JESTŘEBICE
JESTŘEBICE kraj Stfiedoãesk˘, okres Mûlník, obec DobfieÀ, katastr Jestfiebice u Kokofiína 4,5 km SZ od M‰ena 344 m n. m. vesnická památková zóna (1995) Jestfiebice leÏí v krásné ãlenité krajinû v centrální ãásti ChKO Kokofiínsko. Okolí je s v˘jimkou nevelk˘ch nepravideln˘ch ostrovÛ pÛvodní pluÏiny, rozloÏen˘ch na náhorní planinû, prakticky souvisle zalesnûné, prostoupené hluboko zafiíznut˘mi skalnat˘mi roklemi. Jádro vesnice se nachází na pomûrnû úzké plo‰inû, ohraniãené od severu Vojtû‰sk˘m dolem a z jihu postranní roklí Kokofiínského dolu, zvanou âerná díra. Na v˘chodní stranû je planina s vesnicí ohraniãena roklemi zalesnûného ·emánovického dolu. U silnice z Kokofiína do Dobfienû, jihov˘chodnû od jádra vsi, je samostatná enkláva Malé Jestfiebice, situovaná na úzkém hfibetu mezi roklí Klá‰terkou, âernou dírou a ·emánovick˘m dolem. Jestfiebice jsou vesnicí vrcholnû stfiedovûkého pÛvodu, vzniklou patrnû aÏ na konci 14. století pfii dosídlování odlehlé a ãlenité krajiny Kokofiínska. První zmínka o vsi pochází z roku 1402, kdy
Jestfiebice – severov˘chodní ãást návsi s domy ãp. 4 a 5 (2001)
Jestfiebice pfiipadly pfii dûlení berkovského majetku k hradu âap. Vesnice pravdûpodobnû vznikla jiÏ dfiíve kolonizaãní aktivitou pánÛ z Dubé, ktefií zdej‰í kraj získali ve druhé polovinû 13. století. Ohniskem kolonizace byl hrad Houska. Neznámo kdy se vesnice navrátila k houseckému panství, k nûmuÏ náleÏela aÏ do 16. století (opût je tak uvádûna spolu s blízkou @Dobfiení a @Ole‰nem k roku 1545). Roku 1609 ale jiÏ Jestfiebice patfiily k nedaleké @Vidimi, s níÏ sdílely osudy aÏ do konce feudalismu. Vidimské panství vlastnil od roku 1622 aÏ do své
smrti 1634 Albrecht z Vald‰tejna. Bûhem tfiicetileté války pÛvodnû pfieváÏnû ãeská vesnice ãásteãnû zpustla a byla dosídlována nûmeck˘mi osadníky. Roku 1654 se zde uvádí celkem 7 usedlostí. Prosperitu vsi v 18. a 19. století, spojenou se znaãn˘m poãetním nárÛstem zástavby, pfiineslo – tak jako i jinde na Kokofiínsku – dnes jiÏ zcela zaniklé chmelafiství. Vesnice má znaãnû komplikovanou pÛdorysnou strukturu, ovlivnûnou pfiedev‰ím ãlenit˘m terénem. Jak jiÏ bylo v˘‰e uvedeno, vlastní jádro vsi se nachází v izolované poloze na temeni ne-
Jestfiebice – situace na mapû stabilního katastru z roku 1841. Jádro vesnice s návsí vpravo, dole uprostfied enkláva Malé Jestfiebice
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168827
JESTŘEBICE velké plánû, ohraniãené ze v‰ech stran hlubok˘mi roklemi. Toto jádro pravdûpodobnû stfiedovûkého pÛvodu je tvofieno zástavbou nûkolika velk˘ch usedlostí, seskupen˘ch okolo návsi pfiibliÏnû oválného tvaru. Na usedlosti navazovala krátká, pokud moÏno pravidelnû rozmûfiená záhumenicová pluÏina. Druhotnû vznikala zástavba men‰ích usedlostí a chalup také podle silnice z Kokofiína do Dobfienû a Dubé. Nûkolik men‰ích usedlostí a chalup vzniklo i na úzkém hfiebeni podle cesty, spojující náves s touto silnicí. Na kfiiÏovatku silnice z Kokofiína do Dobfienû a cesty vedoucí na náves se pak nejdéle na poãátku 19. století pfiesunulo pfiirozené centrum vsi, zatímco pÛvodní náves zÛstala stranou dal‰ího rozvoje. Jihozápadnû od vesnice, oddûlená roklí zvanou