Malý slovník naučný (Ukázka, strana 99)

Jako ukázku opisuji zde pyramidální text Adam a Eva čili 4,5 kg nebezpečí: 1

<–

Adam a Eva upozorní obsluhu na blížící se nebezpečí.

Dnešní pásové dopravníky váží jen 4,5 kg a měří 28 x 18 x 13 cm.

Vnější stěny domku váží jen 4,5 kg a měří 28 x 18 x 13 cm.

Adam a Eva váží dohromady jen 4,5 kg a měří 28 x 18 x 13 cm.

Dnešní pásové dopravníky mají podobný tvar a jsou ze stejného plechu.

Malá televizní kamera britské firmy EMI upozorní obsluhu na blížící se nebezpečí.

Adam a Eva na tom byli dobře.

Vnější stěny domku mají podobný tvar a jsou ze stejného plechu.

Elektronický mozek váží jen 4,5 kg a měří 28 x 18 x 13 cm.

Elektronický mozek upozorní obsluhu na blížící se nebezpečí.

Dvě plechovky s kávou mají podobný tvar a jsou ze stejného plechu.

97 — <– 96 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165594

2 Adam, obsluhující dobře Evu, upozorní ji na blížící se nebezpečí.

Vnější stěny pásového dopravníku upozorní obsluhu na 4,5 kg nebezpečí.

Vnější stěny domku měří jen 28 x 18 x 13 cm.

Elektronický mozek Adama a Evy váží jen 4,5 kg.

Dnešní pásové dopravníky upozorní elektronický mozek na blížící se nebezpečí.

Malá televizní kamera britské firmy EMI má podobný tvar a je ze stejného plechu jako dvě plechovky s kávou.

3 Adam, tento elektronický mozek obsluhující Evu, váží jen 28 x 18 x 13 kg.

Vnější pásové stěny upozorní obsluhu na 4,5 kg nebezpečí.

Malá televizní kamera britské firmy EMI má podobný tvar jako vnější stěny dvou domků s kávou.

4 Elektronický mozek Adam, obsluhující malou Evu britské firmy EMI, upozorní 4,5 kg na vnější pásové nebezpečí.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165594

<–

RICHARD nebyl jako my, byl z urozeného rodu. Na první pohled o tom svědčila jen bledost jeho pleti, měkkost jeho rysů, podivná zeleň jeho očí, zvláštní starobylý prsten, který nosil na malíčku.

Když se někdo z nás zmínil o Richardovi před děvčaty, podívala se mlčky na sebe. Obvykle některá z nich vyprskla v smích, potom ji rozhodně druhá okřikla. Richard byl zvláštní. Doma se oblékal do rytířského brnění a uléhal do staré mosazné rakve.

Měl i jiné podivné zábavy. Pěstoval chameleona a v několika akváriích ty nejroztodivnější rybičky.

Jeho největším přáním bylo mít doma chov mořských panen a žraloka. Říkal, že by potom tu pannu, která by se mu znelíbila, předhodil žralokovi.

Při takových řečech jsme obvykle mlčeli a mysleli si něco o výstřelcích posledních výhonků starobylých rodů. Ostatně mládí chce své. A Richard byl štědrý.

Proto i děvčata mu sedala na klín, hladila ho po napomádovaných vlasech a sahala mu do kapsy. Richard se usmíval. Až jednou pozval půl tuctu děvčat a několik svých přátel na lovecký zámeček. Byla zima, všude sněhu, sjížděli jsme se tam na saních. Richard nařídil, že okenice se nesmí otevřít (byly převěšené závorami a zamknuté na visací zámky), aby venkovský lid se zbytečně nerozhořčoval, neboť to bylo v době postní a Richard držel smutek za dědečka. Uvnitř roztopeno, klima téměř tropické, však jsme tam byli jako Adam s Evou v ráji. Toho smíchu! Asi k půlnoci

99 — <– 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165594