Předmluva Všechno začal Wilhelm Reich, psychiatr druhé generace psychoanalytiků po Sigmundu Freudovi, který si novátorským pojetím těla vysloužil přezdívku „otec psychoterapie zaměřené na tělo“. Svět psychoterapie se od té chvíle zásadně změnil. Jeho myšlenky však byly na svou dobu příliš převratné a svět je začal chápat až po mnoha letech. Reichovy práce se naštěstí ujali ti, kdo viděli její hodnotu. Časem se začala objevovat nová pojetí psýché a těla a postupně vznikly dva odlišné psychologické přístupy: post-reichiánský přístup, tradičnější pojetí metody, které se drželo původního učení; a neo-reichiánský přístup, jenž, jak nasvědčuje název, odkazoval k novému pojetí Reichových myšlenek ve světle posledních vědeckých objevů. Jednou z těchto „neo“ modalit byla biosyntéza, kterou vyvinul David Boadella, britský psychoterapeut, původně učitel z Nottinghamu. David byl průkopník a výjimečný muž. Jeho neposedný duch jej zavedl do všech koutů světa, aby čerpal přímo ze zdroje a učil se od těch nejlepších. Podstoupil pětiletou výcvikovou terapii u reichiánského vegetoterapeuta Oly Raknese v Norsku a pohroužil se do transpersonální filozofie Boba Moorea v Dánsku. V té době už si David vysloužil uznání průlomovými myšlenkami a teoriemi. Jeho neobyčejné znalosti a moudrost ohromily některé terapeuty natolik, že se začali zabývat jeho technikami v praxi. Biosyntéza byla založena v roce 1975 a ihned byla uznána jako psychoterapie zaměřená na tělo. V říjnu 1998 uznala Evropská asociace pro psychoterapii (EAP – European Association for Psychotherapy) biosyntézu jako jednu z prvních akreditovaných metod v oblasti psychoterapie zaměřené na tělo. Následně vzniklo několik mezinárodních institutů, které poskytovaly výcvik v této metodě. • 11 •
Od_fragmentace_2023.indd 11
29.11.2023 10:07:51
Od fragmentace k integraci
Biosyntéza je somatická a psychodynamicky orientovaná psychoterapie, zahrnující aspekty prenatální a perinatální psychologie, jakož i transpersonální rozměry lidského vývoje. Důvěřuje zdravému potenciálu jedince k růstu a léčení, který se skrývá v jeho vlastních vnitřních a vnějších zdrojích. Biosyntéza není jen psychoterapeutickou metodou, stal se z ní také způsob života, svébytný a integrativní pohled na svět. Embryologický základ a biofilní pohled na člověka vyjadřují samotného ducha jejího tvůrce, Davida Boadelly. David zemřel 19. listopadu 2021 ve věku 90 let v klidném prostředí svého domova ve švýcarském Heidenu. Zanechal po sobě spoustu nedokončených básní (ano, byl též básníkem) a pár nedopsaných knih. Jedna z nich pojednávala o traumatu. Výcvikové instituty v Portugalsku, Španělsku a České republice se rozhodly sepsat tuto knihu o somatickém pohledu na trauma inspirovaném jeho učením, aby navázaly na jeho životní práci. Text vychází ze základů biosyntézy, ale nezůstává jen u nich. S upřímnou snahou uchovat naživu Davidovu vzpomínku a předejít zániku jeho dědictví jsme se rozhodly rozšířit jeho metodu o poslední objevy v oblasti neurověd, kvantové fyziky a humanitních věd. Naším cílem je představit základy biosyntézy a obohatit je o výsledky současného vědeckého bádání. Uvědomujeme si, že svět se neustále mění a zároveň s ním se proměňují také vnitřní psychické a emocionální požadavky na lidskou duši. Abychom odlišily Davidův odkaz a respektovaly jeho pravost a autorství, rozhodly jsme se použít jej pouze jako inspiraci, z níž vycházíme při rozvíjení vlastních představ. Tato kniha je tedy prvním hmatatelným dokladem onoho „neo“ přístupu biosyntetické teorie, který jsme se rozhodly nazvat biosyntetická psychoterapie. • 12 •
Od_fragmentace_2023.indd 12
29.11.2023 10:07:51
Předmluva
Doufáme, že tato kniha ozřejmí zmiňované okolnosti a alespoň trochu přispěje k rozvoji v oblasti na tělo zaměřené psychoterapie. Barbora Janečková, Yvonna Lucká, Tatiana Neves
• 13 •
Od_fragmentace_2023.indd 13
29.11.2023 10:07:51
Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 ČÁST I - Teorie I. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 II. Historie traumatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Hysterie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Válečná neuróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Sexuální zneužívání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Zneužívání dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Sekundární trauma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 III. Krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 IV. Trauma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Znaky traumatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Spouštěče traumatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Akutní reakce na stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Cyklus traumatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Taxonomie traumatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Neurobiologie traumatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 Neurochemie traumatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 V. Nastavení paměti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Paměť a vnímání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Paměť a akutní stresová porucha . . . . . . . . . . . . . 