Issuu

��

MUDr. Hana Skalická, CSc., a kolektiv

PØEDOPERAÈNÍ VY ETØENÍ návody pro praxi Autorský kolektiv: prim. MUDr. Karel Køikava, CSc. Chirurgické odd. nemocnice Pelhøimov MUDr. Hana Skalická, CSc. Kardiologie Praha 9 doc. MUDr. Zdenìk Susa, CSc. II. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha prim. MUDr. Jan turma, CSc. ARO 3. LF UK a FN KV Praha prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. IKEM Praha Recenze: prim. MUDr. Ivan Herold, CSc. © Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Photo © isifa.com., 2007 Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, Praha 7 jako svou 2917. publikaci Odborný konzultant doc. MUDr. Jan Klíma, CSc. Odpovìdná redaktorka PhDr. Anna Monika Pokorná Sazba a zlom Bla ena Posekaná Poèet stran 152 První vydání, Praha 2007 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod Názvy produktù, firem apod. pou ité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami pøíslu ných vlastníkù, co není zvlá tním zpùsobem vyznaèeno. Postupy a pøíklady v této knize, rovnì tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlep ím vìdomím autorù. Z jejich praktického uplatnìní ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství ádné právní dùsledky. V echna práva vyhrazena. Tato kniha ani její èást nesmìjí být ádným zpùsobem reprodukovány, ukládány èi roz iøovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-1079-2 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6969-1 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

Obsah Pøedmluva redakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Úvod (Skalická H.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1 Úvodní èást ( turma J.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.1 Perioperaèní mortalita, morbidita základní pojmy, pøehled a úskalí posuzování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.2 Kardiovaskulární onemocnìní, indikátor kardiálního rizika . . . . . 18 2 Spoleèné aspekty pøedoperaèního období ( turma J., Skalická H.) . . 21 2.1 Faktor èasu urgentní výkon verzus plánovaná operace . . . . . . . 21 2.2 Vìk a operaèní výkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 2.3 Funkèní zdatnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 2.4 Vý iva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 2.5 Lékové interakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.6 Infekce dýchacích cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 3 Interní péèe o nemocného v pøedoperaèním období (Skalická H.) . . . 33 3.1 Základní pøedoperaèní vy etøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 3.2 Vlastní klinické vy etøení obvykle 1 a 4 týdny pøed výkonem . . . 33 4 Nemocný s kardiálním onemocnìním a potøeba operace (Skalická H.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 4.1 Kardiologie, vy etøovací metody v rámci pøedoperaèní pøípravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 4.1.1 Algoritmus pøedoperaèní pøípravy kardiakù . . . . . . . . . 38 4.2 Vybrané klinické formy kardiálních onemocnìní vy adující individuální pøístup v pøedoperaèní pøípravì . . . . . . . 47 4.2.1 Nemocní s ischemickou chorobou srdeèní . . . . . . . . . . 47 4.2.2 Nemocní s anginou pectoris . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 4.3 Hypertenze a plánovaný chirurgický výkon . . . . . . . . . . . . . 52 4.4 Chlopenní vady a operaèní výkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 4.5 Dal í kardiovaskulání choroby v pøedoperaèní pøípravì . . . . . . . 62 5 Pneumologie (Susa Z.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 5.1 Pneumologické vy etøení v rámci pøedoperaèní pøípravy . . . . . . 66 5.1.1 Indikace pomocných vy etøení z oblasti pneumologie . . . . 67 5.1.2 Pøedoperaèní vy etøení pøed plicní resekcí . . . . . . . . . . 69 5.2 Vybrané klinické formy plicních onemocnìní . . . . . . . . . . . . 70

