Seznam obrazových příloh
1. Abraham Bosse – David s hlavou Goliáše
BOSSE, Abraham. Bez titulu. [1651, ?]. Mědiryt. 190 mm × 137 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2019-10-23]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/385962.
2. Jacob de Gheyn II. – Ctnosti a neřesti (titulní list)
GHEYN II., Jacob de. OMNIVM RERVM VICISSITVDO EST [Všechno vzájemně souvisí] titulní list cyklu Ctnosti a neřesti. [1595–96, ?]. Mědiryt. 227 mm × 165 mm. [online]. Národní galerie Praha [cit. 2019-10-23]. Dostupné z: http://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.R_102189.
3. Hans Sebald Beham – Josef a Potifárova žena
BEHAM, Hans Sebald. IOSEPH FIDELIS SERVVS ET DOMITOR LIBIDINIS [Josef věrný sluha a pokořitel chtíče]. [1544, ?]. Mědiryt. 82 mm × 55 mm. [online]. Europeana Collections [cit. 2026-03-01]. Dostupné z: https:// www.europeana.eu/cs/item/90402/RP_P_OB_10_719.
4. Rembrandt – Josef a Potifárova žena REMBRANDT, Harmenszoon van Rijn. Bez titulu. [1634, Nizozemsko]. Lept, suchá jehla. 91 mm × 115 mm. [online]. Europeana Collections [cit. 2026-03-01]. Dostupné z: https://www.europeana.eu/cs/item/90402/ RP_P_OB_78.
5. Nicolas Bertin – Josef a Potifárova žena
BERTIN, Nicolas. Joseph and Potiphar’s wife [Josef a Potifárova žena]. [1690–1710, ?]. Olej na desce. 385 mm × 324 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2019-10-25]. Dostupné z: https://commons.wikimedia. org/wiki/File:Joseph_and_Potiphar%27s_Wife_by_Nicolas_Bertin_ Rijksmuseum_Amsterdam_SK-A-40.jpg.
6. Cornelis Cort – Malířská akademie CORT, Cornelis. Bez titulu. [1578, Řím]. Mědiryt. 428 mm × 286 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2019-10-25]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/369581.
7. Matthäus Merian – Souboj Dollingera s Cracem MERIAN, Matthäus st. Bez titulu. [1630, Frankfurt]. Mědiryt. 100 mm × 140 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
8. Monogramista IP a CL – Jindřich I. Ptáčník a Souboj Dollingera s Cracem
MONOGRAMISTA IP a MONOGRAMISTA CL. Bez titulu. [1621, Regensburg]. Dřevořez. 324 mm × 228 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
9. Hans Hylmair – Rodový erb Dollingerů
HYLMAIR, Hans. Bez titulu. [1560, Regensburg]. Kresba. 130 mm × 80 mm. [online]. Bayerische Staatsbibliothek [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: https://bildsuche.digitale-sammlungen.de/index.html?c=viewer&bandnummer=bsb00082261&pimage=00027&lv=1&l=de.
10. Václav Hollar – Soud hraběte ze Straffordu
HOLLAR, Václav. PARLAMENTUM LONDINENSE – Abbildúng der Session des Parlaments zu Londen ober den Sententz des Grafen von Strafford. [Londýnský parlament – Ilustrace jednání parlamentu v Londýně nad rozsudkem hraběte ze Straffordu]. [1641, Londýn]. Lept. 260 mm × 278 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
11. Václav Hollar – Poprava hraběte ze Straffordu HOLLAR, Václav. THE TRUE MANER OF EXECUTION OF THOMAS EARLE OF STRAFFORD, LORD Lieutenant of Ireland vpon Tower hill, the 12th of May 1641. [Skutečný způsob popravy Thomase hraběte ze Straffordu, místokrále Irska na Tower Hill 12. května 1641]. [1641, Londýn]. Lept. 201 mm × 272 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
12. Václav Hollar – Srovnání anglické a české občanské války HOLLAR, Václav. Bez titulu. [1659, Londýn]. Lept. 299 mm × 357 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2019-11-18]. Dostupné z: https:// commons.wikimedia.org/wiki/File:Wenceslas_Hollar_-_Map_of_England_and_view_of_Prague_with_scenes_of_the_beginning_of_ the_Civil_War.jpg.
13. Anonym – Volba a korunovace Leopolda I. římským císařem 1658 ANONYM (podle Caspara Meriana). Abbildung der Röm. Käiserl. Wahl und Crönung. [Vyobrazení volby a korunovace římského císaře]. [1658, Frankfurt nad Mohanem, (kopie 1693?)]. Mědiryt. 285 mm × 355 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
14. Anonym – Vjezd Leopolda I. do Frankfurtu nad Mohanem 1658
ANONYM (podle Caspara Meriana). Einzug der zu Ungarn und Böhmen Königl. Majest. zum WahlTag In Frankfurt am Mayn. [Vjezd královského majestátu Maďarska a Čech na volební den do Frankfurtu nad Mohanem]. [1658, Frankfurt nad Mohanem (zde pozdější kopie kolem 1693)] (zde použita kopie s dobovým, dodatečně vlepeným popisem). Mědiryt. 280 mm × 760 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
15. Anonym – Korunovace Leopolda I. v Prešpurku 1655
ANONYM. Deütliche Vorstellung mit was Herzlichkeit der Durchleüchtigste Fürst und Herz. Herz Leopold Ignatius Ertzhertzog zu Osterreich e. den 16. Junij Im Jahr 1655. Zu Preßburg Zum König In Hungarn einmuhtig erwehlet und darnach am 27. eius: gewohnlichen Solemnitate gekrönet worden. [Jasné vyobrazení, s jakou srdečností byl nejjasnější kníže a pán, arcivévoda rakouský Leopold Ignatius 16. června. v Prešpurku jednohlasně zvolen uherským králem a poté 27. června slavnostně korunován]. [po 1655, Amsterdam? (zde pozdější kopie kolem 1663)]. Mědiryt. 250 mm × 266 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
16. Franz Hogenberg – Civitates orbis terrarum – Buda HOGENBERG, Franz. BVDA CITERIORIS HVNGARIÆ CAPVT Regni auita sedes. Vulgo OFEN. [Buda, hlava vedle ležícího království maďarského a rodové sídlo. Obecně Ofen]. [1617, Kolín nad Rýnem]. Mědiryt. 320 mm × 485 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2019-12-15]. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/Buda_Citerioris_Hungariae_Caput_Regni_avita_sedes._vulgo_Ofen_1617.jpg.
17. Caspar Luyken – Husarský důstojník
LUYKEN, Caspar. Ein Hußarn Officier. [Husarský důstojník]. [1703, Norimberk]. Lept. 282 mm × 187 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
18. Caspar Luyken – Císařský trabant
LUYKEN, Caspar. Ein Kaijserlicher Trabant. [Císařský trabant]. [1703, Norimberk]. Lept. 282 mm × 187 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
19. Caspar Luyken – Císařská pážata
LUYKEN, Caspar. Ein Kaiserliche Edel-Knaben. [Císařská pážata]. [1703, Norimberk]. Lept. 282 mm × 186 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
20. Caspar Luyken – Císařský herold
LUYKEN, Caspar. Ein Kaiserlicher Herold. [Císařský herold]. [1703, Norimberk]. Lept. 282 mm × 196 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
21. Caspar Merian – Kolbiště na Rossmarktu ve Frankfurtu nad Mohanem
MERIAN, Caspar. Abbildung der Rennbahn auff dem Rossmarckt In Franckfurt am Maijn. Allwoh das Ritterliche Köpffe Rennen gehalten worden. den 30 Junij / 10 Jullij Ao. 1658. [Vyobrazení kolbiště na Rossmarcktu ve Frankfurtu nad Mohanem/Kde se konal rytířský turnaj stínání hlav od 30. června do 10. července roku 1658]. [1658, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 235 mm × 342 mm. [online]. Universitätsbibliothek Heidelberg [cit. 2019-12-22]. Dostupné z: https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/merian1658/0131/image.
22. Matthäus Merian st. – Švédský ohňostroj 1650
MERIAN, Matthäus st. Schwedischen Fewrrwerks. Anno 1650. [Švédský ohňostroj. Roku 1650.]. [1652, Frankfurt nad Mohanem]. Lept. 262 mm × 372 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
23. Caspar Luyken – Vídeňanka
LUYKEN, Caspar. Eine Wienerin. [Vídeňanka]. [1703, Norimberk]. Lept. 282 mm × 186 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
24. Caspar Luyken – Císařská komorná
LUYKEN, Caspar. Kaiserliche Kammer-Jungfrau. [Císařská komorná]. [1703, Norimberk]. Lept. 282 mm × 186 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
25. Caspar Luyken – Marie Alžběta, arcivévodkyně rakouská
LUYKEN, Caspar. MARIA ELISABETHA Archidux Austria. [Maria Elisabeth, arcivévodkyně rakouská]. [1703, Norimberk]. Lept. 302 mm × 196 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
26. Jan Thomas – Jezdecký portrét Gundakara z Dietrichsteina
THOMAS, Jan. Jezdecký portrét Gundakara z Dietrichsteina v kostýmu z jezdeckého baletu La contesa dell’aria e dell’acqua. [kolem 1667, Vídeň]. Olej na plátně. 605 mm × 493 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 201912-26]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Thomas_-_Gundakar,_Prince_of_Dietrichstein.jpg.