âerná díra, vznikla patrnû na pfielomu 18. a 19. století je‰tû skupina chalup Malé Jestfiebice. V Jestfiebicích se dochoval mimofiádnû poãetn˘ a hodnotn˘ soubor roubené architektury, typické pro oblast Kokofiínska. Vût‰ina objektÛ pochází z období závûru 18. století a z poãátku 19. století. Zachováno je vût‰í mnoÏství patrov˘ch rouben˘ch domÛ chlévního typu s podstávkami, pavlaãemi a lomenicemi. Nejlépe se dochovala zástavba pÛvodní návsi ve v˘chodní ãásti vesnice. V usedlosti ãp. 4 na severozápadní stranû návsi stojí mohutn˘ patrov˘ rouben˘ dÛm, kryt˘ polovalbovou stfiechou. Na vstupní stranû domu je v patfie pavláãka. Naproti je pfiízemní hospodáfiské stavení, postavené z pískovcov˘ch
Jestfiebice – dÛm ãp. 2 na severní stranû návsi s bfiidlicov˘m ‰títem (2001)
Jestfiebice – jihov˘chodní ãást návsi s domy ãp. 7 a 8 (2001)
‰tuk. Sousední patrov˘ dÛm ãp. 5 je rovnûÏ z vût‰í ãásti rouben˘. Z domu ãp. 7 v severov˘chodní ãásti návsi se dochovalo roubené patro, omítané fasády byly upraveny na pfielomu 19. a 20. století. Prakticky v úplnosti se zachovala mimofiádnû hodnotná usedlost ãp. 8 na jihov˘chodní stranû návsi. Podélnû orientovan˘ dÛm je patrov˘ rouben˘. Na severní stranû dvora stojí pozoruhodná patrová roubená s˘pka s pavlaãí, naproti na jiÏní stranû jsou zdûné chlévy. DvÛr uzavírá od v˘chodu pilífiová stodola. Ve v˘ãtu rouben˘ch staveb na návsi je tfieba uvést je‰tû patrov˘ dÛm ãp. 9 s pavlaãí. Kromû popsan˘ch rouben˘ch staveb se na celkovém vzhledu i na památkov˘ch hodnotách návesního prostoru podílejí i nûkteré mlad‰í zdûné stavby. Z nich vyniká zejména patrov˘ dÛm ãp. 2, s jednoduchou fasádou ze druhé poloviny 19. století a s bohatû ztvárnûn˘m bfiidlicov˘m ‰títem. DÛm ãp. 10 (pÛvodnû souãást usedlosti ãp. 9) je pfiízemní, s jednoduchou historizující (neorománskou) fasádou. Náves dotváfií drobná zdûná kaple asi z první poloviny 19. století. Vysoké památkové hodnoty vykazuje i zástavba ulice, vedoucí od kfiiÏovatky na náves. Zde stojí mimofiádnû cenná usedlost ãp. 1 s mohutn˘m patrov˘m rouben˘m domem s krátkou pavláãkou nad síní. Na v˘chodní stranû dvora je roubená stodola, usedlost doplÀuje pilífiová kolna. Naproti pfies ulici stojí patrová roubená chalupa ãp. 13 s pavlaãí podle celého vstupního prÛãelí. âást pfiízemí byla druhotnû pfiezdûna. Pfiíkladem mlad‰ího roubeného stavení asi aÏ z první poloviny 19. století je sousední chalupa ãp. 14. Protûj‰í chalupa ãp. 72 má rouben˘ pfiední díl patra. Roubené patro má i chalupa ãp. 20. Patrov˘ zdûn˘ dÛm ãp. 6 je ukázkou
v Jestfiebicích jinak pomûrnû vzácné klasicistní obytné novostavby. Pozoruhodn˘ soubor památkovû hodnotn˘ch usedlostí se dochoval také okolo kfiiÏovatky a podle silnice z Kokofiína do Dobfienû. Zde zaujme zejména dÛm ãp. 41 s rouben˘m patrem. âásteãnû roubená je rovnûÏ patrová chalupa ãp. 30, roubené patro má i protûj‰í dÛm ãp. 31. Pfiíkladem velkého zdûného patrového domu asi ze druhé poloviny 19. století je ãp. 37. U silnice na severním okraji vsi stojí patrov˘ rouben˘ dÛm ãp. 33 (s pfiezdûnou svûtnicí a síní a s pavlaãí v patfie) a pfiízemní roubená chalupa ãp. 34. U silnice ve stfiední ãásti vsi je patrov˘ rouben˘ dÛm ãp. 44 s pavlaãí nad