Belgie - stručná historie států (Ukázka, strana 99)

n Vå l k a o ť pan ě ls k Ê dědi ctví

skou smlouvu o bezpeÄ?nostnĂ­ bariĂŠĹ™e (ĹĄlo o pevnosti v Namuru, Tournai, Meninu, Furnes, Ypres, Warnetonu a Knokke na hranici, spojenĂ­ zajiĹĄĹĽovala pevnost v Dendermonde, celkovĂŠ nĂĄklady na jejich udrĹžovĂĄnĂ­ byly stanoveny na pĹŻl milionu zlatĂ˝ch roÄ?nÄ›). TĂ­mto dokumentem byla potvrzena dalĹĄĂ­ existence blokĂĄdy Ĺ eldy a bylo nařízeno vydĂĄnĂ­ Ä?ĂĄstĂ­ Flander ZĂŠlandu. HrabÄ› z Merode se o antverpskĂŠ smlouvÄ› vyjĂĄdĹ™il jako o oleji, jĂ­mĹž bude uÄ?inÄ›no JiĹžnĂ­mu NizozemĂ­ poslednĂ­ pomazĂĄnĂ­. VlĂĄda rakouskĂ˝ch HabsburkĹŻ zaÄ?ala.

VnitĹ™nĂ­ pomÄ›ry a pokus o koloniĂĄlnĂ­ vĂ˝boje Karel VI. mÄ›l se svĂ˝m Nizozemskem velkĂŠ plĂĄny – ĹĄlo sice o vzdĂĄlenou a vĂĄlkami poniÄ?enou drĹžavu, ale byla nejzalidnÄ›nÄ›jĹĄĂ­ a nejbohatĹĄĂ­ z jeho zemĂ­. GenerĂĄlnĂ­m guvernĂŠrem byl jmenovĂĄn princ SavojskĂ˝. Od . dubna ve VĂ­dni fungovala NejvyĹĄĹĄĂ­ rada NizozemĂ­, jeĹž fakticky vykonĂĄvala rozhodnutĂ­ cĂ­saĹ™skĂŠ rady. EvĹžen SavojskĂ˝ byl příliĹĄ zamÄ›stnĂĄn budovĂĄnĂ­m armĂĄdy nebo vĂĄlkou s Turky – „svou“ provincii tak nikdy nenavĹĄtĂ­vil – a tak byl vĂ˝konem vlĂĄdy pověřen zplnomocnÄ›nĂ˝ ministr Herkul Turinetti markĂ˝z de PriĂŠ. Tento tvrdĂ˝ a neoblĂ­benĂ˝ guvernĂŠr si zĂĄhy vyslouĹžil od svĂ˝ch poddanĂ˝ch pĹ™ezdĂ­vku „ZaalpskĂ˝ zloduch“. ObratnĂ˝ diplomat pĹ™es svou nepopularitu dokĂĄzal nevydat / z pĹ™ikĂĄzanĂŠho ĂşzemĂ­ SpojenĂ˝m provinciĂ­m a vychytralĂ˝mi machinacemi dosĂĄhl toho, Ĺže nĂĄklady na udrĹžovĂĄnĂ­ pevnostnĂ­ bariĂŠry pochĂĄzely prakticky jen z oblastĂ­ pozdÄ›ji navrĂĄcenĂ˝ch Francii. Ve vnitĹ™nĂ­ sprĂĄvÄ› nenaĹĄel porozumÄ›nĂ­ pro starobylĂĄ privilegia a intenzivnÄ› vyĹžadoval nĂĄvrat absolutistickĂ˝ch institucĂ­ zaloĹženĂ˝ch za francouzskĂŠ nadvlĂĄdy.

ZĂĄstupci mĂ­stnĂ­ ĹĄlechty i mÄ›st se zaÄ?ali proti markĂ˝zovi bouĹ™it. KdyĹž v roce vypukly pouliÄ?nĂ­ bouĹ™e v AntverpĂĄch, Mechelenu a Bruselu, kde bylo vyplenÄ›no brabantskĂŠ kanclĂŠĹ™stvĂ­ a nÄ›kolik soukromĂ˝ch domĹŻ, nevĂĄhal zplnomocnÄ›nĂ˝ ministr sĂĄhnout k exemplĂĄrnĂ­m trestĹŻm. Pořådek v ulicĂ­ch nastolilo vojĂĄkĹŻ uvolnÄ›nĂ˝ch z balkĂĄnskĂŠho bojiĹĄtÄ›, a byl zatÄ?en doyen cechĹŻ, naivnĂ­ muĹž velkĂŠ osobnĂ­ poctivosti FrantiĹĄek Anneessens. AniĹž by pořådnÄ› chĂĄpal svou roli Ä?i pĹ™eÄ?in, byl tento sedmdesĂĄtiletĂ˝ muĹž . zåří sĹĽat. De PriĂŠho (a prince SavojskĂŠho) odpĹŻrci v Ä?ele s markĂ˝zem z Merode-

