Issuu

��

Edice Management v informaèní spoleènosti Edièní rada: doc. Ing. Josef Basl, CSc. ZÈU v Plzni, V E v Praze pøedseda prof. Ing. Zdenìk Molnár, CSc. UTB Zlín, FS ÈVUT v Praze místopøedseda PhDr. Jiøí Adamík Grada Publishing a.s. prof. Ing. Jan Ehleman, CSc. Technická univerzita Liberec doc. Ing. Karol Matia ko, CSc. ilinská univerzita v iline doc. RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc. Univerzita Hradec Králové prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc. MFF UK v Praze doc. Ing. Jan Pour, CSc. V E v Praze doc. Ing. Karel Richta, CSc. FEL ÈVUT v Praze doc. ing. Milena Tvrdíková, CSc. V B-TU Ostrava prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Èeská zemìdìlská univerzita v Praze

prof. Ing. Jiøí Voøí ek, CSc. Ing. Jan Pavelka Ing. Miroslav Vít a kolektiv

Aplikaèní slu by IS/ICT formou ASP Proè a jak pronajímat informatické slu by Autoøi: Ing. David Novohradský kapitoly 4 8, 21, 32 Ing. Jan Pavelka kapitoly 11 20, 22 23, 31 Ing. Martin Ruppert kapitoly 9, 25 30 Ing. Miroslav Vít kapitoly 10, 24, 31 prof. Ing. Jiøí Voøí ek, CSc. kapitoly 1 3 © Grada Publishing, a.s., 2004 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2004 Vydala Grada Publishing, a.s., U Prùhonu 22, Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400, www.grada.cz jako svou 1849. publikaci Odpovìdný redaktor Mgr. Tomá Cach Sazba Milan Vokál Poèet stran 216 První vydání, Praha 2004 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod ISBN 80-247-0620-2 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6055-1 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

Obsah O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Recenze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Z recenze Jiøího Donáta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Z recenze Zdeòka Molnára . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 ÈÁST I. HISTORICKÉ A PODNIKATELSKÉ SOUVISLOSTI ASP MODELU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.

Historické souvislosti ASP modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 1.1 Zaèátek poèítaèové éry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 1.2 Externí dávkové zpracování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 1.3 Vlastní vývoj a provoz informaèního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.4 Externí vývoj softwaru a provoz IS/ICT vlastními zdroji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.5 Krize klasického modelu vývoje a provozu IS/ICT. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.6 Klasický outsourcing provozu IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.7 Faktory umo òující pøechod na ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 1.8 Poèátky ASP. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Procesní øízení podniku a model ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.1 Procesní øízení podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.2 Øízení podnikové informatiky na bázi informatických slu eb . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

ÈÁST II. CHARAKTERISTIKA ASP MODELU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 3.

Varianty outsourcingu IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.1 Struktura informatických slu eb, procesù a zdrojù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.2 Varianty outsourcingu dle pøedmìtu outsourcingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 3.3 Varianty outsourcingu vlastnictví a dle lokality zdrojù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Modely distribuce aplikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 4.1 70. léta: Centralizovaný model distribuce Mainframe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 4.2 80. léta: Klasický model distribuce Desktop PC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 4.3 90. léta: Klient/server model distribuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 4.4 Konec 90. let: Recentralizace serverù a aplikací, tenký klient . . . . . . . . . . . . . . . . 52 4.5 Srovnání modelù distribuce SW z hlediska efektivnosti zdrojù . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 4.6 ASP revoluce, nebo evoluce? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Co je to ASP? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Výhody a rizika modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 6.1 Pøínosy pro zákazníky ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 6.2 Pøínosy pro poskytovatele ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 6.3 Bariéry roz íøení, nevýhody a rizika pøi ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

Obsah

ÈÁST III. POHLED ZÁKAZNÍKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 7.

Pro koho je ASP vhodné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 7.1 Velikost firmy a ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 7.2 Oblast podnikání firmy a ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Kroky pøi výbìru poskytovatele slu eb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Proces výbìru poskytovatele ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Identifikace cílù a po adavkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Nalezení a oslovení mo ných poskytovatelù ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.4 Poptávkový dokument . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Hodnocení a výbìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6 Vyjednání kontraktu a definice SLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Integrace s ostatními systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

67 67 68 69 69 71 71

10. Pøístup zákazníkù v ÈR a ve svìtì základní rozdíly. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 ÈÁST IV. POHLED POSKYTOVATELE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 11. Místo na trhu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 12. Hodnotový øetìzec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 12.1 Základní model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 12.2 Roz íøený model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 13. Znalosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 13.1 Know-how . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 14. Subjekty na poli ASP a jejich role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 14.1 Jednotlivé subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 14.2 Varianty seskupení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 14.3 Partnerství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 15. Výbìr aplikace, kterou lze úspì nì nabízet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 15.1 Kategorizace aplikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 15.2 Dal í hlediska výbìru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 15.3 Aplikaèní portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 16. Zákaznický segment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 16.1 Velikost zákazníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 16.2 Regionální pùsobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 17. Dodateèné slu by . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 17.1 Pøehled dodateèných slu eb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 17.2 Co poskytovatelé v ÈR nabízejí? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 18. ivotní cyklus zákazníka ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 18.1 Potenciální zákazník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 18.2 Adopèní proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Aplikaèní slu by IS/ICT formou ASP