27. Jan Thomas – Jezdecký portrét Leopolda I.
THOMAS, Jan. Jezdecký portrét Leopolda I. v kostýmu z jezdeckého baletu La contesa dell’aria e dell’acqua. [kolem 1667, Vídeň]. Olej na plátně. 560 mm × 460 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2019-12-26]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Thomas_Leopold_I_in_a_ costume_for_a_horse-ballet.jpg.
28. Jan Thomas – Císař Leopold I. jako Acis z opery La Galatea
THOMAS, Jan. Císař Leopold I. jako Acis z opery La Galatea. [kolem 1667, Vídeň]. Olej, měděná deska. 333 mm × 242 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2019-12-26]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/ wiki/File:Jan_Thomas_-_Leopold_I_as_Acis_in_the_play_%22La_ Galatea%22.jpg.
29. Jan Thomas – Císařovna Markéta Tereza jako Galatea z opery La Galatea
THOMAS, Jan. Císařovna Markéta Tereza jako Galatea z opery La Galatea. [kolem 1667, Vídeň]. Olej, měděná deska. 333 mm × 242 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2019-12-26]. Dostupné z: https://commons. wikimedia.org/wiki/File:Jan_Thomas_-_Infanta_Margaret_Theresa,_ Empress,_in_theater_dress.jpg.
30. Jacques-Philippe Le Bas – Vlámská veselice LE BAS, Jacques-Philippe. Rejouissances flamandes. [Vlámská veselice]. [1736, Paříž]. Mědiryt, lept. 502 mm × 685 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
31. Hans Sebald Beham – Sedláci za živým plotem
BEHAM, Hans Sebald. Bez titulu. Z cyklu Sedlácké hody, aneb dvanáct měsíců. [1546–47, ?]. Mědiryt. 51 mm × 74 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2019-12-30]. Dostupné z: https://www.metmuseum. org/art/collection/search/403892.
32. Hans Sebald Beham – Selská rvačka BEHAM, Hans Sebald. Bez titulu. Z cyklu Sedlácké hody, aneb dvanáct měsíců. [1547, ?]. Mědiryt. 50 mm × 73 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2019-12-30]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/ art/collection/search/403890.
33. Johann Baptista Homann – Mapa vévodství Horní Sasko HOMANN, Johann Baptista. DUCATUS SAXONIAE SUPERIORIS. [Vévodství Horní Sasko]. [1732, Norimberk]. Mědiryt. 498 mm × 510 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
34. Crispijn van de Passe ml. – Běh ke kroužku PASSE, Crispijn van de. Bez titulu. Figura 43. – Ilustrace z Pluvinelovy knihy (německá edice). [1628, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. Přibližně 205 mm × 295 mm (přesné rozměry neuvedeny). [online]. Internet Archive [cit. 2022-09-15]. Dostupné z: https://archive.org/details/reitkunstherrnan00pluv/page/n299/mode/2up.
35. Crispijn van de Passe ml. – Běh ke kvintáně PASSE, Crispijn van de. Bez titulu. Figura 47. – Ilustrace z Pluvinelovy knihy (německá edice). [1628, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. Přibližně 205 mm × 295 mm (přesné rozměry neuvedeny). [online]. Internet Archive [cit. 2022-09-15]. Dostupné z: https://archive.org/details/reitkunstherrnan00pluv/page/n321/mode/2up.
36. Franz Hogenberg – Bitva u Bercku (dnešní Rheinberg) HOGENBERG, Franz. Berck. [Berck]. [1590–1592, Kolín nad Rýnem]. Lept. 172 mm × 280 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
37. Anonym – Souboj císaře Maxmiliána I. se Siegmundem von Welsperg (též Welsberg) o Bílé neděli 1497
ANONYM. Darnach am weissen Sonntag Rannt der Romisch künig Maximilian mit herr Sigmunden von Welsperg den Schwaiff vnnd besassen baid Inn 1497 jare. [Poté se o Bílé neděli roku 1497 římský král Maxmilián utkal v boji na dřevce se Siegmundem z Welspergu a oba zůstali v sedle]. [1550, Augsburg?]. (převzato z knihy turnajů (Turnierbuch). Kresba. 285 mm × 415 mm.
38. Johann Jacobi von Wallhausen – Ukázky boje muže proti muži
KIESER, Eberhard. Bez titulu. Ilustrace z knihy Ritterkunst. [1616, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 166 mm × 258 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: https://commons.wikimedia. org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0004022_Kriegskunst_%5E_Kavallerie. jpg.
39. Joachim Meyer – Ilustrace šermířského manuálu
STIMMER, Tobias. Von der teilung des Manns [O rozdělení muže]. [1570, Štrasburk]. Dřevořez (řezač Stimmer Hans Christoffel). 187 mm × 257 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-07-08]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/27568.
STIMMER, Tobias. Das dritte theil dises Bůchs [Třetí část této knihy]. [1570, Štrasburk]. Dřevořez (řezač monogramista MB). 187 mm × 257 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-07-08]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/27568.
40. Jacob de Gheyn II.– Mušketýr GHEYN II., Jacob de. Bez titulu. Mušketýr – Ilustrace z Wapenhandelinghe van Roers, Mvsquetten ende Spiessen [Výcvik s ručnicemi, mušketami a píkami]. [1608, Haag]. Mědiryt. 260 mm × 182 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-07-18]. Dostupné z: https://www.metmuseum. org/art/collection/search/397372.
41. Jacob de Gheyn II. – Střelec s ručnicí
GHEYN II., Jacob de. Bez titulu. Střelec (dragoun) – Ilustrace z Wapenhandelinghe van Roers, Mvsquetten ende Spiessen [Výcvik s ručnicemi, mušketami a píkami]. [1608, Haag]. Mědiryt. 252 mm × 184 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-07-18]. Dostupné z: https://www. metmuseum.org/art/collection/search/433029?searchField=All&sortBy=Relevance&ft=Jacques+de+Gheyn+II&offset=20&rpp=20&pos=28.
42. Jacob de Gheyn II. – Pikenýr
GHEYN II., Jacob de. Bez titulu. Pikenýr – Ilustrace z Wapenhandelinghe van Roers, Mvsquetten ende Spiessen [Výcvik s ručnicemi, mušketami a píkami]. [1608, Haag]. Mědiryt. 264 mm × 188 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/ wiki/File:Soldaat_die_met_zijn_linkerhand_zijn_spies_tegen_zijn_ rechtervoet_plaatst_en_met_zijn_rechterhand_zijn_zwaard_trekt_ Wapenhandelinghe_van_Roers_Musquetten_ende_Spiessen_(serietitel),_RP-P-OB-52.688.jpg.
43. Hans Leonhard Schäufelein – Bitva o Cividale
SCHÄUFELEIN, Hans Leonhard. Bez titulu. Z cyklu Weißkunig. [1514–16, Augsburg, (knižní verze 1775, Vídeň)]. Dřevořez. Kolem 220 mm × 195 mm. [online]. National Gallery of Art [cit. 2020-07-27]. Dostupné z: https://www.nga.gov/collection/art-object-page.842.html.
44. Hans Holbein ml. – Špatná válka (detail)
HOLBEIN, Hans ml. Bez titulu. Detail. [1530?, ?]. Perokresba. Rozměry neuvedeny. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2020-07-27]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bad-war.jpg.
45. Matthäus Merian – Rozmístění vojsk na Bílé hoře 1620
MERIAN, Matthäus. Eigentliche Delineation der Kaïs: vnd Böhmischen Schlachtordnung aúf dem Weißé berg bei Prag, Anno 1620 [Skutečný nákres cís. a českého bitevního uspořádání na Bílé hoře u Prahy, roku 1620]. [1635, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 677 mm × 508 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2019-12-26]. Dostupné z: https://commons.wikimedia. org/wiki/File:White_Mountain_-_Plan_of_battle.jpg.
46. Johann Jacobi von Wallhausen – Nizozemské šikování
ANONYM. Bez titulu. Nizozemské šikování – Ilustrace z Kriegskunst zu Fuß…. [1615, Oppenheim]. Mědiryt. Rozměry neuvedeny. [online]. Bayerische Staatsbibliothek [cit. 2019-12-26]. Dostupné z: https://reader.
Seznam obrazových příloh
digitale-sammlungen.de/de/fs1/object/display/bsb11202719_00125. html.
47. Johann Jacobi von Wallhausen – Arkebuzír
ANONYM. Bez titulu. Arkebuzír – Ilustrace z Kriegskunst zu Pferdt. [1616, Oppenheim]. Mědiryt. 270 mm × 345 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0000956_Kriegskunst_%5E_Pferd_%5E_Arkebussier_%5E_Gewehr_%5E_R%C3%BCstung.jpg.
