Issuu

NINA BROCHMANN A ELLEN STØKKEN DAHL:

HOLČIČÍ KNIHA Upřímný průvodce pubertou Ilustrace Magnhild Winsnes

OBSAH AHOJ!

PUBERTA – JE TO TADY!

VYROSTEŠ HODNĚ, NEBO MÁLO?

PRSA

BOKY, ZADEK A STEHNA

RAŠÍ A ROSTOU

BEĎARY ÚTOČÍ

POCENÍ

PŘIROZENÍ

CO JE UVNITŘ

VÝTOK

MENSTRUACE

PROČ MENSTRUUJEME?

ODVRÁCENÁ STRANA MENSTRUACE

VŠECHNO O MENSTRUAČNÍCH POMŮCKÁCH

103

MENSTRUAČNÍ CHUDOBA

121

NEMOCI OVLIVŇUJÍCÍ MENSTRUACI

127

KLITORIS

133

HYMEN

137

INTERSEX

145

MAJÍ VŠECHNY HOLKY DÍVČÍ TĚLO?

151

ROZUM A CIT

159

NEHOTOVÝ MOZEK

163

CO JSOU POCITY?

171

NEGATIVNÍ POCITY A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ

181

CÍLEVĚDOMÁ GENERACE

191

PĚKNĚ ZBLÍZKA

197

ZAMILOVANÁ?

199

PUSY A FRANCOUZÁKY

211

ŠIMRÁNÍ V KLÍNĚ

217

ŽEBŘÍK SBLIŽOVÁNÍ

225

SEXUÁLNÍ NÁSILÍ

237

NAHÉ FOTKY

243

OSOBNÍ HRANICE

247

MILÁ ČTENÁŘKO

251

KAM SE OBRÁTIT PRO POMOC?

252

DÍKY

257

POUŽITÉ ZDROJE

258

AHOJ! Jmenujeme se Ellen abNina. Jsme lékaāky abzabýváme se lidským tÔlem. Máme velkou radost, že jsi sáhla pobHolËiËí knize. Tvoje tÔlo se brzy promÔní. Nebo se možná mÔní už teÎ? Fandíme ti, protože si dobāe pamatujeme, jaké to je. AËkoli pubertu každá dívka prožívá jinak, jedno máme všechny spoleËné: dozráváme, duševnÔ ibtÔlesnÔ. ZbdítÔte se stáváš dospÔlou ženou abhledáš si svoje místo vebsvÔtÔ. Je to nervydrásající, ale fantastické období! Puberta mĔže být nároËná, protože tÔlo ibpocity se mÔní. Navíc není vždycky snadné najít odpovÔdi nabotázky, které tÔ napadají. Vebškole se nemusíš dozvÔdÔt všechno, co potāebuješ nebo toužíš znát. Proto jsme tady my. Zbvlastní zkušenosti totiž víme, že znalost lidského tÔla, co vbnÔm jak funguje, tÔ uklidní abdodá ti jistotu. My dvÔ, stejnÔ jako všechny ostatní dospÔlé ženy nabsvÔtÔ, jsme pubertou už prošly. Stálo pāed námi nespoËet rĔzných výzev, ale jak jsme pozdÔji zjistily, ani zdaleka jsme se sbnimi nepotýkaly samy. Cílem téhle knihy je ti to ukázat. Nejsi sama. Fandí ti velký tým, který se tÔší, až tÔ bude moct pāivítat vbklubu. Tvoje

Ellen a Nina

PUBERTA – JE TO TADY! Slovo puberta pochází zblatiny abznamená „dospÔlý“ Ëi „zralý“. BÔhem puberty dozráváš – trochu jako ovoce. Nikdo tÔ ale nesní, neboj. Zrání se vyznaËuje tím, že se tvoje tÔlo uvnitā ibzvenku pāipravuje nabmožnost, že bys jednou chtÔla mít dÔti. UbvÔtšiny dívek se jako první vyvíjejí prsa. Potom vyraší tmavé chloupky nabpāirození abvbpodpaží. Zároveñ zaËneš rychleji rĔst, nÔkdy pāímo bleskovÔ. Jen bÔhem letních prázdnin mĔžeš své spolužáky pāerĔst obhlavu. ZmÔny probíhají nenápadnÔ taky uvnitā tÔla. Probouzejí se pohlavní orgány. 7

