EB956041

TETOVÁNÍ

TETOVÁNÍ RADEK FIKSA RADEK FIKSA

Autor: Ing. Radomír Fiksa Bodyart Press s.r.o. , 2024.Druhé upravené vydání. V echna práva vyhrazena Vylouèení odpovìdnosti vydavatele Autor i nakladatel vynalo ili znaèné úsilí, aby informace o tetování odpovídaly stavu znalostí v dobì zpracování díla. I kdy tyto informace byly peèlivì kontrolovány, nelze s naprostou jistotou zaruèit jejich úplnou bezchybnost. Z tìchto dùvodù se vyluèují jakékoli nároky na úhradu a ji pøímých èi nepøímých kod.

Tato kniha ani ádná jiná její èást nesmí být kopírována, rozmno ována ani jinak íøena bez písemného souhlasu vydavatele.

Obálka: Ing. Radomír Fiksa Vnitøní úprava: Patrik Fujera Fotografie: není-li uvedeno jinak, jedná se o díla a archiv autora a archivy jednotlivých studií.

Vydání první jako ekniha Vydavatelství Bodyart Press s.r.o. www.bodyartbook.cz ISBN 978-80-88615-29-3

Obsah

Tetování jako souèást rituálních obøadù.............................3 Tetování není výdobytkem nové doby...............................11 Je tetování umìní?..............................................................15 Trochu psychologie proè se vlastnì zdobíme tetováním?...................................17 Jak mù e okolí reagovat na tetování.......................................20 Jak se vyhnout mrzutostem doma i v zamìstnání.......23 Tetování - rozhodnutí s rozmyslem.....................................26 Tetování a mladí do 18 let.....................................................30 Problematické symboly v tetování...........................................33 Bolestivost a tetování...........................................................36 Kù e Integumentum Commune.......................................41 Styly a základní motivy v tetování......................................47 Typy pro hledání motivù.........................................................57 Posuzování tetování..........................................................61 Správná péèe a o etøování tetování.....................................65 Conventions............................................................................68 Tetovací studio - které je to správné a odpovídající?.......72 Hygiena ve studiu...................................................................81 Virové hepatitidy a tetování opravdu taková hrozba?........92 Amatérská tetování a epidemiologie pøenosných nemocí...99 Jak probíhá aplikace.........................................................105 Jak probíhá tetovací sezení.............................................107 Problémy s aplikací èi se samotným tetováním?................117 Tìhotenství a tetování.....................................................124 Ochrana tetování pøed úèinky ultrafialového záøení........132 Povoláním tetovaè.........................................................145 Záruèní lhùta u tetování..................................................148 Odstraòování tetování.....................................................151 Kde najít dal í informace................................................156 Literatura.......................................................................158

Tetování

3

Tetování jako

souèást rituálních obøadù Pøedností takzvaných primitivních národù bylo a ve své podstatì stále je, jejich snaha o spojení tìla a du e . Dle jejich pøedstav je du e pouze jakýmsi náv tìvníkem a tak je s ní i zapotøebí jednat.

V mytologii tìchto národù a kmenù se èasto o pohlcení du í sna ili rùzní démoni a jiné nekalé síly. Pøed tìmito silami se bylo zapotøebí chránit, pøípadnì je vymýtit z tìla ven. K tomu slou ily rituální obøady. Nebylo výjimkou, e souèástí tìchto rituálù bylo tetování.

Lidé jednotlivých kmenù vìøili jednak v ochrannou funkci tetování a zároveò také v dal í sounále itosti tohoto rituálu kupøíkladu krev vytékající z ran, které tetováním vznikaly, ubírala sílu démonùm, kteøí ovládli du i. Nebylo také mimoøádností, e bìhem provádìní tetování se pøeøíkávala rùzná magická slova.

Tetování jako amulet Na území dne ní Barmy je ji po mnohá staletí za itou tradicí víra, e tetování je vlastnì mocný amulet. Tento vytetovaný amulet pomáhá pøedcházet v em mo ným nebezpeèenstvím rùzným poranìním, nemocem apod.

4

Radek Fiksa

Hlub í význam tetování u podporovalo jeho samotné provádìní. Na ka dém nástroji, kterým je samotný amulet provádìn, je na konci upevnìna so ka. Tato so ka pøedstavuje boha, který má tu sílu chránit pøed zlými silami a tuto sílu pøedávat pøi provádìní tetování. Zároveò so ka slou í jako zátì a jejich velikost urèuje výslednou íøku a hloubku provedené linky nebo stínu.

