PRÁVNÍ INSTITUTY Nesezdané soužití v soukromém právu
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd I
18.12.2025 15:20:43
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd II
18.12.2025 15:21:00
Nesezdané soužití v soukromém právu Martin Kornel
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd III
18.12.2025 15:21:00
Kornel, M. Nesezdané soužití v soukromém právu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2026, 294 s.
Bibliografické informace Národní knihovny České republiky. Národní knihovna České republiky uvádí tuto publikaci v České národní bibliografii. Podrobné bibliografické údaje jsou k dispozici na internetu na adrese https://www.nkp.cz/.
Vydalo Nakladatelství C. H. Beck v Praze v roce 2026 Jungmannova 750/34, 110 00 Praha, Nové Město, beck@beck.cz Redaktorka publikace: JUDr. Eva Kaplan Klečková, Ph.D. Vydání první Sazba: CADIS Tisk: Marten, spol. s r. o. © Nakladatelství C. H. Beck, 2026 ISBN 978-80-7699-032-6
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd IV
19.12.2025 10:37:37
O autorovi Mgr. Martin Kornel, Ph.D. (*1984) je advokát a odborný asistent Katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Vyučuje zejména rodinné a občanské právo. Jako autor a spoluautor publikoval desítky odborných textů věnovaných rodinnému a občanskému právu, včetně jejich lidskoprávních, kolizních a procesních aspektů. Pravidelně vystupuje na konferencích v ČR a v zahraničí, je například členem mezinárodní společnosti pro rodinné právo (ISFL). V advokátní praxi se jako partner kanceláře Frank Bold Advokáti věnuje především rodinnému právu s mezinárodním prvkem a litigacím. ORCID: 0000-0002-9163-541X
V
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd V
18.12.2025 15:21:00
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd VI
18.12.2025 15:21:00
Předmluva a poděkování Lidé jsou sociální bytosti, jejichž životy jsou z řady důvodů provázané. Párový dospělý život běžně realizují v manželství, ale také jako nesezdaní. V závislosti na vymezení znaků takového soužití se dokonce v řadě společností na světe může nesezdané soužití vyskytovat častěji než manželství – tradiční právem upravená forma párového života. Právo totiž obvykle nestanoví podmínky a překážky vzniku takového pouta a nesezdané vztahy tak mohou zahrnovat daleko širší paletu možností, nejen muže a ženu, ale například soužití osob stejného pohlaví, jiné vztahy queer osob nebo polyamorní vztahy. O nesezdané vztahy v českém právním kontextu neprojevuje silnější zájem ani zákonodárce, ani česká odborná právní literatura. Například dosud v Česku nikdy nebylo téma zpracováno do ucelené právní monografie. To je z mnoha důvodů škoda a mojí ambicí je touto knihou dluh české právní vědy, alespoň v rovině civilistiky, splatit. Jako řada knih se i tato rodila bolestivě. Začal jsem na ní pracovat v roce 2022 a dokončil ji po čtyřech letech. Všechny její případné nedostatky padají na mou hlavu, nicméně bez podpory některých by nikdy nevznikla a bez pomoci mnoha dalších by vypadala jinak, pravděpodobně hůře. Sluší se proto na tomto místě poděkovat. Na prvním místě patří díky mojí manželce Martině. Bez její dlouhodobé a takřka bezmezné podpory mojí akademické a profesní dráhy by tato kniha nevznikla zcela jistě. Obdobně trpělivě jako ona snáší kompromisy, které vynucuje spojení akademického, profesního a rodinného života, naše děti Kryštof a Madlen. I jim díky. Za kolegialitu a pomoc od nejranější fáze mé akademické dráhy až po psaní této knihy děkuji mnohokrát Zdeňce Králíčkové, své dlouholeté mentorce. Za čtení, komentování, připomínky a diskutování o různých tématech této knihy děkuji řadě dalších přátel a kolegů, především Josefovi Bártů, Luboši Brimovi, Evě Dobrovolné, Lence Dobešové, Michalu Janouškovi, Veronice Kissové, Silvě Konopkové, Janu Lasákovi, Kláře Kamarádové, Jakubu Novákovi a Natálii Ženaté Pecháčkové. Mimo abecední pořadí zvláště děkuji Ivetě Kvardové, za její velkou pomoc při finalizaci knihy a Boženě Kornelové za finální jazykové korektury. Významnou část této knihy jsem napsal během roku 2024 v zahraničí na univerzitě v dánském Aalboru a univerzitě v Oxfordu. V té souvislosti si VII
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd VII
18.12.2025 15:21:00
Předmluva a poděkování
mé velké díky za pozvání na tato místa zaslouží Jens Scherpe a Barbara Havelková. Publikace vychází z právního stavu ke dni 1. 1. 2025. Některé její dílčí části vychází mých z dříve publikovaných časopiseckých textů, na což upozorním vždy v příslušné kapitole. Martin Kornel