První známkou je bílá skvrna nabkalhotkách, které se āíká výtok. Výtok pāedznamenává menstruaci (neboli menses, periodu, mÔsíËky Ëi „krámy“). Ta patāí kbposledním tÔlesným zmÔnám. Když se objeví menstruace, je tÔlo vyvinuté uvnitā ibnavenek. JeštÔ ale zbývá dost možná naše nejdĔležitÔjší souËást: mozek. Ten se vyvíjí abmÔní pāibližnÔ až do dvacítky.

KDY PUBERTA ZAČÍNÁ? Puberta zaËíná ubkaždého vbjiném vÔku. NÔkomu zaËnou chloupky nabpāirození rĔst už vbosmi letech, jiní si žádných známek puberty nevšimnou až dobËtrnácti. ObBuÎ vbklidu! vykle to nicménÔ bývá ubholek Puberta zastihne všechny. tak, že prsa se zaËnou vyvíjet Jen každého trochu jindy. asi vbdeseti letech abmenstruace pāichází vebtāinácti. Kluci prožívají pubertu objeden až dva roky pozdÔji. To je dĔvod, proË jsou mezi chlapci abdívkami docela dlouho nabzákladní škole tak velké rozdíly vbtÔlesné vyspÔlosti ibvbchování.

PROČ TO MÁ KAŽDÝ JINAK? Existuje nÔkolik pāíËin, které zaËátek puberty ovlivñují – tāeba rodinný pĔvod, kolik toho sníš nebo jak dlouho spíš. Co mají všechny tyhle vÔci spoleËného? Ovlivñují mozek. Abvbmozku vznikají zvláštní látky, které urËují, kdy puberta zaËne. TÔmhle látkám āíkáme hormony. 8

Pokud napāíklad málo spíš nebo jíš, nemá mozek sílu vytvoāit hormonĔ dostatek. Myslí si proto, že bys mÔla ještÔ odpoËívat, než pubertu spustí. Jakmile se mozek domnívá, že je tÔlo pāipravené, zahájí produkci hormonĔ. Ty tÔlo āídí abpāedají mu vzkaz, že nastal Ëas promÔny.

CO JSOU HORMONY ZAČ? Hormony nevznikají jen vbmozku, alebvbmnoha rĔzných Ëástech tÔla abcestují mezi nimi krevním obÔhem. TÔlo je používá jako poslíËky – nosí vzkazy sbúkoly. Mozek mĔže napāíklad poslat dÔloze vzkaz: Nastal Ëas spustit menstruaci. Abkdyž dÔloha úkol vykoná, dostane mozek opÔt díky hormonĔm zprávu: Menstruace spuštÔna! 9

CO HORMONY DĚLAJÍ? PrávÔ hormony rozhodují, kdy puberta zaËne, jak rychle probÔhne abkdy skonËí. Díky nÔkterým zbnich vyrosteme, díky jiným se zamilujeme. MĔžou ibzabpocit hladu nebo únavy. ¢ada hormonĔ pĔsobí nejvíc vbnoci, zatímco spíme. Tehdy má totiž tÔlo klid nabpráci! Proto je dĔležité vbpubertÔ dbát nabdostatek spánku. Potom náležitÔ rosteme abvyvíjíme se.

POHLAVNÍ HORMONY ObzvlášĈ dĔležité jsou bÔhem puberty hormony, které ovlivñují pohlavní orgány, abkterým se proto āíká pohlavní hormony. MÔní naše dÔtská tÔla vbdospÔlá tÔla žen, nebo mužĔ. Ženský pohlavní hormon je estrogen, zatímco mužský testosteron. Díky estrogenu holkám narostou prsa abzakulatí se jim boky. KlukĔm díky testosteronu narostou vousy 10

abchlupy, zhrubne jim hlas abvyvinou se svaly. Kluci ibholky mají vbtÔle ibtrochu hormonu druhého pohlaví. PrávÔ testosteron mĔže ubdívek vbpubertÔ zabakné, mastnou pleĈ abtmavé chlupy.

