Nacionalismus zvaný hospodářský (Ukázka, strana 99)

Obr. 22: ����������������������������������������������������������� Nejstarší budova Živnostenské banky v Praze v ulici Na Příkopě z roku 1900 (Archiv České národní banky Praha)

101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165791

rečkou vrcholící haussy počátku sedmdesátých let 19. století. Krize 1873 a následná dlouhá deprese přinesly bance zprvu velké ztráty a následně stagnaci.34 Založení a první léta fungování Živnostenské banky mají, a v tomto smyslu je závěr diplomové práce Vladimíra Špidly z roku 1976 nadčasový, symbolický význam: „Česká buržoazie jimi manifestovala svoji snahu po emancipaci na nejdůležitějším poli, poli hospodářství. Svým významem se Živnobanka řadí po bok Národního divadla, i když pochopitelně netvoří tak široké ... hnutí.“35 Detailněji rozebírat roli Živnostenské banky a jejích vrcholových představitelů v českém hospodářském ale i národním životě nepovažujeme za nezbytně nutné. Je notoricky známá a je součástí řady publikací a specializovaných studií.36 Začínala u shromažďování vkladů jednotlivců, korporací a firem, pokračovala jejich financováním, a to jak v oblasti úvěru provozního, tak dlouhodobých investic. Nepřehlédnutelná je i její činnost zakladatelská.

Zvláště je třeba zdůraznit její roli „koncentrační“, kdy peněžní ústav stál u zrodu nejrůznějších konsorcií a kartelů, stejně jako fúzí a přeměn podniků rodinných na podniky akciové. Banka se stala, jak již bylo připomenuto, „praktickou školou“ nacionálně českého managementu. Je proslulá svými národními aktivitami – širokou národně motivovanou sponzorskou činností, příspěvky a sbírkami na Národní divadlo počínaje a až mytologizovaným odbojem (válečné půjčky) proti habsburské monarchii za I. světové války konče. Spořitelny jako typicky městské ústavy se zpočátku rozvíjely především v národnostně německých oblastech pohraničí českých zemí, resp. ve městech s výrazným podílem jazykově německého obyvatelstva. Formující se a dlouho ekonomicky mnohem slabší měšťanstvo měst s nacionálně českým obyvatelstvem obracelo svou pozornost ke spořitelnám o něco později. Jím zřizované ústavy byly kapitálově slabší. Nejstarší již zmíněný spořitelní ústav (Böhmische Sparkasse z roku 1825) dlouho 102 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165791

Obr. 23: Dvorana původní budovy Živnostenské banky v Praze (Archiv České národní banky Praha)

103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165791