48. Hans Burgkmair – Bitva o ostruhy
BURGKMAIR, Hans. Bez titulu. Z cyklu Weißkunig. [1514–16, Augsburg, (knižní verze 1775, Vídeň)]. Dřevořez. 224 mm × 197 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-07-18]. Dostupné z: https://www. metmuseum.org/art/collection/search/431192.
49. Johann Jacobi von Wallhausen – Kyrysník (zepředu)
ANONYM. Bez titulu. Kyrysník zepředu – Ilustrace z Kriegskunst zu Pferdt. [1616, Oppenheim]. Mědiryt. 263 mm × 165 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2020-08-06]. Dostupné z: https://commons.wikimedia. org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0000947_Kriegskunst_%5E_R%C3%BCstung_%5E_Waffe_%5E_Lanzierer.jpg.
50. Johann Jacobi von Wallhausen – Kyrysník (zezadu)
ANONYM. Bez titulu. Kyrysník zezadu – Ilustrace z Kriegskunst zu Pferdt. [1616, Oppenheim]. Mědiryt. 263 mm × 165 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2020-08-06]. Dostupné z: https://commons.wikimedia. org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0000948_Kriegskunst_%5E_R%C3%BCstung_%5E_Waffe_%5E_Lanzierer.jpg.
51. Johann Jacobi von Wallhausen – Výcvik koní KIESER, Eberhard. Bez titulu. Výcvik koní – Ilustrace z Ritterkunst. [1616, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 168 mm × 260 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2020-08-07]. Dostupné z: https://commons.wikimedia. org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0004014_Kriegskunst_%5E_Kavallerie. jpg.
52. David Kandel – Mnich Berthold Schwarz a ďábel KANDEL, David. Bez titulu. Berthold Schwarz, jak mu ďábel ukazuje účinek prachu, který vynalezl – Ilustrace z Münsterovy kosmografie (latinská edice, Liber III., s. 489). [1552, Basilej]. Dřevořez. 70 mm × 97 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
53. Stefano della Bella – Převoz děl
BELLA, Stefano della. Bez titulu. Z cyklu Vojska, děla a útoky na města. [1646/7, Florencie]. Lept. 610 mm × 126 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-08-11]. Dostupné z: https://www.metmuseum. org/art/collection/search/410850?searchField=All&sortBy=Relevance&ft=Stefano+della+Bella&offset=340&rpp=20&pos=357.
54. Johann Jacobi von Wallhausen – Kontrola hlavně a rozmístění děl
ANONYM. Figura 10. Cap: 4 Part:4. Kontrola hlavně a rozmístění děl při obléhání – Ilustrace z Archiley Kriegskunst. [1617, Hanaw]. Mědiryt. Rozměry neuvedeny (částečně oříznuto). [online]. Wikimedia Commons [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0002766_Milit%C3%A4rwesen_%5E_Kriegskunde_%5E_Gesch%C3%BCtz_%5E_Ballistik.jpg.
55. Stefano della Bella – Polský husar
BELLA, Stefano della. Bez titulu. Polský husar s křídly připevněnými k jeho zádům (z pravého profilu) – kruhová kompozice z cyklu Postavy na koňském hřbetě. [kolem 1650, Florencie]. Lept. 187 mm × 189 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-08-11]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/410803?searchField=All&sortBy=Relevance&ft=Stefano+della+Bella+Polish+Hussar&offset=0&rpp=20&pos=1.
56. Albrecht Dürer – Velký kanón
DÜRER, Albrecht. Bez titulu. [1518, Norimberk]. Lept. 217 mm × 322 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/360204.
57. Hieronymus Hopfer – Velký kanón (podle Albrechta Dürera)
HOPFER, Hieronymus. Bez titulu. Podle Albrechta Dürera. [po 1525, Augsburg nebo Norimberk]. Lept. 194 mm × 286 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://commons.wikimedia. org/wiki/File:Hieronymus_Hopfer_after_Albrecht_D%C3%BCrer_-_ The_Great_Cannon.jpg.
58. Jacques Callot – Lámání v kole
CALLOT, Jacques. Bez titulu. Kolo – 14. deska (z 18) z cyklu Útrapy a hrůzy války. [1633, Paříž (zde pozdější edice)]. Lept. 82 mm × 185 mm. [online]. VHÚ Praha [cit. 2020-09-20]. Dostupné z: digitalizované kopie poskytl VHÚ Praha.
59. Jacques Callot – Věšení CALLOT, Jacques. Bez titulu. Věšení – 11. deska (z 18) z cyklu Útrapy a hrůzy války. [1633, Paříž (zde pozdější edice)]. Lept. 81 mm × 186 mm. [online]. VHÚ Praha [cit. 2020-09-20]. Dostupné z: digitalizované kopie poskytl VHÚ Praha.
60. Matthäus Merian – Nizozemské tažení proti nepříteli 1624
MERIAN, Matthäus. Eijnfall Graffen Heinrichs von dem Berg In die Velawe Im Jahr 1624. Der Holländer Anzug wider Ihre Feindt ANNO 1624. [Vpád hraběte Jindřicha z Bergu do Velavy roku 1624. Nizozemské tažení proti nepříteli 1624]. [1635, Frankfurt nad Mohanem]. Lept. 198 mm × 308 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
61. Coenraet Decker – Obléhání Alkmaaru
DECKER, Coenraet. Het beleg van ALKMAAR [Obléhání Alkmaaru]. [1675, Amsterdam (zde pozdější edice z roku 1730)]. Lept. 271 mm × 358 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
62. Stefano della Bella – Plán obléhání Arrasu
BELLA, Stefano della. Bez titulu. Plán a pohled na obléhání Arrasu: spodní část desky s topografickým pohledem a s jednotkami sestupujícími z kopce v popředí, horní část desky s pohledem na město. [1641, Paříž]. Lept. 390 mm × 528 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-09-27]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/382565?searchField=All&sortBy=Relevance&ft=Stefano+della+Bella&offset=360&rpp=20&pos=368.
63. Jacques Callot – Ležení
CALLOT, Jacques. Bez titulu. Ležení – 1. deska (ze 7) z cyklu Malé útrapy války. [1636, Paříž (zde pozdější edice)]. Lept. 56 mm × 116 mm. [online]. The National Gallery of Victoria (NGV) [cit. 2020-10-29]. Dostupné z: https://www.ngv.vic.gov.au/explore/collection/work/41029/.
64. Jacques Callot – Drancování statku
CALLOT, Jacques. Bez titulu. Drancování statku – 5. deska (z 18) z cyklu Útrapy a hrůzy války. [1633, Paříž (zde pozdější edice)]. Lept. 81 mm × 187 mm. [online]. VHÚ Praha [cit. 2020-09-20]. Dostupné z: digitalizované kopie poskytl VHÚ Praha.
65. Jacques Callot – Pomsta sedláků
CALLOT, Jacques. Bez titulu. Pomsta sedláků – 17. deska (z 18) z cyklu Útrapy a hrůzy války. [1633, Paříž (zde pozdější edice)]. Lept. 82 mm ×
186 mm. [online]. VHÚ Praha [cit. 2020-09-20]. Dostupné z: digitalizované kopie poskytl VHÚ Praha.
66. Karel Škréta – Praha
ŠKRÉTA, Karel. PRAGA [Praha]. [1650, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 197 mm × 651 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2019-08-19].
Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohemiae_Moraviae_et_Silesiae_(Merian)_106X.jpg.
67. Karel Škréta – Obléhání Prahy Švédy v roce 1648 [1]
ŠKRÉTA, Karel. Wahrer Abriss der beyden Königlichen Haubt / Alt Und Newstatt Prag / Wie dieselben von des Königl: Schwedischen Generalissimi Füstl: Dhte: Herren Herren Carl Gustawo Pfaltz-Grafen bey Rhein Hertzogen In Bayern, Den 5 Octobris Belägert, mit Approcci, Minen, Canonieren Und Stürmben starckh betrangt, Unnd dann am 2 Novembris 1648 Wiederumben Verlassen Und Quittiret worden [Skutečný obraz obou královských hlavních měst / Starého a Nového Města pražského /…]. [1652 (1663), Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 332 mm × 605 mm. [online]. Národní muzeum [cit. 2019-08-21]. Dostupné z: http://www.esbirky.cz/predmet/8847911.
68. Karel Škréta – Obléhání Prahy Švédy v roce 1648 [2]
ŠKRÉTA, Karel. Bestürmbung der Prager Stätte. 1648 [Obležení měst Pražských 1648]. [1652 (1663), Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 294 mm × 590 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
69. Pieter Bruegel st. – Triumf smrti
BRUEGEL, Pieter st. De triomf van de Doods [Triumf smrti]. [kolem 1562, Antverpy]. Olej na dřevě 1170 mm × 1620 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2026-03-18]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/ wiki/File:The_Triumph_of_Death_by_Pieter_Bruegel_the_Elder.jpg.
70. Balthazar van Westerhout – Obléhání Prahy Švédy v roce 1648
WESTERHOUT, Balthasar van. Bez titulu. [1685, Praha]. Lept. Rozměry neuvedeny. Digitální archiv autora.