18.3 Zku ební provoz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 18.4 Placený provoz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 18.5 Zmìny v parametrech, kálování, upgrade . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 18.6 Stálý zákazník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 19. Propagace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 19.1 Komunikaèní strategie pro ASP slu by . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 19.2 Role médií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 19.3 Marketingová doporuèení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 20. Finanèní management . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 20.1 Svìtové konsekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 20.2 Náklady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 20.3 Výnosy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 20.4 Cena slu eb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 20.5 Controlling poskytovatele ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 20.6 Úloha rizikového kapitálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 21. Svìtový trh ASP geografické rozlo ení, objemové charakteristiky . . . . . . . . . . . . . . . 133 21.1 Finanèní objem trhu ASP. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 21.2 Vývoj poètu poskytovatelù ASP a zákazníkù. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 21.3 Korekce údajù v souvislosti se zpomalením rùstu svìtové ekonomiky . . . . . . . . . . . . 138 22. Situace v ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 22.1 Vývoj trhu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 22.2 Dostupné slu by . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 22.3 Analýza silných a slabých stránek, pøíle itostí a hrozeb trhu ASP v ÈR . . . . . . . . . . . . 142 22.4 Trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 23. Dal í vývoj trhu ASP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 23.1 Srovnání ÈR se svìtem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 23.2 Budoucí rozdìlení trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 ÈÁST V. SLA JAKO NÁSTROJ ØÍZENÍ VZTAHU MEZI ZÁKAZNÍKEM A POSKYTOVATELEM . . . . . . . . . . . . 149 24. Smlouva o úrovni poskytovaných slu eb SLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 24.1 Pou ití SLA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 24.2 Souèasnost a trendy v SLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 24.3 Parametry SLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 24.4 Souèasný stav v ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 ÈÁST VI. TECHNOLOGIE ASP APLIKACÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 25. Technologická architektura øe ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 26. Webovì zalo ené aplikace (web centric) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 26.1 J2EE versus .NET . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 26.2 Webové slu by . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

Obsah

27. Aplikace upravené pro pou ití v prostøedí webu (web enabled) . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 28. Technologické vybavení na stranì klienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 29. Pøenosová cesta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 30. Bezpeènost, dostupnost, kálovatelnost, výkonnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 30.1 Dostupnost, kálovatelnost, výkonnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 30.2 Bezpeènost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 PØÍLOHA PØÍPADOVÉ STUDIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 A. Tuzemské pøípadové studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 1. Provozovatel vyhledávacího systému odcizených vozidel Sherlog . . . . . . . . . . . . . . 190 2. STEEL LIMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 3. Raiffeisenbank, a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 4. Operátor trhu s elektøinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 5. Institut Svazu úèetních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 6. Vyu ití elektronického tr i tì KOMMARKET. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 7. InterEco CZ, v. o. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 8. Carrier Transicold Èeská republika, spol. s r. o. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 9. Centrum.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 10. Skanska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 11. Spoleènost kolejových vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 B. Zahranièní pøípadové studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 1. Watson Wyatt Worldwide . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 2. Sunburst Hospitality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Terminologický slovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

Aplikaèní slu by IS/ICT formou ASP

O autorech Prof. Ing. Jiøí Voøí ek, CSc. Je vedoucím katedry informaèních technologií na Vysoké kole ekonomické v Praze, prezidentem Èeské spoleènosti pro systémovou integraci a øeditelem poradenské firmy ITG, s.r.o. Specializuje se na strategické øízení informaèních systémù, systémovou integraci, outsourcing a metodiky vývoje a implementace podnikových informaèních systémù. Je autorem nebo spoluautorem sedmnácti knih a mnoha desítek skript, èlánkù a pøíspìvkù na konferencích.

Ing. Jan Pavelka Vystudoval Vysokou kolu ekonomickou v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, obor Informaèní technologie. Od roku 2001 se vìnoval projektu Kniha ASP, který mìl za cíl komplexní zpracování problematiky ASP, publikaci výsledkù z výzkumu èeského trhu, zmapování svìtových souvislostí a nezbytného technologického pozadí. Nyní je èlenem pracovní skupiny ASP Monitor. Pracuje jako konzultant ve spoleènosti Hewlett-Packard, HPS Consulting & Integration.

Ing. Miroslav Vít Vystudoval Vysokou kolu ekonomickou v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, obor Informaèní technologie. Je vedoucím pracovní skupiny ASP Monitor, která svým zamìøením roz iøuje cíle projektu Kniha ASP (jeho byl také spoluzakladatelem). Jeho specializací je strana poptávky a oblast zákaznických metrik. Pracuje ve firmì ComSTAR GROUP jako konzultant-analytik.

Ing. David Novohradský Vystudoval Vysokou kolu ekonomickou v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, obor Informaèní technologie. Od roku 2001 se vìnuje projektu Kniha ASP a je èlenem pracovní skupiny ASP Monitor. V souèasné dobì pracuje ve spoleènosti T-Mobile Czech republic a.s. v oblasti Revenue Assurance.

Ing. Martin Ruppert Vystudoval Vysokou kolu ekonomickou v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, obor Informaèní technologie. Jako èlen projektu Kniha ASP se zajímal o technologie pou ívané v této oblasti. Døíve se vìnoval vývoji internetových aplikací a v souèasné dobì pracuje jako konzultant pro ERP systém Navision ve spoleènosti H&T comtech.

