Dopis lyonské obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . [97]
redaktor uplatňuje množství metafor, které čerpá jak z biblických kanonických knih, tak zřejmě i z židovské apokryfní literatury.8 Kromě toho se v Dopise lyonské obce objevují originální metafory, snad poprvé užité v křesIanské literatuře.9 K dopisu patří také vyprávění o pobytu galských mučedníků Attala a Alkibiada v lyonském vězení, které Eusebios uvádí dodatečně v samostatném citátu bezprostředně za výňatky z Dopisu lyonské obce. Tato pasáž nebývá v moderních edicích k Dopisu lyonské obce zařazována; tematicky ji nelze přiřadit k žádnému jinému dochovanému líčení a jde snad spíše o Eusebiovu parafrázi než o doslovný citát.10 Pasáže, které Eusebios z Kaisareie vybral z Dopisu lyonské obce, tvoří úvod k páté knize Církevních dějin, pojednávající o montanistickém hnutí. Eusebios chce na galských mučednících ukázat příklady pravověrného mučednictví.11 Přestože Eusebios dále uvádí, že se křesIané z Galie měli postavit profétismu montanistických skupin v Malé Asii a že poslali do Malé Asie množství dopisů, jež vyjadřovaly jejich „zbožné a pravověrné stanovisko“,12 z pasáží, které cituje, není zřejmé, že by Dopis lyonské obce obsahoval otevřenou polemiku s rigorózními maloasijskými křesIanskými skupinami. 8
V pasážích o biskupu Potheinovi a Blandině použil redaktor jako vzor židovského starce Eleazara a židovské matky z Druhé a Čtvrté knihy Makabejské. K biblickým motivům v Dopise lyonské obce srv. D. Farkasfalvy, Christological Content, str. 5 – 25; Th. Baumeister, Der Brief der Gemeinden von Vienne und Lyon und die Offenbarung des Johannes, in: F. W. Horn – M. Wolter (vyd.), Studien zur Johannesoffenbarung und ihrer Auslegung, Neukirchen-Vluyn 2005, str. 339 –355. K židovským literárním vzorům srv. W. H. C. Frend, Martyrdom and Persecution, str. 18 – 21, a O. Perler, Das vierte Makkabäerbuch, Ignatius von Antiochien und die ältesten Martyrerberichte, in: RivAC 25, 1949, str. 47–72. 9 Srv. W. Löhr, Der Brief, str. 138; P. de Labriolle, Le style de la lettre des chrétiens de Lyon, in: Bulletin d’ancienne littérature et d’archéologie chrétiennes 3, 1913, str. 198n; J. C. Plumpe, Mater ecclesia. An Inquiry into the Concept of the Church as Mother in Early Christianity, Washington 1943, str. 36 – 41. 10 Srv. Eusebios z Kaisareie, Hist. eccl. V,3,1–3 / GCS NF 6,1,432,6 –14: „Mezi nimi byl jistý Alkibiadés, který žil velice přísným životem. Dřív nejedl nic víc než suchý chleba a vodu a stejně chtěl žít i ve vězení. Attalovi ovšem bylo po prvním zápase, který v amfiteátru vykonal, zjeveno, že by nebylo správné, kdyby Alkibiadés odmítal Boží stvoření, a dával tím špatný příklad ostatním. Alkibiadés se nechal přesvědčit, jedl všechno bez zábran a děkoval Bohu. NeboI pozorně naslouchali Boží milosti a radili se s Duchem svatým.“ Podle Eusebia tuto pasáž obsahuje „týž dopis výše uvedených mučedníků“, tedy Dopis lyonské obce, srv. Th. Baumeister, Der Brief, str. 344; B. Dehandshutter, A Community, str. 5; W. Löhr, Der Brief, str. 135n (Löhr původ tohoto vyprávění v Dopise lyonské obce zpochybňuje). 11 Srv. poznámku Eusebia z Kaisareie (Hist. eccl. V, pr. 2 / GCS NF 6,1,400,11–12), že dopis obcí v Lyonu a Vienne není pouze popisem událostí, ale že jde o naučné či výchovné vyprávění (oujc iJstorikhvn … movnon, ajlla; kai; didaskalikh;n … dihvghsin). 12 Srv. Eusebios z Kaisareie, Hist. eccl. V,3,4 / GCS NF 6,1,432,21– 25.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167749