S ko t s k o v u n ii
se do cesty krátce před vyloděním v zátoce Forth postavily anglické lodě, a tak se vrátila do Francie. V září se do čela skotských jakobitů, podporovaných klany z Vysočiny a ostrovů, příznivci jakobitského episkopalismu a početnými odpůrci unie, postavil . hrabě z Maru John Erskine, jenž shromáždil mužů a z Perthu ovládl sever Skotska. Jakobité povstali také na jihozápadě Skotska a část Marových sil se po neúspěchu o dobytí Edinburghu zapojila do stejně neúspěšného jakobitského tažení v severovýchodní Anglii. Obrat přinesla nerozhodná bitva u Sheriffmuir poblíž Dunblane v hrabství Perthshire, v níž se . listopadu mnohem silnější jakobité nedokázali vypořádat s královskou armádou argyllského vévody a ztratili taktickou iniciativu. Příjezd Jakuba Stuarta v lednu do Skotska již na otřesené pozice jakobitů neměl vliv, pánem situace byl Argyll s holandskými posilami. Na počátku února Jakub a Mar odpluli ze země. Stuartovský následník po podpisu utrechtské smlouvy, jež ukončila války o španělské dědictví, ztratil podporu Francie, nové útočiště našel v Itálii a politickou podporu ve Španělsku. Konflikt s Británií přiměl Španěly k pokusu o vyvolání dalšího jakobitského povstání. K diverzní expedici spojených španělsko-jakobitských sil v severním Skotsku se však připojilo jen přibližně tisíc horalů, kteří při tažení na Inverness . června podlehli královským silám v bitvě u Glenshiel. Vyhlídky na restauraci Stuartovců se po potlačení povstání zdály být mizivé, ostatně Skotsko stále více ekonomicky profitovalo ze spojení s Anglií. Prapor jakobitismu však v římském exilu, kde se narodil, nadále nesl odhodlaný Jakubův syn, „mladý pretendent“, princ Karel Eduard Stuart ( – ). Jeho věc se totiž roku rozhodli znovu podpořit Francouzi bojující proti Britům v rámci válek o tzv. rakouské dědictví. Karla od pokusu vyvolat další povstání neodradila ani bouře, jež francouzským posilám znemožnila vylodění v Británii. Spolu s pouhými sedmi společníky se vylodil v hrabství Inverness a . srpna zdvihl jakobitskou standartu, za níž se přes celkově rozpačité přijetí prince postavilo několik gaelských náčelníků z Vysočiny. Válečné štěstí jim zpočátku přálo. V průběhu podzimu táhli Skotskem, získali řadu spojenců, dobyli téměř nechráněný Edinburgh a poté vtrhli do Anglie, ne-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169030