síní a mlad‰ím vaznicov˘m krovem. V samostatné enklávû Malé Jestfiebice stojí za zmínku patrov˘ rouben˘ dÛm ãp. 55 s pavlaãí (s omítanou ãelní stûnou), roubená pfiízemní chalupa ãp. 57 a zdûn˘ dÛm ãp. 58. Ve v˘ãtu památkovû hodnotn˘ch staveb s alespoÀ ãásteãnû dochovan˘mi rouben˘mi konstrukcemi by bylo moÏné i nadále pokraãovat. Charakter vesnice dotváfií také fiada tradiãních zdûn˘ch staveb – aÈ jiÏ obytn˘ch ãi hospodáfisk˘ch, kter˘m zde nemohla b˘t vûnována pozornost. Za zmínku stojí nûkolik chalup z první tfietiny 20. století s charakteristick˘mi vaznicov˘mi krovy a dále mnoÏství staveb hospodáfisk˘ch, postaven˘ch z pískovcov˘ch ‰tuk. Pozoruhodn˘ je také soubor objektÛ, vyhlouben˘ch do pískovcového podloÏí. V okolí vesnice se ve svazích roklí dochovalo nûkolik obtíÏnû datovateln˘ch skalních obydlí. Pfii silnici do Dobfienû na severním okraji vesnice je v˘klenková kaple, celá vysekaná do pískovcového skalního bloku. Nejzajímavûj‰ím skalním objektem na katastru Jestfiebic je ale nûkdej‰í ml˘n
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168827
JEZERO
JEZERO kraj Stfiedoãesk˘, okres Bene‰ov, obec Struhafiov, katastr Jezero 6,5 km VJV od Bene‰ova 492 m n. m.
Jestfiebice – panorama severní strany návsi, vlevo dÛm ãp. 2 (foto K. Kuãa, 1997)
Hluãov, kter˘ stál na dnû Kokofiínského dolu u stejnojmenné osady. B˘val˘ skalní ml˘n se nachází v lese na úpatí strmého svahu na západní stranû údolí P‰ovky. Z ml˘na se dochovala fiada vesmûs hospodáfisk˘ch místností a v˘klenkÛ rÛzné velikosti, vysekan˘ch do pískovcové skály. Vlastní obytné stavení ml˘na s ml˘nicí (pÛvodnû roubené) bylo pfiistavûné ke skalní stûnû. Náhon zaãínal u dne‰ního silniãního mostu pfies P‰ovku, na jeho konci voda procházela otvorem skrz vystupující skalní blok. Z vnûj‰í strany byly k ústí náhonu pfiiloÏeny dfievûné vantroky, po nichÏ se dochovaly kapsy ve skále. Na skalním bloku je vysekaná datace 1867, ml˘n je ale písemn˘mi prameny doloÏen jiÏ k roku 1609. Jestfiebice byly po druhé svûtové válce poznamenány odsunem nûmecky mluvícího obyvatelstva (k roku 1930 zde Ïilo 85 âechÛ a 228 NûmcÛ). V následujícím období byla proto vesnice ãásteãnû naru‰ena demolicemi (zanikla napfiíklad zástavba jihozápadní strany návsi a mnoho hospodáfisk˘ch staveb). Vût‰ina hod-
Jestfiebice – dÛm ãp. 44 (foto K. Kuãa, 1997)
notn˘ch objektÛ se ale na‰tûstí zachovala, vesmûs díky novému rekreaãnímu vyuÏití. Jestfiebice tak dnes patfií mezi nejcennûj‰í soubory roubené lidové architektury na Kokofiínsku. Zejména prostor návsi, ale i nûkteré dal‰í ãásti vesnice (partie okolo kfiiÏovatky) si uchovaly i celkovû malebnou podobu. Okolo silnice v západní ãásti vsi ale bohuÏel vzniklo nûkolik hmotovû nevhodn˘ch novostaveb – pfiedev‰ím chat a rodinn˘ch domkÛ. Pfiesto jsou Jestfiebice jedním z nejv˘znamnûj‰ích památkov˘ch celkÛ na území stfiedních âech a roku 1995 byly pln˘m právem zafiazeny mezi vesnické památkové zóny. Vysoké urbanistické i architektonické kvality vesnice umocÀuje okolní krásná krajina. stav: 04/2001 Literatura: Cibulová – Dittrich – Dostál – ·kabrada, 1983; David – Soukup, 2000; Klempera, 2000, str. 218–219; Kuãa, 2002; Sedláãek, 1909; ·imák, 1938, str. 266.