71. Mattias Dögen – ukázky fortifikací
ANONYM. Bez titulu. Ukázky tvarů fortifikací a jejich obranných prvků z Kriges Bau-kunst. [1648, Amsterdam]. Lept. Rozměry neuvedeny. Digitální archiv autora.
72. Matthäus Merian – Zámek Chlumec nad Cidlinou
MERIAN, Matthäus. Das Schloß Chlumnitz In Böhmen, welches die Kaijs: den Schweden mit gwalt abgenohmen Im Februario 1640. [Zámek Chlumec v Čechách, který císařští vzali Švédům v únoru 1640]. [1650, Frankfurt nad Mohanem]. Lept (předloha Carlo Cappi). 177 mm × 262 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
73. Anonym – Obléhání Lille – Celkový pohled
ANONYM. PLAN GENERAL von der Attaque vor Lille Anno 1708. [Hlavní plán útoku na Lille v roce 1708]. [1708, Frankfurt nad Mohanem]. Lept. 323 mm × 324 mm. [online]. Collectie Nederland: Musea, Monumenten en Archeologie [cit. 2020-10-31]. Dostupné z: https://data.collectienederland.nl/page/aggregation/rijksmuseum/oai-rijksmuseum.nl-RP-P-1909-391.
74. Anonym – Obléhání Lille – Citadela
ANONYM. Grundriss der Citadelle von Lille mit der Attaque A° 1708. [Půdorys citadely v Lille při útoku v roce 1708]. [1708, Frankfurt nad Mohanem]. Lept. 317 mm × 324 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
ANONYM. Profil der Citadell von Lille. 1708. [Profil citadely v Lille. 1708]. [1708, Frankfurt nad Mohanem]. Lept. 165 mm × 323 mm. Digitální archiv autora.
75. Caspar Luyken – Císařský bubeník
LUYKEN, Caspar. Kaiserlicher Paucker. [Císařský bubeník]. [1703, Norimberk]. Lept. 296 mm × 198 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
76. Caspar Luyken – Císařský trubač
LUYKEN, Caspar. Kaiserlicher Trompeter. [Císařský trubač]. [1703, Norimberk]. Lept. 302 mm × 198 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
77. Anonym – Bitva na Bílé hoře
ANONYM. Warhaffte abbildúng der blútigen Schlacht und Haúpttreffens beij der Stadt Prag vorgangen, Im Jahr 1620. Monats Octobris. [Pravdivé vyobrazení krvavé bitvy a hlavního střetnutí, které se odehrálo nedaleko Prahy roku 1620. Měsíce října]. [1627, Frankfurt nad Mohanem]. Lept. 268 mm × 312 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
78. Matthäus Merian – Bitva u Frankfurtu nad Odrou 1631
MERIAN, Matthäus. Bez titulu. [1633, Frankfurt nad Mohanem (zde použita kopie z Gottfrieds Historische Chronick, 1745)]. Lept. 204 mm × 326 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
79. Matthäus Merian – Pražská defenestrace 1618 MERIAN, Matthäus. Bez titulu. [1635, Frankfurt nad Mohanem]. Lept. 127 mm × 171 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
80. Jan Sadeler II. – Bitva na Bílé hoře I. (kopie 1635)
SADELER, Joan. TABVLA I. DELINEATIONIS ACIEI ET PVGNAE AD PRAGAM BOHEMIAE METROPOLIM FACTAE. 7. Nouemb: 1620. [OBRAZ I. ZOBRAZENÍ VOJSK A BITVY, KTERÁ SE UDÁLA U ČESKÉ METROPOLE PRAHY. 7. listop[adu] 1620]. [1635, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 268 mm × 340 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
81. Jan Sadeler II. – Bitva na Bílé hoře II. (kopie 1635)
SADELER, Joan. TAB: II. BOHEMORVM ACIEI Á CAESAREANIS ET BAVARICIS DIE VII. NOU: AN. 1620. PROFLIGATAE DELINEATIONEM EXHIBENS. [OBR. II. VYOBRAZENÍ UKAZUJÍCÍ PORÁŽKU ČESKÝCH ŠIKŮ CÍSAŘSKÝMI A BAVORSKÝMI DNE VII. LIS[TOPADU] RO[KU] 1620]. [1635, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 268 mm × 345 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
82. Jan Sadeler II. – Bitva na Bílé hoře (Obraz I.)
Původní verze z roku 1621
SADELER, Joan. Die erste Figur / darinnen der Scharmutzel deß Bayrischen Volcks mit dem Feind beym Brůckl / und der Böheimb retirata gegen Ihren auffgeworffnen Schantzen zusehen. [První obraz / na něm šarvátka bavorského lidu s nepřítelem u mostu / a přiblížení ústupu českých za jejich navršené šance (opevnění)]. [1621, Mnichov]. Mědiryt. 182 mm × 296 mm. Archiv hl. města Prahy, Sbírka grafiky, sign. G 3586 (digitální kopie archiv).
Původní verze z roku 1622
SADELER, Joan. TABVLA I. IN QVA PRIMVS CONFLICTVS EXCERCITVS
BAVARICI CVM HOSTIBVS AD PONTICVLVM IN AVRORA FACTVS DESCRIBITVR. [Obraz I., na kterém je popsán první střet bavorských vojsk s nepřítelem u můstku za úsvitu]. [1622, ?]. Mědiryt. 446 mm × 722 mm. [online]. The Royal Collection Trust [cit. 2021-02-15]. Dostupné z: https://militarymaps.rct.uk/thirty-years-war-1618-1648/battle-of-bila-hora-and-prague-1620delineationis-aciei.
83. Jan Sadeler II. – Bitva na Bílé hoře (Obraz II.)
Původní verze z roku 1621
SADELER, Joan. Die ander Figur / In dern die Schlachtordnungen von allerseits Armaten abgerissen. [Druhý obraz / na němž je vyobrazen bojový pořádek všech armád]. [1621, Mnichov]. Mědiryt. 182 mm × 299 mm. Archiv hl. města Prahy, Sbírka grafiky, sign. G 3587 (digitální kopie archiv).
Seznam obrazových příloh
Původní verze z roku 1622
SADELER, Joan. TABVLA II. CAESARIANARVM ET BOIARICARVM COPIARVM ANTE PRAELIVM IN ORDINEM DIGESTARVM FACIEM OSTENDIT. [Obraz II., který ukazuje císařská a bavorská vojska v bojových řadách sestavená]. [1622, ?]. Mědiryt. 427 mm × 729 mm. [online]. The Royal Collection Trust [cit. 2021-02-15]. Dostupné z: https://militarymaps.rct.uk/ thirty-years-war-1618-1648/battle-of-bila-hora-and-prague-1620-tabvla-ii.
84. Jan Sadeler II. – Bitva na Bílé hoře (Obraz III.)
Původní verze z roku 1621
SADELER, Joan. Die dritte Figur / In deren zusehen wie der erste angriff zu der Schlacht angeordnet gewesen / und was sich dabey verloffen. [Třetí obraz / na kterém je přiblíženo jak byl nařízen první útok bitvy / a co se při něm strhlo]. [1621, Mnichov]. Mědiryt. 185 mm × 302 mm. Archiv hl. města Prahy, Sbírka grafiky, sign. G 3588 (digitální kopie archiv).
Původní verze z roku 1622
SADELER, Joan. TABVLA III. INITIVM PVGNAE ET FLVCTVANTIS ACIEI
ASPECTVM PROPONIT. [Obraz III., představuje obraz počátku bitvy a zmítajících se vojsk]. [1622, ?]. Mědiryt. 450 mm × 710 mm. [online]. The Royal Collection Trust [cit. 2021-02-15]. Dostupné z: https://militarymaps. rct.uk/thirty-years-war-1618-1648/battle-of-bila-hora-and-prague-1620tabvla-iii-initivm.
85. Jan Sadeler II. – Bitva na Bílé hoře (Obraz IV.)
Původní verze z roku 1621
SADELER, Joan. Die vierdte Figur / In dern deß Feindts flucht abgerissen. [Obraz čtvrtý / na kterém je vyobrazen prchající nepřítel]. [1621, Mnichov]. Mědiryt. 182 mm × 303 mm. Archiv hl. města Prahy, Sbírka grafiky, sign. G 3589 (digitální kopie archiv).
Původní verze z roku 1622
SADELER, Joan. TABVLA IV. VERSÂ REPENTÈ MARTIS ALEÂ MISERANDAM HOSTIVM STRAGEM, CLADEM FVGAM COMPLECTITVR. [Obraz IV., zahrnující pohromu útěku, nenadálé obrácení válečné hry pobitím nebohých nepřátel]. [1622, ?]. Mědiryt. 452 mm × 715 mm. [online]. The Royal Collection Trust [cit. 2021-02-15]. Dostupné z: https://militarymaps.rct.uk/thirty-years-war-1618-1648/battle-of-bila-hora-and-prague-1620tabvula-iv-versa.
86. Matthäus Merian – Obléhání La Rochelle
MERIAN, Matthäus. Wahrhaffte Abbildúng der Uesten Statt ROCHELLE, mit Ihren Fortificationen, und dem Königl: Läger und Schantzen. Anno 1627.