Svùj opodstatnìný význam mìly také tetované motivy. Ka dému symbolu byl urèen jeho význam. Proto se nejèastìji tetovala rùzná zvíøata, geometrické tvary nebo prostì jenom teèky mezi oèi nebo na bradu.

Tetovací smìs byla vytvoøena smícháním nìkolika slo ek, kde hlavními z nich byly saze a výta ky z posvátných rostlin.

V jiné oblasti se zase pou íval nachový pigment s výta ky z pstruha, vybraného druhu je tìrky a bylin.

Tyto tradice pøe ívají na území Barmy dodnes. Kupøíkladu místní zlodìji a zlodìjíèkové si nechávají tetovat rùzná zvíøata.

Taková vytetovaná koèka pomáhá získat její hbitost, tiché pohybování se a schopnost noèního vidìní. Do nedávné doby byla víra v takového tetování natolik veliká, e i samotní policisté je radìji pøi dopadení zlodìje po kozovali.

Ochrana pøed nebezpeèím U ívání vytetovaných symbolù jako amulet pøe ívá také stále v Japonsku. Mívají je hasièi, kteøí udr ují tradici tetování rùzných symbolù, jako napøíklad vodních ivoèichù (kapøi, vodní draci), kteøí mají sílu chránit pøed ohnìm. Tyto tradice takté sahají hluboko do minulosti.

Vzhledem k tomu, jakým zpùsobem se lidé ivili pøed mnoha a mnoha lety rybáøství, lov apod. není se èemu divit, e vznikaly rùzné domnìnky a z nich plynoucí historky.

Tak tøeba mu i z kmene Ainu (asi 300 let pø.n.l.) se ivili

Tetování

5

vìt inou lovem. Aby se chránili pøed rùznými nehodami, které pøi vykonávání takového povolání byly denních chlebem, nechali si tetovat draka, který mìl svého nositele chránit pøed moøskými pøí erami a lido ravými rybami. eny ze stejného kmene zase vìøili v sílu tetování okolo úst.

K tetování se pou ívalo sazí a právì saze mìli mít magickou sílu od bo stva ohnì a tím se chránili pøed ka dodenním nebezpeèím.

Krom toho pìvnì vìøili v dal í úèinky tetování a to v jako jakýsi artefakt zaruèující vìèné mládí. eny kmene Long Glat na Borneu zaèaly své dcery tetovat pøi jejich první menstruaci, tetovaly jim kruhy na prsty a potom i na dlanì, zápìstí a paty. Mezi 18 a 20 rokem získaly tetování i na pøední stranu stehen.

Tetování provázelo jednotlivé èleny kmene po celý ivot. Jako u vìt iny primitivních kmenù se tetovaly i malé dìti a po dosa ení puberty se zapoèalo provádìt tetování v okolí rtù, které se dokonèilo pøed rùznými dùle itými událostmi napø. pøed dívèinou svatbou a bylo pozdìji znakem toho, e dívka je ji vdaná. S jiným druhem tetování se zaèalo v období adolescence na pa ích a rukou a bylo dokonèeno po svatbì. Lidé tohoto kmene vìøili, e takové tetování má sílu ochránit je pøed ohnìm, nièivými vlnami a bouøkami.

V Siamu si lidé nechávali tetovat symboly tìstí. Byly to obvykle spirálovité tvary, které pøedstavovaly Budhu pøi meditaci.

Toto tetování mìlo nábo enský význam, nebo bylo symbolem bo ství a provádìl ho mnich. Mìlo v ak souèasnì i význam magický, proto e bylo pova ováno za talisman.

Tetování jako vstupenka pro posmrtný ivot Lidé kmene Ainu také vìøili v posmrtný význam tetování.

Jestli e chtìly eny po smrti ít v øí i svých pøedkù, musely být

6

Radek Fiksa

tetované dle prastarých tradic.

Posmrtný význam mìlo tetování také pro kmen Kayanù ijících na Borneu. Domnívali se, e se tetování zmìní v pochodeò a poskytne jim osvìtlení pøi cestì do svìta duchù. Ten, kdo tetování nemá, je odsouzen k vìènému bloudìní v øí i stínù. eny z jiného kmene na Borneu Long Glat vìøili, e jim tetování pomù e po smrti pøekonat posvátnou øeku Telang Julan a posbírat perly na jejím dnì. Ostatní eny nemìly tuto mo nost. Navíc tetování mohli svým enám vybrat man elé, aby své vìrné man elky na li na onom svìtì.