142 Paměť a vývojové trauma . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 VI. Epigenetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Epigenetika a mezigenerační trauma . . . . . . . . . . . 158 Epigenetika a vývojové trauma . . . . . . . . . . . . . . 171 Práce s modelem životních polí . . . . . . . . . . . . . . 194 •9•
Od_fragmentace_2023.indd 9
29.11.2023 10:07:51
ČÁST II - Praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Práce s dvanácti tématy biosyntézy . . . . . . . . . . . 203 Práce s vývojovým traumatem . . . . . . . . . . . . . . 220 Práce se stavem akutního šoku . . . . . . . . . . . . . . 230 Práce s posttraumatickým stresem . . . . . . . . . . . . 236 Práce s detotalizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 Obecné pokyny pro praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261 Bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 Přílohy – Poznámky k sexuálnímu zneužívání dětí . . . . 269
• 10 •
Od_fragmentace_2023.indd 10
29.11.2023 10:07:51
Od fragmentace k integraci
BIOSYNTETICKÁ PSYCHOTERAPIE se zaměřuje na metody a postupy, které podporují kontakt s esencí (samoléčivou silou) a připravují tak na zpracování citlivých témat, jako je například prožité trauma. Klienti mohou objevit a prožít své vzorce pulzace a zdroje dobrého fungování nebo blokády a staré vzorce, které brání celistvosti. Základním postojem našeho přístupu je pohled na klienta v jeho celistvosti. Klient je víc než jeho trauma, je důležitější než to, co se mu stalo. A právě toho se snažíme při práci s traumatem dosáhnout, pomoci klientovi prožívat sebe sama jako osobu, která trauma prožila, nikoli jako osobu, která je traumatem. To může být samo o sobě velmi léčivé. Veškerá praktická činnost, kterou zde uvádíme, vzniká jako doplněk a vychází z teorie popsané v první části knihy. Nemá tedy za cíl popisovat ani vysvětlovat teoretické koncepty. Ve druhé části bychom rádi nabídli různé možnosti a nástroje, jak pracovat s traumatizovanými klienty z pohledu biosyntetické psychoterapie.
Práce s modelem životních polí • Biosyntetický model životních polí nabízí několik perspektiv, které se ukázaly jako velmi užitečné při práci s traumatizovaným klientem. Přestože se jedná o zjednodušení, přináší tento nástroj několik výhod. Diagram představuje životní pole, která vedou k sedmi základním terapeutickým pracovním prostorům a k širokému spektru pracovních metod. Každá ze šesti vnitřních částí diagramu popisuje pulzující „zdravé“ životní pole. Vnější mezikruží znázorňuje uzavřený stav ducha, vnitřní mezikruží pak otevřený stav. Vnitřní mezikruží je úzce spojeno se středem, který představuje esenci jedince. • 194 •
Od_fragmentace_2023.indd 194
29.11.2023 10:07:58
Praxe
Praxe
Obranná nebo konfuzní mluva
ERSONÁLN
RAP INT
Esence
Emocionální jasnost
Přirozený Centrovaný impulsivní rytmus pohyb dýchání
Potlačování emocí a acting out
3 2
Í
1
7
RPERSONÁL N
Vzorce invaze Vztah jako nebo setkání a dialog deprivace ve vztacích
4
6
Koherentní Tvořivé mluva vnitřní obrazy
INTE
Í
5
Restriktivní vnitřní obrazy
Zvýšené napětí nebo Silně kontrolované nedostatečné napětí nebo chaotické jako svalový pancíř dýchání
(Obrázek je vlastnictvím IFB, International Foundation for Biosynthesis. Všechna práva vyhrazena.)
V našem psychoterapeutickém přístupu je esence vnímána jako vitální energie, která zahrnuje (mimo jiné) všechny samoléčivé schopnosti člověka. Biosyntetická psychoterapie pracuje s překonáváním překážek vnějšího mezikruží, přičemž vychází z přístupné části a usiluje o dosažení vnitřního mezikruží. Zde se jednotlivé části pevněji propojí a z tohoto místa lze dosáhnout středu. Podíváme-li se na diagram horizontálně, vidíme tři odlišné oblasti: • Dolní oblast spojení, tělesně-energetické propojení: pole 1 a pole 2. Odpovídá mezodermální vrstvě. • 195 •
Od_fragmentace_2023.indd 195
29.11.2023 10:07:58
Od fragmentace k integraci
