EB962014

��

OBSAH

I.

SÁM SOBÌ PSYCHIATREM, NEBO SNAD PSYCHOTERAPEUTEM? . . . . . . . . . . . . . . . .

7

II. SÁM SOBÌ PODIVÍNEM? . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Lidé výbu ní a snadno popudliví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Lidé, kteøí u nièeho dlouho nevydr í . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Lidé fanatiètí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Kverulanti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Lidé náladoví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Pozéøi a je itové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Obzvlá tníci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Nezdr enliví aneb Lidé, kteøí si nedoká í nic odepøít . . . . . . . . . 24 Nezdr enlivì pracovití lidé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Hostilita (sama o sobì) nemoc zlá . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Pocit tvance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Nejen workoholismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Mobbing a bossing stokrát jinak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Lidé, kterých se v echno dotkne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Pedanti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Pedantoidní tvanci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Lidé Ixoidní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Lidé vztahovaèní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Schizoidi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Lidé s hysterickými rysy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Asociálnì anetický typ aneb Necita" . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Nemocní jinou chorobou, ne øíkají hypochondøi . . . . . . . . . 49 Napil jsem se vody, je mi zle? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Profesionální deformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 III. STRES NÁ VEZDEJ Í . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Pozor na mýty kolem stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Úzkost nemoc zlá aneb Jsem úzkostný, tedy jsem . . . . . . . . . 80 Angor a anxietas, malý prùvodce mozaikou úzkostných stavù . . . . 82 Strach jít s kù í na trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Sociální fobie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 |5|

Ataka paniky zhmotnìní reakce na úzkost . . . . . . . . . . . . Posttraumatické stresové poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsedantní a kompulzivní chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . Deprese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dìti a my aneb I dìti mohou být depresivní . . . . . . . . . . . . . Bílí psi? Nìkolik slov o hypománii èi mánii bez psychotických pøíznakù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

86 88 90 92 99 99

IV. KDOPAK BY SE STRESU BÁL . . . . . . . . . . . . 101 Zapomeòte na Alfrédka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Jamrování kontra focusing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Zaøíkávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 petka satiterapie v ímavé ukotvení ve skuteènosti . . . . . . . . 104 Dìlání, dìlání v echny smutky zahání . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Kdy se nám Hypnos vyhýbá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 Uvolnit se a být opìt fit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Kdopak by se s jógou bál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Protistresový rituál pøi návratu domù . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Co je to autogenní trénink a k èemu jej lze pou ít? . . . . . . . . . 114 Krácená instrukce pro nacvièený autogenní trénink . . . . . . . . . 121 Pøíklady autoregulaèních technik vhodných ke kombinaci s autogenním tréninkem, individuální formulky . . . . . . . . . . . . 123 Kdy se relaxace nedaøí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 V. MÁ -LI SMUTEK NA DU I ANEB PRAVIDLA A ZÁSADY LAICKÉHO PORADENSTVÍ . . . . . . . . 129 Proè vlastnì? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 RADÌJI O STRESU A PODIVÍNSTVÍ JEN ÈTÌTE . . . . . 139