O autorech

Pøedmluva Pøelom tisíciletí pøinesl mj. i zlom ve vyu ívání informaèních systémù a informaèních a komunikaèních technologií (IS/ICT). Ekonomická recese a splasknutí internetové bubliny pøivedly mana ery mnohých podnikù k pøehodnocování investic do IS/ICT. Kladou si otázky jako Pøiná í investice do IS/ICT adekvátní ekonomické efekty? , Jak zajistit, aby IS/ICT byly dobøe dimenzovány dle skuteèných po adavkù a potøeb výroby a obchodu? , Nejsou podnikové procesy a funkce podnikového IS/ICT v rozporu? , Jak zvý it flexibilitu IS/ICT vùèi zmìnám po adavkù výroby a obchodu? Jednou z mo ných cest øe ení naznaèených problémù je pronájem aplikaèních slu eb IS/ICT (Application Services Providing ASP). ASP je jednou z forem outsourcingu IS/ICT, která pøená í vìt inu problémù spojených s tvorbou a provozem aplikací na specializovaný subjekt. Podnik nenakupuje technologie, ale informatické slu by. Nestará se o provoz svého informaèního systému, dokonce ani nezamìstnává drahé informatické specialisty. Tím se podnik mù e daleko lépe soustøedit na svùj hlavní pøedmìt podnikání. Je ASP vizí budoucnosti, nebo bì nou realitou? Jaké jsou základní principy ASP? Jak by mìl postupovat podnik, který chce pøejít od klasické formy vývoje a provozu informaèního systému na formu ASP? Jakými zdroji a znalostmi musí disponovat poskytovatel aplikaèních slu eb? Jak se uzavírá smlouva na poskytování aplikaèních slu eb a jaké má nále itosti? Jaká jsou rizika ASP? Na odpovìdi na tyto a dal í otázky je zamìøena publikace, kterou právì dr íte v ruce. Kniha je urèena jak zákazníkùm, tak zaèínajícím poskytovatelùm slu eb formou ASP. Tomu odpovídá i její struktura (viz schéma). Text je rozdìlen do sedmi èástí. První èást osvìtluje dùle ité historické a podnikatelské souvislosti ASP modelu. Druhá èást definuje ASP model. Tøetí èást se vìnuje pohledu zákazníka a ètvrtá pohledu poskytovatele. Pátá èást pøedstavuje kombinovaný pohled zákazníka a poskytovatele pøi uzavírání smlouvy o úrovni poskytovaných slu eb. está èást je urèena tìm, kteøí chtìjí znát technologické principy ASP modelu. Poslední, sedmá èást, na pøípadových studiích ilustruje døíve vylo ené principy, pozitiva a kritické faktory ASP modelu. Autoøi jsou pøesvìdèeni, e kromì ètenáøù z praxe kniha najde i øadu ètenáøù z akademické sféry a e se zaøadí mezi tituly vyu ívané pøi výuce informatikù na èeských univerzitách. Proto e ASP je nová problematika a existují na ni velmi rozporné názory, rozhodli jsme se zprostøedkovat ètenáøùm i názory øady odborníkù z nadnárodních a èeských firem. Dìkujeme tímto v em osloveným za jejich èas a za jejich pøispìní k ilustraci názorového spektra o ASP. Dìkujeme také recenzentùm knihy Jiøímu Donátovi a Zdeòku Molnárovi za jejich cenné pøipomínky k rukopisu knihy (výòatky z jejich recenzí uvádíme ní e). Autoøi vìøí, e publikace pøinese ètenáøi úplný a mnohodimenzionální pohled na problematiku pronájmu aplikaèních slu eb. Byli by velmi rádi, kdyby té pøinesla nejednomu mana erovi návod na to, jak zvý it efektivitu IS/ICT pøi podpoøe konkurenceschopnosti podniku.

Aplikaèní slu by IS/ICT formou ASP

I. èást

Zákazník

Metodické dùvody vzniku modelu ASP Rozdíly oproti outsorcingu Vztah ASP a zaøízení IS v podniku

II. èást Detailní rozbor modelu ASP Pøínosy a rizika Obchodní modely

Poskytovatel

III. èást Okruh zákazníkù Kroky k výbìru vhodné ASP Srovnání zákazníkù v ÈR a zahranièí

IV. èást

V. èást

Subjekty a role v modelu ASP Vhodné portfolio slu eb Segmentace zákazníkù

Vyu ití dokumentu SLA Základní èásti smlouvy Pøíklady VI. èást Technologie pro ASP Webové slu by VII. èást Pøípadové studie Nasazení ASP v konkrétních pøípadech

Autoøi publikace jsou z katedry informaèních technologií Vysoké koly ekonomické v Praze. Autorský kolektiv spoleènì vedli Jiøí Voøí ek a Jan Pavelka, kterého pozdìji vystøídal Miroslav Vít. Autory jednotlivých èástí textu jsou: David Novohradský (kapitoly 4 8, 21, 32), Jan Pavelka (kapitoly 11 20, 22 23, 31), Martin Ruppert (kapitoly 9, 25 30), Miroslav Vít (kapitoly 10, 24, 31), Jiøí Voøí ek (kapitoly 1 3). Interní oponenturu provedl Tomá Bruckner. Celkový text knihy redigoval Jiøí Voøí ek. Autoøi