Obsidio Rupellae. [Skutečné vyobrazení pevnostního města Rochelle s jeho opevněním, a králov: táborem a šancemi. Roku 1627. Obležení La Rochelle]. [1635, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 274 mm × 352 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
87. Stefano della Bella – Smrt na bitevním poli
BELLA, Stefano della. Bez titulu. [1646/7, Paříž]. Lept. 226 mm × 308 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2020-08-13]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/375890.
88. Albrecht Dürer – Čtyři čarodějnice
DÜRER, Albrecht. Bez titulu. [1497, Norimberk]. Mědiryt. 191 mm × 133 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2021-06-19]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Albrecht_D%C3%BCrer_-_ Four_Naked_Women_(NGA_1943.3.3462).jpg?uselang=de.
89. Albrecht Dürer – Rytíř, smrt a ďábel
DÜRER, Albrecht. Bez titulu. [1513, Norimberk]. Mědiryt. 243 mm × 188 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2019-11-20]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:AGAD_Albrecht_D%C3%BCrer_%E2%80%93_Knight,_Death_and_the_Devil.jpg.
90. Albrecht Dürer – Rytíř, smrt a ďábel (detaily)
Detaily symbolů použitých na grafickém listu: Hodiny – Pomíjivost života, Pes – Pravda a loajalita, Kořeny stromu –Nejistota života, Dubové listy – Návrat z úspěšného lovu, Liščí ocas – Lži, Ještěrka – Blížící se nebezpečí.
91. Albrecht Dürer – Rytíř na koni
DÜRER, Albrecht. Bez titulu. [1512/13, Norimberk]. Perokresba, hnědý Inkoust. 239 mm × 173 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2021-09-16]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Albrecht_D%C3%BCrer_-_Knight_on_Horseback_-_WGA07072.jpg.
92. Václav Hollar – Dobytí Oppenheimu
HOLLAR, Václav. Abbildung des Ohrts und gelegenheit, da Ihr Maijstat der König zu Schweden mit dero Armeen über den Rhein gesetzt, die Spanische Reüterei In die Flucht gebracht und die Statt Oppenheim eingenohmen 7. 9bris 1631. [Vyobrazení místa a příležitosti, kde jeho veličenstvo král švédský se svou armádou překročil Rýn, přiměl španělskou jízdu k útěku a dobyl město Oppenheim dne 7. prosince 1631]. [1633, Frankfurt nad Mohanem (Zde kopie – 1745 z Gottfrieds Historische Chronick)]. Lept. 205 mm × 325 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
93. Matthäus Merian st. – Březen MERIAN, Matthäus st. Martius – Der Jahreskreis [Březen – Roční cyklus]. [1622, Frankfurt]. Lept. 140 mm × 167 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
94. Heinrich Bünting – Panna Evropa
BÜNTING, Heinrich. EVROPA PRIMA PARS TERRAE IN FORMA VIRGINIS. [EVROPA PŘEDNÍ ČÁST SVĚTA VE TVARU PANNY]. [1587, Wittenberg (zde časově neupřesněná kopie)]. Dřevořez. 435 mm × 307 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2021-05-23]. Dostupné z: https://commons. wikimedia.org/wiki/File:Europa_Prima_Pars_Terrae_in_Forma_Virginis.jpg.
95. Michael von Aitzing – Leo Belgicus (verze 1)
AITZING, Michael von. LEO BELGICVS. [Lev belgický]. [1583, Kolín nad Rýnem]. Mědiryt. 366 mm × 445 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2021-10-04]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/ File:1583_Leo_Belgicus_Hogenberg.jpg.
96. Hessel Gerritsz – Leo Belgicus (verze 2) GERRITSZ, Hessel. LEO BELGICVS. [Lev belgický]. [1611, Rotterdam (čtvrtý stav)]. Mědiryt. 435 mm × 565 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2021-10-04]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leo_Belgicus.jpg.
97. Claes Janszoon Visscher – Leo Belgicus (verze 3) VISSCHER, Claes Janszoon. NOVISSIMA, ET ACCURATISSIMA LEONIS BELGICI SEU SEPTEMDECIM REGIONUM DESCRIPTIO. AUCT. N. I. VISSCHERO. [Nejnovější a nejpřesnější belgický lev neboli popis sedmnácti regionů. Aut. N. I. Visscher]. [1611, Amsterdam]. Mědiryt. 473 mm × 576 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2021-10-03]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sitting_Leo_Belgicus_-_Visscher.jpg.
98. Claes Janszoon Visscher – Leo Hollandicus (verze 4) VISSCHER, Claes Janszoon. t’ Graeffchap Hollandt [Hollandské provincie]. [1648, Amsterdam (čtvrtý stav)]. Mědiryt. 460 mm × 563 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2021-10-04]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:1648_Leo_Visscher.jpg.
99. Christian Vetter – Čechy v podobě růže VETTER, Christian. BOHEMIAE ROSA Omnibus saeculis cruenta, In qua plura quam 80. magna proelia comissa sunt, nunc primum hac forma excusa.
Barokní grafika – Militaria
[Čechy růže po všechna staletí zkrvavená, v níž více než 80 velkých bitev bylo svedeno. Nyní poprvé v této podobě vyhotovená]. [před 1657, Augsburg]. Mědiryt. 390 mm × 265 mm. [online]. Národní technické muzeum [cit. 202110-04]. Dostupné z: https://www.ntm.cz/sites/default/files/page/1_4. jpg?1331821345.
100. Matthäus Seutter – Pontificum Romanorum series chronologica SEUTTER, Matthäus. PONTIFICUM ROMANORUM SERIES CHRO-NOLO-GICA. [Chronologické řady římských papežů]. [po 1724, Augsburg]. Lept. 580 mm × 498 mm. [online]. Duke University Libraries Digital Repositories [cit. 2021-10-08]. Dostupné z: https://repository.duke.edu/dc/broadsides/bdsit08016.
101. Matthäus Seutter – Statua Regum Europæorum P. C. N. Nomina Continens
SEUTTER, Matthäus. STATUA REGUM EU- -ROPÆORUM P. C. N. NOMINA CON- -TINENS [Socha evropských králů po narození Krista jmény po sobě jdoucími]. [po 1727, Augsburg]. Lept. 584 mm × 495 mm. [online]. Duke University Libraries Digital Repositories [cit. 2021-10-08]. Dostupné z: https://repository.duke.edu/dc/broadsides/bdsit08014.
102. Matthäus Seutter – Icon Synoptica Sac. Rom. Imp. Electorum, Ducum, Principum
SEUTTER, Matthäus. ICON SYNOPTICA SAC. ROM. IMP. ELECTORUM, DUCUM, PRINCIPUM. [Synoptický obraz kurfiřtů, vévodů a knížat Svatého římského Impéria]. [po 1728, Augsburg]. Lept. 560 mm × 485 mm. [online]. Duke University Libraries Digital Repositories [cit. 2021-10-08]. Dostupné z: https://repository.duke.edu/dc/broadsides/bdsit08017.
103. Matthäus Seutter – Colossus Monarchicus Statua Danielis SEUTTER, Matthäus. COLOSSUS MONARCHICq. STATUA DANIELIS. DAN. II. 31. [Kolos monarcha. Socha Danielova Dan II. 31]. [po 1726, Augsburg]. Lept. 570 mm × 480 mm. [online]. Duke University Libraries Digital Repositories [cit. 2021-10-08]. Dostupné z: https://repository. duke.edu/dc/broadsides/bdsit08015.
104. Matthäus Seutter – Colossus Monarchicus Statua Danielis (detaily 1)
První šelma představující Nabuchodonozorovo Asyrské (Babylonské) království.
Druhá šelma představující Perské království.
105. Matthäus Seutter – Colossus Monarchicus Statua Danielis (detaily 2)
Třetí šelma představující Řecké impérium v Evropě a Asii. Čtvrtá šelma představující Římské impérium.
106. Aegidius Sadeler – Socha Nabuchodonozora, babylonského krále
SADELER, Aegidius. Bez titulu. [1602, Praha]. Mědiryt. 502 mm × 283 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2021-10-15]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/698241.
107. Václav Hollar – Zátiší s rukávníky a dalšími doplňky
HOLLAR, Václav. Bez titulu. [1647, Antverpy]. Lept, suchá jehla. 107 mm × 203 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2021-10-08]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wenceslas_Hollar_-_Group _of_fur_muffs_on_table.jpg.
108. Václav Hollar – Dobrá kočka, která nemlsá
HOLLAR, Václav. Dass Ist eine gutte Khatz, die nicht nascht / Dobrá koczka která nemlsá. [1646, Antverpy]. Lept, suchá jehla. 133 mm × 83 mm. [online]. Wikimedia Commons [cit. 2021-10-08]. Dostupné z: https://upload. wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Wenceslas_Hollar_-_Head_ of_a_cat_%28middle_size%29.jpg.
109. Aegidius Sadeler – Vladislavský sál
SADELER, Aegidius. Bez titulu. [1607, Praha (zde pozdější vydání)]. Mědiryt. 226 mm × 308 mm. [online]. The Metropolitan Museum of Art [cit. 2021-10-09]. Dostupné z: https://www.metmuseum.org/art/collection/ search/409008.
