POČÁTEK HŘIBŮ Za onoho času, když chodil Pán Ježíš se svatým Petrem po světě, přišel k Pánu Ježíši jakýsi mládenec a pravil: „Prosím Tě, Pane, poraď mi, co bych nasil do své role, aby se mi v ní dobře urodilo?“ Pán Ježíš odpověděl: „Nasej do ní žita.“ Mládenec odešel a učinil, jak mu Pán Ježíš radil. Žito se mu dobře urodilo, bylo klas do klasu, plné zrna a co zlato se žlutilo. Mládenec, vida tak hojnou úrodu, šel k Pánu Ježíši a děkoval mu za udělenou radu, načež mu Pán Ježíš pravil: „Jdi a odnes to žito do stodoly; kolikrát ho tam doneseš, tolik měřic namlátíš a když bude vymláceno, jednu měřici semel, napeč z ní Božích darů a rozdej chudobným.“ Mládenec odešel a učinil, jak mu Pán Ježíš kázal, i těch Božích darů napekl a chudobným rozdával. Aby však i přespolní chudí toho účastnými se stali, naložil těch Božích darů na okno, aby sobě každý mimojdoucí chudobný svobodně mohl vzíti. Stalo se, že právě tou dobou šel podle Pán Ježíš se svatým Petrem. Vida sv. Petr tak pěkné bělky69) na okně položené, zabažilo se mu po nich. Ale poněvadž věděl, že je to chudobným nachystáno, vzal, aby Pán Ježíš neviděl, hbitě jednu bělku a položil na okno groš. Pán Ježíš šel popředku a sv. Petr pozadu a jda, bělku po troše jedl. Ale Pán Ježíš dobře věděl, co svatý Petr udělal a co dělá za ním, proto právě v tom okamžení, když kus bělky vstrčil do úst, cosi se ho tázal. Sv. Petr se lekl, že nemohl odpovídat, maje plnou hubu, ale honem se vzpamatoval, vyplil požutou70) bělku na dlaň a hodil to pod kříb,71) z čehož hned urostly hřiby. Proto doposud hřiby tak spěšně rostou.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165671