VIII
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd VIII
18.12.2025 15:21:00
Obsah O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V Předmluva a poděkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VII Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII KAPITOLA I. Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1. Současná dogmatika (o stavu poznání) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 1.1 Česká odborná literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 1.2 Zahraniční a komparativní literatura a akademické iniciativy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 2. Cíl, struktura a metody práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 KAPITOLA II. Historické a společenskovědní souvislosti . . . . . . . . . 13 1. Sociologické aspekty současného manželského a nesezdaného soužití . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 2. Manželství a nesezdané soužití v historických souvislostech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3. Reflexe nesezdaného soužití právem – základní modely . . . . . . . . 23 4. Dílčí shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 KAPITOLA III. Párové soužití v českém právním řádu . . . . . . . . . . . 29 1. Manželství a partnerství – vznik, zánik a vzájemná práva a povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2. Registrované partnerství – vznik, zánik a vzájemná práva a povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 3. Nesezdané soužití a majetková práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4. Dílčí shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 KAPITOLA IV. Nesezdané soužití, rodinný život a meze analogie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 1. Rodinný život mezi nesezdanými . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 2. Chráněná práva nesezdaných a odlišné zacházení s nimi . . . . . . . 41 3. Dotváření práv a povinností nesezdaných analogií . . . . . . . . . . . . . 45 4. Dílčí shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 KAPITOLA V. Nesezdaní jako osoby blízké . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 1. Definice osoby blízké . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 1.1 Domněnka blízkosti osoby mezi nesezdanými . . . . . . . . . . . 52 IX
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd IX
18.12.2025 15:21:00
Obsah
1.2 Nesezdaní jako osoby pociťující důvodně újmu druhého jako újmu vlastní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 2. Práva a povinnosti nesezdaných jako osob blízkých . . . . . . . . . . . . 56 2.1 Člověk a jeho osobnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 2.2 Práva a povinnosti související se zastoupením . . . . . . . . . . . . 64 2.3 Práva a povinnosti související s účastí na právnické osobě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 2.4 Práva a povinnosti spojené s ochranou věřitele . . . . . . . . . . . 68 3. Dílčí shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 KAPITOLA VI. Nesezdaní jako členové domácnosti . . . . . . . . . . . . . . 71 1. Společná domácnost a související pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 2. Práva a povinnosti spojená s příslušností člověka ke společné domácnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 3. Společná domácnost jako pospolitost lidí, její vznik a znaky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 3.1 „Žijí spolu“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 3.2 „Trvale“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 3.3 „Ve společném obydlí“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 3.4 „Společně uhrazují náklady na své potřeby“ . . . . . . . . . . . . . . 82 3.4.1 Společné hospodaření s příjmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 3.4.2 Neoddělování finančních prostředků anebo péče o domácnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 3.4.3 Nerozlišení užívání věcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 4. Více než jedna domácnost? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 5. Zánik účasti člověka na společné domácnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 5.1 Vymizení emočního pouta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 5.2 Opuštění obydlí anebo ukončení společného hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 6. Kritika českého pojetí domácnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 6.1 Komparativní pohled. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 6.2 Jak nově uchopit české pojetí domácnosti . . . . . . . . . . . . . . . 97 KAPITOLA VII. Nesezdaní jako rodiče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 KAPITOLA VIII. Společné hospodaření nesezdaných . . . . . . . . . . . . 103 1. Důvody poskytování plnění mezi nesezdanými a modelové situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 2. Zákonný zaopatřovací závazek – výživné (§ 920 ObčZ) . . . . . . . 107 3. Smluvní zaopatřovací závazek – smlouva o důchodu (§ 2701 a násl.). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 4. Spoluvlastnictví (§ 1115 a násl. ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 4.1 Společenství jmění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 4.2 Podílové spoluvlastnictví (§ 1115 a násl. ObčZ) . . . . . . . . 115 4.3 Závěrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 X
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd X
18.12.2025 15:21:00
Obsah
5. Zakázaná ujednání – místo úvodu k závazkům z právních jednání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 6. Sliby a darování (zejm. § 2055 a násl. ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . 122 7. Výprosa a výpůjčka (§ 2189 ObčZ a násl.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 8. Smlouva o společnosti (§ 2716–2738 ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . 129 8.1 Komparativní poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 8.2 Česká úprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 9. Nepojmenovaná smlouva „o nesezdaném soužití“ (§ 1724 a násl. ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 10. Společenská úsluha, liberality v užším smyslu . . . . . . . . . . . . . . . . 141 11. Dílčí shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 KAPITOLA IX. Zaopatřovací závazky mezi nesezdanými po ukončení soužití – výživné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 1. Výživné a další nároky neprovdané matky (§ 920 ObčZ) . . . . . 150 2. Výživné (§ 920 odst. 1 ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 2.1 Podmínky a rozsah výživného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 2.2 Doba trvání vyživovací povinnosti a lhůta pro jeho uplatnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 3. Právo na náhradu nákladů souvisejících s těhotenstvím a porodem (§ 920 odst. 1 ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 4. Předběžná úhrada výživného a nákladů pravděpodobným otcem (§ 920 odst. 2 a odst. 3 ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 5. Výživné a další nároky nesezdaného otce (k analogické aplikaci § 920 ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 KAPITOLA X. Bezdůvodné obohacení a ukončení soužití nesezdaných. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 1. Obecné předpoklady vzniku práva na vydání bezdůvodného obohacení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 2. Bezdůvodné obohacení z důvodu, který později odpadl – condictio ob causam finitam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 2.1 Předpoklady kondikce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 2.2 Judikatura Nejvyššího soudu k plnění mezi nesezdanými . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 3. Bezdůvodné obohacení z důvodu, který nenastal – condictio ob rem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 3.1 Předpoklady kondikce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 3.2 Ochuzený plnil obohacenému nedluh . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 3.3 Ze spravedlivého, nikoliv však právního, důvodu . . . . . . . 196 3.4 V očekávání ochuzeného a srozumění obohaceného . . . . . 197 3.5 Očekávaný důvod, pro který bylo plnění poskytnuto, v budoucnu v nenastane . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 4. Jak dál? Ob causam finitam nebo ob rem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 5. Rozsah restituční povinnosti a výše peněžité náhrady . . . . . . . . . 204 XI
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd XI
18.12.2025 15:21:01
Obsah
