Když jsem se po Vánocích vrátil do Dubnice, opět za mnou přišel spolupracovník Švadlenka a sdělil mi novinu: „Hele, blíží se to! Už brzy půjdeš! Najdi si kamaráda, se kterým chceš jít.“ Skupina totiž nemohla cestovat přes MaZarsko společně. Abychom nebyli nápadní, museli jsme se rozdělit do dvojic a opět se jako celá skupina spojit až v Bělehradě. Koncem února na mne přišla řada. „Zítra jedeš!“ dozvěděl jsem se nečekaně během směny uprostřed týdne. „Pane Švadlenka, já bych radši počkal, až budeme brát,“ zareagoval jsem tehdy. Dělal jsem si starosti o výplatu, protože z peněz, které jsme brali, se platili převaděči a další náklady spojené s cestou. „Ne, je to domluvené na zítra,“ trval Švadlenka na svém. „Máš někoho vybraného?“ „… Nemám.“ „To nevadí. Já ti někoho seženu a zítra jedeš!“ Nejprve jsme odjeli do Nitry na adresu, kterou jsme dostali v Dubnici. Tam jsme pak zůstali schovaní dva dny. Kousek za městem vedla nová státní hranice mezi Slovenskem a MaZarskem, posunutá po Mnichovu a vídeňské arbitráži. Dnešní slovenská obec Vráble, do které jsme měli tajně přejít, ležela už na maZarské straně. V Nitře nás informovali, jak bude náš odchod dále pokračovat. Večer pro nás přišel nějaký muž a řekl nám, abychom šli s ním. „Držte se deset metrů za mnou, jako že k sobě nepatříme!“ přikázal nám. „Zavedu vás na místo, kudy zítra přejdete do MaZarska.“ Šli jsme mlčky za ním. Byla jasná noc, na obloze plno hvězd. Navíc napadl čerstvý sníh, asi deset centimetrů, takže bylo docela dobře vidět na cestu i okolní krajinu. Náš tajemný průvodce nás dovedl až na můstek, za kterým se rozprostírala širá podunajská rovina. Tam se zastavil a počkal na nás. „Půjdete támhletím směrem,“ ukázal nám rukou k obzoru na oblohu, „za tím souhvězdím. Tam na vás bude čekat spojka, která vás převede přes kanály.“ Mezi Nitrou a Vráblemi totiž ležely dva říční kanály. Člověk neznalý terénu by je v noční tmě zřejmě nebyl schopen sám přejít. „Potom půjdete na nádraží. Trefíte na něj snadno. Je osvětlené. Půjdete za světlem.“ A tak jsme se dostali přes zelenou hranici do MaZarska.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167741