Vesniãka Jezero leÏí v mírnû zvlnûné zemûdûlské krajinû v˘chodnû od Bene‰ova. V okolí jsou roztrou‰ené men‰í lesní komplexy (zejména západním a severov˘chodním smûrem od vsi). V˘chodnû od vesnice je nûkolik celkem nev˘razn˘ch návr‰í, mezi nimiÏ dominuje vrch Bfiezák (533 m). Na Kfie‰ickém potoce, protékajícím v mûlkém úvalu v˘chodnû od vsi, je kaskáda rybníkÛ (Havras, Velk˘ Rybník a Radvan). Jezero se poprvé pfiipomíná roku 1356. Jméno dala vesnici patrnû blízkost rybníkÛ (nûkolik jich bylo pfiímo ve vsi). Ve stfiedovûku bylo Jezero samostatn˘m vladyck˘m statkem s tvrzí, kter˘ vlastnili aÏ do 20. let 17. století Sobkové z Jezera. Vesnice byla vÏdy malá, k roku 1654 zde bylo pouze 5 osazen˘ch usedlostí. Je‰tû v 17. století tvofiilo Jezero samostatn˘ (i kdyÏ velmi mal˘) statek, ãítající jen tfii vesnice celkem s osmi hospodáfii. Roku 1655 bylo panství doãasnû spojeno s Chot˘‰any, roku 1702 bylo jiÏ definitivnû pfiipojeno spolu s blízk˘m Jemni‰tûm k panství Struhafiov. Jádrem vesnice snad stfiedovûkého pÛvodu je drobná okrouhlá náves, obklopená radiálnû uspofiádan˘mi usedlostmi. V pozdûj‰ím období vzniklo jen nûkolik chalup u pfiístupové cesty na jiÏní stranû vesnice. Ve vsi se dochovalo nûkolik hodnotn˘ch lidov˘ch staveb, zdûn˘ch i dfievûn˘ch. Nejv˘znamnûj‰ím pfiíkladem lidového stavitelství je pozoruhodn˘ areál usedlosti ãp. 4 na severní stranû návsi. DÛm je mohutná zdûná klasicistní stavba z doby okolo poloviny 19. století, krytá polovalbovou stfiechou, se zbytky ‰tukové v˘zdoby na ‰títovém prÛãelí. Na dÛm navazuje klenutá brána v ohradní zdi, naproti stojí roubená s˘pka. V protûj‰í usedlosti ãp. 5 (?) se kromû jednoduchého zdûného domu zachovaly také roubené komory a roubená stodola. Na jiÏní stranû návsi stojí usedlost ãp. 10 s domem, chlévy a segmentovû klenutou bránou. V‰echny stavby usedlosti pocházejí z prvního desetiletí 20. století a nesou na fasádách a ‰títech jednoduchou ‰tukovou v˘zdobu. Pozoruhodné jsou také dva velké patrové domy (ãp. 1 a 2) s valbov˘mi stfiechami, pocházející
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168827