6. Okamžik vzniku bezdůvodného obohacení, intertemporalita a promlčení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 7. Dílčí shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 KAPITOLA XI. Následky smrti jednoho z nesezdaných . . . . . . . . . . 211 1. Dědické právo pozůstalého nesezdaného ze závěti (§ 1494 a násl. ObčZ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 2. Dědické právo pozůstalého nesezdaného z dědické smlouvy (§ 1582–1593 ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 3. Dědické právo pozůstalého nesezdaného ze zákona (§ 1636 a 1637 ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 3.1 Doba trvání společné domácnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 3.2 Péče o společnou domácnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 3.3 Odkázanost na výživu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 4. Kritika současné koncepce dědického práva nesezdaného . . . . . 223 5. Právo na zaopatření z pozůstalosti (§ 1665 až 1669 ObčZ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 5.1 Pozůstalá nesezdaná matka zůstavitelova dítěte (§ 1666 odst. 1 ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 5.2 Osoba požívající zaopatření v domácnosti (§ 1669 ObčZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 5.3 Způsob uplatnění práva na zaopatření, lhůty, promlčení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 6. Přechod nájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 7. Dílčí shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 KAPITOLA XII. Závěr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 1. Postavení nesezdaných z pohledu současného českého soukromého práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 2. Změny právní úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 Seznam použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255
XII
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd XII
18.12.2025 15:21:01
KAPITOLA VI. Nesezdaní jako členové domácnosti Úvodem. Druhou hlavní institucí českého práva, která má pro nesezdané zásadní význam, je společná domácnost. ObčZ tento pojem užívá ve dvou významech, jednak ve významu místa a ve významu lidské pospolitosti. S existencí společné domácnosti více osob naše právo tradičně spojuje řadu právních následků. Zároveň ale nepracuje koncepčně s tím, jaké znaky musí taková pospolitost v kontextu různých pravidel vykazovat, což, jak vysvětlím v následujícím textu, přináší řadu interpretačních a aplikačních potíží (viz můj příspěvek: Domácnost jako společenství nejen nesezdaných v občanském zákoníku. Právní rozhledy, 2025, č. 1). Pro nesezdané je současné uchopení domácnosti českým soukromým právem, spolu s vymezením osob blízkých, klíčovým prostředkem reflexe jejich vztahu. V této kapitole vymezím nejprve rozdíly mezi základními pojmy – bydlištěm, obydlím a domácností. Následně rozeberu, jaká práva a povinnosti občanský zákoník ve vazbě na domácnost aktuálně upravuje a poté pojem domácnost rozebereu detailně z pohledu jejího vzniku, zániku a znaků.
1.
Společná domácnost a související pojmy
Související pojmy. České soukromé právo používá kromě pojmu společná domácnost také pojmy bydliště a obydlí, proto nejprve stručně vymezíme, jaké jsou mezi nimi rozdíly. Bydliště definuje § 80 ObčZ tak, že „člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu.“ Určuje je tedy vůle konkrétního člověka, jeho trvalý záměr a faktický stav. Bydliště se považuje za součást osobního statutu a nepředstavuje předmět soukromých práv.315 Je všeobecně přijímáno, že člověk může mít v jeden okamžik i více než jedno bydliště.316 Oproti tomu trvalý pobyt je pojmem primárně veřejného práva administrativní povahy, představuje adresu člověka evidenčního 315
316
Tůma, P. § 80 [Bydliště]. In: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář, 2021, marg. 7. Jak plyne mj. z důvodové zprávy k ObčZ: „Nevylučuje se možnost člověka mít bydliště na více místech.“
71
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd 71
18.12.2025 15:21:04
Nesezdaní jako členové domácnosti
charakteru,317 případně má vazbu k pobytovému oprávnění cizince na území ČR318 a v jeden okamžik lze mít trvalý pobyt jen na jedné adrese. Obydlí je na rozdíl od bydliště pojem, který občanský zákoník nedefinuje, byť jej používá. I pro soukromoprávní účely lze vyjít především z vymezení obydlí v kontextu ochrany zaručené článkem 12 Listiny. Obydlí je místo, fyzicky vymezené území, kde člověk rozvíjí svůj soukromý a rodinný život, typicky tedy místo, kde člověk bydlí (například dům či byt, ovšem nikoliv výhradně), v širším významu zahrnuje „i prostory nesloužící výhradně k bydlení, nicméně jež slouží k seberealizaci jednotlivce.