gram variantou obdobných nacionálních sjednocovacích programů vzniklých v 19. a 20. století. Sem patří např. „velká idea“ (megali idea) u Řeků, myšlenka Velkého Rumunska (România mare) či Velkého Bulharska (celokupna Bălgaria). Draškovićův program historicky o dvanáct let předběhl obdobný projekt srbský vypracovaný Ilijou Garašaninem a známý jako načertanje (nárys), který požadoval sjednocení všech Srbů, včetně Bosny. Jako všechny podobné programy Draškovićův plán ovšem nebral v úvahu zájmy jiných národů žijících na území, považovaném za chorvatské, především italsky cítící Dalmatince a Slovince, a ignoroval i národní existenci a svébytnost Srbů jak ve Vojenské hranici, tak v Bosně.
Albánci V porovnání s jinými balkánskými národy se Albánci konstituují a konsolidují jako národ velmi pozdě, teprve koncem 19. a počátkem 20. století, avšak ještě před tím, než se albánská území oddělila od osmanské říše (na rozdíl od bosenských Muslimů a Makedonců, kteří se stávají národy ještě později). Balkánské národy, včetně Albánců, samozřejmě nevznikly „z ničeho“. Jedním z faktorů, který je utvářel, bylo historické vědomí jejich společného původu. Je totiž zřejmé, že všechny balkánské národy kladou počátky své historie již do hluboké minulosti Balkánu. V případě Albánců bylo konsolidačním faktorem vědomí, že Albánci jsou starým národem, který má ilyrský původ. Fakticky dlouho trvající autonomie albánských kmenů tolerovaná osmanskou říší měla rovněž vliv na na albánskou kulturu, která odlišovala Albánce od jejich sousedů. Kromě toho se albánský lid právem s hrdostí mohl dívat na vlastní dějiny – vždy` měl velkého národního vůdce Skanderbega, člověka-legendu, která přečkala osmanskou nadvládu až do nové doby a funguje jako faktor společného národního uvědomění pro Albánce v různých státech. Národotvorné procesy na Balkáně měly i svou materiální podstatu. Osmanská nadvláda vedla k likvidaci středověkých balkánských států. Někdejší feudální třída tvořící elitu těchto států a fungující současně jako nositel státní tradice se dostala do podřadného postavení. Současně ale v balkánském prostředí existovaly síly, které působily na vytváření nové státní tradice, resp. koncepce obnovy státu jako formy nové, moderní 99
Tzv. národní obrození balkánských národů
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167754