Pøedmluva

Recenze Z recenze Jiøího Donáta Historií celého na eho vývoje se jako støíbrná nit táhne práce lidí na vytváøení a zdokonalování civilizaèní infrastruktury. Snad ka dé vývojové období za sebou zanechává dal í vrstvu lidských výtvorù a lidského poznání, na které pak mohou stavìt dal í generace a díky které mohou lidé vytvoøit vìci je tì dokonalej í a je tì pokroèilej í. Mnohé ji bylo øeèeno o dùle itosti takových vynálezù, jakými jsou písmo a papír, ale tøeba i parní stroj a vyu ívání elektøiny. Mnohé je tì bude øeèeno o dùle itosti vynálezu, o kterém dnes hovoøíme jako o informaèních technologiích. Tato kniha je významným poèinem popisujícím IT v dùle ité vývojové etapì: v poèínajícím pøechodu z individuálnì vytváøených a implementovaných systémù do fáze komoditizovaných slu eb. Ka dý ze zásadních lidských vynálezù prochází, bez ohledu na svoji konkrétní podobu, v podstatì velmi podobným vývojem. Zpoèátku je nový vynález natolik nehotový a nedokonalý, e kterýkoliv jeho u ivatel musí vìnovat obrovské prostøedky a obrovské úsilí k tomu, aby daný vynález vùbec zprovoznil. Ti, kteøí tak uèiní, se ov em mohou tì it výrazné výhodì, kterou jim nový vynález poskytuje; pokud jde v e dobøe, doká e jim tato výhoda bohatì vyvá it v echny problémy a nepohodlí, kterým byli u ivatelé v souvislosti s novou technologií vystaveni. Pokud se vynález osvìdèí, èasem se dostane do druhého stadia: u ivatelù zaène masovì pøibývat. Získat a provozovat technologii u není tak nároèné; na druhou stranu ale s ka dým novým u ivatelem klesá konkurenèní výhoda, kterou mù e pou ívání nové technologie pøinést. Nìkdy se v této druhé fázi objeví subjekty, které se zaènou specializovat na provozování daného vynálezu èi technologie pro tøetí strany. Z jejich strany jde o velmi rozumné rozhodnutí: díky zvy ující se adopci technologie toti roste trh jejich potenciálních zákazníkù. A pak u pøichází závìreèná fáze adopce. Technologii ji pou ívá tolik subjektù, e o nìjaké konkurenèní výhodì nemù e být vùbec øeè. Øeè v ak mù e být o právì opaèném fenoménu: ten, kdo by nechal úspì ný vynález stranou, by se zákonitì dostal do výrazné nevýhody vùèi v em, kteøí vynález ji pou ívají a tìch je v této fázi ji naprostá vìt ina. Zkusme si tøeba v dne ní dobì pøedstavit svùj ivot èi podnikání napøíklad bez telefonu nebo bez elektøiny! V závìreèné fázi adopce se tedy technologie stala ji naprostou komoditou, která je pro podnikání sice nezbytná, která v ak zároveò nemù e pøinést sama o sobì ádnou konkurenèní výhodu. V takovém pøípadì ji nebývá smysluplné se na tuto technologii pøíli zamìøovat, napøíklad ji provozovat èi dále vyvíjet. Výhodnìj í bývá nakoupit provozování technologie jako slu bu; tím spí e, e na trhu ji existuje øada levných alternativ takového nákupu. Pojem technologie , který zde pou íváme, lze pøitom chápat ve velmi obecném smyslu, v podstatì jako ka dý nový zpùsob, kterým lze staré vìci provádìt èi øe it jinak. V historii najdeme øadu pøíkladù, které na emu schématu odpovídají. Pov imnìme si napøíklad vzniku továren v období po vynálezu parního stroje. Tehdy byla ka dá továrna vybavena svojí vlastní kotelnou a strojovnou, ze které se pak rozvádìla energie k pohonu strojù pomocí mechanických pøevodù, nazývaných transmise. V té dobì musela tedy mít ka dá továrna svého topièe, strojníka, a tøeba i nìkolik vysoce kvalifikovaných opraváøù parního stroje. Dnes, v dobì elektøiny, je energie k pohonu strojù nakupována u dodavatele elektøiny a pøivádìna pomocí kabelù pøímo k jednotlivým strojùm a zaøízením. V moderní terminologii bychom øekli, e výrobce pøípravu energie pro pohon strojù outsourcoval . My jsme ov em do li je tì dál: vùbec o tom nemluvíme, proto e nám dne ní situace pøijde natolik samozøejmá, e u jsme na minulá øe ení zcela zapomnìli.

Aplikaèní slu by IS/ICT formou ASP

Podobnì se mimochodem vyvíjely i telekomunikace: pov imnìme si, e telegraf za il svùj nejvìt í rozvoj v dobì budování eleznic v USA. Tehdy si vlastnì ka dá eleznièní spoleènost budovala svoji komunikaèní infrastrukturu pro své vlastní potøeby signalizace na trati. Dnes u jsou komunikaèní slu by obecnì dostupnou infrastrukturou, která se prostì nakoupí a spotøebuje. A tím se dostáváme k pøíèinám vzniku oblasti zvané ASP, tedy oblasti zabývající se pronájmem slu eb postavených na poèítaèových aplikacích. Na emu schématu toti samozøejmì odpovídá i obor informaèních technologií. Také ten pro el øadou vývojových stadií: od výpoèetních støedisek vlastnìných a provozovaných firmami, a to vèetnì vývoje aplikaèního softwaru ( lo tedy o jakousi novodobou analogii firemních strojoven vèetnì vysoce specializovaných mechanikù ), pøes nákup standardního softwaru a slu eb jeho implementace, pøes slu by pronájmu výpoèetní a datové kapacity a do dne ní fáze, kdy se zaèíná více a více prosazovat pronájem funkcionalit konkrétních aplikací. Vývoj se zde samozøejmì nezastaví: jednou snad dojde a do stadia, kdy se bude ve kerá funkcionalita potøebná pro konkrétní firmu a navíc pro konkrétní dodavatelsko-odbìratelskou situaci sestavovat a pronajímat dynamicky. K tomu úèelu bude k dispozici øada vzájemnì kompatibilních slu eb postavených na aplikacích se standardizovanou výmìnou dat. A tehdy se dostaneme do situace, která bude ji velmi pøipomínat dodávku elektrické energie, a ve které se informaèní slu by budou moci zastøe ovat sloganem IT jako slu ba . A pøesnì do popisu této pøelomové fáze oboru IT se pou tí kní ka, kterou dr íte v ruce. Kniha nám poskytuje velmi dobrý pøehled o souèasném stavu oblasti ASP. Jde o knihu prùøezovou, ve které se mù eme na danou problematiku podívat jak oèima dodavatele, tak i zákazníka. Tento pøístup pova uji za astný a z pohledu øady ètenáøù velmi praktický. Ètenáø knihy jistì uvítá, e podnikový informaèní systém není v knize pojímán samoúèelnì, ale je popsán jako nástroj k dosa ení základních podnikových cílù. K tomu je v úvodní èásti zaøazeno nìkolik modelù, které popisují místo podnikového informaèního systému v ir ím kontextu fungování firmy na trhu. Jako velmi cenné spatøuji uvedení historických souvislostí popisujících vývoj komerèního vyu ívání IT. Právì tato kapitola nám dává velmi dobrý podklad k zamy lení o tom, co zde ji bylo , a tedy i podnìt k úvahám, které z nových trendù by se mohly prosadit a masovì uplatnit. O nich si pak mù eme více pøeèíst ve výbornì zpracované kapitole pojednávající o iniciativách standardizace výmìny strukturovaných dat, zejména pak o Web Services. Právì do vývoje v této oblasti investují velké IT firmy roèní èástky v øádu miliard USD, díky èemu se Web Services stávají velmi nadìjnou platformou pro mo nou standardizaci vzájemné komunikace podnikových informaèních systémù nejrùznìj ích výrobcù i koncepcí. Díky tomu bude èasem moci vzniknout platforma ke snadné integraci ASP slu eb nejrùznìj ích poskytovatelù a tím i ke zmìnì celého ERP paradigmatu od systémù vyvíjených a implementovaných k systémùm sestavovaným dynamicky podle aktuální potøeby úèastníkù hodnotového øetìzce. Celkovì lze øíci, e kniha je velmi hodnotným materiálem poskytujícím IT komunitì jak konkrétní informace, tak i podnìty k pøemý lení v dlouhodobìj ích souvislostech. Mgr. Jiøí Donát vedoucí oddìlení strategie Siemens, s.r.o.