“319 Obydlí a bydliště člověka se tedy může nacházet na stejném místě, nicméně pojem obydlí jako ústavně chráněnou hodnotu je třeba vnímat šířeji a může zahrnovat širší prostor. Občanský zákoník spojuje v některých případech právní následky i s „pouhým” společným bydlením bez nutné existence společné domácnosti. Jmenovitě například u zvláštní ochrany před domácím násilím v případě společného bydlení osob dle § 3021 a § 751 až 753 ObčZ a jejího procesního odrazu v § 400 a násl. ZŘS. Domácnost je rovněž pojem, který současný občanský zákoník nedefinuje, avšak pravidelně používá. Předchozí občanský zákoník domácnost definoval,320 což především Eliáš321 kritizoval z pohledu nevhodnosti úzké legální definice a zároveň vícevýznamovosti pojmu domácnost v soukromém právu. Vícevýznamovost však nebyla vyřešena ani rekodifikací, občanský zákoník totiž užívá pojem domácnost ve dvou různých významech, a to jako:322 a) pospolitost spolužijících osob, anebo b) zařízené obydlí (ve smyslu místním – například dům či byt, ve kterém se nachází zařízení apod). Důvodová zpráva k občanskému zákoníku optimisticky uvádí, že „který z těchto významů mají na mysli jednotlivá ustanovení osnovy, vyplývá z jejich formulace nebo z kontextu“.323 Ukazuje se však, že najít shodu na významu v kontextu jednotlivých ustanovení ObčZ je velmi obtížné.324 317
318
319
320
321 322
323 324
Např. § 10 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 21 Cdo 292/2013. § 65 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Kokeš, M. Čl. 12 [Nedotknutelnost obydlí]. In: Husseini, F. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, marg. 9–11. § 115 ObčZ 1964: „Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“ Eliáš, K. Domácnost. Ad Notam, 2007, č. 3, s. 69. Vláda. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, k § 80: „[…] Oproti dosavadní úpravě se osnova vyhýbá legální definici domácnosti vzhledem k tomu, že ‚domácnost’ se i za nynějšího stavu chápe ve dvou významech (jako pospolitost spolužijících osob i jako zařízené obydlí). Který z těchto významů mají na mysli jednotlivá ustanovení osnovy, vyplývá z jejich formulace nebo z kontextu.“ Vláda. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, k § 80. Například Zuklínová k pojmu rodinná domácnost uvádí, že „všechna ustanovení platného kodexu, v nichž se mluví o „rodinné domácnosti“, jednoznačně svědčí o tom, že tímto výrazem
72
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd 72
18.12.2025 15:21:04
Společná domácnost a související pojmy
Domácnost jako pospolitost. České, resp. československé, soukromé právo tradičně s existencí společné domácnosti spojovalo práva v souvislosti s přechodem práv svázaných bydlením a zákonné dědické právo. Současné české právo však s příslušností osoby ke konkrétní domácnosti spojuje celou řadu dalších následků, a to nejen v rovině soukromého, ale také veřejného práva, například v oblasti práva sociálního zabezpečení nebo daní. Veřejnoprávní předpisy však obvykle využívají autonomní definici a pokud tuto definici neobsahují, přináší to při aplikaci soukromoprávního pojetí společné domácnosti ve veřejném právu potíže, které v dalším textu stručně představím. Domácnost jako obydlí. Zákonodárce v občanském zákoníku používá pojem domácnost ve významu obydlí, tedy zařízeného místa obývaného člověkem [§ 1177, 1829a, 1835, 1840 písm. g), 2960 a 2965 ObčZ]. Tato ustanovení, resp. práva a povinnosti jimi upravené, nemají zvláštní vazbu k zařízení obydlí, jeho vybavení apod., ale primárně k místu bydliště člověka nebo více lidí. V kontextu těchto ustanovení bylo možné použít namísto pojmu domácnost právě pojem obydlí nebo bydliště, což však zákonodárce bohužel neučinil. V dalším textu se těmto ustanovením však věnovat nebudu, neboť nemají k nesezdanému soužití žádný zvláštní vztah. Rodinná domácnost. Pro úplnost upozorním, že ObčZ používá také pojem rodinná domácnost [např. § 698 a násl., 743, 723 odst. 2 písm. b), § 747 a násl., 751, 766 a násl. ObčZ]. Souhlasím s Hulmákem, že ve většině ustanovení občanského zákoníku je tento pojem užíván ve smyslu pospolitosti spolu žijících osob.325 Zákon práva a povinnosti spojená s existencí takové pospolitosti pravidelně váže výlučně na manželskou rodinnou domácnosti. Pokud je pojem rodinná domácnost, resp. konkrétní práva a povinnosti, spojena s obydlím, kde se rodinná domácnost nachází, ze zákona to plyne výslovně [např. § 723 odst. 2 písm. b) ObčZ, § 747 ObčZ]. Nesezdaní sice mohou v obecném smyslu slova tvořit také rodinnou domácnost, avšak práva a povinnosti, které občanský zákoník v části druhé s její existencí spojuje, budou mít pouze tehdy, pokud to výslovně plyne z příslušného ustanovení (např. § 885, 900 ObčZ).