• Střední oblast kontaktu, kanály vztahu a emocionálního vyjádření: pole 3 a pole 4. Odpovídá endodermální vrstvě. • Horní oblast kontextu, verbální a vizuální formy prožitku: pole 5 a pole 6. Odpovídá ektodermální vrstvě. Rozdělíme-li diagram vertikálně, můžeme rozlišit levou (interpersonální) a pravou (intrapersonální) stranu. Obě části se vzájemně ovlivňují a obklopují transpersonální jádro já, tzv. esenci. Cílem naší psychoterapeutické práce je co nejvíc podpořit procesy a kvality tohoto esenciálního jádra, protože jádro je zdrojem vnitřní síly, výživy a uzdravení na fyzické, psychické i duchovní úrovni. Akutně traumatizovaný člověk obvykle vykazuje nápadné, často rychlé změny ve všech oblastech svého života. V dolní mezodermální oblasti, která se týká svalového tonu a dechových vzorců, můžeme rychle posoudit klientův dech a způsob, jakým se pohybuje. V prvním kvadrantu věnujeme pozornost pohybu a jeho koordinaci. Klient postižený traumatem může být z hlediska pohybu paralyzovaný, zhroucený nebo nekoordinovaný; jindy mohou být jeho pohyby chaotické, bezcílné. Všímejte si kvality klientova pohybu a jeho tělesné schopnosti fungovat. Pohybové a tělesné schopnosti: • Cítí klient své tělo? Jaká je kvalita tohoto tělesného kon taktu? • Jaký je klientův pohyb a koordinace? • Je klient fyzicky paralyzovaný, nekoordinovaný, chaotický? • Může se klient pohybovat? Lehce nebo těžkopádně? • Jaký je klientův svalový tonus? A jeho tělesné/fyzické schopnosti? • Cítí klient své tělo? Jaká je kvalita tohoto tělesného kon taktu? • 196 •
Od_fragmentace_2023.indd 196
29.11.2023 10:07:58
Praxe
Druhý kvadrant se zaměřuje na dechové vzorce a tělesné rytmy. Můžeme očekávat změnu směrem k chaotickému a mělkému dýchání, jindy klient hyperventiluje nebo se naopak zadýchává, má stažené hrdlo, lapá po dechu. Sledujte, jak klient dýchá a jak pulzuje. Dechové vzorce a vnitřní rytmy: • Jaké jsou klientovy dechové vzorce? • Dýchá klient povrchně, zhluboka nebo chaoticky? • Je pro něj těžké popadnout dech? Hyperventiluje? • Je dech spíše břišní nebo hrudní? • Jak sladěné jsou jeho vnitřní rytmy: aktivace, absorpce, spánek a jídlo, práce...? • Je klient naladěný na své vnitřní rytmy? • Pulzuje volně? Ve třetím a čtvrtém kvadrantu (na endodermální úrovni) se trauma projevuje jako absence emocí nebo jako chaotické prožívání a emoční přetížení. Narušena je také schopnost být plně přítomen ve vztazích: člověk buď dostává příliš mnoho toho, co potřebuje, nebo příliš málo. Smysl pro potřeby je nevyvážený. V akutní fázi se často objevují nepřiměřené emoce, například smích v tragické situaci. Emoční vyjádření a spojení: • Je klient schopen vyjádřit emoce? • Jaký je jeho emoční rozsah, široký nebo úzký? • Dochází u něj k nějakému emočnímu projevu? • Má chaotický a zahlcující emoční projev, nebo spíš vyrovnaný a vyvážený? • Jsou jeho emoce přiměřené, nebo nepřiměřené? • Je disociovaný, nebo je ve spojení se svými emočními stavy? • Rozumí své emoční krajině? • Je schopen být ve vztazích? Nebo je jimi zahlcen? • Drží se lidí, nebo se od nich neustále stahuje? • 197 •
Od_fragmentace_2023.indd 197
29.11.2023 10:07:58
Od fragmentace k integraci
Totéž lze pozorovat při kontaktu s vnějším světem. Klienti mohou zcela ztratit schopnost navazovat vztahy s lidmi a komunikovat s nimi a uzavírat se do sebe. Někdy se objevují regresivní tendence, nerespektování osobních hranic na úrovni těla či verbální zahlcení. Vztahové tendence: • Navazuje klient kontakt s okolním světem? • Je to kontakt prostřednictvím navazování vztahů a komunikace, nebo se uzavírá do sebe? Je adekvátní? • Navazuje tyto vztahy s respektem a péčí, nebo neuctivě a invazivně? • Zná klient své fyzické a emocionální hranice? Horní (ektodermální) kvadranty se zabývají vlastnostmi jazyka, schopností formulovat řeč a uvažovat o situacích, chápat podmínky a souvislosti. Souvisí také se schopností uchopovat okolní svět a dávat mu smysl. Odhaluje naši schopnost uvažovat a „spojovat body“ tím, že sdělujeme své myšlenky a propojujeme je s realitou. Můžeme zde pozorovat úplnou absenci řeči nebo ztrátu logické struktury toho, co je sdíleno, nevyjádřitelné a nesdělitelné pocity, obavy z toho že se „zblázním“, potíže se soustředěním nebo pozorností, problémy se čtením map a orientací, poruchy logického myšlení („vypadat hloupě“), problémy s učením nových věcí. Řeč a rozumové schopnosti: • Ztratil klient schopnost mluvit? • Je řeč logická a strukturovaná, nebo zmatená a nesouvislá? • Jaká je klientova schopnost artikulovat a reflektovat aktuální situaci? • Je klient schopen porozumět svému okolí a dává mu smysl? • Má problémy s tím, jak se učit novým dovednostem nebo soustředit pozornost na určité úkoly? • Jaká je jeho schopnost uvažování a kognitivního myšlení? • 198 •
Od_fragmentace_2023.indd 198
29.11.2023 10:07:58