Co znamená být dívka? Jak vidíš, píšeme obholkách abklucích, obženských abmužských pohlavních hormonech, obženském abmužském tÔle. Ale pamatuj, že ne vždycky se dá udÔlat rovnítko mezi tÔlem abpohlavím. Existují kluci sbholËiËím tÔlem abholky sbkluËiËím. NÔkdo mĔže mít tÔlo, které nese znaky obou pohlaví, abnÔkdo se zase identi kuje sbtakzvaným tāetím pohlavím, abnení tím pádem ani holka, ani kluk. Být dívka tak nemá jediný pāesný význam. Ne všechno vbtéhle knize bude odpovídat každé bezezbytku, ale každopádnÔ vÔāíme, že tÔ Ëetba obohatí.

VYROSTEŠ HODNĚ, NEBO MÁLO? Nina dnes mÔāí lehce pāes 160 centimetrĔ, zatímco Ellen kolem 170 centimetrĔ. Norky mÔāí prĔmÔrnÔ 167 centimetrĔ, Ëemuž Ellen zhruba odpovídá, kdežto Nina je menší. Jeden by si myslel, že Nina byla nižší než Ellen odjakživa. Tak to ale není. Nina bývala nabsvĔj vÔk kdysi vysoká. Vebdvanácti patāila kbnejvyšším holkám vebtāídÔ. Naopak Ellen byla vebtāídÔ skoro celou stāední školu nejnižší. Jak je možné, že dnes je to naopak?

V PUBERTĚ ROSTEME Už odbnarození rosteme nepravidelnÔ. Miminko roste pāekotným tempem, Ëasto obnÔkolik centimetrĔ mÔsíËnÔ. Potom se rĔst zpomalí. Coby dÔti rosteme nepāetržitÔ nÔkolik centimetrĔ roËnÔ. Když pāijde puberta, rĔst se znova zrychlí. Období zrychleného rĔstu dítÔte se āíká rĔstový spurt. VbpubertÔ mĔžeš roËnÔ vyrĔst klidnÔ obdeset centimetrĔ!

To sbsebou nÔkdy nese problémy. Najednou je ti všechno obleËení malé doslova pāes noc. Kosti rostou rĔzným tempem, takže jednotlivé Ëásti tÔla vypadají jako dílky, které kbsobÔ nepasují. Paže abnohy jsou oproti zbytku tÔla moc dlouhé abkvĔli tomu si pāipadáš neohrabanÔ. NaštÔstí se tÔlo postupem Ëasu srovná abvšechny dílky zapadnou nabsvé místo. Jak moc abjak rychle vyrosteme, urËuje mozek. Vyrábí totiž takzvaný rĔstový hormon abvysílá hobdobcelého tÔla sbjasnou zprávou: Je naËase spustit rĔst!

KOSTI A CHRUPAVKY Kostru tvoāí víc než 200 kostí. Když obdrží odbmozku prostāednictvím rĔstového hormonu pāíslušnou zprávu, zaËnou rĔst. Prodlužují se zejména dlouhé

14 4

kosti vbpažích abnohách. Kosti nám rostou jen vbdÔtství. Tehdy totiž Víš, že asi dva rokyy mají nabobou koncích pobprvní menstruaci menstruacc mÔkkou chrupavËipāestaneš rĔst? tou oblast. PĔsobením rĔstového hormonu vznikají kostní buñky abkost roste dobdélky. Kebkonci puberty chrupavku nahradí tvrdé kosti. Pak si mozek mĔže produkovat rĔstový hormon, jak chce, ale kosti už dál nerostou. UbvÔtšiny lidí zmizí rĔstová chrupavka mezi šestnáctým abdvacátým rokem. Jiné Ëásti tÔla ale rostou dál. RĔstový hormon bude pĔsobit napāíklad nabtvĔj nos nebo uši. Proto se ti bude mÔnit obliËej ibpoté, co pāestaneš rĔst dobvýšky.

