vané činnosti, je-li namáhavá a jednostranná, vyžaduje-li trvalé soustředění, nebo je-li monotónní. Jako subjektivní pocit působí únava jako jakýsi poplašný signál potřeby odpočinku. V některých případech však svou signální úlohu dobře neplní. Někteří lidé reagují únavou příliš brzy a nechávají pak za sebe dělat jiné; uplatňuje se ovšem také vliv zácviku – na novou činnost je třeba přivyknout. Jiní necítí únavu tak snadno a pracují, dokud jim síly stačí. Jiní se pokoušejí zahánět únavu černou kávou, silným čajem, kouřením nebo povzbuzujícími léky. Zde je třeba ctižádostivé neurotiky varovat: odstraňování subjektivního pocitu únavy chemickými prostředky tam, kde je tento pocit namístě, se nevyplácí, není-li organismu alespoň dodatečně poskytnut potřebný odpočinek.
ODPOČINEK Odpočívat lze dvojím způsobem, pasivně a aktivně. Při pasivním odpočinku ustáváme od veškeré činnosti. Uvolněně sedíme nebo ležíme a ničím se nezabýváme. Aktivní odpočinek představuje vystřídání aktivity, která nás unavila, aktivitou jiného druhu. Organismus je při pra97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169159
covní činnosti zpravidla zatěžován nerovnoměrně. Při aktivním odpočinku zatěžujeme ty funkce a zaměstnáváme ty orgány, které nebyly zatěžovány při práci. Aktivní odpočinek je tedy vhodně volenou činností v době pracovního volna. Lidé, kteří pracují tělesně, by se měli věnovat v době odpočinku spíše duševní činnosti, lidé pracující duševně zase aktivitám tělesným. Plánovaný aktivní odpočinek by se měl pro neurotika stát významnou součástí dne. Aktivní odpočinek je nejen efektivnější než odpočinek pasivní, pokud jde o obnovení práceschopnosti, ale přispívá i k všestrannějšímu rozvoji osobnosti. Pasivní odpočinek má tvořit jen menší část doby pro odpočinek vyhrazené. Ve volném čase má být pokud možno pamatováno na činnosti tělesné, jako je tělocvik, sport, vycházky a u duševních pracovníků na různé druhy fyzické práce, jako např. práce na zahradě. Dále jde o činnost kulturně vzdělávací, jako je četba, návštěva kina a divadla, poslech hudby, studium a o činnosti společenské, jako jsou styky s přáteli, společenské večery, tanec aj. Činnosti má člověk alespoň zčásti pokud možno skutečně provádět, nejen jim přihlížet, např. začlenit se do sportu, nejen sledovat sportovní utkání. Rozhodně nelze považovat za vhodné, když se veškerý odpočinek a zábava omezují jen na pasivní sledování televizních programů. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169159
Důraz je třeba položit nejen na odpočinek denní, ale také na řádné využití volna o víkendech a dovolených. V tyto dny má pokud možno dojít ke změně monotónního způsobu života všedního dne. Je výhodné, je-li možno alespoň na část doby opustit prostředí, ve kterém se pohybujeme celý pracovní týden. Zvláště pak o dovolené je třeba opustit zaběhané koleje a přestat dělat to, co děláme celý rok. Neurotik si zásadně nemá vybírat dovolenou po jednotlivých dnech v průběhu roku k vyřizování různých záležitostí, ale má si ji vybrat najednou a při ní alespoň na 2–3 týdny změnit prostředí – ať už jde o cestování nebo pobyt v rekreačním středisku, na chatě, v lese, na horách či u vody. V souvislosti s aktivním odpočinkem podtrhneme význam cvičení a sportu. Neurotik si má zvyknout alespoň 10–15 minut denně cvičit (všechny léčebné systémy bez výjimky začleňují ranní rozcvičku, přelaďující organismus z noční nečinnosti do potřebné čilosti a aktivity). A neurotik má rozhodně začít pěstovat sport. To jsou rady podstatné a zásad-
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169159