Maďarsko (Ukázka, strana 99)

O d Tr ian o n u

strany a gestapo za pomoci maÄ?arskĂŠ policie a Ä?etnictva zatĂ˝kalo nepohodlnĂŠ Ĺživly. Od poloviny kvÄ›tna do konce Ä?ervna bylo do koncentraÄ?nĂ­ch tĂĄborĹŻ, pĹ™edevĹĄĂ­m do OsvÄ›timi, deportovĂĄno Ĺ˝idĹŻ z MaÄ?arska i obsazenĂ˝ch ĂşzemĂ­. ZastavenĂ­ deportacĂ­ si vynutil po mezinĂĄrodnĂ­ch protestech sĂĄm Horthy, kterĂ˝ potlaÄ?il . Ä?ervence takĂŠ Ä?etnicko-policejnĂ­ puÄ? proti svĂŠ osobÄ› a do hlavnĂ­ho mÄ›sta povolal oddĂ­ly maÄ?arskĂŠ armĂĄdy. PronĂĄsledovanĂ˝m Ĺ˝idĹŻm se dostalo ĂşÄ?innĂŠ pomoci zejmĂŠna ze strany cĂ­rkevnĂ­ch organizacĂ­ a jejich ukrĂ˝vĂĄnĂ­ Ä?i odchodu ze zemÄ› napomĂĄhali i diplomatĂŠ neutrĂĄlnĂ­ch zemĂ­, z nichĹž svou Ä?innostĂ­ proslul zvlĂĄĹĄtÄ› Ĺ vĂŠd Raul Wallenberg. V kvÄ›tnu vznikla ilegĂĄlnĂ­ MaÄ?arskĂĄ fronta, jejĂ­miĹž Ä?leny kromÄ› malorolnĂ­kĹŻ, sociĂĄlnĂ­ch demokratĹŻ a dalĹĄĂ­ch demokratickĂ˝ch stran se stali i komunistĂŠ soustĹ™edÄ›nĂ­ v tzv. StranÄ› mĂ­ru. KdyĹž koncem srpna otevĹ™elo Rumunsko protinÄ›meckou frontu a na Slovensku vypuklo SlovenskĂŠ nĂĄrodnĂ­ povstĂĄnĂ­, zĹŻstalo MaÄ?arsko poslednĂ­m HitlerovĂ˝m satelitem. Za tÄ›chto okolnostĂ­ jmenoval Horthy . srpna novou vlĂĄdu v Ä?ele s generĂĄlem GĂŠzou Lakatosem a potĂŠ, kdyĹž sovÄ›tskĂĄ armĂĄda pĹ™ekroÄ?ila koncem zåří maÄ?arskĂŠ hranice, vyslal Horthy do Moskvy tajnou misi, kterĂĄ . října podepsala pĹ™edběŞnĂŠ příměří, podle nÄ›hoĹž se MaÄ?arsko mÄ›lo vzdĂĄt ĂşzemĂ­ obsazenĂ˝ch po roce a vyhlĂĄsit NÄ›mecku vĂĄlku. Horthy vĹĄak tento krok dostateÄ?nÄ› nepĹ™ipravil v souÄ?innosti s maÄ?arskou armĂĄdou a vyhlĂĄsil příměří v maÄ?arskĂŠm rozhlase o den dříve, neĹž bylo dohodnuto, . října . Horthy, vydĂ­ranĂ˝ nacisty Ăşnosem svĂŠho syna, vĹĄak svĂŠ prohlĂĄĹĄenĂ­ hned nĂĄsledujĂ­cĂ­ den odvolal, rezignoval na úřad říťskĂŠho sprĂĄvce a byl pĹ™evezen do „ochrannĂŠ vazby“ do NÄ›mecka. Post hlavy stĂĄtu zaujal vĹŻdce Ĺ Ă­povĂ˝ch kříŞů Ferenc SzĂĄlasi, kterĂ˝ nastolil v poslednĂ­ch mÄ›sĂ­cĂ­ch vĂĄlky hrĹŻzovlĂĄdu, pĹ™i nĂ­Ĺž dal popravit v prosinci vedenĂ­ tzv. OsvobozeneckĂŠho vĂ˝boru maÄ?arskĂŠho nĂĄrodnĂ­ho povstĂĄnĂ­. DoĹĄlo k dalĹĄĂ­mu vyvraĹžÄ?ovĂĄnĂ­ Ĺ˝idĹŻ a asi polovina z Ĺ˝idĹŻ v hlavnĂ­m mÄ›stÄ› padla za oběż represĂĄliĂ­m Ĺ Ă­povĂ˝ch kříŞů. Po dvoumÄ›sĂ­Ä?nĂ­m oblĂŠhĂĄnĂ­ dobyla sovÄ›tskĂĄ armĂĄda . Ăşnora BudapeĹĄĹĽ a po dobytĂ­ ZadunajĂ­ skonÄ?ily boje v MaÄ?arsku . dubna .