|6|

I. SÁM SOBÌ PSYCHIATREM, NEBO SNAD PSYCHOTERAPEUTEM?

Tato kniha navazuje na publikaci V. Capponi a T. Nováka: Sám sobì psychologem. Její obsah je v rámci problémù v edního ivota zamìøen na trápení souvisejícím s osobními svéráznostmi a stresovými situacemi. V prvním, dnes ji beznadìjnì rozebraném vydání se jmenovala Sám sobì psychiatrem? . Název ponìkud pøitvrdil, ale nebyl zcela výsti ný. Pøepracované a roz íøené vydání bylo proto na návrh nakladatelství Grada Publishing pojmenováno Jak bojovat se stresem . Je výzvou k psychologickému zamy lení nad sebou i nad ostatními lidmi. Pokud by zájemce pøece jen chtìl vystupovat jako amatérský psycholog, psychiatr, psychoanalytik, psychoterapeut amatérský léèitel, nech si tuto knihu nekupuje. Doporuèujeme mu jiný postup: 1. Je vhodné poøídit si bílý plá . Mù e být i tzv. chirurgický, tj. zapínaný vzadu. 2. Vizitky s jakýmkoli textem za pár korun vytisknou velmi ochotnì kdekoli. Jen pozor, aby ve slovech na p zmínìných v úvodu bylo v dy tvrdé y . Pøece jen to dìlá dobrý dojem. 3. Je vhodné se seznámit se základy psychologické terminologie v rozsahu odpovídajícím jednomu roèníku èasopisu 100+1 ZZ. Ti, kdo chtìjí dokázat opravdu hodnì navíc, alespoò zbì nì prolistují roèník èasopisu Psychologie dnes. 4. Mu i si nechají rùst plnovous nebo alespoò bradku. U en to není nezbytné. Vous je u nich mo ný, ne v ak nutný. |7|

5. Pøed zrcadlem si nacvièíme hloubavý výraz. Mo no dodat i nìkteré efektní gesto, tøeba pøemý livé pohlazení brady. Hojnì u íváme i nìkterá latinská rèení. Napøíklad Venienti occurrite morbo èelit nemoci, hned jak pøichází. Nezapomeòme ani na slova empatie, frustrace, sublimace, kompenzace, saturace, komplex (Oidipovský, Elektøin, kastraèní, ménìcennosti), kompulse, libido, pozitivní my lení, asertivita atd. ty u ívat èasto. 6. Pamatujte, e svému klientovi musíte najít viníka, který mù e za v echno. Mù e to být napø. sex, shon moderní doby, traumata z dìtství, negativní zóny pod jeho lù kem, mezilidské vztahy, konzumace masa atd. 7. S pacientem èi klientem mù ete rozmlouvat nebo ho pozorovat vestoje, vle e i v sedu. Tradici má tzv. psychoanalytické lehátko. Na nì pacienta polo íme a sedneme si za jeho hlavu do køesla tak, aby nás nevidìl, kdy zíváme. Nejlépe je ov em pacienta nepustit ke slovu, aby si uvìdomil, e narazil na odborníka. A nyní pozor, pøichází to nejdùle itìj í. 8. Jasnì, kategoricky a jednoznaènì øeknìte svému pacientovi, jak má ít. Komu je v e jasno, má o problém ménì. Vy pøece chcete problémy odstranit nebo ne? 9. Pokud zvolíte variantu poradenskou, lze doporuèit, abyste bedlivì vyslechli obì strany konfliktu a ka dé øekli, v èem jedná správnì a v èem se mýlí. Pak staèí jen potøást rukou a poslat úèet. V e se napraví jaksi samo od sebe, nebo slovo odborníka doká e pravé zázraky, a to do tøí dnù. Radìji nerozvádìjme, e pøedchozí vìtu by bylo záhodno ponìkud pozmìnit. Zázraky takto nenastanou do tøí dnù , ale spí e po tøi dny . Tak dlouho lidé obvykle doká í jednat podle vý e naznaèených slov odborníka. Tìm, kterým naznaèený postup nevyhovuje a nehodlají nic pøedstírat ani sobì, ani druhým, nabízíme tuto knihu. V ímá si podivínù, s nimi to není lehké a kteøí to ostatnì ani nemají lehké sami. Oproti prvnímu vydání jejich spektrum roz iøuje, a to o dal í svérázné osoby, s nimi se setkáváme v man elské a rodinné poradnì. Není podstatné, e termín podivín je dnes ji jen literární, pojem psychopat |8|