110. Anonym – Camera obscura
ANONYM. Bez titulu. Ilustrace z Leçons de physique expérimentale par M. l’Abbé Nollet. Díl V. [1765, Paříž]. Lept. 140 mm × 108 mm. Soukromá sbírka. (foto autor).
spise Vladař již N. Machiavelli: „… je nejednotné, náročné, neukázněné a proradné; v kruhu přátel se žoldáci chvástají, před nepřítelem jsou zbabělí, neznají boží bázeň ani lidskou věrnost.“ 317 Navzdory právě uvedenému vedlo velké množství konfliktů k tomu, že se najímání žoldáků stalo výnosnou podnikatelskou činností. Vojenský podnikatel (tzv. obrist) dostal od panovníka nebo stavů právo k postavení vojenské jednotky. Na základě obdrženého patentu verboval v daném regionu žoldáky, které ze svých prostředků vydržoval. Zisk mu pak přinášela účast jeho jednotek na různých taženích, a podnikání to bylo určitě výnosné. Majitelé jednotek očekávali podíl z kořisti, ale často vydělávali i na žoldu, který inkasovali za každého nasazeného vojáka. Někdy také hlásili větší počet nasazených a ponechávali si žold tzv. „slepých“ vojáků. Mužstvu vypláceli žold až po bitvě, pochopitelně pouze těm, kteří se z ní vrátili. Z pohledu obyvatelstva bylo velkým kladem to, že část těchto oddílů již fungovala celoročně, takže se v zimním období nezapojovala do akcí loupeživých tlup.318
Tyto žoldnéřské jednotky je již možné považovat za předzvěst pravidelných armád. Významní vojenští podnikatelé, mezi které patřil například Buquoy, Mansfeld, Tilly, ale rovněž Albrecht z Valdštejna,319 nechávali pro své oddíly zhotovit oděv stejné barvy a střihu.320 Jejich jednotky měly dobrou organizaci s určenou hierarchií, stejně jako stanovená pravidla i s tresty za jejich překročení. Přebíraly nové prvky vojenského umění321 a důležitou úlohu hrála i logistika. Například Albrecht z Valdštejna využíval pro přesun výzbroje a proviantu ze svých panství i řeku Labe. Tak se k vojsku
317 MACHIAVELLI, Niccolò. Vladař. Praha: Argo, 2012, s. 63.
318 Srov. WAGNER, Eduard a Miroslav MUDRA. Třicetiletá válka 1618–1648, s. 14–18. K vyplácení žoldu srov. rovněž KLUČINA, Petr. Od zbroje k stejnokroji, s. 34–36. K okrádání vojáků, zpronevěře peněz a skupinám propuštěných vojáků putujících krajinou rovněž KLUČINA, Petr. Třicetiletá válka, s. 73–74. Rovněž KLUČINA, Petr, Andrej ROMAŇÁK a Karel RICHTER. Člověk, zbraň a zbroj v obraze doby: 17.–20. stol., s. 18–21.
319 Srov. WAGNER, Eduard a Miroslav MUDRA. Třicetiletá válka 1618–1648, s. 18.
320 Srov. KLUČINA, Petr. Od zbroje k stejnokroji, s. 65. K vojenskému oděvu podrobněji např. KLUČINA, Petr, Andrej ROMAŇÁK a Karel RICHTER. Člověk, zbraň a zbroj v obraze doby: 17.–20. stol., s. 13–16, 33–34.
321 Srov. WAGNER, Eduard a Miroslav MUDRA. Třicetiletá válka 1618–1648, s. 20–33.
mohlo včas dostat obilí z jeho polí, dělové koule z jeho železáren, ale i střelný prach z jeho prachových mlýnů.322
S koncem třicetileté války došlo k formování nového typu pravidelných armád. Pro stálá vojska, vyzbrojená, zaopatřovaná a plně řízená státem, byla vzorem francouzská armáda, která se po vestfálském míru uzavřeném v roce 1648 stala nejsilnější ve střední Evropě. Stálé armády, na rozdíl od nájemných žoldnéřských jednotek, byly k nasazení připraveny po celý rok.323
Ovšem bez ohledu na formu měly všechny tyto vojenské útvary jedno společné. Jejich příslušníky bylo totiž nutné pro vojenskou službu řádně připravit. Raně novověké armády měly tři základní složky vojska. Patřily sem pěchota, jezdectvo a dělostřelectvo. Jejich poměr se sice během času průběžně měnil,324 ale přesto všichni procházeli přísným výcvikem. Ten určitě reflektoval zkušenosti z boje, ale přípravě se věnovala i řada teoretiků, díky nimž vznikla celá řada spisů zabývajících se touto problematikou.
Samoúčelná nebyla ani již zmíněná turnajová klání, která se dočkala četných výtvarných zpracování, často prezentovaných v cyklech nazývaných Knihy turnajů (Turnierbuch), ale také ve formě grafických doplňků. To můžeme vidět například na Homannově mapě vévodství Horní Sasko.
Turnajoví jezdci museli prokázat své rytířské srdce, pevnost v sedle, chladnou hlavu, lehkost pohybu při ovládání věrného a odvážného koně. Důležité byly jezdecké disciplíny zvané běh ke kroužku a běh ke kvintáně. Trefit kroužek nebo srazit hlavu Turka
322 Tamtéž, s. 19.
323 Tamtéž, s. 33.
324 Srov. KLUČINA, Petr. Třicetiletá válka, s. 29.
33. Johann Baptista Homann – Mapa vévodství Horní Sasko
HOMANN, Johann Baptista. DUCATUS SAXONIAE SUPERIORIS. [Vévodství Horní Sasko]. [1732, Norimberk]. Mědiryt. 498 mm × 510 mm.
bylo jistě dobrou průpravou na skutečné setkání s nepřítelem na bojovém poli.
Tyto dovednosti zajímavou formou přibližují rytiny, které jako ilustrace použil ve své knize o výcviku koní jezdecký instruktor Ludvíka XIII. Antoine de Pluvinel (1555–1623).325 Autor byl zastáncem mírnějšího přístupu, kdy dával přednost pochopení charakteru koně a trpělivé výchově před přísnou drezurou používající násilí.
Autorem grafických příloh byl významný umělec, rytec a vydavatel Crispijn van de Passe ml. (1593/94–po 1663).326 Pluvinelova kniha vyšla poprvé v roce 1623, až po autorově smrti. Následovalo několik dalších edic s prakticky totožnými ilustracemi, někdy doplněnými ozdobnými rámy, takže vyobrazení připomínají divadelní scénu. Zajímavé vydání vyšlo v roce 1628 – paralelní francouzsko-německý text v něm doplňují ilustrace, které podle původních předloh přeryl Matthäus Merian.327 Text je tvořen fiktivním třístranným rozhovorem, v němž učitel Pluvinel, mladý francouzský král Ludvík XIII. (1601–1643)328 a královský vrchní stájník vévoda Roger de Saint-Lary Bellegarde (1563–1646)329 diskutují o nejlepších metodách výcviku koní i vysoké škole jezdeckého umění. Stejné postavy vystupují také na grafických listech, kde většinu figur předvádí sám král. Na ilustracích je vyobrazena celá řada dalších příslušníků královského dvora, takže tyto rytiny dokumentují i dobové oblečení.
325 Srov. PLUVINEL, Antoine de. Pluvinel, Antoine de (1555–1620) [online]. Deutsche Biographie [cit. 2022-09-15]. Dostupné z: https://www.deutsche-biographie.de/pnd122319974.html#dbocontent.
326 Srov. PASSE, Crispijn van de. Passe, Crispiaen van de (1593/94–po 1663) [online]. Deutsche Biographie [cit. 2022-09-15]. Dostupné z: https://www.deutsche-biographie.de/sfz94054.html#indexcontent.
327 Zde jsou použity ukázky z německé edice s paralelním textem a Merianovými rytinami PLUVINEL, Antoine de. Reitkunst Herrn Antonij de Pluvinel, darinnen er die jetzo Regirende Kön. Mayst. in Frankreich / Ludouicum XIII. vnderwiesen: … Franckfurt am Mayn: Matthaei Meriani, 1628. Figura č. 43 (vsazena mezi s. 118 a 119), figura č. 47 (vsazena mezi s. 124 a 125).
328 Srov. HRYCH, Ervín. Velká kniha evropských panovníků. Druhé aktualizované vydání. Praha: Regia, 2015, s. 136–138.
329 Srov. BELLEGARDE, Roger de Saint-Lary. Roger de Saint-Lary Bellegarde (duc de, 1563-1646) [online]. Bibliothèque nationale de France [cit. 202209-17]. Dostupné z: https://data.bnf.fr/en/12043829/roger_de_saint-lary_ bellegarde/.
