STŘEDNÍ DOBA LATÉNSKÁ
Obr. 47 „Šnekovitý“ náramek v plastickém stylu z Koštic v Čechách a rozvinutý dekor. Podle J. Filipa 1956.
Traktace účesu, který považuje N. Venclová za typický pro druidy, má obdoby také v italických (zejména etruských) terakotách 3.–2. století př. Kr. Nálezy kovářské železné strusky ukazují, že kováři pracovali v mnoha osadách – vyráběny byly zemědělské a tesařské nástroje, zbraně a kovové součásti oděvu. Předení, tkaní a šití bylo obvyklou ženskou prací v každé domácnosti, hrubá keramika byla produkována ve většině 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169164
KELTOVÉ NAŠICH ZEMÍ V EVROPSKÉM KONTEXTU
Obr. 48 Středolaténský šperk z Moravy. 1 Moravský Krumlov, 2 Rajhrad, 3 Želeč. Podle V. Podborského 1993.
větších osad, ta lepší pak ve významnějších centrech. Bronzový šperk byl vyráběn vysoce kvalifikovanými kovolitci, kteří byli v jistém smyslu klienty nejvyšší keltské vrstvy, ale patrně nesídlili na jediném místě, nýbrž cestovali za svými zákazníky. Závistské hradiště se brzy po svém zániku stalo cílem těch, kdo toužili najít v jeho ruinách poklady. Rozbili sochy bohů, ze kterých se většinou dochovaly jen drobné zlomky, a jistě vyloupili mnohé cenné předměty, zejména kovové. Osídlení jihozápadních Čech zřídlo, zřejmě také vzhledem ke zhoršení klimatické situace; v jižních Čechách se 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169164
STŘEDNÍ DOBA LATÉNSKÁ
Obr. 49 Laténská keramika stupňů Lt B–C z Moravy. 1 Bučovice, 2 Horní Heršpice, 3, 7, 9 Blučina, 4 Vícemilice, 5 Lovčičky, 6 Kozlany, 8 Čelechovice na Hané. Podle V. Podborského 1993.
udrželo žárové pohřbívání. I tam však pronikly vlivy odjinud; červeně malovaná keramika žárového pohřebiště ve Strakonicích připomene podobné vázy ze Champagne (viz s. 80). Na pokračování kulturní tradice poukazuje i okol99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169164