325
je míněn výhradně prostor, místo k bydlení, resp. obydlí.“ Viz Zuklínová, M. § 743. In: Zuklínová, M. a kol. Občanský zákoník. Svazek 2, (§ 655–975). Praha: Wolters Kluwer, 2023, s. 209. Naopak dle Hulmáka: „Jak pro rodinu, tak pro rodinnou domácnost je charakteristické, že ji tvoří společenství lidí.“ Hulmák, M. § 743 [Rodinná domácnost]. In: Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Komentář. Rodinné právo (§ 655–975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 377. Tamtéž, marg. č. 3.
73
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd 73
18.12.2025 15:21:05
Nesezdaní jako členové domácnosti
2.
Práva a povinnosti spojená s příslušností člověka ke společné domácnosti
Občanský zákoník. Práva a povinnosti v kontextu občanského zákoníku mohou plynout už ze samotné existence společné domácnosti, avšak v některých případech zákon stanoví další dodatečné podmínky. Pro přehlednost na tomto místě shrneme, jaká práva a povinnosti jsou s příslušností člověka ke společné domácnosti spojena: a. práva a povinnosti v souvislosti se zastoupením členem domácnosti při narušení schopnosti sám jednat (§ 49–54 ObčZ) (doplňující podmínka trvání společné domácnosti před vznikem zastoupení alespoň tři roky);326 b. odsunutí započetí promlčecí lhůty nebo její stavění (§ 646 ObčZ) – pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti; c. odsunutí započetí vydržecí doby nebo její stavění (§ 1098 ObčZ) – pro vydržení práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti; d. zakotvení dědického práva zákonného dědice ve druhé (§ 1636 ObčZ) a třetí dědické třídě (§ 1637 ObčZ) [doplňující podmínka trvání společné domácnosti před smrtí zůstavitele po dobu nejméně (1.) jednoho roku a (2.a) péče o společnou domácnost nebo (2.b) odkázanost výživou na zůstavitele]. K tomu blíže v kapitole XI.; e. právo na zaopatření z pozůstalosti (§ 1669 ObčZ), které však vyžaduje pouze existenci domácnosti zůstavitele a aby oprávněná osoba požívala zaopatření od zůstavitele před jeho smrtí, není tedy vyžadována nutně existence společné domácnosti a použití slova domácnost v tomto případě míří spíše k významu zařízeného obydlí. K tomu blíže v kapitole XI.; f. ochrana před subrogačním právem pojistitele (§ 2820 ObčZ); g. některá práva a povinnosti spojená s nájmem bytu či domu (právo domáhat se nahrazení souhlasu pronajímatele s úpravami bytu nezbytnými pro potřeby členů domácnosti (§ 2263 ObčZ), právo přijímat nové členy domácnosti a související práva a povinnosti (§ 2272 a 2273 ObčZ), ale především přechod nájmu na člena nájemcovi domácnosti (§ 2279–2284 ObčZ) a některá ustanovení v souvislosti s ukončením 326
Což je významná změna oproti úpravě ObčZ 1964. Ta výslovně žádnou úpravu stran běhu promlčecí lhůty mezi osobami blízkými, žijícími v nesezdaném soužití či ve společné domácnosti neobsahovala. Judikatura za účinnosti ObčZ 1964 (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2009, sp. zn. 22 Cdo 64/2008) dovodila, že „samotná existence vztahu mezi druhem a družkou nebrání běhu promlčecí doby mezi nimi a nečiní námitku promlčení vznesenou jedním z nich vůči druhému rozpornou s dobrými mravy.“ Z pohledu intertemporatility limituje aplikaci tohoto pravidla § 3036 ObčZ, tedy pokud lhůta počala běžet před účinností ObčZ nebo se právo, o jehož promlčení jde, řídí předchozími právními předpisy, ustanovení § 646 ObčZ se nepoužije.