Recenze

Z recenze Zdeòka Molnára Recenzovaná publikace se zabývá vysoce aktuální problematikou souèasného a do jisté míry i budoucího vývoje aplikace informaèních technologií v na ich podnicích a organizacích. Její potøeba na èeském trhu je nade v í pochybnost zejména proto, e v souèasnosti není podobná publikace u nás k dispozici. Kniha je urèena, podle slov autorù, jak zákazníkùm, tak zaèínajícím poskytovatelùm slu eb formou ASP. Tomu odpovídá i její struktura. Strukturu textu pova uji z hlediska konceptu knihy za velmi ikovnou. Nemìla by v ak být chápána tak, e urèená kategorie ètenáøù by mìla èíst jen tu svoji èást. Zejména pátá èást by mìla být urèena pøedev ím zákazníkùm, aby získali dùvìru v ASP pøes správnì uzavøenou smlouvu, a sedmá èást by pro nì mìla být inspirací. Mám jistou pochybnost o pøínosu knihy pro zaèínající poskytovatele ASP. Ti budou jistì èerpat zejména z jiných specializovaných informaèních zdrojù. Rozhodnì je ale kniha urèena studentùm mana erských a zejména informatických studijních programù na univerzitách a ostatních kolách podobného zamìøení. Autoøi ve své publikaci nejen zpracovali znaèné mno ství odkazù na na i i svìtovou literaturu, ale vyu ili i svých vlastních výzkumù a také pøímých osobních kontaktù s velkou øadou na ich pøedních odborníkù z oblasti IS/IT a jejich vlastních názorù na problematiku ASP. Chválím to, e pøed ka dou èástí i pøed ka dou kapitolou je uvedeno, co se ètenáø dozví. To by mìlo být zásadou pro ka dou publikaci v dané edièní øadì. Za velmi zajímavì zpracovanou pova uji 4. kapitolu Modely distribuce aplikací, která bude jistì zajímavá a pøínosná pro mnoho ètenáøù nad rámec problematiky ASP. Pro ty, kdo uva ují o ASP, jistì bude pøínosná 6. kapitola Výhody a rizika modelu ASP. Podstatnou èást publikace (cca polovinu) tvoøí èást IV., vìnovaná pohledu poskytovatele, a èást VI., vìnovaná technologické problematice ASP. Tyto èásti budou jistì slou it studentùm informatických studijních programù na univerzitách a odborných kolách. Obì èásti jsou zpracované s výraznou, hlubokou odbornou znalostí dané problematiky. Za velmi cenné pova uji uvedení jak tuzemských, tak i zahranièních pøípadových studií v závìru publikace. prof. Ing. Zdenìk Molnár, CSc. øeditel Ústavu informatiky a statistiky Univerzita Tomá e Bati ve Zlínì

Aplikaèní slu by IS/ICT formou ASP

ÈÁST I. HISTORICKÉ A PODNIKATELSKÉ SOUVISLOSTI ASP MODELU

V této èásti publikace budeme charakterizovat vývoj informatiky od poloviny minulého století a do souèasné doby a budeme hledat historické koøeny ASP modelu. Potom ve struènosti shrneme, na jakých principech by mìlo být zalo eno øízení podniku, aby mohl výhod ASP modelu optimálnì vyu ít. Co se dozvíte: l l l l

Jakými vývojovými stadii pro lo vyu ívání informaèních a komunikaèních technologií? Existují v tomto vývoji nìjaké zákonitosti? Jak tyto zákonitosti vyu ít pøi øízení firmy a její informatiky? Jak souvisí procesní øízení podniku s vyu itím ASP modelu?

1 1. Historické souvislosti ASP modelu Poskytování aplikaèních slu eb má své koøeny v minulosti. Musely nejprve nastat urèité zmìny (a u technologické, ekonomické nebo organizaèní a sociální), které umo nily realizovat koncept pronájmu aplikací. Teprve pozvolným vývojem jsme dospìli k okam iku, kdy je reálné vyu ít výhod ASP. Co se dozvíte: l l l

Jaký byl vývoj aplikací ICT a jaké jsou jeho zákonitosti? Na jaké problémy nará í klasický model vývoje a provozu IS/ICT podniku? Jaké hospodáøské, organizaèní a technologické podmínky umo nily vyu ívání ASP?