MENSES A VÝŠKA Nejrychlejší rĔstový spurt trvá zhruba rok. Potom se objeví nový návštÔvník: menstruace. Pobprvním menses se rĔst zpomalí, až se pobasi dvou letech zastaví úplnÔ. Vbtu chvíli dosáhneš své maximální výšky abobmoc vÔtší už nebudeš ani vbdospÔlosti. To znamená, že Ëím dāív menstruaci dostaneš, tím dāív pāestaneš rĔst. Proto jsou ËasnÔ vyspÔlé dívky zpravidla nižší než ty, které puberta zastihne pozdÔji. Každé pravidlo má ale výjimku. Pokud jsi vysoká už vbdobÔ, kdy zaËneš 15

menstruovat, poāád mĔžeš patāit kbnejvyšším dívkám ve tāídÔ. KvĔli brzké menstruaci se samozāejmÔ nescvrkneš. SchválnÔ, jestli už jsi uhodla odpovÔÎ nabzáhadu výšky Niny abEllen? Nina dostala svoji první menstruaci vbdeseti letech, abrĔst tak pāestala vebdvanácti. Ellen zaËala menstruovat obpÔt let pozdÔji, díky Ëemuž Ninu pāerostla.

BOLÍ, KDYŽ ROSTEME? ¢ada dÔtí se kvĔli rĔstu potýká sbbolestí, jak pāed pubertou, tak bÔhem ní. Jedná se obneškodné, ale nepāíjemné bolesti vebsvalech abkostech. oasto se ozývají veËer absídlí vbzadní Ëásti lýtek abvelkých svalech vbpāední Ëásti stehen. VÔtšinou trvají pĔl hodiny až hodinu abpāejdou samy odbsebe, nejsou tak tāeba žádné léky ani jiná lékaāská péËe.

Jak moc vyrosteš? Naši výšku urËují zejména geny, tedy výška rodiËĔ. Pokud tÔ zajímá, jak moc vyrosteš, mĔžeš si to zkusit vypoËítat: SeËti výšku mámy abtáty, odeËti tāináct centimetrĔ abËíslo pak vydÔl dvÔma. Výsledek ti prozradí tvoji nejpravdÔpodobnÔjší výšku. Rozptyl je ale velký – mĔžeš být obdeset centimetrĔ menší nebo vÔtší, abto obzvlášĈ vbpāípadÔ, že jeden zbtvých rodiËĔ je hodnÔ nízký nebo hodnÔ vysoký. Pro kluky je vzoreËek skoro stejný, jen se tāináct centimetrĔ naopak pāiËte.

PRSA

Prsa mají rĔznou velikost, tvar ibbarvu. Velká bývají mÔkká jako polštáā abmalá pevná jako švestka. NÔkterá prsa pāipomínají kāivkou skokanský mĔstek, jiná se rozbíhají kbpodpaží nebo se naopak uprostāed dotýkají. RĔzné jsou ibbradavky abprsní dvorce – veliké odbdrobné mince až pobmenší podšálek. NÔkteré bradavky smÔāují dovnitā, jiné ven.

TVRDÉ CITLIVÉ HRUDKY Jako první se ubdívek vbpubertÔ vÔtšinou mÔní právÔ prsa. Nejprve dochází kebzpevnÔní bradavek. Pod kĔží, zabbradavkou, se objeví tvrdá, ale citlivá hrudka, která se dá nahmatat prsty. oasto nejdāív jen ubjednoho prsu. Jak prsa abbradavky rostou, mĔže být nepohodlné spát nabbāiše nebo nosit tÔsné obleËení. ŠĈouchanec dobprsou najednou bolí.