74
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd 74
18.12.2025 15:21:05
Práva a povinnosti spojená s příslušností člověka ke společné domácnosti
nájmu (§ 2288, 2296 a 2301 ObčZ). K tomu blíže především v kapitole XI. Další soukromá práva. S existencí společné domácnosti některých osob i jiné soukromoprávní předpisy spojují právní následky, avšak spíše výjimečně. Příkladem mohou být práva zaměstnance související s cestovními náhradami (§ 187 ZPr). Osoby blízké, společná domácnost a porovnání s manželstvím. Z existence společné domácnosti jako společenství osob tak plynou pro osoby, které společnou domácnost tvoří, zákonná práva a povinnosti v rozsahu stejném (promlčení, vydržení, ochrana před subrogačním právem pojistitele) nebo blízkém (zákonný dědic, zaopatření z pozůstalosti, přechod nájmu bytu) právům a povinnostem, které mají osoby spojené statusovým či příbuzenským poměrem. V porovnání s „pouhými” osobami blízkými je zjevným úmyslem zákonodárce u těchto práv zúžit okruh osob, kterým budou práva a povinnosti náležet, na situace, ve kterých mezi takovými osobami existuje ještě silnější pouto než pouhá blízkost. Porovnáním míry právní ochrany a konkrétních práv a povinností upravených občanským zákoníkem pro nesezdané, kteří tvoří společnou domácnost a jsou zároveň osobami blízkými, a pro manžele, dojdeme k zajímavému zjištění. Pokud jde o práva a povinnosti manželů dle části druhé občanského zákoníku (rodinné právo), náleží naprostá většina práv a povinností pouze manželům, až na výjimky (např. ochrana bydlení dle § 3021 a § 751 až 753 ObčZ; nebo práva a povinnosti plynoucí z rodičovství). Oproti tomu v ostatních částech občanského zákoníku jsou nesezdaní, budou-li osobami blízkými a budou-li také tvořit společnou domácnost, takřka ve shodném postavení jako manželé, případně v postavení jen z části slabším. Jen výjimečně normy směřující k úpravě vzájemných práv a povinností nebo ochraně užšího mezilidského pouta nezahrnují výslovně i osoby blízké anebo osoby sdílející domácnost (např. § 1481 ObčZ). Veřejné právo s pojmem domácnost, resp. společná domácnost, v případech, které by dopadaly na nesezdané, pracuje spíše výjimečně. Například v úpravě některých práv souvisejících s důchodovým pojištěním zákon o důchodovém pojištění definuje domácnost v § 24 odst. 3 PojDůch prakticky totožně jako dřívější § 115 ObčZ 1964 a vymezení domácnosti má vliv například pro posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší [§ 9 odst. 6 písm. e) PojDůch], byť by se pod rozsah této normy nesezdaný obvykle kvalifikoval už jako osoba blízká. V úpravě § 35bb a § 35c DPříj přináší pojem společná domácnost poměrně velké praktické potíže, byť nikoliv ve vztahu k nesezdaným, ale vztahu k nezaopatřeným dětem.327 Znaky domácnosti jako lidské pospolitosti v soukromoprávním smyslu využívají 327
Srov. Sušánková, M. Společně hospodařící domácnost – věčný problém při uplatňování daňového zvýhodnění na děti a „školkovného“ v případě rodičů nežijících společně. Daně a daňové právo v praxi, 2022, č. 1, s. 41–47.