Jak uvádí W. Boeheim, turnajová výzbroj a výstroj se od těch obvyklých válečných lišila jen málo.330 Tomu také odpovídá zachycení bojové scény na jednom z grafických listů Franze Hogenberga. Ten pod vlivem osmdesátileté války opustil rodnou zem a usadil se v Kolíně nad Rýnem, kde vedle výroby map dokumentoval i probíhající válečný konflikt. Zhotovil desítky leptů, které byly svazovány do různých cyklů.331 List dokumentující převzetí města Berck (dnešní Rheinberg) Španěly 3. února 1590 předvádí typickou situaci, jaká nastávala při obléhání města. Je možné pozorovat pochodující oddíly, jedoucí povozy, ale i velké množství bojových scén. Mezi nimi stojí za pozornost jezdecký souboj (probíhající přibližně uprostřed při pravém okraji), který jako by vypadl z jedné z mnohých příruček popisujících turnajová klání. Na jedné straně vidíme, že výzbroj jezdce se od té soubojové skutečně prakticky neliší, na straně druhé ale v tomto případě bohužel chybí jistota autenticity. Je totiž víc než pravděpodobné, že se Hogenberg žádné skutečné bitvy nikdy nezúčastnil a pro zachycení těchto bojových situací čerpal inspiraci právě z dostupných Turnierbuch (Kniha turnajů). 332 Vedle dovedností získaných účastí v turnajových soubojích bylo možné získat další zkušenosti praktickým nácvikem. Jak již bylo naznačeno, existovala celá řada spisů, které se této problematice věnovaly. Mezi nimi nalezneme četná díla, která se zabývají nácvikem osobních soubojů beze zbraně, převážně je však pozornost věnována boji s mečem, dýkou a dalšími bodnými nebo
330 Srov. BOEHEIM, Wendelin. Handbuch der Waffenkunde: Das Waffenwesen in seiner historischen Entwickelung vom Beginn des Mittelalters bis zum Ende des 18. Jahrhunderts. Leipzig: E. A. Seemann, 1890, s. 520. Srov. rovněž WAGNER, Eduard a Miroslav MUDRA. Třicetiletá válka 1618–1648, s. 85. K turnajovým kláním podrobněji rovněž KLUČINA, Petr a Andrej ROMAŇÁK. Člověk, zbraň a zbroj v obraze doby: 5.–17. stol. Praha: Naše vojsko, 1983. Mars, sv. 32, s. 252–271.
331 Například Rijksmuseum Amsterdam uchovává album s 345 grafickými listy. Srov. Hogenberg Franz album. Album met 345 prenten van Hogenberg [online]. Rijksmuseum Amsterdam [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: https:// www.rijksmuseum.nl/nl/zoeken/objecten?set=RP-P-OB-78.784#/RP-P-OB-78.784-273,194.
332 Na ukázce z knihy turnajů bojuje římský král Maxmilián se Siegmundem z Welspergu v disciplíně zvané „Schwaiff“. Schwaiff je starší název disciplíny odvozený od slova Schweifrennen. Jednotlivé duely se označovaly podle typu použitých zbraní, např. Schweifrennen, Bundrennen, Anzogenrennen, Krönl[rennen], Feldrennen. Srov. BOEHEIM, Wendelin. Handbuch der Waffenkunde, s. 556.
34. Crispijn van de Passe ml. – Běh ke kroužku
PASSE, Crispijn van de. Bez titulu. Figura 43. – ilustrace z Pluvinelovy knihy (německá edice). [1628, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. Přibližně 205 mm × 295 mm (přesné rozměry neuvedeny).
35. Crispijn van de Passe ml. – Běh ke kvintáně
PASSE, Crispijn van de. Bez titulu. Figura 47. – ilustrace z Pluvinelovy knihy (německá edice). [1628, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. Přibližně 205 mm × 295 mm (přesné rozměry neuvedeny).
Vlevo detail bitvy u Bercku. Vpravo souboj římského krále Maximiliána I. se Siegmundem von Welsperg.
sečnými zbraněmi. Některá díla dokonce zaznamenávají situace, kdy se zbraní stávají i další nástroje nebo součásti výstroje. Ukázka z knihy Ritterkunst (Rytířské umění)333 Johanna Jacobiho von Wallhausen dokládá, že k obraně, případně i k útoku v boji muže proti muži, lze využít prakticky vše. Například když mušketýrům došly náboje a jako zbraň používali furketu,334 případně samotnou mušketu jako kyj, mohli ale využít i přilbu či bandalír s měrkami. Na ilustraci není opomenuta ani situace, kdy jako jediná zbraň zůstanou pěsti. Autorem této rytiny byl Eberhard Kieser (1583–1631).335 Na poslední figuře tu může lehce kuriózně působit ten fakt, že neopomíjí připomenout praxi odebírání výstroje, výzbroje, ale i oblečení mrtvému nepříteli.336 Ačkoliv může toto počínání budit dojem neetičnosti, čistě praktické důvody jednoduše převládly. Pořízení kvalitní zbroje bylo totiž nákladnou záležitostí a v průběhu bojů byli vojáci vděční za každou ochranu.
333 Srov. WALLHAUSEN, Johann Jacobi von. Ritterkunst. Darinnen begriffen / I. Ein Trewhertziges Warnungschreiben wegen deß Betrübten Zustands jetziger Christenheit. II. Unterricht aller Handgriffen / so ein jeder Cauallirer hochnötig zu wissen bedarff. Vor diesem niemals an Tag gegeben / Nunmehr aber allen Rittersleuten / Adelspersonen und dero Kunstliebenden zu Ruß und Wolgefallen. Practicier, beschrieben / und mit schönen Kupferstücken gezieret. Franckfurt am Mayn: in Verlegung Lucas Iennis, 1616.
334 Mušketa měla obvykle ráži 18–20 mm (kule o hmotnosti 30–45 gramů) a vážila kolem 7 kg, proto bylo nutné při střelbě používat podpěru – furketu. Teprve v průběhu třicetileté války klesla váha muškety pod pět kilogramů, což umožnilo střelbu i bez podpěry. Srov. např. KLUČINA, Petr. Třicetiletá válka, s. 81. Srov. rovněž WAGNER, Eduard a Miroslav MUDRA. Třicetiletá válka 1618–1648, s. 92.
335 KIESER, Eberhard. Kieser Eberhard (1583–1631) [online]. Deutsche Biographie [cit. 2019-08-25]. Dostupné z: https://www.deutsche-biographie.de/ pnd122949722.html.
336 Srov. KLUČINA, Petr. Třicetiletá válka, s. 340–343.
36.
HOGENBERG, Franz. Berck. [Berck]. [1590–1592, Kolín nad Rýnem]. Lept. 172 mm × 280 mm.
37. Anonym – Souboj císaře Maxmiliána I. se Siegmundem von Welsperg (též Welsberg) o Bílé neděli 1497
ANONYM. Darnach am weissen Sonntag Rannt der Romisch künig Maximilian mit herr Sigmunden von Welsperg den Schwaiff vnnd besassen baid inn 1497 jare. [Poté se o Bílé neděli roku 1497 římský král Maxmilián utkal v boji na dřevce se Siegmundem z Welspergu a oba zůstali v sedle]. [1550, Augsburg?]. (převzato z Knihy turnajů (Turnierbuch)). Kresba. 285 mm × 415 mm.
KIESER, Eberhard. Bez titulu. Ilustrace z knihy Ritterkunst. [1616, Frankfurt nad Mohanem]. Mědiryt. 166 mm × 258 mm.
plukovních kapel. Ty začaly vznikat po vzoru těch janičárských, s nimiž se evropští vojáci setkávali na bojištích. Při té příležitosti se v armádách objevil další nástroj, který byl převzat od janičárů, takzvaný „Schellenbaum (Schellenspiel)“. Jednalo se o zhruba 160 centimetrů dlouhou tyč, ozdobenou zvonky a rolničkami, jejímž potřásáním byl udáván rytmus ostatním hudebníkům. Pro úplnost je třeba připomenout dudy, které užívala skotská vojska. Ty jistě budily značnou pozornost, nejen v poli, ale i při slavnostních příležitostech.558
Z představených grafických listů je jasné, že také bubeníci nebo trubači dokázali během slavnostních okamžiků zaujmout. V tomto případě se jedná o slavnostně oděné císařské hudebníky, jejichž nástroje zdobí císařský orel. V případě bubeníka zachytil Caspar Luyken moment, kdy bubny nenese sám bubeník, ale využívá k tomu nosiče. To se dělo zejména při slavnostních průvodech.559
Na řadě grafických listů vidíme i vojenské hudebníky v poli. Na leptu anonymního autora, zachycujícím často prezentovanou část bitvy na Bílé hoře,560 kterou některé dobové letáky popisují tak, že se řada českých vojáků změnila v zajíce,561 pozorujeme trubače i bubeníky hned na několika místech, a to jak u císařských, tak u stavovských vojsk. V pravé horní části kolem obory s letohrádkem Hvězda prchají vojáci české armády a vlevo po nich zůstávají už jen dva opuštěné kanóny. U vojsk, která ještě setrvávají ve formacích, lze vidět předpisově umístěné dvojice trubačů, zatímco u tercie vpravo uprostřed je zachycen již jen jediný bubeník. Po druhém zůstal na poli pouze buben. V pravém dolním rohu autor symbolicky umístil trojici císařsko-ligistických trubačů, kteří
558 Srov. KLUČINA, Petr. Třicetiletá válka, s. 51–53. Srov. rovněž BOEHEIM, Wendelin. Handbuch der Waffenkunde, s. 515–516.