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS168670

Vn it ř n í p o měry a p okus o kol oni ål ní výb oje n

-Westerloo a hrabÄ›tem de Bonneval se rozhodli zbavit se markĂ˝ze elegantnÄ›ji. Ĺ lechtickĂĄ ĹĄpionĂĄĹžnĂ­ sĂ­ĹĽ dĹŻkladnÄ› vysledovala jeho ďŹ nanÄ?nĂ­ machinace a prĹŻběŞnÄ› informovala o pĹ™eÄ?inech svĂŠho nepřítele cĂ­saĹ™skĂ˝ dvĹŻr. . prosince byl markĂ˝z odvolĂĄn a po nÄ›kolika tĂ˝dnech na funkci generĂĄlnĂ­ho guvernĂŠra rezignoval i princ EvĹžen. Karel VI. jmenoval novou generĂĄlnĂ­ guvernĂŠrkou svou sestru, arcivĂŠvodkyni Marii AlĹžbÄ›tu. JejĂ­mi ministry se postupnÄ› stala schopnĂĄ hrabata Daun, Visconti a BedĹ™ich z Harrachu, kterĂĄ uklidnila rozbouĹ™enou jihonizozemskou spoleÄ?nost. PoslednÄ› jmenovanĂ˝ zĂ­skal cĂ­saĹ™e pro umĂ­rnÄ›nĂ˝ přístup argumentacĂ­ o vnitĹ™nĂ­ sloĹžitosti a rĹŻznorodosti provincie, v nĂ­Ĺž je pouze muŞů pravidelnĂŠho vojska.

MezitĂ­m se Karel VI. pokusil rozvinout obchod s koloniemi podporou aktivit ostendskĂ˝ch lodnĂ­kĹŻ. Od roku se lodÄ› pod jeho vlajkou vydĂĄvaly z Ostende ke bĹ™ehĹŻm ÄŒĂ­ny a Indie, zejmĂŠna BengĂĄlska. V Kantonu a Kabelonu na KoromandelskĂŠm pobĹ™eŞí byly zaloĹženy obchodnĂ­ faktorie. V roce byla oďŹ ciĂĄlnÄ› zaloĹžena „CĂ­saĹ™sko-krĂĄlovskĂĄ spoleÄ?nost IndiĂ­, zaloĹženĂĄ v RakouskĂŠm NizozemĂ­ pod ochranou sv. Karla“. Toto jmĂŠno bylo zĂĄhy zkrĂĄceno na Ostendskou spoleÄ?nost. Suma vypsanĂĄ pro zaloĹženĂ­, milionĹŻ zlatĂ˝ch orinĹŻ, byla sloĹžena zĂĄjemci o akcie bÄ›hem dvou dnĹŻ. akciĂ­ po orinĹŻ koupil markĂ˝z de PriĂŠ, princ SavojskĂ˝. O nÄ›kolik mÄ›sĂ­cĹŻ pozdÄ›ji zaloĹžili ostendĹĄtĂ­ obchodnĂ­ci kolonii v Bankibazaru v BengĂĄlsku, nÄ›kolik mil od britskĂŠ Kalkaty, francouzskĂŠho ÄŒandernagoru a nizozemskĂŠho ÄŒenzĂşru. Aktivity kompanie pĹ™inĂĄĹĄely úŞasnĂ˝ zisk – Ä?tyĹ™i vĂ˝pravy jenom do Kantonu vytvoĹ™ily zisk sedmi milionĹŻ. NevĂ­tanĂĄ konkurence vyvolala odpor ostatnĂ­ch velmocĂ­. Karel VI. v kvÄ›tnu obdrĹžel nekompromisnĂ­ ultimĂĄtum vyĹžadujĂ­cĂ­ zruĹĄenĂ­ spoleÄ?nosti, podepsanĂŠ BritĂĄniĂ­, SpojenĂ˝mi provinciemi a FranciĂ­. CĂ­saĹ™ dosĂĄhl na vĂ˝mÄ›nu alespoĹˆ uznĂĄnĂ­ pragmatickĂŠ sankce, kterĂĄ mÄ›la zajistit nĂĄstupnickĂĄ prĂĄva dceĹ™i Marii Terezii, LondĂ˝nem i Haagem.

Dne . kvÄ›tna byla Ä?innost OstendskĂŠ spoleÄ?nosti pĹ™eruĹĄena na sedm let, aby nebyla nikdy obnovena. Bankibazar vydrĹžel do roku , kolonie v Kabelonu do roku .

