V ě k Bo u r b o n ů
98
anakreontskou a bukolickou lyriku. Zřejmě nejproslulejším dramatikem 18. století pak byl Leandro Fernández de Moratín, tvůrce elegantních a u publika populárních komedií.
Goya V architektuře na počátku století doznívalo churrigueresco, v rodinné tradici katalánských Churriguerů pokračuje Alberto, který v Salamance vytváří Plaza Mayor, jedno z nejkrásnějších náměstí na světě. Pravděpodobně nejvýznamnějším architektonickým dílem 18. století je pozdně barokní přestavba průčelí katedrály v Santiagu de Compostela, tzv. Obradoiro (F. Casas y Novoa, 1738–1750). Italští architekti Juvara a Sacchetti vystavěli v Madridu pompézní Královský palác (Palacio Real), který měl nahradit starý habsburský Alcázar, zničený při požáru. Po vzoru francouzských Versailles Filip V., jemuž se po celý život nepřestalo stýskat po Francii, budoval královský palác v La Granja, nedaleko Segovie, harmonický komplex budov, zeleně, vodotrysků a sochařských děl pod širým nebem. Nejreprezentativnější památkou novoklasicistního stylu je budova dnešního muzea El Prado navržená Juanem de Villanuevou. Sochaři pozvolna opouštěli barokní tradici polychromovaného dřeva a dávali přednost monumentálnějšímu kameni. Jejich nepříliš originální výtvory obvykle zdobily náměstí: např. kašny Cibeles, Neptuna či Apollona v Madridu. Jediným nepochybným géniem století byl pak Francisco de Goya (1746 až 1826), jehož rozsáhlé malířské dílo patří k nejcennějším španělským odkazům světovému umění. Rodák z aragonské vesnice Fuendetodos si v Madridu nejprve vydělával na živobytí jako návrhář tapisérií určených pro královské paláce. Posléze se stává oblíbeným – a přitom naprosto nemilosrdným – portrétistou madridské smetánky, včetně královské rodiny. Plátno Rodina Karla IV. (1800) představuje možná nejnelichotivější portrét mecenáše všech dob. Série 84 rytin Caprichos (Rozmary) je hořce ironickou výpovědí o tehdejší španělské společnosti: pověry, korupce, inkvizice, nevzdělanost, krutost a škodolibost. Životním předělem byla pro Goyu francouzská okupace Madridu. Liberálně smýšlející malíř vítal prakticky všechno, co Francouzi přinášeli – svobodu, modernizaci, potřebné reformy. Na
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169028