I. KAPITOLA

je odborníky vnímán jako pøekonaný. Domníváme se toti , e v bì ném jazykovém povìdomí pro nìj platí toté , co napsal psychiatr A. Lewis roku 1975 o jiné svéráznosti: Hysterie pøe ije v echny pisatele svých nekrologù. Tedy nejen hysterie, ale i podivínství jsou vìèné. Tato kniha popisuje rùzné formy boje se stresem i s osobnostními problémy, je mohou samy o sobì èlovìka velmi vyvést z míry. V ímá si osvìdèených a pou itelných psychoterapeutických postupù, jako i zásad a postupù seriózního laického poradenství. Závìrem nabízí pohled do zrcadla a odpovìï na otázku, proè vlastnì? chceme nìkomu pomáhat. Zbývá dodat, e v knize je zmínka o øadì osob nezøídka svérázné povahy èi nesnází. V dy jde o kompilaci nìkolika osudù. Pokud nám dotyèní nìkoho pøipomínají, je to podobnost èistì náhodná. Kdy se ov em v jejich pøíbìzích poznáváme sami, náhoda to není. Zøejmì máme s oním svérázem ledacos spoleèného, nebo se chováme podobnì.

Man elská a rodinná poradna Brno

|9|

Tomá Novák

II. SÁM SOBÌ PODIVÍNEM?

Zakladatel èeské psychiatrie profesor Antonín Heveroch, mu úctyhodný, leè svérázný, napsal roku 1901 dílo O podivínech a lidech nápadných . Mìl na mysli skupinu lidí pozdìji po urèitou dobu nazývaných psychopaty. V moderních diagnostických klasifikacích ji tento pojem nenajdeme a není divu. Mnoho odborníkù termín úspì nì zpochybnilo, obvinilo z nepøesnosti, nálepkování , z malého pøihlí ení k mo nostem vývoje èlovìka. Ale a u tak èi onak, jisté je, e podivíni existují. Men ina z nich spadá do sympatické skupiny tìch, kdo jsou podivíny sami sobì . Jejich nezøídka znaèné svéráznosti se zamìøují pøedev ím na nì samotné. Ne kodí, nevadí, druhému nenaru ují klid ani sousedské sou ití, ijí po svém. Jsou to kuriózní postavièky v zimì v létì odìné do stejného vybledlého hubertusu a se stejným kloboukem na hlavì, mu i (tøeba staøí mládenci s potrhlými koníèky) uzavøení ve své soukromé vì i ze slonoviny a pohrou ení do svých starostí i radostí. Nikomu neubli ují, na nikom nebývají závislí. A dámy? Odìny ponìkud démodé, leckdy postrojeny ve svých zralých letech za estnáctileté , nebo naopak od mládí upnuty celé v èerném. Nezøídka se v jejich osamìlém ivotì zatøpytil náznak citu. Nìkteøí tøeba vzornì peèují o pøíbuzné, jiní jsou ochránci zabìhlých psù a koèek nebo celý ivot etøí a pak odká í relativnì znaènou èástku na dobrý úèel. Budi zde zaznamenán pøípad nenápadného vesnického podivína, který se sice s nikým v místì svého bydli tì nestýkal, ale v závìti odkázal statisícovou èástku na vybudování veøejného osvìtlení v obci. Èastìji jde o jedince struènì øeèeno nará ející v sociálních vztazích. Jisté je, e u nich nalézáme neharmonický rozvoj osobnosti, rùzný stupeò rozvoje sociálního cítìní, osobnostní zralosti atd. Nìkteré oblasti mohou být rozvinuty výraznì nadprùmìrnì. Jiné jen minimálnì. Ostatnì i pan profesor Heveroch pova oval za základní pøíznak podivínù to, e jejich du e nemá jednotlivé mohutnosti, jednotlivé projevy zharmonizované . Nám ne| 10 |