ObyvatelĂŠ pomalu se zotavujĂ­cĂ­ho RakouskĂŠho NizozemĂ­ byli uĹĄetĹ™eni vĂĄleÄ?nĂ˝ch operacĂ­ bÄ›hem dvouletĂŠ vĂĄlky o dÄ›dictvĂ­ polskĂŠ ( – ), kdyĹž jim byl poprvĂŠ mezinĂĄrodnÄ› uznĂĄn

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS168670

n Vå l k a o ť pan ě ls k Ê dědi ctví

statut neutrality, ale po nĂĄstupu Marie Terezie se jiĹž novĂŠ invazi nevyhnuli.

Rok po smrti Karla VI. (†) zemřela i jeho sestra a po tříletÊ språvě Bedřicha z Harrachu byl (v plnÊm běhu vålky o rakouskÊ dědictví) jmenovån generålním guvernÊrem císařovnin ťvagr Karel Lotrinský. Ten se ihned po nastolení . března odebral k císařským oddílům v Alsasku, jelikoŞ Francie jiŞ . března vyhlåsila Marii Terezii a jejím spojencům vålku.

Od Ä?ervna pronikaly poÄ?etnĂŠ francouzskĂŠ oddĂ­ly pod osobnĂ­m velenĂ­m krĂĄle LudvĂ­ka XV. a marĹĄĂĄla de Saxe do JiĹžnĂ­ho NizozemĂ­. Po zabrĂĄnĂ­ vÄ›tĹĄiny pevnostĂ­ bariĂŠry postupovaly dĂĄle a u Fontenoy . kvÄ›tna rozdrtily anglo-rakouskĂŠ vojsko. Po metodickĂŠm obsazovĂĄnĂ­ menĹĄĂ­ch mÄ›st . Ăşnora padl Brusel. CelĂŠ RakouskĂŠ NizozemĂ­ s vĂ˝jimkou Lucemburska tak bylo opÄ›t ve francouzskĂ˝ch rukou. Okupace byla pomÄ›rnÄ› mĂ­rnĂĄ a oddĂ­ly rekrutovanĂŠ pĹ™ed vĂĄlkou v JiĹžnĂ­m NizozemĂ­ se vyznamenĂĄvaly v bitvĂĄch proti pruskĂŠmu krĂĄli BedĹ™ichu VelikĂŠmu. Jejich nejslavnÄ›jĹĄĂ­ okamĹžik nastal aĹž pĹ™i dalĹĄĂ­ vĂĄlce, . Ä?ervence v bitvÄ› u KolĂ­na, kdy srdnatĂ˝ Ăştok dragounskĂŠho regimentu „holobrĂĄdkĹŻâ€œ prince z Ligne promÄ›nil zdĂĄnlivÄ› ztracenou bitvu v nejvÄ›tĹĄĂ­ rakouskĂŠ vĂ­tÄ›zstvĂ­ nad Prusy. CĂĄĹĄskĂ˝m mĂ­rem z roku bylo celĂŠ RakouskĂŠ NizozemĂ­ navrĂĄceno Marii Terezii, jeĹž marnÄ› prosazovala jeho vĂ˝mÄ›nu za prĂĄvÄ› ztracenĂŠ bliŞťí a strategiÄ?tÄ›jĹĄĂ­ Slezsko.

Karel LotrinskĂ˝ se vrĂĄtil do RakouskĂŠho NizozemĂ­ . dubna a zaÄ?al svou osvĂ­cenou a blahodĂĄrnou vlĂĄdu, jeĹž trvala aĹž do roku . ZatĂ­mco jeho malĂ˝ dvĹŻr v novĂŠm zĂĄmeÄ?ku v Tervuren proŞíval okouzlenĂ­ rokokem, hlavnĂ­ mÄ›sto zĂ­skĂĄvalo novĂ˝ neoklasicistnĂ­ kabĂĄt architekta VavĹ™ince Benedikta Deweze, jenĹž vyprojektoval BruselskĂ˝ park a Ĺ™adu palĂĄcovÄ›-administrativnĂ­ch budov kolem nÄ›j. MladĂĄ cĂ­saĹ™ovna takĂŠ zahĂĄjila dalĹĄĂ­ centralizaÄ?nĂ­ kroky, NejvyĹĄĹĄĂ­ rada NizozemĂ­ byla zruĹĄena a jejĂ­ pravomoci pĹ™evedeny přímo na rakouskĂŠ kanclĂŠĹ™stvĂ­.

PĹ™esto bÄ›hem jejĂ­ho osvĂ­cenĂŠho panovĂĄnĂ­ nedoĹĄlo k omezenĂ­ vzĂĄjemnĂŠ nezĂĄvislosti starĂ˝ch zemĂ­, spojenĂ­ jejich oddÄ›lenĂ˝ch ďŹ skĂĄlnĂ­ch sprĂĄv a regionĂĄlnĂ­ch institucĂ­.

Zåpadní drŞava Habsburků měla ťtěstí na dalťí tři schopnÊ zplnomocněnÊ ministry – reålnÊ vlådce zastupující po boku

UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS168670