Hinduisté v Bengálsku vìøili, e ten, kdo umøe bez tetování, nemù e být ve svìtì duchù nalezen svými pøíbuznými. A lidé

Tetování

7

kmene Hades zase, e du e en, které nemají tetování, mohou být napadeny du emi jiných en, být roztrhány na kousky a podávány jako jídlo pro bohy.

Tetování a jeho koøeny v léèitelství Ka dé spoleèenství se sna ilo léèit rùzné nemoci svým osvojeným zpùsobem, který byl prostì tak nìjak zabìhlý, ani by mnozí vìdìli proè tomu tak je. Tím pádem se v civilizované Evropì pou tìlo ilou, v Asii se konzumovaly bylinné elixíry a u primitivních kmenù v afrických èástech svìta se vedle magických zaøíkávadel pou ívalo takté tetování.

Spoleèenství, které se v dne ní terminologii oznaèuje jako primitivní , lo svou vlastní cestou v léèení rùzných nemocí a obtí í, které je sou ily. K tomuto úèelu slou ilo, jak bylo øeèeno, Tetování za úèelem léèby v ak není pouze stínem minulosti. Televizní stanice BBC v nedávné dobì uveøejnila skuteènost, e vìdci texaské A&M University a chemického in enýrského institutu Penn University vyvinuli tzv. tetování pro diabetiky. Jedná se o tetování, které je schopné sledovat hladinu cukru v krvi a vyslat varovné signály, pokud se úroveò cukru dostane na kritickou hladinu. Jedná se v podstatì o to, e je pod kù i na zápìstí aplikován polyethylen glykol pokrytý fluoreskujícími molekulami a za pomoci pøístroje na zápìstí lze sledovat údaje o úrovni fluorescence a tím také hladinu cukru v krvi. také tetování. Tímto jevem se v ak spí e lidé v kmeni sna ili nemocem pøedcházet. K èemu slou ilo tetování ve tvaru kmenových symbolù. Tyto symboly pøedstavovaly amulety, díky tìmto znakùm

8

Radek Fiksa

nositelé vìøili v nedotknutelnost zlých sil. Urèitou a velice významnou roli zde samozøejmì hrála sugesce a opora ostatních v kmeni.

U ívání tetování k léèebným úèinkùm si mù eme ukázat ji na Otzim, tedy na nalezeném, ledem mumifikovaném tìle. Toto tìlo bylo nalezeno turisty v Alpách v roce 1991. Pochází z dob pøed Kristem a díky ledu je neuvìøitelnì dobøe zachovalé. Na jeho kù i jsou zøetelné namodralé skvrnky. Na základì vìdeckých

expertíz bylo zji tìno, e tenkrát se k tetování pou íval pigment vytvoøený z uhlíkù a vody. Otzi má na sobì tetování ve tvaru èar a køí kù na svém levém lýtku, pravém nártu a dal ích místech.

Tetování

9

Na vnitøní stranì kolen a Achillových lach má malé køí ky.

Poloha tìchto obrazcù vede odborníky k my lence, e tetování bylo vytvoøeno za úèelem léèby. Tento závìr je navíc podpoøen výsledky rentgenových snímkù, které ukazují, e je tetování umístìno v oblastech, kde jsou kloubní spojení. Tudí vìdci pøedpokládají význam Otziho tetování jako nìco, co mìlo slou it k mírnìní zánìtù kloubù.

Jedna z neslavnìj ích re isérek a fotografek 20. století Leni Riefenstahl se díky nepøízni pøedstavitelù svìtového filmu zaèala vìnovat fotografování. Tak se jedna z jejích cest nasmìrovala do Súdánu ke kmeni Nuba. Tento kmen je známý pou íváním tetování ji u malých dìtí. Dìtem ve vìku 6 let byly provádìny malé záøezy do kù e, do kterých byla vetøena tetovací smìs. Podobné praktiky je mo né pozorovat i u jiných kmenù. Napøíklad v ji ní

10

Radek Fiksa

Africe, kde se tetování také provádí z prevence za úèelem posílení imunity.

Jiný kmen, Berberové, pou ívají vytetované køí e na spáncích a èele proti bolestem hlavy. Na dal í zdravotní nepøíjemnosti si nechávají tetovat jiné jednoduché obrazce obdélníky, ètverce, apod. Kruhem se napøíklad oznaèí posti ené místo a tím se nemoc nemù e roz íøit dále. Køí napøíklad zaji uje pøeru ení nemoci.

Kombinací znaèek dochází k úèinnìj ímu odstranìni nemoci.