sval mléčná žláza mlékovody bradavka žebro JAK PRSA ROSTOU? Odbchvíle, kdy se pod kĔží tvrdé hrudky objeví, uplyne zpravidla nÔkolik mÔsícĔ, než se stane nÔco dalšího. Hrudky se zaËnou rozšiāovat, takže se kolem bradavky vytvoāí mÔkká vyvýšenina. RozrĔstají se Ëím dál víc, až jsou prsa asi pobdvou letech plnÔ vyvinutá. Velikost poprsí se ubjednotlivých žen hodnÔ liší. Dobvelké míry obní rozhodují geny. VbnÔkterých rodinách mají ženy prsa velká, vbjiných malá. Je taky bÔžné, že je jedno prso vÔtší. VbpubertÔ mĔže být rozdíl dost výrazný, ale nakonec se víceménÔ srovnají. VÔtšina dospÔlých žen má jedno prso trochu vÔtší než druhé. ZbnÔjakého záhadného dĔvodu je obvykle vÔtší to levé. 20

Hele, třetí prso Všichni lidé mají bradavky. VÔtšina má dvÔ, jednu nabkaždé stranÔ hrudníku. Víš, že pāes jedno procento lidí má pāi narození bradavky tāi (nebo ještÔ víc)? Tāetí bradavka se nachází vebsvislé lince sbjednou zbbÔžných bradavek, buÎ smÔrem nahoru, nebo dolĔ. oasto pāipomíná jen mateāské znaménko, ale nÔkdy se bÔhem puberty zaËne vyvíjet vbdalší prso. Vbtakovém pāípadÔ se obvykle odstraní drobným lékaāským zákrokem. Víc bradavek vzniká tím, že plod má pāedpoklady pro vytvoāení āady strukĔ nabbāiše, podobnÔ jako to znáš ubkoËek nebo psĔ. NadbyteËnými bradavkami nám pāíroda mazanÔ pāipomíná, odkud pocházíme: zbāíše zvíāat.

BRADAVKY Bradavky mají všechny možné barvy. OdbËerné pobskoro prĔhlednou rĔžovou. VÔtšinou zbprsních dvorcĔ mírnÔ vystupují, ale nÔkdo je má spíš vmáËklé dovnitā, aĈ už trvale, nebo jen doËasnÔ. Není zvláštní ani neobvyklé, když každá 21

vypadá jinak. Nic nablidském tÔle není zcela symetrické – tedy úplnÔ totožné. Bradavky bývají mÔkké abvláËné, ale nÔkdy ztvrdnou abvytrËí se vpāed. To mĔže mít celou āadu pāíËin. DÔje se to napāíklad, když je ženÔ zima, pāi kojení, když se vzruší, nÔkdo ji lechtá nebo když jí bÔhá mráz pobzádech.

PRSNÍ DVORCE Kruh kolem bradavek se nazývá prsní dvorec, latinsky areola. VbpubertÔ se Ëasto zvÔtší abspolu sbbradavkou ztmavne. Jak moc, to záleží nabtvojí barvÔ kĔže abpĔvodní barvÔ dvorce. Sbtím, jak ti vyraší tužší chloupky nabpāirození abvbpodpaží, ti nejspíš naroste ibpár takových chloupkĔ kolem dvorcĔ.

PROČ PRSA MÁME? BÔhem dospívání se zajímáme pāedevším obto, jak prsa vypadají. Nemají ale jen estetickou funkci. Jsou ryze praktická. olovÔk je savec abstejnÔ jako jiné druhy savcĔ získávají jeho mláÎata dĔležitou výživu tím, že sají mateāské mléko ze strukĔ, tedy zbprsou. Když máš prsa plnÔ vyvinutá abstiskneš si je, ucítíš uvnitā hrudky abhrbolky. Spousta dívek se nás ptá, jestli nejsou nebezpeËné. Ne, jsou naprosto bÔžné. Takové hrudky mají vbprsou všechny ženy. Jsou to mléËné žlázy abmlékovody obalené tukem.

