Obr. 101: Koruna (tiára) Etiopského císařství
říše římská zanikla za napoleonských dob roku 1806 a jejím posledním císařem byl František II. Rakouské císařství vzniklo roku 1804 a jeho první panovník František I. byl v letech 1804 –1806 dokonce dvojnásobným císařem, protože jako František II. stál zároveň v čele Svaté říše římské. Posledním rakouským císařem byl Karel I. (1916 –1918). V Rusku se car Petr I. Veliký prohlásil po míru nystadském (1721) za imperátora a od té doby zněl carský titul: Z Boží Milosti car a imperátor (císař) a samoděržec (samovládce) vší Rusi. Posledním ruským císařem byl Mikuláš II. (1894 –1917), respektive jeho mladší bratr Michal (1917). Ve Francii bylo císařství zřízeno Napoleonem I. (1804 –1814, 1815), který zavedl i novou titulaturu: Z Boží Milosti a z vůle francouzského národa císař. Císařem Francouzů byl i jeho synovec Napoleon III. (1852 –1870). Na troskách francouzského císařství vzniklo císařství německé, když byl dne 18. 1. 1871 na zámku ve Versailles prohlášen pruský král za německého císaře. Toto císařství trvalo do roku 1918 a posledním císařem byl Vilém II. V Africe mělo největší tradici císařství v Etiopii, kde měl císař titul krále králů. Posledním císařem byl Hailé Selassie I., a to do roku 1974. (Obr. 98) Císařský titul zdobil do roku 1956 i marocké sultány, kteří poté přijali královský titul. Nejmladším africkým císařstvím byla Střední Afrika, kde si císařský titul přisvojil Jean-Bedel Bokassa a jako Bokassa I. vládl v letech 1976 –1979. V rámci amerického kontinentu bylo císařství na ostrově Haiti, kde se postupně několik místních předáků prohlásilo za císaře. Nejprve to byl v letech 1804 –1806 Dessalines, který vládl jako Jakob I., po něm Henri Christophe jako Henri I. (1811–1820) a nakonec Faustin Élie Soulouque, který panoval jako císař Faustin I. v letech 1849 –1859. Brazílie byla císařstvím s portugalskou dynastií Bragança v letech 1822 –1889 (Dom Pedro I. a II.). Krátce bylo císařství i v Mexiku, kde v letech 1821–1823 vládl jako Augustín I. Don Augustin de Itúrbide (1783 –1824) a v letech 1864 –1867 jako Maxmilián I. tam panoval mladší bratr Františka Josefa I. arcivévoda Ferdinand Maxmilián. Jedním z nejstarších asijských císařství byla Čína, kde panovník měl titul Syna nebes (nejstarší doložená dynstie Sia sahá do poloviny 3. tisíciletí př. Kr.). Posledním císařem byl Pchu-I z dynastie Čching, který vládl v letech 1908 –1912, poté krátce v roce 1917 a nakonec jako císař Japonci vyhlášeného státu Mandžukuo v letech 1934 –1945. Císařstvím byl i Annám (část dnešního Vietnamu), kde posledním císařem byl Bao-Dai (1926 –1945) a také Korea byla v letech
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168831
1897 –1910 císařstvím (Kodžong do 1907, poté Sundžong), než ji anektovalo Japonsko. Indické císařství bylo zřízeno v roce 1876 a v jeho čele stáli panovníci Velké Británie královnou Viktorií počínaje (korunována 1877) a králem Jiřím VI. konče (do roku 1947). Perský (od roku 1935 íránský) císař – s titulem šáh, šáh-in-šáh – stál v čele svého státu až do roku 1979. Posledním byl Muhammad Reza Šáh Pahlaví Árjámehr (tj. světlo Árijců), Šáh-in-šáh (král králů) Íránu. (Obr. 100) V současné době je jediným císařstvím na světě Japonsko, kde existuje toto státní zřízení od nepamětných dob; tradice klade počátek dosud panující dynastie do roku 660 př. Kr., kdy se vlády ujal legendární Džimmu; od roku 1989 je císařem Akihito a jeho éra má název Heisei. CLAUSTRUM viz KLÁŠTER COAT OF ARMS viz ERB COLLEGE OF ARMS – anglická heroldie, založená králem Richardem III. roku 1484, jejíž působnost byla později rozšířena i na Wales a na poté na celý Commonwealth. Celá heroldie je v jurisdikci Nejvyššího maršálka (Earl Marshal) a náleží ke dvoru (není vládním orgánem). College of Arms se skládá ze tří králů heroldů (kings of arms), šesti heroldů (heralds of arms) a ze čtyř persevantů (pursuivants of arms). Nejdůležitějším králem heroldů je Garter Principal King of Arms, zřízený Jindřichem V. roku 1415, který má na starosti, jak dokládá i jeho jméno, i Podvazkový řád. Clarenceux King of Arms spravuje heraldické záležitosti Anglie jižně od řeky Trent a Norroy King of Arms severně od této řeky. Heroldi mají svá úřední jména odvozena od názvů královských vévodství (Windsor, Richmond, Somerset, Lancaster, York a Chester), zatímco persevanti od názvů královských badgů (Rouge Croix, Rouge Dragon, Bluemantle, Portcullis). Sídlo College of Arms je na Queen Victoria Street, London, E. C. 4. V případě nutnosti může panovník jmenovat i heroldy mimořádné (extraordinary). Členové heroldie udělují jménem panovníka znaky a vydávají diplomy (patents of arms), organizují významné události královského dvora (svatby, korunovace, pohřby a podobně), při nichž oblékají tabardy s královským znakem. College of Arms má i svůj znak: stříbrný štít s červeným svatojiřským křížem provázeným v každém ze čtyř polí modrou holubicí se zdviženým pravým křídlem. Tento znak byl odvozen od erbu Johna Writhea, který zastával v době založení heroldie úřad Gar-
Obr. 102: Znak Garter Principal King of Arms
Obr. 103: Znak Norroy King of Arms
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168831
ter King of Arms, přičemž holubice je tradičním symbolem heroldského úřadu. Angličtí králové heroldů mají všichni stejný štít, a to stříbrný s červeným svatojiřským křížem, avšak rozdílné hlavy štítu. Garter King of Arms má modrou hlavu štítu, v níž je vévodská korunka obtočená přezkou Podvazkového řádu, provázená vpravo anglickým lvem a vlevo lilií, vše zlaté. Norroy King of Arms užívá modro-červeně polcenou hlavu štítu, v níž anglický korunovaný kráčející lev provázený vpravo lilií a vlevo vztyčeným klíčem, vše zlaté. Clarenceux King of Arms má červenou hlavu štítu s anglickým korunovaným lvem. (Obr. 102 –104) Obr. 104: Znak Clarenceux King of Arms
COMES, COMTE viz HRABĚ COMTÉ viz HRABSTVÍ COMTESSE viz HRABĚ CONFRA (zkrácená forma slova confrater) – spolubratr, původně statutární označení laika, který poskytl podporu špitální činnosti (například u Johanitů povoleno papežem již roku 1217). Dnes jde o titul nižších tříd členů Suverénního řádu Maltézských rytířů, který se vztahuje na obedienční, čestné a devoční, graciální a devoční a na magistrální rytíře, dále pak na konventuální kaplany ad honorem a na magistrální kaplany. CORNETTE viz KORNETA, BANDERIUM CORONA viz KORUNA COUNT, COUNTESS viz HRABĚ COUNTY viz HRABSTVÍ COURT OF CHIVALRY – anglický rytířský soud (dvůr), který se zabývá ctí gentlemanů a řeší případné heraldické spory. Zasedá podle potřeby a předsedá mu Nejvyšší maršálek (Earl Marshal); viz též HERALDICKÉ SPORY, HERALDIKA INSTITUCÍ. COURT OF THE LORD LYON – skotská varianta rytířského soudu, kterému předsedá Lord Lyon King of Arms jako soudce skotského království (the Realm of Scotland). CRESCENT viz PŮLMĚSÍC, MĚSÍC, BRISURA CREST – anglický výraz pro klenot (viz). V 18. a v 19. století, v době úpadku heraldiky na Britských ostrovech, začaly mnohé rodi-
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168831