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS169060

Kult u ra

MezitĂ­m jiĹž . prosince vznikla v SegedĂ­nÄ› MaÄ?arskĂĄ fronta nezĂĄvislosti, jejĂ­miĹž Ä?leny se staly MalorolnickĂĄ strana i NĂĄrodnĂ­ rolnickĂĄ strana, DemokratickĂĄ strana a takĂŠ sociĂĄlnĂ­ demokratĂŠ a komunistĂŠ. . prosince tĂŠhoĹž roku prozatĂ­mnĂ­ nĂĄrodnĂ­ shromĂĄĹždÄ›nĂ­ v DebrecĂ­nÄ› zvolilo prozatĂ­mnĂ­ vlĂĄdu v Ä?ele s generĂĄlem BĂŠlou MiklĂłsem DĂĄlnokim, bĂ˝valĂ˝m velitelem . maÄ?arskĂŠ armĂĄdy, kterĂĄ na PodkarpatskĂŠ Rusi pĹ™eĹĄla celĂĄ na stranu RudĂŠ armĂĄdy. VlĂĄdnĂ­ program v zemi obsazenĂŠ SovÄ›ty pĹ™irozenÄ› zdĹŻraznil tÄ›snĂ˝ svazek se SSSR a dalekosĂĄhlĂŠ spoleÄ?enskĂŠ reformy. . prosince vyhlĂĄsila prozatĂ­mnĂ­ vlĂĄda NÄ›mecku vĂĄlku a . ledna podepsala v MoskvÄ› příměří se Spojenci. TĂ­m byly vytvoĹ™eny zĂĄkladnĂ­ pĹ™edpoklady dalĹĄĂ­ho povĂĄleÄ?nĂŠho vĂ˝voje MaÄ?arska, kterĂ˝ se odehrĂĄval jiĹž plnÄ› v reĹžii SovÄ›tĹŻ. To umoĹžnily i zĂĄvÄ›ry jaltskĂŠ konference SpojencĹŻ z Ăşnora , kterĂŠ fakticky pĹ™iĹ™kly celou tuto oblast do sfĂŠry sovÄ›tskĂŠho vlivu.

Kultura, vÄ›da a ĹĄkolstvĂ­ PotrianonskĂŠ MaÄ?arsko soustĹ™edilo svou pozornost na maÄ?arskĂŠ etnikum doma i v sousednĂ­ch stĂĄtech, kde maÄ?arskĂĄ kultura Ĺžila v jakĂŠmsi dvojdomku – byla vĂĄzĂĄna jednak na svĹŻj mateĹ™skĂ˝ stĂĄt, ale musela se vyrovnat i se situacĂ­ ve svĂŠm souÄ?asnĂŠm domovÄ›. TĂŠto podvojnosti si byl vÄ›dom i ministr ĹĄkolstvĂ­ a kultu Bethlenovy ĂŠry hrabÄ› KunĂł Klebelsberg. SĂĄm odmĂ­tal jiĹž pĹ™eĹžilĂ˝ velmocenskĂ˝ ĹĄovinismus, ale chtÄ›l stavÄ›t na nĂĄrodnĂ­ch zĂĄkladech i na snaze pochopit realitu maÄ?arskĂ˝ch sousedĹŻ. ZaslouĹžil se o povznesenĂ­ ĂşrovnÄ› maÄ?arskĂ˝ch vysokĂ˝ch ĹĄkol nejen v BudapeĹĄti, ale i v DebrecĂ­nÄ›, SegedĂ­nÄ› a PÄ›tikostelĂ­. V cizinÄ› vytvoĹ™il Ĺ™etÄ›zec maÄ?arskĂ˝ch kulturnĂ­ch institutĹŻ, mj. Collegium Hungaricum ve VĂ­dni a BerlĂ­nÄ›, Accademii d’Ungheria v Ĺ˜Ă­mÄ›, urÄ?enĂ˝ch k propagaci maÄ?arskĂŠ vÄ›dy a kultury v zahraniÄ?Ă­. V roce provedl Klebelsberg reformu stĹ™ednĂ­ch ĹĄkol s rĹŻznorodĂ˝m zaměřenĂ­m (klasickĂĄ i reĂĄlnĂĄ gymnĂĄzia, odbornĂŠ ĹĄkolstvĂ­). Ve . letech . stoletĂ­ byl vĹŻdÄ?Ă­ osobnostĂ­ maÄ?arskĂŠ vÄ›dy a kultury historik BĂĄlint HĂłman, dlouholetĂ˝ ministr ĹĄkolstvĂ­ a kultu ve . letech a v prvnĂ­ polovinÄ› . let . stoletĂ­, jenĹž kladl dĹŻraz na mimoĹĄkolnĂ­ vzdÄ›lĂĄnĂ­ a zkvalitnÄ›nĂ­ vĂ˝uky zĂĄkladnĂ­ch ĹĄkol. HĂłman mÄ›l blĂ­Ĺže k faĹĄistickĂ˝m tendencĂ­m neĹž