Produkci mléka āídí hormony vysílané mozkem. Pokud nÔkdy otÔhotníš, žlázy se rozšíāí, abys pobporodu mohla kanálky ústícími dobbradavek miminko kojit. Hormonální soustava je nastavená tak chytāe, že mámÔ staËí nabdítÔ pomyslet, abmléko se jí dobbradavek vzápÔtí nahrne.

PRSA NA OBTÍŽ Prsa jsou fajn, ale nÔkdy je sbnimi potíž. HodnÔ velké poprsí je pÔkná tíha abnamožení zádových svalĔ mĔže vést kbbolesti ramen, krku Ëi zad. Pāedstav si, že neustále nosíš tÔžký batohb– ovšem nabhrudníku. VÔtšinÔ žen pomĔže dobāe vybraná, kvalitní abvyztužená podprsenka.

Kluci a prsa Ženy abmuži jsou si podobnÔjší, než si myslíš. BÔhem puberty rostou prsa celé polovinÔ klukĔ. OdbornÔ se takovému zvÔtšení prsních žláz ubmužĔ āíká gynekomastie. VbpubertÔ kbní dochází proto, že se dobkrve uvolñuje víc hormonĔ. UbvÔtšiny klukĔ dobdvou let zase sama odbsebe odezní.

NÔkteāí kluci ale musí podstoupit operaci, pāi níž se prsa zmenší. OdbornÔ se tomuto zákroku āíká redukËní mammaplastika. Neexistuje žádná pāesná hranice, kdy jsou prsa už „pāíliš“ velká. Taková, co nÔkomu pāipadají pāíliš velká, se jinému mĔžou zdát akorát. Rozhodnutí nechat se operovat záleží jen nabtobÔ abtvých zdravotních obtížích. Napāíklad Anne Hawkins, žena sbnejvÔtším pāirozeným poprsím nabsvÔtÔ, obzmenšení nikdy neuvažovala abbolestí zad prý netrpí. Jiné ženy zase považují svoje prsa za velmi malá. AĈ už proporËnÔ kebzbytku tÔla, nebo vebsrovnání sbpoprsím kamarádek. VbpubertÔ jsou tyhle myšlenky Ëasté, ale postupem Ëasu to vÔtšina žen āešit pāestane. NÔkteré ovšem nikoli. MĔže to dojít tak daleko, že tyto ženy vbdospÔlosti nedokážou navázat partnerský vztah nebo chodit dobspoleËných sprch. Vbtom pāípadÔ se nÔkdy rozhodnou pro operaci, pāi níž jim plastický chirurg poprsí pomocí implantátĔ se solným roztokem nebo silikonovým gelem zvÔtší. Operace prsou tohoto druhu spadají dobtakzvané plastické chirurgie. NabnÔkteré zákroky 24

zebzdravotních dĔvodĔ se vztahuje zdravotní pojištÔní. Nezbytnost zákroku posuzuje lékaā. Pokud je ale zákrok ryze estetického charakteru, operaci si hradí každý sám. Jakkoli formálnÔ není rozdíl mezi nezletilými pacienty pāed abpobpatnáctém roce vÔku, vbpraxi se kbdÔtem starším patnácti let pāistupuje doburËité míry odlišnÔ – nabnávštÔvÔ lékaāe není bezpodmíneËnÔ vyžadována pāítomnost zákonného zástupce abbere se vÔtší zāetel nabpacientovo pāání. Pāesto se zpravidla vyžaduje alespoñ ústní souhlas rodiËe Ëi jiného zákonného zástupce. Ubplastické chirurgie je až nabvýjimky tāeba poËkat nabosmnácté narozeniny. Pāedchází se tak chorobné posedlosti vlastním tÔlem abneuvÔdomÔní si závažnosti dĔsledkĔ operace vbmladém vÔku. ObzvlášĈ dívky se Ëasto trápí svým vzhledem natolik, že se je spoleËnost snaží chránit pāed rozhodnutími, jichž by pozdÔji mohly litovat.

MÁM NOSIT PODPRSENKU? Název podprsenka vznikl podle její hlavní funkce – podpírat prsa, aby nevisela dolĔ. Jestli budeš podprsenku nosit abjaký typ, záleží