Kr., vznikla v Alexandrii tzv. Septuaginta,152 první překlad židovské Bible do řečtiny, který se výběrem i uspořádáním knih poněkud liší. Obsahuje navíc 7 tzv. deuterokánonických či apokryfních knih (a doplňky ke knihám Ester a Daniel) a dělí se na knihy příběhů čili historií, knihy básnické a naučné a knihy prorocké. Vykazuje také řadu menších odchylek v textu. V této širší řecké verzi 46 knih převzali židovskou Bibli křes ané, kteří ji nazývají Starý zákon (resp. Stará smlouva). Řada reformačních církví se v 16. století vrátila k užšímu hebrejskému (masoretskému) kánonu, ovšem podržela si uspořádání Septuaginty. Druhou část křes anské Bible tvoří Nový zákon, soubor 27 řecky psaných knih, vzniklých mezi lety 44 a 140. Patří sem čtyři evangelia, kniha Skutků, 21 listů a kniha Zjevení. Definitivní výběr a uspořádání (tzv. kánon) Nového zákona se ustálil ve 3.–4. století. V českém překladu má Starý zákon asi 1000, Nový zákon asi 250 stran. Jednotlivé biblické knihy se označují a citují následujícími zkratkami:
Starý zákon Gn Ex Lv Nu Dt Joz Sd Rt 1S 2S 1Kr 2Kr 1Pa 2Pa Ezd Neh Est Jb
Genesis (1. Mojžíšova) Exodus (2. Mojžíšova) Leviticus (3. Mojžíšova) Numeri (4. Mojžíšova) Deuteronomium (5. Mojžíšova) Jozue Soudců Rút První Samuelova Druhá Samuelova První Královská Druhá Královská První Paralipomenon (kronik) Druhá Paralipomenon (kronik) Ezdráš Nehemjáš Ester Jób
152 Řecky „sedmdesát“, protože podle legendy se na překládání podílelo 72 (tj. 6 x 12) učenců. Proto se někdy také označuje římskými číslicemi jako „LXX“ nebo řeckou číslovkou O’.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167841
Ž Př Kaz Pís Iz Jr Pl Ez Da Oz Jl Am Abd Jon Mi Na Abk Sf Ag Za Mal Tób+ Júd+ Mdr+ Sír+ Bár+ 1Mk+ 2Mk+
Žalmy Přísloví Kazatel (Ecclesiastes) Píseň písní (Velepíseň) Izajáš Jeremjáš Pláč Ezechiel Daniel Ozeáš (Hosea) Jóel Ámos Abdijáš Jonáš Micheáš Nahum Abakuk (Habakuk) Sofonjáš Ageus Zacharjáš Malachiáš Tóbijáš153 Júdit Kniha moudrosti Sírachovec (Ecclesiasticus) Báruk První Makabejská Druhá Makabejská
Nový zákon Mt Mk L J Sk Ř 1K 2K Ga
Evangelium podle Matouše Evangelium podle Marka Evangelium podle Lukáše Evangelium podle Jana Skutky apoštolské List Římanům První list Korintským Druhý list Korintským List Galatským
153 Deuterokánonické (apokryfní) knihy jsou označeny křížkem.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167841
Ef Fp Ko 1Te 2Te 1Tm 2Tm Tt Fm Žd Jk 1P 2P 1J 2J 3J Ju Zj
List Efezským List Filipským List Koloským První list Tesalonickým (Soluňským) Druhý list Tesalonickým (Soluňským) První list Timoteovi Druhý list Timoteovi List Titovi List Filemonovi List Židům List Jakubův První list Petrův Druhý list Petrův První list Janův Druhý list Janův Třetí list Janův List Judův Zjevení Janovo (Apokalypsa)
Kromě několika nejkratších knih se všechny od středověku dělí na kapitoly a dále od 16. století podle vzoru antických básní na verše, takže citování nezávisí na vydání ani na překladu. Na určité biblické místo se odkazuje zkratkou knihy, číslem kapitoly a verše; tak Gn 7,11 znamená 1. knihu Mojžíšovu (Genesis), 7. kapitolu a její 11. verš. Mt 7 znamená celou 7. kapitolu Matoušova evangelia. Pro vlastní práci s Biblí je nejdůležitější dobrý překlad; zde budeme používat Ekumenický překlad (ČEP, vydání s apokryfy) z roku 1979, v češtině však je i řada dalších; zvláštní význam má tzv. Bible kralická, reformační překlad z let 1579–1588, který se někde používá při bohoslužbách. Vyniká krásným a slavnostním jazykem, vycházel však z méně spolehlivých předloh a starobylý jazyk může dnes působit různá nedorozumění. Pro soustavnější a vědeckou práci je k dispozici mnoho dalších pomůcek, vícejazyčná vydání, zvláštní slovníky a tzv. konkordance, kde lze najít všechny výskyty určitého slova v celé Bibli. Velmi užitečný je i program Bibleworks s texty Bible v mnoha jazycích a řada dalších pomůcek na internetu. U starobylých textů, jako je Bible, je důležité vědět, nakolik je jejich text spolehlivý a odpovídá původnímu. Nejstarší donedávna známé rukopisy hebrejské Bible pocházely z 9. století, po roce 1945 se však v okolí izraelského Qumránu našlo množství biblických svitků, z nichž některé pocházejí až ze 3. století př. Kr. Ač jsou tedy až o tisíc let starší, textových odchylek se ukázalo být velmi málo.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167841