6 Nefrologie pøedoperaèní pøíprava (Teplan V.) . . . . . . . . . . . . . 74 6.1 Vy etøení nemocných v rámci pøedoperaèní pøípravy s ohledem na onemocnìní ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 6.1.1 Vy etøení moèi a moèového sedimentu . . . . . . . . . . . . 75 6.1.2 Vy etøení funkce ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 6.2 Pøedoperaèní pøíprava u nemocných se sní enou funkcí ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 6.3 Pøedoperaèní pøíprava nemocných v dialyzaèním programu . . . . . 85 7 Vybraná interní problematika (Skalická H.) . . . . . . . . . . . . . . . 89 7.1 Diabetes mellitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 7.2 Poznámky z gastroenterologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 7.3 Hematologie a operaèní výkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 7.4 Profylaxe infekèních onemocnìní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 7.5 Onkologický a geriatrický nemocný . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 8 Prevence tromboembolické nemoci, antikoagulaèní terapie a operaèní výkon (Skalická H., turma J.) . . . . . . . . . . . . . . . . 93 8.1 Riziko tromboembolických komplikací (TEN) . . . . . . . . . . . . 94 8.2 Chronická antikoagulaèní léèba a pøíprava k výkonu . . . . . . . . . 94 8.2.1 Chronická antikoagulaèní léèba v lékaøské praxi . . . . . . . 94 8.2.2 Úprava antikoagulaèní terapie pøed výkonem . . . . . . . . 95 8.2.3 Chirurgické výkony bez nutnosti pøeru it antikoagulaèní léèbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 8.2.4 Nezbytné pøeru ení antikoagulaèní terapie . . . . . . . . . . 96 8.3 Profylaktické podávání nízkomolekulárního heparinu nebo frakcionovaného heparinu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 9 Minimum anesteziologie pro lékaøe neanesteziologa ( turma J.) . . . 9.1 Základní pojmy oboru anesteziologie a resuscitace . . . . . . . . . 9.2 Úloha anesteziologa pøed vlastním výkonem . . . . . . . . . . . . 9.2.1 Pøedanestetické vy etøení anesteziologem . . . . . . . . . 9.2.2 Anestezie jako souèást operaèního výkonu . . . . . . . . . 9.2.3 Poznámka týkající se ambulantnì a semiambulantnì provádìných výkonù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Co oèekává anesteziolog od pøedoperaèního vy etøení . . . . . . . 9.4 Anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1 Vedení celkové anestezie pou ívaná anestetika . . . . . 9.4.2 Anestezie regionální . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.3 Vztah celkové anestezie a regionální anestezie . . . . . . . 9.4.4 Kombinovaná anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5 Právní rizika práce anesteziologa . . . . . . . . . . . . . . . . . .

100 100 100 101 104 107 107 109 111 116 118 119 119

10 Chirurgický výkon a pøedoperaèní pøíprava (Køikava K.) . . . . . . 10.1 Chirurg ve vztahu k interní pøedoperaèní pøípravì . . . . . . . . . 10.2 Chirurgický výkon s odhadem míry operaèního rizika . . . . . . . 10.2.1 Co jsou výkony s obecnì nízkým operaèním rizikem . . . 10.2.2 Výkony se støedním operaèním rizikem . . . . . . . . . . 10.2.3 Operaèní výkony s vysokým rizikem . . . . . . . . . . . . 10.2.4 Polytraumata zvlá tní riziková skupina . . . . . . . . . . 10.3 Souèasná chirurgie a charakter provádìných výkonù . . . . . . . .

122 122 123 123 124 125 126 127

11 Tabulky rozhodovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 11.1 Souhrn pøipojených tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 12 Dodatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.1 Pouèení pacienta pøed anestezií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.2 Informovaný souhlas pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12.3 Informovaný souhlas zákonného zástupce . . . . . . . . . . . . .

136 136 138 140

Pøíloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøehled tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Doporuèený postup vy etøení pøed diagnostickými nebo léèebnými výkony operaèní i neoperaèní povahy s po adavkem anesteziologické péèe (tzv. pøedanestetické vy etøení provádìné anesteziologem) . . . . . Vy etøení dìtského pacienta pøed výkonem v celkové anestezii . . . . .

