GREENWICHSKÝ PALÁC
Léto 1534
Vtepanémstříbřezrcadlavypadámejakodvabezhlavépřízraky-tvářenámzakrývajíčernékápě.Odhrnusihustý závoj.Objevísemaskazlatéhosokola.Ostrýzobákzdobízlatý smalt,roztaženéobočímosaz.Peřínahlavěahrdlekrášlízlatem protkávanýbrokát,měníseapableskujejakokropenatépeřísokola,jakokdybyptákavletustihlaMidasovakletbaaproměnil sevezlato.
Stáhnusimaskupřessvésvětlehnědévlasyaodhalímsvou smetanovoupleťatajemnýúsměv.
„Amůžetesepřestattaktvářit,"řekneAnna,odhrnesikápi avztyčíhlavu,abychjímohlazvednoutzávojavysvoboditjizmasky.
"A•ke" Ja• ,,Takfalešně.Pokrytecky.Nacomyslíte?"
Ústadvořanajsouvždyplnánevyřčenýchslov.,,Napadlomě, ževtomtopřevlekubudetěžkétančit,"vymýšlímsi.,,Stěžíje vněmvidět."
,,Jsmetady,abychombylyviděny,nikoliabychomviděly."