559 Srov. ilustrace KLUČINA, Petr. Třicetiletá válka, s. 51 a BOEHEIM, Wendelin. Handbuch der Waffenkunde, s. 515.
560 Srov. BELLUS, Nicolaus. LAVREA AVSTRICA, Hoc est, COMMENTARIORVM DE STATV REIPVBLICAE NOSTRI TEMPORIS, SIVE DE BELLO GERMANICO eiusq; causis, inter Diuum Matthiam, & Invictissimum FERDINANDVM II. Romm. Impp. nec non Fridericum V. Palatinum aliosque cum Imperii tum exteros Reges Principesque gloriose vincente Aquila Caesarea gesto: libri XII ... Francofvrti: Ioh. Theobaldi Schönwetteri, 1627. Ilustrace je vevázána mezi stranami 374 a 375. Srov. LAZAROVÁ, Markéta a Jiří LUKAS. Praha – obraz města v 16. a 17. století, pohled č. 141.
561 Srov. HUBKOVÁ, Jana. Fridrich Falcký v zrcadle letákové publicistiky, s. 252.
Anonym – Bitva na Bílé hoře (detail trubačů).
zatroubili k vítěznému útoku. Vlevo je zástupce vojsk císařských se znakem dvouhlavého orla, uprostřed trubač s modrobíle routovaným562 praporem ligistických (bavorských) vojsk563 a vpravo představitel Valdštejnových oddílů, nesoucí rodový znak jejich velitele. Valdštejn se ale bojů osobně neúčastnil – na rozdíl od jeho kyrysníků, jimž velel podplukovník Pierre de la Motte.564 Úloha trubačů nebo bubeníků v poli určitě nebyla jednoduchá. V podstatě zastávali roli, kterou v modernějších verzích armád převzalo spojovací vojsko (spojaři). S úkolem vojína s navijákem na zádech, který pod palbou natahuje kabel, aby zajistil spojení, je možné
562 SCHWARZENBERG, Karel. Heraldika: čili, Přehled její teorie se zřetelem k Čechám na vývojovém základě. Praha: Vyšehrad, 1941. Knihy Řádu, s. 57. 563 Prapory těchto vojsk nesly ještě další znaky, které jsou při zjednodušeném zobrazování většinou vynechávány. Můžeme se setkat například s obrazem Matky Boží nebo s emblémem jezuitského řádu. Srov. např. SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel. Historie česká, s. 308. 564 Srov. SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel. Historie česká, s. 420 (poznámka č. 53). K umístění Valdštejnových kyrysníků viz přílohu č. 45.
77. Anonym – Bitva na Bílé hoře
ANONYM. Warhaffte abbildúng der blútigen Schlacht und Haúpttreffens beij der Stadt Prag vorgangen, im Jahr 1620. Monats Octobris. [Pravdivé vyobrazení krvavé bitvy a hlavního střetnutí, které se odehrálo nedaleko Prahy roku 1620. Měsíce října]. [1627, Frankfurt nad Mohanem] Lept. 268 mm × 312 mm.
srovnat momenty, do nichž se dostávali i bubeníci a trubači, pohybující se bez většího krytí vedle svých oddílů. Jelikož měli v podstatě stejnou funkci jako onen natahovaný kabel, který se nepřítel snažil odstranit nebo přerušit, aby zabránil předávání povelů, existovaly pochopitelně i snahy připravit protivníkovy oddíly o jejich trubače a bubeníky. Nebo alespoň o jejich nástroje, jak to ostatně dokazuje i již zmíněné, zvláště ceněné ukořistění plukovních tympánů. Skála popisuje, jak pod jedním trubačem odražená střela „prorazila koně vpůli za sedlem, až trubač omámený spadl s něho na zemi“. 565 Těžké postavení trubačů s nadsázkou zachytil na svém mědirytu také Matthäus Merian. V roce 1631 oblehla švédská vojska Frankfurt nad Odrou a na Květnou neděli 13. dubna na protestantské město v držení nepřátel zaútočila. Skotští vojáci ve službách Švédů, povzbuzeni vyplaceným žoldem a zahaleni oblaky kouře, se za pomoci petard dostali přes palisády. Obránce překvapili natolik, že ti při úprku z obranných pozic opomněli uzavřít bránu, čímž bylo město prakticky vydáno na pospas obléhatelům. Gustav II. Adolf přislíbil mužstvu odměnou tři hodiny rabování, ale bez zabíjení civilního obyvatelstva. V rámci návalu vášní však převládl nepsaný zákon, že vítězové mají v dobytém městě svobodné právo rabovat. Pořádek vzal za své. Vojáci řádili na vozech a kárách, které tu zůstaly po císařských vojscích, a prohledávali opuštěnou výzbroj i výstroj ve snaze nalézt něco cenného.
Jejich útokům se nevyhnuly ani krámy obchodníků nebo domy měšťanů. Ušetřeni nezůstali ani samotní císařští. Jejich mrtvoly se válely všude po ulicích podle toho, jak daleko jednotliví vojáci dokázali prchnout. Trvalo dlouhých šest dní, než byli všichni pohřbeni. Toto řádění svým způsobem předznamenalo událost, která se odehrála o několik desítek dní později v Magdeburku.566 Merianova grafika zachycuje celkový pohled na obléhané město.567 Autor vyobrazil nejen švédské jednotky postupující k městu, ale i ty, které se již v oblacích dýmu dostávaly přes hradby. V horní části pak zachytil přes řeku prchající císařské oddíly. Poblíž středu na vyvýšeném místě předávají povely k útoku dva trubači a před
565 Srov. SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel. Historie česká, s. 305.
566 Srov. ENGLUND, Peter. Nepokojná léta, s. 96–97. Srov. rovněž FUKALA, Radek. Třicetiletá válka 1618–1648: Pod taktovkou kardinála Richelieua, s. 20–21.
567 Theatrum Europaeum II. U vydání z roku 1633 je list vevázán mezi strany 320 a 321. Zde použitá kopie s mírně odlišným popisem pochází z Gottfriedovy kroniky, kde je list vevázán mezi strany 356 a 357.
Matthäus Merian – Bitva u Frankfurtu nad Odrou 1631 (detail trubačů).
nimi dělostřelecká baterie pilně ostřeluje hradby. Vlevo uprostřed je zachyceno městské popraviště s kolem a šibenicí. Nejzajímavější scénu je však možné sledovat v předním plánu při levém dolním okraji. Zde, před oddílem kyrysníků, autor vyobrazil rovněž trubače, ale tentokrát v situaci, kdy se jeho hřebec rozhodl zbavit se své zátěže. Scéna dokládá, že i trubači museli být zkušenými jezdci, pokud svůj dopravní prostředek nechtěli pronásledovat napříč bojištěm po svých.
Vraťme se ještě k anonymnímu listu zachycujícímu bitvu na Bílé hoře. Může nás totiž zaujmout i uvedeným datem bitvy. Její situování do měsíce října ukazuje na to, že autor událost datoval pravděpodobně podle juliánského kalendáře, což známe i z mnohem mladší historie. V roce 1917 tak v Rusku proběhla známá Velká říjnová revoluce, která se podle gregoriánského kalendáře konala 7. listopadu. S datem sedmého listopadu se mimochodem můžeme setkat též na některých grafických listech zachycujících okamžiky z bitvy na Bílé hoře, v tomto případě se ale jedná o čistě chybnou dataci.
Zmíněná revoluce v Rusku měla politické a sociální pozadí, ale jak píše Umberto Eco:
„Lidé se nikdy nedopouštějí zla tak dokonale a s takovým nadšením, jako když to dělají z náboženského přesvědčení.“ 568
568 ECO, Umberto. Pražský hřbitov. Praha: Argo, 2011, s. 20.
Matthäus Merian – Bitva u Frankfurtu nad Odrou 1631 (detail splašeného hřebce).
Možná ještě příkřeji se vyjadřuje Egon Friedell, když píše, že:
„Válčící křesťané překonali v záludnosti, krutosti a nestoudném výsměchu všem božským a lidským mravním zákonům vše, co kdy napáchali Tataři a Turci, Hunové a Hotentoti. V nich totiž vládl jen slepý a zvířecky ničitelský pud, zatímco u křesťanů doby protireformace se jednalo o systém zbudovaný s největší rafinovaností a dokonalým uměním infámie.“569
Do náboženských souvislostí je dáván i počátek třicetileté války, jelikož k iniciaci konfliktu mělo posloužit zboření evangelického kostela v severočeském Hrobu a pokus o uzavření dalšího ve východočeském Broumově,570 čímž katolická strana údajně porušila
569 FRIEDELL, Egon. Kulturní dějiny novověku I., s. 224.
570 Podrobně k událostem v Hrobu a Broumově např. KILIÁN, Jan. 11. 12. 1617 – Zboření kostela v Hrobu: Na cestě k defenestraci. Praha: Havran, 2007. Dny, které tvořily české dějiny.