A tak jsem se té noci, zcela bez obav a bez ostychu, vydala na své noční putování. A ráno se v mém cestovatelském deníčku objevil první zápis o TOTALITĚ, zemi krále TOTÁČE.
3
Kdysi dávno – a není to vlastně ani tak dávno, protože dědeček si na to dobře pamatuje –u nás byla TOTALITA.
To znamená, že v naší zemi bylo všechno naruby. Dnes už u nás TOTALITA není, ale možná jste slyšeli o jiné TOTALITĚ, říká se jí
Temné půlnoční království. Někteří si myslí, že se jí tak přezdívá proto, že tam nesvítí slunce, ba dokonce žádná hvězda a nebe je tam temné jako černý koberec. Jiní zase vykládají, že tam tma bývá jen v noci, ale zato je tak hustá, že není vidět ani na špičku vlastního nosu.
Tomu ale nevěřte ani z půlky!
Já jsem tomu taky nevěřila, přesto jsem se na cestu dobře připravila. Pod polštář jsem si dala baterku, abych viděla na cestu a aby mi ta černočerná tma nepřekazila plány. Ale řeknu vám, světla tam mají úplně stejně jako my, slunce přes den svítí a v noci ho vystřídá zářivý měsíc. Avšak hvězdy jsou tam jiné – září rudě. A temnotu najdete úplně jinde než na obloze. Ale to předbíhám…
Když se toho večera setmělo, utíkala jsem do postele. Máma se trochu divila, že jdu spát tak brzo. Samozřejmě jsem jí nemohla prozradit, kam se chci v noci vydat. Takže jsem řekla, že jsem unavená. Vyčistila jsem si zuby, oblékla jsem si pyžamo, zkontrolovala všechny věci na
cestu a zalezla si do postele. A jen co jsem se ponořila do hlubokého spánku, rukama jsem rozčísla mraky a vydala se na dlouhou a dobrodružnou cestu směr TOTALITA.
Lítá Tota, Tota lítá do země jménem TOTALITA.
Kdykoli jsem se vydávala na nějakou výpravu, vymyslela jsem si písničku. Cesta díky ní rychleji ubíhala a byla veselejší. A té noci mě čekala dlouhá cesta. Největší TOTALITA
leží až za zemí čínských draků a ta byla setsakramentsky daleko.
Letěla jsem dlouho. Mraky se kupily jako hory a najednou z nich vykoukly hlavy čínských draků. Potkala jsem je už při minulých cestách – moudré, hrdé tvory, kteří symbolizovali sílu a dokázali překonat každou překážku. Stejně jako já. A bylo jich mnoho. Tak třeba...
Okřídlený drak sídlil na obloze, byl praotcem všech draků a ovládal déšť a záplavy.
Nebeský drak chránil nebeské bohy před pádem na zem.
Drak pokladů hlídal skryté poklady, drahé kovy, peníze a další bohatství.
Vodní drak spravoval řeky, potoky a jezera.
A dračí král, kterému se říkalo taky dračí bůh, byl nejmocnější ze všech. Vládl mořím a byl nejmoudřejší.
Lítá Tota, Tota lítá do země jménem TOTALITA.
Když jsem prolítávala nad zemí čínských draků, věděla jsem, že TOTALITA, ve které vládne pevnou rukou král TOTÁČ, už je co by kamenem dohodil. A víte, jak jsem poznala, že už jsem na místě?
Země byla posetá obrovskými kamennými sochami krále TOTÁČE. Samozřejmě bych ho nepoznala, ale na podstavcích všech těch soch bylo napsáno: Veliký, převeliký, největší soudruh všech soudruhů – král TOTÁČ.
A těch soch krále TOTÁČE bylo asi milion a byly tak honosné, tak vysoké, že se jim kolem hlavy shlukovala oblaka a všude kolem nich zářily rudé hvězdy.
Na chvíli jsem si pomyslela, že to tu nebude tak špatné, když tu všude stojí tak velkolepé sochy. Třeba se TOTALITA změnila, napadlo mě. Jak jsem se mýlila…
Přistála jsem na samém kraji království, jež bylo dlouhé a široké, a hlavně tedy bystrozraké. Tu bystrozrakost vám vysvětlím později – jen vydržte! Vždyť to bych musela přeskočit velkou část příběhu!
Nejprve vám povím, jak to v TOTALITĚ vypadalo.
Mé putování začalo ve vesnici, kde žili ti nejchudší. Kolem se rozléhala nejméně úrodná pole a ze všeho jako kdyby vyprchal život. Lidé tu bezpochyby žili za trest.
Možná se ptáte, proč jsem se nejdříve vydala sem. Snad vás napadlo, že zde budou lidé zlí. Jenomže tak to není.
Dědeček mi často říkával, že člověk zaslepený bohatstvím, mocí a pýchou promění všechno ve zlo. A zlo nesnáší dobro. Stejně jako král TOTÁČ. Pamatujete, jak mi dědeček říkal, že když byl někdo hodný, když podal slabšímu pomocnou ruku, nedejbože když se někoho veřejně zastal, král TOTÁČ se rozzuřil a každého dobráka potrestal?
Kdo chtěl být dobrý a čestný, musel v TOTALITĚ počítat s tím, že bude žít v bídě a chudobě. V nějaké vesnici podobné té, kterou jsem navštívila. A kdo byl v TOTALITĚ zlý, kdo zlo šířil, schvaloval nebo před ním alespoň zavíral oči, mohl si žít dobře.
Proto jsem zamířila nejdřív sem. Chtěla jsem potkat ty, s nimiž král TOTÁČ zatočil.
A taky jsem je tu potkala! A to, co jsem se dozvěděla, bylo tak zvláštní, že mi to nejspíš ani nebudete věřit. Ale je to pravda, na to přísahám, jako že se Tota jmenuju!
4
Když jsem přistála v TOTALITĚ, slunce se schovalo za černočerný mrak.