75
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd 75
18.12.2025 15:21:05
Nesezdaní jako členové domácnosti
také další veřejnoprávní předpisy, přestože ji jako domácnost výslovně neoznačují. Nejvýznamnějším příkladem je vymezení rodiny a společně posuzovaných osob dle zákona o státní sociální podpoře. Podle něj členy rodiny jsou mj. druh a družka [§ 7 odst. 2 písm. c) StScPod], pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
3.
Společná domácnost jako pospolitost lidí, její vznik a znaky
Společná domácnost. Současný občanský zákoník neobsahuje legální definici pojmu domácnost. Současná judikatura328 se tak opírá především o definici již neúčinného § 115 ObčZ 1964, dle které „domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“ a dřívější judikaturu, která s touto definicí pracovala.329 Výkladové problémy. Tato definice společné domácnosti však dlouhodobě přináší řadu aplikačních a interpretačních potíží. Nejvyšší soud například již v osmdesátých letech pro účely přechodu práva osobního užívání na některé blízké příbuzné dovodil, že přestože zákon stanovil, že podmínkou přechodu je vedení společné domácnosti, není třeba, aby v takovém případě existovalo spotřební společenství (tedy společné uhrazování nákladů na potřeby), ale postačí v zásadě, pokud spolu osoby bydlí.330 Ve vztahu k přechodu nájmu na tyto závěry navázala novodobá judikatura, dle které rovněž není podmínkou přechodu nájmu existence spotřebního společenství, ale postačuje trvalé soužití.331 Z judikatury k dědickému právu spolužijící osoby pak například plyne, že není nezbytným předpokladem společné 328
329 330
331
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2020, sp. zn. 24 Cdo 3958/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 24 Cdo 1496/2020. Zpráva Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 10. 6. 1982, sp. zn. Cpj 163/81. Tamtéž: „Soudy správně chápou, že pojem společné domácnosti je třeba různě vykládat ve vztahu k oběma odlišným kategoriím osob uvedeným v ustanovení § 179 odst. 1 ObčZ. 1. U první skupiny vymezené v první větě ustanovení § 179 odst. 1 ObčZ, kam patří nejbližší příbuzní zemřelého uživatele bytu a kterou nelze rozšiřovat o další příbuzné (švagry, strýce atd.), bude podmínka společné domácnosti splněna, jestliže tyto osoby s uživatelem v bytě bydlely jako příslušníci jeho domácnosti (§ 71 bod 1 zákona č. 41/1964 Sb. o hospodaření s byty). Požadavek, aby podmínka trvalého spotřebního společenství (vyplývající jinak z ustanovení § 115 ObčZ) byla bezpodmínečně splněna i ve vztahu těchto osob k uživateli bytu, by ve svých důsledcích znamenal, že by bylo ohroženo splnění jednoho ze základních účelů ustanovení § 179 odst. 1 ObčZ, jímž je zajistit užívací právo k bytu v případě smrti rodičů jejich ženatým či vdaným dětem, které se svými rodinami nežily ve spotřebním společenství společně se svými rodiči, ale bydlely s nimi v jednom bytě často jen z důvodů bytové tísně. Obdobně se to týká i dalších příbuzných uvedených v § 179 odst. 1, věta první, ObčZ.“ K úpravě přechodu nájmu dle ObčZ 1964 např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2001, sp. zn. 26 Cdo 1867/2000 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2012, sp. zn. 26 Cdo 255/2011, k aktuálně účinné úpravě ObčZ např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3345/2019.
76
EPI152-Nesezdane souziti - 2025.indd 76
18.12.2025 15:21:05