Mu i a eny si tetovali krou ky do koutkù úst a na pa e pro ochranu pøed duchy zpùsobující infekèní nemoci. Nìkteøí antropologové se domnívají, e se to dìlalo, kdy epidemie zasáhla víc jak jednoho èlena rodiny.

Také ve starovìkém Øímì byly tetovány v elijaké vzorce a slova, která mìla význam vy í moci k léèení.

Popojdeme-li do jiné více zasnì ené oblasti, kde ijí eskymáci, dozvíme se dal í zajímavé vìci. Eskymáci vìøili, e pouze du e umo òuje tìlu vykonávat dùle ité ivotní funkce. Dle jejich filozofie jsou nemoci zpùsobené ztrátou du e. Podle nich mìla ka dá èást tìla svou du i. Pokud tedy nìkdo onemocnìl, opustila ho nìjaká z du í. Tyto du e se nacházely v kloubech, na krku, ramenech, loktech a dal ích. Proto byla tetování umis ována právì na tato místa.

Tetování

11

Tetování není

výdobytkem nové doby Tetování patøí ke kultuøe èlovìka od poèátku vìkù. Znali jej a pou ívali u na i prapøedci. Tetováním se krá lili, zastra ovali jím nepøátele nebo jej pou ívali k vyjádøení své víry.

Tetování zdobila i tìla, která byla po tisíciletích vypro tìna z vìèného ledu ledovce. Jak ji bylo vý e uvedeno, jedním z nejslavnìj ích zástupcù je pøes 3500 let starý "Otzi", jeho více ne ètyøicet tetování slou ilo pravdìpodobnì léèebným úèelùm.

Tetování mìla i ena, která zemøela pøed 2400 lety u ruského Ukok Plateau. Na pa ích a ramennou mìla umìlecká a bohatì zdobená tetování v podobì ptákù, jelenù a mystických zvíøat.

Tetování se v té dobì vypichovalo do kù e kostìnou jehlou a sazemi. Doposud je nejstar í známou tetovanou enou. Podle vìdcù to zøejmì byla váleènice èi vypravìèka kmenových povìstí. U svého kmene (Pacyrykerù) byla vysoce vá ená.

Tetování se stalo suvenýrem moøeplavcù Technika tetování se v prùbìhu dìjin promìòovala. Obrazy se do kù e vyøezaly, do rány se pak vtíralo døevìné uhlí, barevná hlína nebo rostliny. Pozdìji se k barvení pou íval inkoust. Tetování bylo velmi úèelné: Piktové a Skoti, praobyvatelé britských ostrovù, napøíklad okovali øímské vyzvìdaèe svými "pomalovanými"

12

Radek Fiksa

tìly, pøi jejich spatøení se øímských legií zmocòovalo èiré zdì ení.

Pozdìji slou ilo tetování spí e praktickým a køes anským úèelùm - støedovìcí moøeplavci s vytetovaným køí em dávali najevo své køes anství. Doufali, e pokud zahynou daleko od vlasti, dostane se jim køes anského pohøbu.

Jak se vlastnì Evropané o této technice dozvìdìli? James Cook pøivezl roku 1775 z jedné ze svých cest po ji ních moøích do Evropy Tahi ana. Jeho polynéské kmenové tetování vyvolalo opravdovou "tattoomanii" u evropské vysoké lechty. Zásadnì také zmìnilo vzhled námoøníkù. Tetování se stalo suvenýrem moøeplavcù. Tradièní umìní Polynésanù se rychle spojilo s pøáními zákazníkù v novou symboliku - v to, co dnes oznaèujeme jako tradièní tetování - tj. transparenty, srdce, rù e, hadi, meèe.

Pøi souèasném zájmu o tetování se tedy nedá mluvit o novém módním trendu, ale nanejvý o renesanci. Nová je ov em stylová rozmanitost dne ních tetování - od originálu vìrných kmenových tetování z ji ních moøí pøes jejich moderní adaptace a ke keltským tetováním, ve kterých se znovu objevují ornamenty a postavy zvíøat známých z irských kreseb z prvního tisíciletí na eho letopoètu.

Kromì toho jsou oblíbené biomechanické kresby inspirované výcarským umìlcem H. R. Gigerem, grafitové a komiksové motivy, indiánské symboly, zvíøata, jednobarevná tetování s mnoha odstíny, jasné a barevné motivy. A jako nejnovìj í trend "neotradicionály", které opìt navazují na starou øeè tvarù.

Kdy se do studií dostal elektrický tetovací pøístroj, mìli umìlci najednou mo nost své pøedstavy bez problémù realizovat.

