Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice (Ukázka, strana 99)

SMRDOV, BREŽNĚVES, RYCHLONOŽKOVA ULICE

V archivních fondech ministerstva vnitra, Zemského výboru v Čechách a Zemského výboru v Brně najdeme z období let 1945–1950 řadu nerealizovaných návrhů napodobujících model toponyma Havlíčkův Brod, např.

Bezručova Branka301 (Branka u Opavy), Masarykovy Lány302 (Lány, okr.

Kladno), Březinovy Počátky303 (Počátky, okr. Pelhřimov), Opletalova Lhota304 (Lhota, od roku 1950 Lhota nad Moravou, obec Náklo, okr. Olomouc), Benešovo Ústí305 (Sezimovo Ústí), Benešovy Lázně306 (Františkovy Lázně), Brod Komenského (Uherský Brod)307 nebo Jiráskův Hronov (Hronov)308. Ve všech uvedených případech měly osobnosti, jimž měla být místa přivlastněna, k lokalitám vztah – byla to jejich rodiště či působiště.

Z dalších významnějších změn tohoto období uveďme v roce 1946 realizovanou změnu toponyma Schönbach na Zdislava,309 v roce 1949 změnu místního jména Cukmantl na Zlaté Hory; z neprosazených např. snahu nahradit název Šatov jménem Svatava.310

Příčiny změn v oikonymii let 1945–1960 Zaměřme se nyní na nejčastější příčiny změn toponym v poválečných letech a v prvním desetiletí budování socialismu (viz Graf č. 1). Data pro následující grafy (Graf č. 1, č. 2) jsme získali excerpcí a analýzou informací zveřejňovaných ve vyhláškách ministra vnitra o změnách a úpravách názvů obcí MV-NOVÁ REGISTRATURA, k. č. 4967.

MV-NOVÁ REGISTRATURA, k. č. 4968.

303 MV-NOVÁ REGISTRATURA, k. č. 4969.

304 MV-NOVÁ REGISTRATURA, k. č. 4968.

305 MV-NOVÁ REGISTRATURA, k. č. 4968.

306 MV-NOVÁ REGISTRATURA, k. č. 4968.

307 MV-NOVÁ REGISTRATURA, k. č. 4971.

308 HLADKÝ 1993, s. 108–109. Ladislav Hladký uvádí i další návrhy pojmenování, které se objevily v roce 1949 po připojení sousedních obcí, např. Jiráskovo Padolí, Velký Hronov a Jiráskov. Tyto názvy však již při hlasování MNV nebyly doporučeny ke schválení ministerstvu vnitra. Srov. též kap. 6, s. 163–164.

309 Obec se nachází v okrese Liberec, tehdejší správní okres Jablonné v Podještědí, v regionu spjatém s působením sv. Zdislavy z Lemberka.

310 MV-NOVÁ REGISTRATURA, k. č. 4971. Autor návrhů se odvolával na jméno královny Svatavy, manželky prvního českého krále Vratislava II., popř. též navrhoval název Janov s odkazem na vztah markraběte Jana k obci.

301 302

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168539

ČESKÁ OIKONYMIE A HONORIFIKAČNÍ MOTIV 1945–1960

Graf č. 1 Důvody změn v české oikonymii 1946–1951 nahrazení německého toponyma odstranění přívlastku Německý odstranění přívlastku Český sloučení obcí rozloučení obcí poloha (u, nad…, typ Albrechtice nad Vltavou) jiný český název 53%

jiné

pro roky 1946–1951.311 Vyhlášky nám sloužily jako základní pramen pro popis tendencí ve změnách oikonym, vyžádaly si ovšem doplnění a zpřesnění o údaje uvedené v Profousových Místních jménech v Čechách a Hosákových-Šrámkových Místních jménech na Moravě a ve Slezsku, a samozřejmě také v archivních materiálech, zejména ve fondu Ministerstvo vnitra-nová registratura uloženém v Národním archivu Praha.

V následujícím textu se tedy soustředíme na téma degermanizace české oikonymie a také na uplatnění honorifikace. První tendence byla dominantní ve 2. polovině 40. let 20. století (viz Graf č. 1). Na konci 40. let však již byla revize místních jmen ukončena a nastoupilo období slučování obcí, které se na přelomu 40. a 50. let stalo hlavní příčinou změn v oikonymii (viz Graf č. 2).

Jak ukázal na základě analýzy oikonym ve statistických lexikonech z let 1960 a 1965 Ivan Lutterer, v následujícím období, tedy v letech 1955–1965, 311

VYHLÁŠKY 1946–1951.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168539

SMRDOV, BREŽNĚVES, RYCHLONOŽKOVA ULICE

byly nejčastějšími příčinami změn oikonymie rozšíření místního jména o rozlišující, nejčastěji neshodný přívlastek, např. Roztoky u Semil, a zánik oikonyma způsobený srůstem zástavby několika obcí.312

Odstraňování německých jmen a jmen s přívlastkem Německý, Polský, Uherský – přívlastek Český Nejcharakterističtější pro sledované období byla snaha odgermanizovat toponymii českých zemí. V letech 1945–1950 byla provedena první etapa revize místních jmen, jejíž průběh garantovaly Místopisná komise a Archiv ministerstva vnitra ve spolupráci s dalšími institucemi. Cílem revize byla náhrada více než 500 německých pojmenování, včetně jejich adaptovaných podob, a 60 českých toponym s přívlastkem Německý/Německá/Německé, popř. jednoslovných názvů typu Německé.313 Tato snaha vycházela od obcí samotných, orgánů státní správy, zájmových organizací a politických stran.

Zároveň je však třeba upozornit na skutečnost, že obce a jejich reprezentace byly také vystaveny silnému tlaku veřejného mínění volajícího po odněmčování. Jeho výrazem byly stejně jako po roce 1918, v letech 1938–1939 a znovu po osvobození dopisy, novinové články nebo dokonce osobní intervence (viz kap. 5, s. 103, Příloha č. 8).314 Odmítání změn v toponymii podobně jako zamítnutí odstranění přívlastku Německý vycházelo z historického vývoje oikonymie českých zemích, jejíž součástí byla také německá zeměpisná jména. Stejně tak přívlastek Německý měl svoje historické opodstatnění; odkazoval nejen k německému obyvatelstvu, ale také např. k typu založení na tzv. německém právu (viz Příloha č. 4).315 Tyto obecně platné významové charakteristiky přívlastku Německý zmiňoval např. již starší posudek Zemského archivu českého z roku 1920, který se vyjadřoval k návrhu změnit toponymum Německé Ohražení na Nové Ohražení (od roku 1950 Ohrazeníčko, obec Ledenice, okr. České LUTTERER 1980, s. 66–67, 70.

LUTTERER 1972, s. 721.

314 Např. „Občané naší obce jsou vedeni událostmi posledních let a osvobozením k otázce změny jména této obce. Jsme ze všech stran bombardováni dotazy i návrhy.“ (MV-NOVÁ REGISTRATURA, k. č. 4969, dopis MNV Německé, dnes Sněžné, ministerstvu vnitra, 30. 7. 1945).

315 Kuriózním příkladem je změna toponyma České Trouby na České Žleby v roce 1922, přičemž původní německý název Böhmisch Röhren zůstal zachován jako ekvivalentní.

312 313

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168539