Předmluva
O hvězdičce
O malém chlapci
O bílém trpaslíku
O planetkách
O kometě
O paní planetě
O bratru slunci
O modré planetě
O životě na Zemi
O holčičce
O paní bříze
O vědění
O Zemi
O přírodě
O rostlinách
O zvířatech
O lidech
O srdci a o štěstí
O smyslu hvězd
Doslov
Přání
Pozorovaly jste někdy, děti, noční nebe plné hvězd? Někde daleko za městem, v přírodě?
Noční obloha nerušená světly měst je poseta miliony a miliony hvězd. Při pohledu na ně je snad každý ohromen jejich krásou a snad každému přichází na mysl otázky.
Kdo jsou hvězdy? Co je za nimi? Jaký mají smysl?
V tu chvíli začnou hvězdy zářit ještě víc, jako by splývaly v jednu zář. Je to, jako by nám chtěly něco říct, jako by nám chtěly sdělit nějaké tajemství, jako by nám chtěly vyprávět – svůj příběh...
Byla jedna malá hvězda, čistě, jasně svítila, nemyslela, jenom byla, až zvláštní věc zažila.
Do jejího pole světla, což byl celý její svět, otázka se usadila, nutila ji přemýšlet.
Ta otázka byla věta, odkud přišla, nevíme, co hvězdičce způsobila, záhy se už dozvíme.
„Kdo jsem a proč existuji?“
Hvězdička se ulekla,
nic o sobě nevěděla, nic o sobě neřekla.
„Kdo jsem a proč existuji?
Jsem já vlastně celý svět?“
Nevěděla, posmutněla, začala dál přemýšlet.
Otázky dál přicházely, smutněla dál její tvář, čím víc toho nevěděla, slábla také její zář.
„Kdo jsem a proč existuji?
Kéž bych něco věděla, pomozte mi, prosím, někdo nebo zhasnu docela!“
Bylo ticho neslýchané, dál smutněla její tvář, stále více nevěděla, dále slábla její zář.
„Musím někam, něco zjistit!“
Z beznaděje, z protestu, rozhodla se malá hvězda –že se vydá na cestu.
Pohnula svým hvězdným tělem, zprvu úspěch neměla, zkoušela to stále znovu, a pak náhle – letěla!
Na planetě jménem Země malý chlapec měl ji rád, každý večer hleděl k nebi, toužil se k ní podívat.
Čekal na ni denně večer, až rozzáří noční svět, byla přítel, neusnul by, svoji hvězdu nevidět.
Jednoho dne zmizela mu. „Kde jsi? Prosím, vyjdi zas!“
Nevyšla již, v jeho srdci
zavládl pak smutek, mráz.
Od té doby malý chlapec byl jak duše bez těla,
nehrál si a neměl radost odtehdy, co zmizela.
