EB917420

Trikolora

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na www.cooboo.cz www.albatrosmedia.cz

Martin Šinkovský Trikolora – e‑kniha

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.

17. listopad 1989 – Mezinárodní den studentstva

Několik dní před tímto svátkem za mnou přišla delegace studentů se žádostí o vystoupení na Albertově. Jednalo se o zazpívání Československé hymny. Studentské shromáždění bylo kupodivu povoleno z nejvyšších míst. Slíbila jsem účast. Pracovala jsem tehdy už devátým rokem ve VHMP – Výstavbě sídlišť, a protože byl pátek, šéf mi povolil dřívější odchod, abych mohla vyzvednout dceru Káťu ze školy a dostavit se do průvodu na Albertov. Nepočítala jsem s odklonem tramvajového provozu, takže hurá pěšky z Karlova náměstí na Albertov. Tam už byla hlava na hlavě, prodíraly jsme se davem co nejrychleji, moc se nám to nedařilo, Kačenka pochopitelně ztrácela v davu přehled o směru, brblala a tvářila se naštvaně. Když jsme stanuly téměř u cíle, průvod se dal do pohybu, v čele s tehdejším šéfem ČSSM – Vasilem Mohoritou. Nastala příšerná tlačenice, ve které jsem dostala oprávněný strach

o bezpečí své desetileté dcery. Údajně se mělo jít na Vyšehrad, ale průvod se nasměroval do centra. Uvědomila jsem si, že ke zpěvu hymny nedojde, tudíž jsem se v nastalém chaosu snažila dceru dopravit domů, a to urychleně. Samozřejmě že v tom čase zůstaly tramvaje odkloněné snad v celé Praze, takže Palackého most jsme překonaly pěšky. Další úsek cesty probíhal tu po svých, tu tramvají, až jsme totálně promrzlé dorazily domů. V tu chvíli mi volala Olga Havlová, jestli jsme v pořádku. Hlasitě si oddychla a poreferovala mi, že její švagr se švagrovou byli hrubým způsobem legitimováni před bydlištěm a na Národní třídě že dochází k násilí na studentech.

Kdo by pomyslel, že Státní bezpečnost právě 17. listopadu 1989 zmlátí studenty? No a tím celá sametová revoluce začala…

Marta Kubišová