Je tì dnes ale existují tatéøi, kteøí pracují bez pøístrojù. Napøíklad slavná barevná japonská tetování vznikají èasto i dnes ruèní prací.

Mnozí umìlci pùvodem z oblastí ji ních moøí provádìjí tetování starodávným zpùsobem, napøíklad pracují s mu lemi. Tento postup

Tetování

13

je ale èasovì podstatnì nároènìj í. A tak kvùli umìleckému potetování celého tìla sem pøicházejí lidé èasto po mnoho let.

Nejlep í tatéøi se dnes setkávají na mezinárodní úrovni, aby nìkolik dní pracovali spoleènì. Seznámí se s novými styly, s dal ím vývojem techniky a trendy. Zde je také nejlep í mo nost informovat se o tomto druhu umìní - více známých umìlcù ze v ech koutù svìta nelze nikdy jindy potkat. V rámci konvencí se konají i soutì e, ve kterých jsou ocenìna nejlep í tetování. K vidìní je i piercing, malby hennou, jevi tní show a mnoho dal ího.

Tetování se prolíná v emi spoleèenskými vrstvami Dát se tetovat je u léta "in". Co bylo kdysi módním trendem nebo èasto slýchaný pøedsudek minulosti - atributem pouze námoøníkù a recidivistù, mezitím proniklo do v ech spoleèenských vrstev jako oblíbená ozdoba tìla.

Podle nejnovìj ích prùzkumù poèet potetovaných stoupá.

Kdo zná klientelu tetovacích studií, vidí pestrou a rozmanitou spoleènost souèasníkù - lékaøe, advokáty, profesory, sekretáøky, policisty a pøirozenì mnoho známých lidí, jako je Daniel Landa, David Matásek, Kateøina Kornová, Iveta Barto ová èi snad Sean Connery, Andre Agassi, Angelina Jolie a mnoho dal ích.

Právì dne ní mladá generace se nechává inspirovat svými idoly ze svìta showbyznysu a sportu a nosí hrdì svá tetování na odiv. Rozmanitý vkus zákazníkù, obrovská pestrost stylù a motivù a "rukopis" dotyèného umìlce se postarají o to, e ka dý obdr í své zcela osobité a individuální tetování. Nejpozdìji tehdy, kdy èlovìk uvidí jedno z moderních a èistých tetovacích studií dne ka, je mu jasné, e tetování se ohromnì rozvinulo.

Dát se tetovat je u léta "in". Co bylo kdysi módním trendem nebo èasto slýchaný pøedsudek minulosti - atributem pouze námoø-

14

Radek Fiksa

níkù a recidivistù, mezitím proniklo do v ech spoleèenských vrstev jako oblíbená ozdoba tìla.

Piktové a Skoti, praobyvatelé britských ostrovù, okovali øímské vyzvìdaèe svými "pomalovanými" tìly, pøi jejich spatøení se øímských legií zmocòovalo èiré zdì ení.

Tetování

15

Je tetování umìní?

Na konci devatenáctého století vynalezl tetovaè amerického pùvodu Samuel O´Reilly elektrickou ma inku pro tetování. Tento jeho poèin se stal velkým zlomem v tetování jako celku. Najednou pøi lo nìco, co dokázalo dìlat tetování preciznìji, s lep í pøesností a detailnìji.

To se stalo pro mnoho lidí z bran e výzvou a díky tomu se sna ili vytváøet stále a stále kvalitnìj í obrazy na lidské kù i.

Jedním takovým byl napøíklad Londýòan Macdonald Sutherland (1862 1929) v první polovinì 20. století nebo Nìmec Warlich Christian (1891 1964), který byl pøezdívaný hamburským králem tetování . Mezi známé tváøe patøil také Amerièan Jerry Collins (1911 1973), který dokázal na tu dobu brilantnì pou ívat barvy. Collins patøil také mezi první z tìch, kteøí se nechali inspirovat japonským umìním v tetování a v jeho pracích se objevovala voda nebo mraky v pozadí. Polo il základy tomu, aby se i tetování na tìlech pova ovalo za jistý druh umu.

V sedmdesátých letech dvacátého století se zaèali mezi tetovaèi objevovat takté profesionální grafici a umìlci. Jeden z prvních z umìlecké sféry byl Ed Hardy (* 1939). V roce 1974 bylo otevøeno jeho první studio. Edovým mottem bylo: Tetování je umìní a jako ka dé umìní se jej je potøeba nauèit. Proto se rozhodl hledat mladé talenty, aby je uèil umìní tetování.

Pomalu ale jistì se lidé zaèali odklánìt od názoru, e staèí