142 142 143 146

Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

Pøedoperaèní vy etøení návody pro praxi

Pøedmluva redakce Vá ený ètenáøi, dostává se Vám do rukou publikace, kterou zdravotnická redakce pova ovala za nezbytnou pro existenci øady nejednotných názorù, postupù a informací, týkajících se pøedev ím odhadu rizika operaèních výkonù. O zpracování dané problematiky jsme usilovali del í dobu, bohu el se v ak nena el nikdo, kdo by námi hozenou rukavici zvedl. O to vìt í dík patøí MUDr. Hanì Skalické, CSc., která se tohoto nelehkého úkolu ujala. Nemen í dík patøí té jejím spoluautorùm, kteøí se podíleli na jednotlivých èástech publikace. Kniha vznikala postupnì a s patøiènou rozvahou. Teprve pøi shroma ïování odborných podkladù jsme si v ichni uvìdomili, jak obtí né je téma zpracovat, takovou publikaci vytvoøit a kolik je mo ných názorù èi úhlù pohledu. Nakonec jsme podpoøili autorský kolektiv v takovém øe ení dané problematiky, které se Vám právì dostává do rukou. Mo ná se nìkomu z Vás bude tato kniha zdát pøíli struèná, jinému naopak podrobná. Ale i to pøedstavuje urèitý názor a mù e být odrazem toho, zda je Vám tato problematika blízká èi naopak Tato publikace nech Vám poskytne pøi volbì pøedoperaèního vy etøení podklady a návody pro Va e rozhodování. A pokud Vás její studium pøimìlo k zamy lení nebo otázkám, pak urèitì kniha splnila svùj úèel. Va e zdravotnická redakce

Úvod

Úvod Sepsání této publikace vyplynulo z potøeby praktických a dal ích ambulantních lékaøù, od kterých se vy aduje pøedoperaèní vy etøení pøed vìt inou plánovaných výkonù. Lékaøi chirurgických oborù, invazivních metod a léèebných nebo diagnostických pøedkládají obvykle praktickým lékaøùm své specifické po adavky, èasto bez individuálního rozli ení, které by odpovídalo rozsahem plánovanému výkonu. V poslední dobì narùstá poèet výkonù u pacientù vy ího vìku, èasto polymorbidních, mìní se rizika a chybí odborné propojení mezi v emi lékaøi, podílejícími se na tomto spoleèném procesu pøípravì nemocného k výkonu. Nedostatek je i spoleèných odborných publikací. V prostøedí nemocnice a u akutních pøípadù je situace jiná, existuje zde i jiné odborné zázemí. Jako nemocnièní lékaø kardiolog jsem øadu let vykonávala funkci konziliáøe, k ní patøila i pøíprava nemocných k operaci. Ne v dy byla situace jasná a je tøeba velice peèlivé rozvahy, co je pro nemocného skuteèným pøínosem a co nejmen ím rizikem. Chirurgická operace nemù e probìhnout bez odpovídající anestezie a práce anesteziologa zále í na klinickém stavu pacienta. Anesteziolog pøebírá informace o stavu nemocného od lékaøù rùzných odborností, z terénu v ak zejména od praktických lékaøù. Do publikace nebyla zaøazena problematika urgentních stavù ani pøíprava k tìmto výkonùm, nebo se svou povahou li í od plánované pøípravy. Pøedmìtem není ani vlastní peroperaèní a pooperaèní péèe. Plánovaná pøíprava, na ni je o nìco více èasu, zahrnuje jiné spektrum vy etøovacích postupù, je nároèná na odbornou rozvahu lékaøe, který za pøípravu zodpovídá. Pøedkládáme tøi samostatné celky: Chirurgický celek postoj chirurga k øe ení konkrétních, rùznì nároèných výkonù, pøedstavujících svou povahou rùzné riziko pro pacienta. Anesteziologický celek anesteziolog je pøi pøevzetí nemocného pøímo závislý na provedených vy etøeních a zejména aktuálním klinickém zhodnocení stavu pacienta. Tato èást pøiná í aktuální informace pro lékaøe neanesteziology. Mìla by roz íøit znalosti o nových pøístupech a mo nostech anestezie a pomoci pochopit, co je tøeba anesteziologovi sdìlit, aby jeho podíl na riziku mohl být minimalizován. Obecná a interní èást je kontroverzní, proto e nemù e nahradit uèebnici vnitøního lékaøství a nemù e být ani jejím zmen ením. Dùvodem je iroké spektrum nemocných s rùzným vývojovým stupnìm onemocnìní, podstupujících rozdílné chirurgické nebo invazivní diagnostické nebo terapeutické