II. KAPITOLA

®

pùjde o posti ení pøesných diagnostických kategorií ani o teoretické disputace. Pokusíme se popsat èlovìka svérázného . Kreslený vtip Václava Hradeckého ukazuje pána, který hraje s gustem na harmoniku. Druhý mu se ho na nìco ptá. Harmonikáø odpovídá: Kdepak pane, jediná skuteènì harmonická osobnost iroko daleko jsem tady já Svým zpùsobem má pravdu. Obraz skuteènì harmonické osobnosti je nejspí e nìco mezi ideálem a mýtem. Nelze být zcela harmonický. U pøesvìdèení, e se nám nìco takového podaøilo, ponìkud zavání disharmonií. Je ale mo no se takovému ideálu pøiblí it. A je také mo né uèinit si z onoho pøibli ování základní náplò ivota. A ivot proèekat na zázrak. Je ov em také mo né mít se rád takový, jaký jsem. To je mnohem lep í ne se vìnovat popisu toho, v èem se od harmonie odli ují na i bli ní, zejména pak nejbli í pøíbuzní. V pestré kále disharmonických osobností lze najít osoby, které lze oznaèit jako osoby výbu né a snadno popudlivé.

L idé v ý bu ní a s n a d n o p o p u d l i v í Pan Novák patøící do této kategorie nalezl jednoho dne pod svou vizitkou na dveøích nalepený vystøi ený titulek z novin. Znìl SEMTEX. Netøeba snad ani dodávat, e to, co by druhý pøe el buï úsmìvem nebo ú klebkem, jeho rozèílilo málem a k nepøíèetnosti. Køièel, a drnèely tabulky v oknech, nebo jak dìl, vola z nìho nikdo dìlat nebude . Explozivní jedinci se skuteènì snadno rozèílí, reagují nepøedlo enì, napadají slovnì i fyzicky své okolí, i po drobném konfliktu dávají výpovìï (a jsou velice pøekvapeni, pokud je pøijata). Pokud jsou sami zamìstnavateli, rozdávají padáky podle nálady a tu mívají obvykle patnou. Nìco tak banálního, jako jsou paragrafy Zákoníku práce, je rozhodnì pøíli nezajímá. V okam iku vzkypìlých afektù je ostatnì nezajímá vùbec nic. Emoce je natolik zahlcují, e nejsou schopni vnímat nic jiného. Man elku v této situaci a v lep ím pøípadì oslovují krávo , obvykle v ak je tì s urèitým a pomìrnì vynalézavým pøívlastkem. ( Kráva nebeská patøí mezi ty slu nìj í.) Jistì e takto reagují na urèitou chybu nebo nedostatek. Reakce je to ale nadmìrná. Vlastnì i krtnutí sirkou v prachárnì je malièkost a následek je veliký. Èlovìk by mìl mít k dis| 11 |

