ger tošav, což je halachická kategorie představující Nežidy, kteří se zřekli modloslužby, žijí v Izraeli a plní sedm přikázání stanovených pro Noachovy potomky), si nechal naložit dva pytle svaté půdy a slíbil Elišovi, že už se nikdy nebude klanět žádné modle. Poté ho prorok v míru propustil. Jestliže Eliša Naamanovy dary odmítl, praktický Gechazi uvažoval jinak. Věděl, jak moc se může zlato a stříbro chudým žákům hodit. Vyběhl tedy za odjíždějícím Naamanem a nechal se od něj obdarovat. Za trest pak sám onemocněl „mecorou“. Naamanův příběh tedy nemá šťastný konec. Aramský generál sice v sobě nalezl potřebnou pokoru. To, že dokázal akceptovat Boží (prorocký) příkaz, i když se mu zdál nesmyslný, napravilo samu podstatu jeho nemoci, která vyvěrala z pyšné nadutosti. Co Naaman dokázal, Gechazi naopak v závěru příběhu pokazil, když se, jako již několikrát před tím, projevil jako přízemně uvažující tvor, který v odcházejícím generálovi neviděl velký úspěch duchovní nápravy, ale neomluvitelnou a zbytečnou ztrátu peněz, které se zdály být na dosah. Gechazi byl ochotný prodat slávu Božího jména (kiduš hašem) za hrst zlaťáků. Proto ho postihla „mecora“, kterou Tóra představuje jako hluboké duchovní postižení projevující se na povrchu těla – na kůži.
ֹאמר כִּ י יָ ַדﬠְ ִתּי ֵאת ֲא ֶשׁר ַתּﬠֲ ֶשׂה לִ ְבנֵ י יִ ְשׂ ָר ֵאל ֶ דּוּﬠ ֲאדֹנִ י בֹכֶ ה וַ יּ ַ ֹאמר ֲחזָ ֵאל ַמ ֶ וַ יּ ָרﬠָ ה ִמ ְבצְ ֵר ֶיהם ְתּ ַשׁלַּ ח ָבּ ֵאשׁ ַוּב ֻח ֵר ֶיהם ַבּ ֶח ֶרב ַתּ ֲהרֹג וְ עֹלְ לֵ ֶיהם ְתּ ַר ֵטּשׁ וְ ָהר ֵֹת ֶיהם ְַתּ ַב ֵקּﬠ Chazael Bůh na Sinaji Elijahovi přikázal, aby pomazal Chazaela za aramského krále, ale Elijahu nepříjemný úkol přenechal svému žákovi, Elišovi. Snad hrála roli Achavova náprava a odklad rozsudku nad Omriho dynastií. Nyní se ale pohár osudu naplnil a Eliša se chtě nechtě musel vydat do Damašku. Jakmile vstoupil do města, šlo vše ráz na ráz. Král Ben Hadad onemocněl právě v okamžiku, kdy se roznesla zpráva o Elišově příchodu. Nikdo ani nemusel Elišu jmenovat, stačilo říct, že přichází Boží muž a prorok a všem i v Damašku bylo jasné, o koho se jedná. Takový byl Elišův věhlas. Nemocný král požádal svého nejskvělejšího ministra, aby s dary vyhledal Elišu a optal se ho, zda se z nemoci uzdraví. A světe div se, tím ministrem nebyl nikdo jiný než Chazael. Svůj úkol splnil
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167485