Imaginace, hra a komika (Ukázka, strana 99)

TABULKA VII: Lhôtova klasifikace her SPOLEČENSKÉ HRY

OSUDOVÉ HRY

tělesné

iluzivní

psycho-aleatorické

divinační

tanečky slepá bába

eskamotérství optické iluze

poker a jiné karetní hry

vrhcáby loterie

imitační

intelektové

obratnost

intelektověaleatorické

konstrukce bludiště kostky

hádanky rébusy hlavolamy

biliár aj.

bridž aj.

HRAČKY

PROSTOROVÉ HRY

lidské figurky

symboly světa

závody

umísťování

loutky panenky masky

vlček míč obruč

střelba hopskoč závody

loto domino

redukované modely

liturgické předměty

boj

kombinace

armády auta jesličky

řehtačka houpačka papírový drak

box fotbal

šachy magický čtverec

Prostorové analogie egovývoje v mimetické konstruktivní hře Kouzlo, kterým na nás dýchne oživený svět hraček v pohádkách typu Hoffmannova Louskáčka, Goethova Nového Parida, Andersenova Cínového vojáčka, nebo v hudebních dílech, ať již jde o Ravelovo Dítě a kouzla, Debussyho Skříňku hraček či o Jesselův pouťový a zcela nenáročný Pochod cínových vojáčků, má v sobě cosi strhujícího. Není to jenom pasivní nostalgie, kterou jsme vztahováni k dětství. Dětská imaginativní hra jako by otvírala rezervoáry fantazie, z nichž čerpá kreativní činnost dospělého. Propojení magic97

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169150

kého období předškolního věku, kterému je tato hra vlastní, s vývojem afektivity, imaginace a kreativity v následných obdobích na sebe upoutává trvalou pozornost nejen umělců, ale i pedagogů a psychologů.

Mimetické hry a psychologické techniky

Mimetické, resp. symbolické hry člení Smilanská na hry konstruktivní a hraní rolí (Smilansky, 1968). Mezi oběma typy her však nevede úplně jasná hranice a často do sebe vzájemně přecházejí. K čistě konstruktivním hrám patří hry se stavebnicemi, ať jde o dvourozměrné mozaiky nebo třírozměrné stavebnice. Aglomerace hraček pak nabývají na složitosti od monotematických her s vojáčky, hipodromy, autodromy k polytematickým stavebnicím města či vesnice. Prvek hraní rolí se objevuje s přítomností lidských figurek. Ten vystupuje ve hrách s pokojíčky a domy loutek a zcela převažuje v loutkovém divadle. Nakonec se hraní rolí zcela osvobozuje od konstruktivní složky.

Psychologické přístupy využívají celé škály konstruktivních her i hraní rolí a v rámci jokoterapie byla vytvořena řada diagnostických a terapeutických metod. Na úrovni jednoduché stavebnice je to např. Lowenfeldové Mosaictest (Lowenfeld, 1949). Stavebnice s komplikovanějšími aglomeracemi hraček využívají techniky světa (či universa). V loutkových scénách, jejichž nejznámější formou je Scénotest Gerdhildy von Staabsové, zatlačuje již hra s figurkami konstruktivní hru (Staabs, 1943). Konečně v technikách doll-play jsou dítěti nabídnuty hotové pokojíčky loutek k sehrání rolové hry (Moore, 1964; Kotásková, 1969/1971). Na principu loutkového divadla je vybudována známá Shneidmanova technika Make A Picture Story Test (Shneidman, 1960). A tak se dostáváme až k technikám hraní rolí typu Morenova psychodramatu.

Budeme se věnovat technikám, v nichž převažuje konstruktivní složka.

Mikrosvěty

K tradičním dětským hrám patří miniaturizace světa ve hrách se stavebnicemi měst, vesnic, betlémů, ve hrách se zvířátky a vojáčky, s domky a pokojíčky (resp. lamezony a fraucimory) loutek. Psychologické explorace a zaměřeného bádání se tyto hry dočkaly až na počátku XX. století. Určitým pionýrským činem byla pragmatická pedagogika H. G. Wellse, který podlahové hry se svými syny popsal před první světovou válkou v neobyčejně poutavé brožurce (Wells, 1911). Ale psychologický zájem o oblast fantazijní (či v duchu Cailloisovy klasifikace mimetické) hry vyvolaly až studie psychoanalytiků, kteří 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169150

začali hru využívat nejprve psychoterapeuticky a později s rozvojem tzv. projektivních metod i diagnosticky (Bowyer, 1970; Borecký, 1982).

V rámci psychoanalýzy daly podněty ke zkoumání dětské hry již základní práce Sigmunda Freuda, zvláště jeho analýza případu malého Hanse (Freud, 1936) a jeho významná esej Mimo princip slasti (Freud,1998). Prvenství v práci s hračkami náleží vídeňské analytičce H. Hugg-Helmuthové, ale širšího ohlasu se metoda dočkala až díky Melanii Kleinové a Eriku Homburgeru Eriksonovi (Hugg-Helmuth, 1921; Klein, 1932; Homburger, 1937; Erikson, 2002). Paralelně s Kleinovou se věnovala v pedopsychiatrii hře z pozic odmítajících psychoanalytický redukcionismus londýnská lékařka Margareta Lowenfeldová (Lowenfeld, 1935). Ještě před druhou světovou válkou se nechala Lowenfeldové Technikou světa inspirovat psycholožka Charlotta Bühlerová, manželka představitele vídeňské denkpsychologie Karla Bühlera, která později ve Spojených státech standardizovala soubor hraček jako Test světa (Bühler, Kelly-Lumry, Carroll, 1951). Když Margareta Lowenfeldová předvedla první veřejnou demonstraci své techniky na mezinárodním kongresu v Paříži v roce 1937, zaujala tato metoda samotného C. G. Junga, který na místě improvizoval výklad sestavy (Bowyer, 1970). Jungova žačka Dora M. Kalffová pak navštívila londýnský Institut dětské psychologie Margarety Lowenfeldové (ICP) a vytvořila vlastní metodu Hry v písku (Kalff, 1966).

Po druhé světové válce vytvořil ve Francii nezávisle na uvedených vlivech psychiatr Henri Arthus zcela původní metodu pod názvem Test vesnice (Arthus, 1949). Na něj navázal Pierre Mabille s podnětnou topologickou interpretací prostoru hry (Mabille, 1950). Roger Mucchielli se pak pokusil sjednotit francouzské a anglosaské proudy ve vlastním Testu imaginární vesnice (Mucchielli, 1976). Techniky universa jsou v různých verzích rozšířeny ve Švédsku, Holandsku, v Itálii, v Maďarsku, v Indii, v Japonsku i u nás (Bowyer, 1970; Monod, 1970; Borecký, 1989).

Topologie a konfigurace v teorii a ve hře

Empirické postupy interpretace hry s projektivními technikami universa přiléhavě ilustrují teoretické úvahy o topologii osobnosti a o imaginativních konfiguracích v jejich vývojovém průběhu. V konkrétní hře získávají teoretické úvahy názornou oporu a průkaznost a poukazují na protiklady reduktivního scientistického vysvětlování a restitutivního humanistického porozumění.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169150