Pøedoperaèní vy etøení návody pro praxi

výkony od ambulantních, málo komplikovaných, a po rozsáhlé výkony ortopedické, neurochirurgické nebo kardiochirurgické. Není mo né popsat oddìlenì v echny klinické stavy, proto pøi øazení a náplni jednotlivých kapitol bylo zvoleno jako hlavní kritérium ohro ení nemocného na ivotì. Dominující je problematika kardiální, nebo pøedev ím stav koronárního øeèi tì ovlivòuje podstatnì mortalitu nemocných v souvislosti s chirurgickým výkonem. Vy etøení respiraèních a renálních funkcí mù e být zásadní pro pøíznivé ovlivnìní èasto se vyskytujících komplikací v dobì výkonu, ale i v pooperaèní péèi. Doplòující jsou informace o infekèní profylaxi a prevenci tromboembolické nemoci, které z vìt í èásti pøecházejí do anesteziologické problematiky a peroperaèní a pooperaèní péèe. Ke v em interním kapitolám je tøeba pøihlí et jako na obsahovì upravenou èást tak, aby byl zohlednìn mo ný vztah ke komplikacím operaèních výkonù. Potøebná znalost tìchto komplikací je podkladem pro správné sestavení vy etøovacího programu a provedení diagnostických opatøení, vedoucích k minimalizaci mo ných nepøíznivých dùsledkù operací. Základem je v dy klinické vy etøení nemocného. Rozsah dal ích vy etøení je slo itou otázkou, na ni není v dy jednotná odpovìï. Z klinické praxe je známo, e se mohou li it po adavky na vy etøení tého výkonu na rùzných chirurgických pracovi tích, mohou se li it i po adavky anesteziologa. Orientaèním pomocníkem nutných vy etøení by mohly být pøilo ené rozhodovací tabulky zohledòující vìk nemocného, charakter plánovaného výkonu i pøítomná pøidru ená onemocnìní. Pøidru ená onemocnìní se pohybují v souhrnu tøí rovin kardiální, pulmonální a nefrologické zatì ující nejvíce mortalitu a morbiditu nemocných podstupujících chirurgický výkon. Zdánlivì chybìjící pasá e týkající se nemocných s konkrétním onemocnìním pøesahují rámec mo nosti obecnìj ího sdìlení, v nìm jsme se sna ili upozornit na rozvahu lékaøe v procesu plánovaného výkonu a neopomenutelná vy etøení minimalizující riziko pro nemocného. Nebylo mo né zahrnout ani nejnovìj í závìry a kazuistiky posledních let, publikované zejména v anesteziologických èasopisech. Tyto práce vìt inou upozoròují na problém, jeho øe ení je otázkou potvrzení èi vyvrácení, a stává se pøedmìtem sledování. Teprve jejich závìry se mohou stát obecnými doporuèeními. Hana Skalická

