P
době vystupoval v Dér el-Bahrí po boku řecké bohyně Hygieie, dcery Asklépiovy. K jeho svatyním směřovaly kroky řady poutníků, kteří doufali v uzdravení nebo radu prostřednictvím snu. Na zobrazeních a sochách se s Imhotepem setkáváme v podobě muže v kněžském či písařském oděvu s těsně přiléhající pokrývkou hlavy. Sochy z Pozdní doby jej vypodobují vsedě s rozvinutým svitkem papyru na kolenou, na němž je zapsáno Imhotepovo jméno.
Posvátný předmět Imiut
IMIUT (Ten, který je v „ut“? – význam nejasný) – představoval posvátný předmět či fetiš doložený od dob 1. dynastie. Zobrazován byl ve formě zvířecí kůže bez hlavy a nohou, zavěšené na kůlu přední částí dolů. Někdy je zachycen také jako mumie se šakalí hlavou. Ve Staré a Střední říši se s ním setkáváme pouze ve vztahu k panovníkovi, např. v procesních scénách nebo při svátku sed. Od Nové říše se objevuje i v souvislosti se soukromými osobami, a to zvláště na vyobrazeních pohřebních, zádušních a zásvětních dějů. Na vinětách Knihy mrtvých bývá často zachycen při posmrtném soudu před Usirovým trůnem. Od 3. dynastie byl spojován s bohem ▶Anupem. Díky této silné vazbě se Imiut postupně stal jakýmsi Anupovým přídomkem.
IMSET viz SYNOVÉ HOROVI IMÚTHÉS viz IMHOTEP INET viz ABDŽU
98
INHERET (řec. Onúris) – bojovný bůh, jehož kult pocházel z oblasti kolem lokality Cenej (řec. This) u Abydu. Jeho jméno bývá vykládáno ve formě „Ten, který přivádí Vzdálenou“ a snad odkazuje na mýtický příběh o tom, jak přivedl uprchlou bohyni zpět do Egypta. Původně se jednalo o jeho manželku, bohyni ▶Mehitu (či Mechitu), v podobě divoké lvice nesoucí titul „Oko Reovo“. V pozdější, ovšem známější verzi tohoto příběhu byl Inheret ztotožněn s ▶Šuem a onou vzdálenou bohyní se stala jeho sestra a manželka, „lvice“ ▶Tefnut. Někdy byla, jako Oko Reovo,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168730