ASP je fenoménem posledních zhruba pìti let a my pøesto zaèneme dávnou historií. Proè? ASP má své hluboké koøeny v minulosti. Za úèelem lep ího pochopení souèasnosti proto struènì nahlédneme do historie IS/ICT a do historie jejich vyu ití pøi øízení podnikù a institucí. Ta minulost není v tomto pøípadì (pøi srovnání s jinými obory) a tak dávná, zato velice bouølivá a dynamická, nìkteøí autoøi v této souvislosti hovoøí dokonce o revoluci. Pùl století vývoje má pøitom svoji vnitøní logiku. Jestli e ji dobøe pochopíme, mù eme s dosti vysokou pravdìpodobností odhadovat i dal í vývoj v této oblasti (viz obrázek 1).

1.1 Zaèátek poèítaèové éry Èasovì je mo no poèátek poèítaèové revoluce umístit do období okolo konce 40. let. minulého století, kdy byl vyroben první funkèní tranzistor (Bell Telephone Laboratories William Shockley, Walter Brattain, John Bardeen 1947). Následnì v roce 1951 byl vyroben první komerènì dostupný poèítaè Univac I. Slu by (na primitivní úrovni) tohoto prvního poèítaèe vyu ívali pouze nad enci a o praktickém pou ití tohoto stroje k podpoøe podnikových èinností nemù eme vùbec hovoøit.

1.2 Externí dávkové zpracování Ke skuteènému vyu ívání slu eb poèítaèe v prùmyslu a obchodì potom dochází a okolo konce 60. let 20. století. Poèítaèe byly vyu ívány zejména k uchování a zpracování základních dat podniku. Koncem 60. let ji vìt ina velkých firem mìla funkèní tzv. Data Processing Unit DP, èesky oddìlení pro zpracování dat, resp. IT oddìlení. Tato oddìlení se postupem doby pøejmenovala na výpoèetní støediska. Jedna vìc jim ov em po dlouhou dobu zùstala spoleèná v rámci podniku se jednalo v dy spí e o oddìlení nákladová ne o èásti firem generující profit. Pøíspìvek IT oddìlení k tvorbì zisku byl nepøímý, a to skrze poskytování slu eb jiným oddìlením, která se na generování zisku podílela pøímo.

Aplikaèní slu by IS/ICT formou ASP

2005 Aplikaèní slu by (ASP) 1970 85 Vlastní vývoj a provoz IS/ICT

1940 Zaèátek poèítaèové éry

2000 2004 Klasický outsourcing

1960 70 Externí dávkové zpracování 1985 2000 Externí dodavatel ERP a vlastní provoz

Obrázek 1 Vývojové etapy vývoje a provozu IS/ICT v organizacích Hodnota oddìlení IT pro podnik byla mìøena v poèátcích velmi jednoduchou metrikou dostupností poskytovaných slu eb. Proto e podniky nedisponovaly dostateènou výpoèetní kapacitou, jednotlivá oddìlení podniku dostávala z dostupného èasu poèítaèe èasovou kvótu a mohla vyu ívat slu eb tohoto oddìlení jen do vý e pøidìlené kvóty. Postupem èasu se zaèaly pou ívat dal í metriky typu správnost a kvalita poskytovaných informací. Zároveò do lo k posunu v chápání role IT oddìlení. Na ty, kteøí vyu ívali slu eb IT oddìlení, zaèalo být nahlí eno jako na zákazníky poptávající informace. S tím souvisela snaha øady IT oddìlení pøiøadit cenu ke slu bám, které poskytovala. V nìkterých pøípadech pak jednotlivým útvarùm podniku byly vnitropodnikovì úètovány náklady spojené s vyu itím slu eb IT oddìlení. Tím se objektivizovaly náklady vynalo ené na hardware, software, personální a dal í zdroje. Poèet aplikací i poèet jejich u ivatelù neustále rostl. S tím rostly i náklady na vytvoøení a provoz výpoèetního støediska. Malé a støední podniky nedisponovaly potøebnými finanèními prostøedky, proto na konci 60. let 20. století zaèaly vznikat první samostatné firmy zabývající se zpracováním dat pro zákazníky tzv. servisní støediska (Service Bureau). Proto e se v této dobì pou ívalo výhradnì dávkové zpracování dat, hovoøíme v této souvislosti o externím dávkovém zpracování. V Èechách tak napøíklad vznikl Podnik výpoèetní techniky (PVT).

Servisní støedisko bylo schopno poskytovat slu by zpracování dat stejnì kvalitnì a navíc levnìji, ne kdyby si tyto slu by zaji oval podnik sám. Základní jednotkou, za kterou se slu by servisního støediska úètovaly, byla vìt inou hodina èasu poèítaèe, nìkdy ale ji také jedno zpracování pøíslu né agendy, napøíklad výpoèet mìsíèní mzdy zamìstnancù. Poèítaèové zpracování se tak stalo placenu slu bou.

Historické souvislosti ASP modelu

1 1.3 Vlastní vývoj a provoz informaèního systému Na zaèátku 70. let minulého století zaèaly rùst nároky na rychlost a dostupnost zpracování (po adavky na on-line zpracování). Proto e tehdej í stav komunikací neumo òoval dálkové on-line zpracování, externí zpracování pøestalo vìt inì aplikací vyhovovat a podniky si zaèaly budovat svá vlastní výpoèetní støediska. Proto e i po adavky na funkcionalitu aplikací se neustále stupòovaly a na trhu nebyl dostupný typový aplikaèní software (TASW), který by byl schopen tyto po adavky uspokojit, vìt ina podnikù vyvíjela své aplikace vlastními programátory vznikal individuální aplikaèní software (IASW). Jinými slovy: na stále rostoucí po adavky na funkcionalitu aplikací a na rychlou dobu odezvy aplikací podniky reagovaly vyu itím jiného modelu vývojem a provozem IS/ICT zalo eného na vlastních zdrojích.

1.4 Externí vývoj softwaru a provoz IS/ICT vlastními zdroji V 80. letech rozsah po adavkù na ICT aplikace neustále rostl. Vytváøet v echny aplikace vlastními silami zaèalo být zdlouhavé a nákladné. Pomalá reakce IT oddìlení na nové po adavky zaèala být bariérou rychlého rozvoje výrobních a obchodních procesù. Kromì toho náklady na vlastní vývoj aplikací pøesáhly finanèní mo nosti øady podnikù. Zaèaly se pou ívat první TASW vyrábìné specializovanými IT firmami. Nejtypiètìj ími pøedstaviteli tohoto softwaru jsou tzv. ERP (Enterprise Resource Planning) systémy, slou ící pro poèítaèovou podporu základních podnikových procesù. Klasický model vývoje a provozu IS/ICT podniku zaèal být tento: podnik koupí ERP systém a potøebný základní software a hardware od externích dodavatelù. ERP systém v podniku nainstaluje a zprovozní dal í specializovaná IT firma, tzv. systémový integrátor. Podnik pak provozuje IS/ICT vlastními silami. V Èechách byla v 80. letech nejvìt ím výrobcem ERP systémù firma Kanceláøské stroje. Jejich systémy zamìøené zejména na strojírenské podniky byly prodávány pod oznaèením MARS a DARS. V Nìmecku se ve stejné dobì zaèala rychle rozvíjet firma SAP, která z malé firmy ètyø zakladatelù vyrostla v nejvìt í svìtovou firmu orientovanou na podporu výrobních a obchodních procesù prostøednictvím ICT.

ERP a jej provozující IT oddìlení se postupem èasu staly pro vìt inu podnikù zcela nezbytnými pro zaji tìní vìt iny výrobních a obchodních procesù. I tento fakt je jedním z dùvodù, proè si podniky budovaly a budují svá vlastní nákladná IT oddìlení s cílem zaji tìní spolehlivé podpory podnikových procesù informaèními technologiemi. Tuto pro podnik kritickou podporu procesù jen velmi neradi svìøují externím poskytovatelùm. Vý e charakterizovaný model je ve svìtì i u nás iroce vyu íván více ne 15 let. V 90. letech minulého století znamenal pro mnoho podnikù nejefektivnìj í variantu øe ení, nebo jiná v úvahu pøipadající varianta vlastní vývoj aplikací byla nákladnìj í a èasovì nároènìj í. Prùzkum zamìøený na informaèní systémy 520 èeských firem provedený L. Karpeckým [Karpecki, 2002] dokumentuje, e význam tradièního modelu roste s velikostí podniku, pøièem podniky do 1000 zamìstnancù se pøevá nì orientují na tuzemské dodavatele ERP, zatímco vìt í podniky témìø výhradnì volí cestu zahranièního øe ení (viz tabulka 1).

Aplikaèní slu by IS/ICT formou ASP

1 Tabulka 1 Struktura aplikací provozovaných na celopodnikové úrovni Poèet zamìstnancù Typ aplikace v %

0 99

Aplikace na míru

Tuzemský ERP

Zahranièní ERP støední úroveò (Navision, Scala, MAX ) Zahranièní ERP top úroveò (SAP, Oracle, Baan, BPCS, J.D. Edwards, GEAG )

100 299 300 999

1000 2999

3000 9999

10 000 a více

1.5 Krize klasického modelu vývoje a provozu IS/ICT Na pøelomu tisíciletí do lo v ICT oblasti ke zlomu. Spolu s ekonomickou stagnací splaskla v USA a vzápìtí i v dal ích státech internetová bublina . Vìt ina podnikù v zájmu svého pøe ití zaèala redukovat náklady a ICT náklady se staly jedním z terèù tohoto úsilí. Napøíklad Gartner Group odhadoval, e v roce 2002 velké globální banky vynakládaly na ICT 15 20 % svých celkových nákladù. Dle [Banking Blues, 2002] vzrostl tento podíl za období 1998 2002 o 50 a 60 %.

V posledních letech v ak nará í na stále rostoucí poèet problémù i tradièní model vývoje a provozu IS/ICT. Pov imnìme si alespoò nìkterých z nich.

Náklady ICT projektù jsou èasto mimo kontrolu I pøes mnohaleté zku enosti s implementací podnikových aplikací se èasto nedaøí øídit ICT projekty dle plánovaných rozpoètù. Napø. dle prùzkumu ERP projektù v 117 amerických firmách [CW, 2002] 20 % projektù bylo zastaveno pøed ukonèením, 25 % projektù pøekroèilo rozpoèet a 40 % dokonèených projektù po roce provozu nepøineslo plánované pøínosy. To ukazuje, e klasický model implementace a provozu aplikací pøiná í rizika, která ani propracované a mnohokrát aplikované metodiky implementace neodstranily.

Rychlý vývoj ICT si èasto vynucuje náklady nesouvisející s podporou hlavní èinnosti Dal ím rizikovým faktorem klasického modelu je velmi rychlý vývoj technologie, který si vynucuje pravidelné inovace (upgrade) softwarových i hardwarových komponent. To vedle vysokých vynucených nákladù zpùsobuje nemalé potí e s udr ením integrity aplikací. Pøitom zmìny technologie èasto nemají bezprostøední vazbu na zmìny v hlavním pøedmìtu podnikání organizace. Organizace jsou tak nuceny investovat své finanèní i pracovní zdroje do zmìn, které nezvy ují jejich konkurenceschopnost.