Úvodní èást

1.1

Perioperaèní mortalita, morbidita základní pojmy, pøehled a úskalí posuzování

Problematika morbidity a mortality v souvislosti s anestezií a operaèním výkonem je systematicky sledována od poloviny minulého století. Beecher a Todd (1) uveøejnili v r. 1954 studii zahrnující 599 548 operaèních výkonù provedených v 10 univerzitních nemocnicích v USA. Celková mortalita souboru (úmrtnost bìhem pobytu v nemocnici) èinila 1,33 % (7977 pacientù), pøièem letalita vzta ená k anestezii èinila 0,064 %, tj. 6,4 úmrtí na 10 000 anestezií. Od té doby byla provedena øada studií, jejich srovnání je v ak velmi obtí né vzhledem k nejednotným charakteristikám souborù i sledovaným parametrùm. Navíc poèty nehod pøi anestezii jsou neúplné, zvlá tì v situacích, kdy by mohly mít soudní dohru. Keenan a Boyan sledovali výskyt srdeèní zástavy a jejích pøíèin v odstupu esti let s prokazatelným signifikantním poklesem (2, 3). Komplikace a úmrtí ve spojení s anestezií na èeských pracovi tích publikovali Èerný a kol. (4) a Cvachovec a kol. (5, 6). Výsledky odpovídají datùm publikovaným v zahranièí. V souèasnosti je zveøejnìný statistický údaj úmrtnosti v souvislosti s anestezií ménì ne 0,01 % (tj. jedno úmrtí na 10 000 podaných anestezií). V ÈR je sledována mortalita jako mors in tabula (MIT) a v období 24 hodin po operaci. Poslední údaj za rok 2004 hovoøí o 196 MIT (0,024 %) a 783 úmrtích do 24 hodin (0,094 %) po operaèním výkonu provedeném v anestezii (celkové i regionální). Úmrtnost (mortalita) není jednoznaènì definovaná: úmrtí celková, úmrtí, kde je anestezie pøispívajícím faktorem, úmrtí, která jsou dávána do souvislosti pouze s anestezií. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky Èeské republiky (ÚZIS) bylo v roce 2005 podáno v Èeské republice celkem 833 028 anestezií, co je ve srovnání s rokem 2004 setrvalý stav. Bli í specifikace anesteziologické péèe v ÈR v r. 2004 viz tab. 1.1. Morbidita v souvislosti s anestezií se pohybuje od trvalé invalidity a po krátkodobé obtí e bez dlouhodobých následkù, kdy je anestezie pouze pøispívajícím faktorem, nebo které jsou dávány do souvislosti pouze se zpùsobem nebo vedením anestezie (tab. 1.2 a 1.3).

Pøedoperaèní vy etøení návody pro praxi

Tab. 1.1 Výbìr ze statistiky oboru anesteziologie a resuscitace ÈR 2004 Celkem anestezií Regionální anestezie

833 028 121 681

100,0 % 14,6 %

Ambulantnì Výkon trvající déle ne 2 hodiny Bìhem ÚPS vìk do 15 let vìk nad 70 let

7270 122 582 96 735 84 053 118 818

18,7 % 14,7 % 11,6 % 10,0 % 14,3 %

ÚPS ústavní pohotovostní slu ba

Tab. 1.2 Pøedpokládaná incidence komplikací celkové anestezie podle Jenkinse a Barkera (10) Letalita a morbidita Celková úmrtnost (30 dnù)

Incidence

Poèet na 10 000 výkonù

Poznámky

~1:200 (plánovaný výkon) 50 ~1:40 (urgentní výkon) 250 ~x2 (60 79 let) ~x5 (80 89 let) ~x7 (90 let) Smrt ~1:50 000 (souvislost s ane0,2 v souvislosti stezií) 0,1 ~1:100 000 (skupina ASA I s anestezií a II) Srdeèní 1:10 000 1:20 000 (celková 0,5 1,0 mortalita zástava anestezie) 3 ~1:15 000 ~1:3000 (místní anestezie) 7 a 1:150 000 ~1:1500 (spinální: 25 % smrtelná) Recidiva AIM ~1:20 (0 3 mìsíce po IM) 500 ~1:40 (4 6 mìsícù po IM) 250 Respiraèní ~1:3000 3 x 4 u urgentních výkonù komplikace, x 3 u porodnických aspirace ~1:60 000 smrtelná 0,16 výkonù pøi celkové anestezii Pooperaèní ~1:4 (trvání 1 týden) 500 regionální anestezie kognitivní ~1:10 (trvání 3 mìsíce) 1000 celková anestezie dysfunkce ~1:100 (trvalá) 100 (60 let)

Úvodní èást

Letalita a morbidita Pooperaèní zmatenost

Incidence

Poèet na 10 000 výkonù

Ospalost

~1:7 (celková anestezie) a 1:2 u seniorù se zlomeninou krèku femuru ~1:2

5000

Závratì

~1:5

2000

Bolest hlavy CVA pøi karotické endarterektomii (CVA + smrt) Invalidizující CVA + smrt Bdìlost s bolestí