pozici víc brzdných reakcí, ne je v krátkém spojení jiskra-výbuch . Navíc pokud k výbuchùm v pomyslné prachárnì dochází velmi èasto, vìt ina lidí v okolí napíná u i, aby vèas zaslechla podezøelé krtnutí a klidila se do bezpeèí nebo si alespoò pøi výbuchu chránila hlavu. V echny ostatní aktivity jdou stranou, vlastnì na nì není ani èas. Pro pøíklad podobného typu pana Nováka lze sáhnout i do klasických soudnièek Franti ka Nìmce: Pan X stojí ji po nìkolikáté pøed soudem, nebo ublí il na zdraví své man elce. Je dobrák, ale nesmí sly et o výdajích. Kdy man elka zaène mluvit o tom, e za okny je jaro a potøebovala by nìco na sebe, rozèílí se do nepøíèetna a postará se, aby to nové byla sádra . Poslednì man elka jihla nad kosem pøed okny. Pan X zareagoval svým ji zmínìným semtexovým zpùsobem. Z na í praxe známe mu e, o nìm ena s jistým nadhledem prohla ovala: Karel je rapl. Její Karel nemìl ani tak sklon k napadání druhých lidí, ale podrá dìn rozbíjel, co mu pod ruku pøi lo, podoben legendárnímu Golemovi. Po vzoru man elek alkoholikù prohla ujících, e jejich mu je hodný, kdy nepije, prohla ovala i ona, e mu je hodný, kdy se nerozèílí. Háèek spoèíval v tom, e on byl rozèílený prakticky stále. Jestli e zmínìný Karel se dokázal postarat o to, aby doma rozhodnì nebývalo ticho, pak jeho bratranec byl jiná tøída. Pro malièkost se urazil (tøeba pro to, e si man elka uvaøila kávu a nezeptala se ho, zda si pøeje také) a pak zmlkl. Mlèet dokázal skuteènì dlouhodobì. Dny, týdny, ádná míra. Spolupráce a domluva s jedinci tohoto typu je velmi tì ká. Man elství s nimi není ký ená procházka rù ovým sadem, ale jeho pì ina se vine mezi minovými poli a bìsnícími sopkami. Dotyèní zásadnì nevidí svou chybu, snad ani nemají èas, aby si ji uvìdomili. Jsou agresivní, odmítají se podøídit a jednají ukvapenì. Snaha udìlat v e tak, aby je nic nerozèílilo, je marná, proto e vybuchnou i pøi podprahovém podnìtu, jemu se nelze vyhnout. Nejlep í zøejmì je vnímat jejich výbuchy jako rány osudu, obraznì øeèeno bránit si hlavu . Vystøíhat se situací, kdy by nám v afektu mohli fyzicky ublí it, a zvá it, co dál. Doma s nimi vydr í jen partner èi partnerka znaènì podøídiví, velkorysí a nebojme se øíci i splachovací . To, co o sobì usly íme, je tøeba co nejdøív zapomenout Pokud jde o vynikající odborníky (tøeba na pracovi ti),vyplatí se je udr et i za cenu jejich excesù. Ostatní (ne tedy géniové mezi semtexy ) jak to øíci a neurazit mohou jít o dùm dál. Na jejich výpovìï zøejmì nebudeme pøíli dlouho èekat. Podstatné je | 12 |

II. KAPITOLA

nebrat jejich projevy osobnì, by samozøejmì mohou být proti konkrétní osobì zamìøení. Oni se prostì vzteknou , nevidí ani nesly í. Zaútoèí proti tomu, kdo jim stojí v cestì nebo kdo jim brání v dosa ení urèitého cíle. Nejde jim o likvidaci osoby X, spí e o odstranìní pøeká ky.

L idé , kt e ø í u n i è e h o d l o u h o n e v y d r í Máte-li doma dítko trpící tzv. lehkou mozkovou dysfunkcí, dostane se vám pouèení, e jeho nesoustøedìnost, roztìkanost, zbrklost ba i náladovost souvisí s nepatrným po kozením mozkové tkánì pøed narozením, pøi porodu nebo brzy po nìm. Dozvíte se dále, e nelze hovoøit o tom, e by dítì bylo nepozorné. Vhodnìj í je mluvit o pøíli iroké pozornosti. Dítì zajímá prostì v e, a tak není divu, e dùkladnì nepostihne témìø nic. Dále nám bývá øeèeno, e dítko nedoká e systematicky pracovat déle ne 10 a 15 minut. Pak si musí odpoèinout, nejlépe pohybem. Na závìr vás psycholog chápavì, leè optimisticky ujistí, e jde o stav pøechodný, který se zcela jistì v dobì kolem puberty, nejpozdìji pak v následující adolescenci, upraví. Obvykle tomu tak doopravdy je. Ne v ak v dy, nebo ne ka dá nesoustøedìnost je podmínìna vý e zmínìnou dysfunkcí, a navíc ne ka dá dysfunkce se upraví, tak jak optimisté oèekávají. Do tøetice výrazná nesoustøedìnost mù e vznikat pod vlivem øady podnìtù z vnìj ího i vnitøního prostøedí organismu. A ji z tìch nebo z onìch pøíèin èlovìk pøelétavého typu nevydr í del í dobu na stejném místì, v daných vztazích a situacích. Mnoho vìcí zaène, nic nedokonèí. Snadno se nadchne, zahoøí nad ením pro nìco jiného, nového, atraktivního, ale brzy zhasne docela. Objekt svého nad ení rychle opou tí, co mu neèiní potí e, nebo ji má pøipraven nový. Chybí-li mu nìco, pak vlastnost, kterou je mo no nazvat neobyèejnì zvuènì sicflaj . Schopnost nìco vysedìt , usilovat o nìco klidnì, systematicky, bez oddechu a dopingu trvalým úspìchem a uznáním. Jinými slovy dát ka dé vìci i po stránce doby nezbytné k pøípravì, co její jest. Doba, která takøka ka dou zmìnu zamìstnání pova ovala za fluktuaci, na kterou je nutno dívat se s krajním podezøením, je pryè. Jestli e ov em | 13 |