Historické souvislosti ASP modelu

1 Nevhodná struktura investic a provozních nákladù na ICT Z prùzkumu L. Karpeckého vyplývají i dal í zajímavá fakta. Celkové roèní provozní náklady èinily ve v ech 520 podnicích dohromady 51,4 % (12,7 mld. CZK/rok), celkové roèní investice èinily 48,6 % (12,0 mld. CZK/rok). Struktura roèních investic a struktura roèních provozních nákladù je vidìt na následujících grafech. Pøenosové slu by 15,5 %

Slu by 19 %

Hardvare 19 %

Externí slu by 39,6 %

Software 31 %

Obrázek 2 Struktura investic

Provozní re ie 47,6 %

Obrázek 3 Struktura provozních nákladù

Z prùzkumu tedy vyplývá, e 80,6 % investic smìøuje ve sledovaných podnicích do málo flexibilních aktiv (hardware a software), které vedou k vysokým fixním provozním nákladùm (viz údaj o provozní re ii). To podnikùm neumo òuje pru nì pøizpùsobovat své informaèní strategie zmìnám v hospodáøském prostøedí. ICT se tak paradoxnì mù e stát i brzdou rychlého inovativního vývoje firmy. Autoøi jsou toho názoru, e má-li informaèní systém podniku být efektivním nástrojem konkurenceschopnosti, musejí v procentním vyjádøení výraznì stoupnout ty druhy nákladù, které lze snadno pøizpùsobovat zmìnám podnikových procesù a sezonním výkyvùm v poptávce (tj. náklady na slu by), a poklesnout náklady na hardware a software.

Vysoké nároky na poèty ICT specialistù Klasický model tvorby a provozu aplikací s sebou pøiná í i vysoké nároky na poèty ICT specialistù. Ti jsou zapotøebí jak u výrobcù aplikací, tak u implementátorù, tak u zákazníkù. Dle odhadù IDC se v Nìmecku v roce 2002 nedostávalo pøes 180 tis. ICT specialistù, ve Velké Británii 80 tis. a v ÈR kolem 5 tis. Celosvìtová vysoká poptávka po tìchto specialistech vede k vysokým cenám za jejich práci, tak e øada podnikù si nemù e dovolit mít vlastní dostateènì kvalifikovaný a dostateènì poèetný ICT personál. Navíc øada specialistù je v podniku vyu itelná pouze nárazovì.

ERP evoluèní, ale rychlý vývoj plný rozporù Snahou pøedních dodavatelù ERP systémù je vytvoøit integrovaný softwarový balík, jeho funkcionalita pokrývá potøeby podnikù z mnoha odvìtví a z mnoha teritorií. Integrovanost takto vytvoøených øe ení je jistì pøedností, zvolený pøístup v ak pøiná í i øadu problémù:

Aplikaèní slu by IS/ICT formou ASP

l l

Obtí ná customizace produktu pro konkrétního zákazníka, která vy aduje implementaèní specialisty ovládající tisíce customizaèních parametrù. Customizace je tak obtí ná, e si vynucuje specializaci pracovníkù dle jednotlivých instalovaných modulù ERP. To pøi vysoké cenì jejich práce prodra uje a komplikuje implementaci. I pøesto, e jsou implementátoøi specializováni, prùzkumy ukazují [Karpecki, 2002], e jednou z jejich nejvìt ích slabin je nedostateèná znalost procesù v oboru podnikání zákazníka. Vysoké náklady na kolení a do kolování u ivatelù a na help desk (funkcionalita a dokumentace ERP systému je tak rozsáhlá, e bì ný u ivatel ji sám nemù e zvládnout). Nízké vyu ití celkové funkcionality a celkového rozsahu databází konkrétní u ivatelskou organizací (funkcionalita je pøipravena na po adavky mnoha typù podnikù a typù výrob). Vysoké nároky na poèítaèové zdroje, které se obvykle pøi ka dém upgrade je tì zvy ují. Vysoká integrace v kombinaci s rozsáhlou funkcionalitou zpùsobují vysokou slo itost ovládání, a to i v pøípadì jednoduchých podnikových procesù.

V echny tyto problémy vedou k vysokým nákladùm a k relativnì malé flexibilitì informaèního systému organizace. Cílem dal ího vývoje ERP systémù proto musí být zjednodu ení implementace a u ití produktu a sní ení poøizovacích a provozních nákladù. Vhodnou cestou zøejmì v budoucnu bude specializace ERP øe ení dle hospodáøských sektorù a typù podnikù na jedné stranì a vyu ití outsourcingu, resp. ASP na stranì druhé.

1.6 Klasický outsourcing provozu IS/ICT Øada podnikù ve svìtì, ale i v ÈR (napø. Barum-Continental, JÈE, Unipetrol), se ji v 90. letech sna ila øe it vý e uvedené problémy cestou komplexního outsourcingu provozu informaèního systému. Pøevedly v echny svoje zdroje související s IS/ICT (hardware, software i pracovníky) na jinou spoleènost a nakupují od této specializované firmy vìt inu potøebných informaèních slu eb. Dobøe zvládnutý outsourcing pøinesl podnikùm øadu výhod [Bruckner, Voøí ek, 1998]: l

l l l

mo nost soustøedìní na hlavní pøedmìt èinnosti a tím vyu ití podnikových aktiv v tìch oblastech, ve kterých jsou nejvíce zhodnocovány; odbourání investic do ICT (pøechodem na placené slu by); zmìny odebíraného objemu slu by dle potøeb hlavních podnikových procesù; pøevod v ech starostí o vývoj a provoz informaèní infrastruktury na poskytovatele slu eb atd.

Outsourcing provozu informaèního systému nepøinesl v dy oèekávané efekty (zejména finanèní), a to jak pro zákazníka, tak pro poskytovatele. Dle názoru autorù jedním z hlavních dùvodù je, e byly outsourcovány nestandardní vysoce customizované aplikace, které nemohou vést na stranì poskytovatele k úsporám z rozsahu (vyu ití tìch e aplikací a souvisejících ICT pro více zákazníkù), a tím také nevedly k plánovanému poklesu ceny za informatické slu by. Jestli e i hardwarové zdroje, zejména servery, jsou dedikovány pro jednotlivé zákazníky, pak jedinou cestou sní ení nákladù poskytovatele oproti nákladùm pøi provozu IS/ICT vlastními zdroji zákazníka jsou pracovníci a jejich sdílení pøi zaji ování slu eb více zákazníkùm.

Historické souvislosti ASP modelu