~1:5 ~1:15 (CVP symptomatická) ~1:25 (CVP asymptomatická)

2000 700 400

~1:50

200

~1:3000

~1:300 ~1:10 000 ~1:125 000 ~1:100 (kardiochirurgie) Bolest po vel- ~1:3 (støední) kých výko~1:10 (tì ká) nech ambu~1:2 lantní chirurgie Pooperaèní ~1:4 nauzea a zvracení (PONV) Bolest v krku ~1:2 (tracheální intubace) ~1:5 (LMA laryngeální maska) ~1:10 (oblièejová maska)

30 1 0,08 100 3000 1000 5000

bez bolesti Anafylaxe Ztráta vidìní

1400 5000

2500

5000 2000 1000

Poznámky x3 >75 let x3 vy adují-li intenzivní péèi ambulantní chirurgie ambulantní chirurgie

2/3 s neuromuskulární blokádou 1/3 bez neuromuskulární blokády

2/3 nauzea, 1/3 zvracení, eny:mu i 3:1

Pøedoperaèní vy etøení návody pro praxi

Letalita a morbidita

Incidence

Po kození chrupu vy adující stomat. intervenci, ~1:5000 v echna zubní po kození, v echna ústní poranìní ~1:100 v souvislosti s tracheální in- ~1:20 tubací Poranìní peri- ~1:300 (ulnární neuropatie) ferního nervu ~1:1000 (ostatní nervy) (celková anestezie) Trombo~1 2:20 (látky ve vodì rozflebitida pustné)

Komplikace periferní arteriální kanylace Perforace plicní tepny

~1:4 (látky rozpustné v propylenglykolu) < 1:100 (trvalé)

~1:2000

Poèet na 10 000 výkonù

Poznámky

100 500 30 10 500 1000 2500 < 100

CVA cerebrovascular accident, cévní mozková pøíhoda

Tab. 1.3 Pøedpokládaná incidence komplikací regionální anestezie podle Jenkinse a Barkera (11) Mortalita a morbidita

Incidence

Paraplegie

~1:100 000

Epidurální hematom

~1:150 000 (ED) ~1:200 000 (SAB)

Poèet na 10 000 Poznámka výkonù 0,1 ~1:1 000 000 (spontánní) ~1:14 000 (USA) ~1:2 250 000 (Evropa) ~1:10 000 (spontánní) 0,07 0,05

Úvodní èást

Mortalita a morbidita

Incidence

Epidurální 1:2000 1:7500 absces Pøechodné 1:1000 1:10 000 (ED) neurologické 1:125-1:2500 (SAB) komplikace Pøechodné koøenové drá dìní (SAB) Srdeèní zástava

Postpunkèní bolest hlavy

Bolesti zad Poruchy moèení Pneumotorax Systémová toxicita místních anestetik Centrální køeèe

a 1:3 pøi u ití hyperbarického lidokainu a mepivakainu

Poèet na 10 000 výkonù 0,7 5,0

Poznámka

1 10 (ED) 4 80 (SAB) 3000

~1:1500 (SAB) 5 (SAB) ~1:3000 (místní anestezie 3 (LA) infiltraèní) ~1:10 000 (ED) 1 (ED) ~1:10 000 (regionální ane1 (RA) stezie) ~1:100 100 80 % po nechtìné punkci ~1:10 (ambulantní anestezie) dury, krevní záplata má 70 100 % okam itý úspìch, ale bolesti se opakují ve 30 50 % < 1 h trvání výkonu ~ 20 % 2000 srovnatelné u celkové < 4 h trvání výkonu ~ 50 % 5000 i místní anestezie ~1:50 200 ~1:20 (supraklavikulární bloky) ~1:10 000 (ED) ~1:1500 regionální bloky

500

~1:4000 (i.v. regionální anestezie) ~1:500 (brachiální plexus) 1:250 1:20 000

2,5

Oèní blokády Retrobulbární ~1:700 krvácení

1 7

20 0,5 40 15

axilární blok ~1:1000 supraklavikulární ~1:125