bìhem roku vystøídáte nìkolik profesí a tímto stylem ijete øadu let, nemá to se získáním zku eností mnoho spoleèného. Odejdete toti døív, ne se mù ete rozkoukat. Pro daný typ osobností je to jednání typické, stejnì jako je pro nìj charakteristická znaèná rozpracovanost úkolù. Osm vìcí rozdìlá, ádnou nedokonèí, ale u se rozhlí í po vìci deváté a desáté. Jedenáctá ho ostatnì také láká. Jen skuteènì zcela zøídka jde o osobnosti natolik výjimeèné, e po vzoru starých mistrù, zakladatelù malíøských kol, naèrtnou základní kontury, na èásteèná dopracování mají své lidi a posléze dají výsledku peèe své geniality. Daleko èastìji jsou podlo ené kontury natolik lajdácké a neúplné, e místo obdivu ke genialitì tvùrce vyvolávají rozpaky a pocit, e nejlep í by bylo zaèít znova a jinak. Pøíkladem budi pan X, mu , jen studoval na nìkolika støedních kolách, pøièem dokonèil a tøetí, a to díky tomu, e maminka mìla blízký vztah k panu øediteli. Dnes po tøicítce je rozvedený potøetí, podniká , zasvìcenec by øekl, e si na podnikání spí e hraje, kdy pøedtím vystøídal zamìstnání, e by na jejich výpoèet nestaèily zdaleka v echny prsty, co jich má. Amerièané øíkají, e úspì ný podnikatel by mìl na zaèátku alespoò tøikrát zkrachovat, aby se pro svìt byznysu zocelil. Tuto podmínku pan X bohatì splòuje, jen ten úspìch se jaksi nedostavuje. A jeho partnerské vztahy? Prùbìh je v dy velmi podobný. Rychlé vzplanutí, okouzlení, jen ta nejnovìj í je ta jediná, osudová, bo ská a zcela jiná ne ty ( slepice ) pøedchozí. Následuje èelný útok. Pøi své nesoustøedìnosti jej doká e pan X vést a pøekvapivì soustøedìnì a cílevìdomì, by ne na dlouho. Vytipovaná astná podlehne buï brzy, nebo vùbec. Následuje banální románek, nezøídka gradující v tìhotenství partnerky, pak krize a v e se zaèíná opakovat. Pan X není zrozen pro trvalý vztah , jak sám øíká. Jediným trvalým, co v jeho ivotní historii najdeme, jsou zmìny; tìch za il po ehnanì. Jaké obecnì bývá man elství u dospìlého, jemu slovy Zdeòka Matìjèka kdysi v dìtství byla víceménì spravedlivì dána nálepka lehké dìtské encefalopatie /LDE/, pozdìji lehké mozkové dysfunkce /LMD/ a dnes ve shodì s mezinárodní nomenklaturou ADHD (co v èeském pøekladu znamená syndrom deficitu pozornosti a hyperaktivity) a neøíká o nic víc, ne je zpravidla vidìt na první pohled . Bì nì se u rùzných forem LMD v dospìlosti hovoøí o pøevaze alkoholikù a osob jinak drogovì závislých, osob, je spáchaly trestný èin. O partnerství tìchto lidí se obvykle nemluví. U nás se | 14 |

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook