Srovnávací pedagogika (Ukázka, strana 99)

6. kapitola

Vyšší sekundární vzdělávání

Dostáváme se k té úrovni vzdělávání, která je pro mezinárodní komparativní analýzy zřejmě komplikovanější než úrovně předchozí.

Tato komplikovanost je způsobována zejména značnou variabilitou školských institucí zabezpečujících toto vzdělávání v jednotlivých zemích. Nejprve ale je nutno vymezit samotný pojem „vyšší sekundární vzdělávání“.

Podle Mezinárodní normy pro klasifikaci vzdělávání ISCED 1997 je vyšší sekundární vzdělávání (upper secondary education) vymezeno jako úroveň ISCED 3. Můžeme jej definovat takto: DEFINICE 10 Vyšší sekundární vzdělávání Vyšší sekundární vzdělávání je vzdělávání, které následuje po ukončení nižšího sekundárního vzdělávání. Délka vyššího středního vzdělávání se v jednotlivých zemích pohybuje od 2 do 5 let, obvyklý věk zahajování tohoto vzdělávání je 14–16 let.

Vyšší sekundární vzdělávání má buď charakter „konečné“ fáze vzdělávání, tj. jeho absolventi přecházejí přímo do trhu práce, nebo má charakter tranzitní fáze vzdělávání, tj. připravuje absolventy pro vstup do postsekundárního nebo terciárního vzdělávání.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167952

Z hlediska obsahu se vyšší sekundární vzdělávání dělí na dva základní typy: všeobecné vzdělávání (general upper secondary education); odborné/profesní vzdělávání (vocational/technical education) včetně přípravy učňů.

V českém vzdělávacím systému se do této úrovně zahrnuje několik typů středních škol, ale i např. rekvalifikační kurzy ukončené závěrečnou zkouškou (viz tabulku ISCED v příloze).

Po tomto vymezení pojmu „vyšší sekundární vzdělávání“ musíme ještě ujasnit vztahy a významy různých termínů, které se v této úrovni vzdělávání používají a vedou často k sémantickým zmatkům.

Termín střední škola je sice u nás stále běžný, ale ve srovnávací pedagogice není přesné jej používat. Důvodem je to, že v mezinárodní (anglické) terminologii nemá český termín „střední škola“ svůj významový ekvivalent, i když v některých zemích a jejich jazycích bychom paralelní výraz shledali. Například v Itálii je používán oficiální termín scuola media (střední škola), tam však označuje nižší sekundární školu, poslední tři ročníky povinné školní docházky pro žáky ve věku 11–14 let. Obdobně se lze v Anglii setkat s výrazem middle school (střední škola), avšak ten označuje druh nižší sekundární školy.

Tudíž namísto obecného výrazu střední škola je přesnější pro komparativní (a vůbec odborné pedagogické) účely používat termín vyšší sekundární škola/ vzdělávání.

Problém je také s termíny v oblasti odborného vzdělávání. V češtině je dosud používán termín „odborné vzdělávání/odborné školství“ pro označení kteréhokoli vzdělávání, jež není deklarováno jako všeobecné. Zároveň se odlišuje „střední odborné vzdělání“ (bez maturity) a „úplné střední vzdělání“ (s maturitou). Nyní naráží tato terminologie na potíže při konfrontaci s mezinárodní realitou. V mezinárodní (anglické) terminologii se označují školy poskytující přípravu na povolání (což jsou v českém systému především střední odborná učiliště) jako školy „profesní“ (secondary vocational schools) a na druhé straně se termínem „technické“ (technical) označují nejen skutečné technické školy, např. stavební, ale i vyšší střední školy, které de facto technické nejsou (např. knihovnické, zdravotnické či obchodní).

K orientaci v této zvláštní terminologii pomůže Česko-anglický pedagogický slovník (Průcha, 2005a), který uvádí oficiální anglické ekvivalenty českých termínů včetně názvů vyšších sekundárních škol, např.:

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167952

Anglické termíny České termíny Upper secondary education Vyšší sekundární vzdělávání (1) general upper secondary school (1) gymnázium general upper secondary education středoškolské všeobecné vzdělání (2) secondary technical school secondary technical education (3) secondary vocational school secondary vocational education vocational courses

(2) střední odborná škola středoškolské odborné vzdělání (3) střední odborné učiliště středoškolské profesní vzdělání učební obory

Pro čtenáře, kteří by hledali detailní informace o vyšším sekundárním vzdělávání v evropských a jiných zemích, je dnes k dispozici několik přehledových publikací v češtině a angličtině, zejména: Struktury systémů vzdělávání a počáteční odborné přípravy v zemích Evropské unie (1997); Secondary Education in the European Union: Structures, Organization and Administration (1997).

6.1

Současné typy vyššího sekundárního vzdělávání

Situace ve vyšším sekundárním vzdělávání je dnes ve světě dosti nepřehledná. Je to dáno velkou rozmanitostí institucionálních struktur v této úrovni vzdělávání. Bez nadsázky lze konstatovat, že co jednotlivá země, to specifická struktura školství pro tuto úroveň vzdělávání. Zahraniční situaci budeme nejprve ilustrovat příklady zemí s některými specifickými typy vyššího sekundárního vzdělávání.

Dánsko Dánsko je zemí, jejíž vzdělávací systém je považován za značně vyspělý a efektivní. Jak se na tom podílí vyšší sekundární vzdělávání, lze nahlédnout z následujícího přehledu: Povinné vzdělávání trvá v Dánsku 9 let a pokrývá žáky ve věku 7–16 let. Je realizováno v jednotné škole Folkeskole, která má 9 povinných ročníků a 10. volitelný ročník. Po absolvování 9 let povinného vzdělávání se vzdělávací dráhy mladých Dánů, kteří jsou ve věku 16–17 let, mohou realizovat v některém z těchto druhů vyššího sekundárního vzdělávání:

101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167952