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS169060

O d Tr ian o n u

demokrat Klebelsberg a spolu s Gyulou SzĂŠkfĹąm byl autorem oďŹ ciĂĄlnĂ­ch, silnÄ› nacionalisticky pojatĂ˝ch sedmisvazkovĂ˝ch DÄ›jin MaÄ?arska. VĹŻdÄ?Ă­ osobnostĂ­ literĂĄrnĂ­ vÄ›dy byl JĂĄnos HorvĂĄth starĹĄĂ­, jazykovÄ›dy ZoltĂĄn GombĂłcz. Mimo MaÄ?arsko Ĺžila Ĺ™ada dalĹĄĂ­ch vĂ˝znamnĂ˝ch osobnostĂ­ maÄ?arskĂŠ vÄ›dy, nositelĂŠ Nobelovy ceny za fyziku LeĂł SzilĂĄrd a za biochemii Albert Szent-GyĂśrgyi aj. MaÄ?arskĂĄ literatura se projevovala psychologicky ovlivnÄ›nĂ˝m naturalismem (DezsĹ‘ SzabĂł, JĂłzsef NyĂ­rĹ‘), avantgardou a sociĂĄlnĂ­m kriticismem (Lajos KassĂĄk, Zsigmond MĂłricz), zĂĄjmem o lidovĂ˝ Ĺživot (LĂĄszlĂł NĂŠmeth, Gyula IllyĂŠs), programovĂ˝m apolitismem (MihĂĄly Babits, DezsĹ‘ KosztolĂĄnyi) i revoluÄ?nĂ­m proletĂĄĹ™stvĂ­m (Attila JĂłzsef). VĹĄichni tito autoĹ™i nĂĄleŞí k ĹživĂŠmu odkazu maÄ?arskĂŠ literatury, kdeĹžto nÄ›kdejĹĄĂ­ koryfej oďŹ ciĂĄlnĂ­ horthyovskĂŠ literatury Ferenc Herceg ze souÄ?asnĂŠho literĂĄrnĂ­ho povÄ›domĂ­ zcela vymizel. VĂ˝tvarnĂŠ umÄ›nĂ­ tohoto obdobĂ­ bylo poznamenĂĄno v malĂ­Ĺ™stvĂ­ sociĂĄlnĂ­m expresionismem a kubismem (Gyula Derkovits), přísluĹĄnostĂ­ k Bauhausu (LĂĄszlĂł Moholy Nagy) i římskou ĹĄkolou monumentalizujĂ­cĂ­ho expresionismu (Vilmos Aba NovĂĄk). Postimpresionismus pĹ™edstavovala tzv. ĹĄkola z NagybĂĄnye, k jejĂ­mĹž Ä?elnĂ˝m zĂĄstupcĹŻm nĂĄleĹželi JĂłzsef Rippl-RĂłnai a BĂŠla CzĂłbel. Mezi sochaĹ™i vynikl RodinĹŻv Şåk Zsigmond Kisfaludy-Strobl. VĂ˝voj hudby byl nejvĂ­ce ovlivnÄ›n velkĂ˝m maÄ?arskĂ˝m skladatelem . stoletĂ­ BĂŠlou BartĂłkem, kterĂ˝ chĂĄpal kulturu a hudbu zvlĂĄĹĄtÄ› jako syntĂŠzu rĹŻznĂ˝ch etnicky i civilizaÄ?nÄ› rozdĂ­lnÄ› vymezenĂ˝ch jevĹŻ. ZoltĂĄn KodĂĄly proslul svĂ˝m konceptem lidovĂŠ hudebnĂ­ vĂ˝chovy i uplatnÄ›nĂ­m prastarĂ˝ch hudebnĂ­ch forem v modernĂ­ hudbÄ›. V operetÄ› dosĂĄhli svÄ›tovĂŠ proslulosti Imre KĂĄlmĂĄn a Franz LehĂĄr, ĹžijĂ­cĂ­ mimo ĂşzemĂ­ MaÄ?arska. V divadle byl strĂĄĹžcem nĂĄrodnĂ­ch a klasickĂ˝ch tradic Ĺ™editel NĂĄrodnĂ­ho divadla v BudapeĹĄti SĂĄndor Hevenesi, vyznavaÄ?em kosmopolitnĂ­ho umÄ›nĂ­ byl svÄ›toznĂĄmĂ˝ dramatik Ferenc MolnĂĄr, od roku ĹžijĂ­cĂ­ ve Ĺ vĂ˝carsku a v USA. V mezivĂĄleÄ?nĂŠm obdobĂ­ lze zaznamenat takĂŠ rozvoj maÄ?arskĂŠ kinematograďŹ e; i zde se jejĂ­ svÄ›tovÄ› proslulĂ˝ pĹ™edstavitel – producent a reĹžisĂŠr sir Alexander Korda uplatnil aĹž v emigraci v LondĂ˝nÄ› ve . a . letech . stoletĂ­.

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS169060