou veřejnou podporu, ani na základní reálie konfliktu v Severním Irsku. Jednání pro zjevnou nesmiřitelnost stanovisek brzy zkrachovalo a 9. července 1972 se v Belfastu opět začalo střílet. Pro PIRA pokračování boje zatím nepředstavovalo větší problém. Ještě nikdy ve své dlouhé historii nebyla tak silná jako nyní. Jen její svérázné sociální zákony (OIRA v květnu 1972 ohlásila konec palby a transformovala se v komunistickou stranu) platily v „no-go zónách“ v Belfastu a v Derry, na jejichž území se re97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169168