Skip to main content

9788076394971

Page 1

První, co bylo Henrymu po probuzení nápadné, byla odporná pachuť v ústech. Jako kdyby žvýkal kousek starého sýra. Pak mu stoupal do nosu neznámý, ale přesto podivně důvěrný pach. Mnohem příjemnější než plesnivý sýr. Směsice ohně, síry a pepře. Henry tápal ve tmě kolem sebe, až konečně ucítil pod prsty lampičku na nočním stolku. Ze spodku stínítka visel řetízek, za který zatáhl. Místností se rozlilo slabé světlo. Byl to pokoj, který Henry ještě nikdy v životě neviděl. „Kde to jsem?“ zašeptal a přejel si rukama po obličeji. Dlaně měl drsné jako smirkový papír. V šerém přísvitu lampy se na ně zadíval. Byly poseté drobnými jizvami. Jako kdyby se v minulosti stále znovu prodíral trnovým keřem nebo holýma rukama vytahoval hranolky z fritézy. Přejel po jejich vnitřních stranách. Jen ztvrdlá kůže a mozoly. Měl ruce jako dělník ze stavby. Ale nevěděl proč. Nejvíce ho však znepokojovalo, že tři slova, která právě zašeptal – KDE TO JSEM – slyšel jenom pravým uchem. Zkusil to znovu, tentokrát hlasitěji. „Kde to jsem?“ Nebylo pochyb, přes noc ohluchl na levé ucho. Henry se pokusil bojovat proti vzrůstající panice. Vyskočil

Draci_skola_zlom_5.indd 5

21.09.2026 14:50


z postele a pod bosýma nohama cítil studenou kamennou podlahu. Po několika krocích si všiml, jak se mu podlamují nohy. Před dalším krokem se zhluboka nadechl. Teď už to šlo lépe. Rychle prošel malým podkrovím. Jednou rukou se opíral o šikmou zeď, druhou odsunul na stranu těžký závěs před oknem. Vyhlédl ven. Noc buď právě začínala, nebo končila. Henry nevěděl. Ulice, na kterou se díval, byla ponořená do pološera, které obvykle panuje před východem, nebo krátce po západu slunce. Zjevně bylo po dešti, protože na dlažbě se z velkých oblých kamenů odrážely pouliční lampy. Henry se pokoušel rozpomenout. Byl si však téměř jistý, že tuhle opuštěnou ulici ještě nikdy neviděl. Znovu se otočil a potácel se na druhou stranu místnosti. „Kde to jsem,“ zašeptal znovu a lámal si hlavu tím, co se asi předchozího dne mohlo stát. U protější stěny stál stolek a vedle něj židle. Přes opěradlo židle viselo podivné oblečení. Něco na způsob skotské sukně, kožené kalhoty, plátěná košile a něco, co se podobalo vlněné vestě. Sáhl po ní a přičichl k látce. Vycházel z ní pach ohně, síry a pepře, kterého si všiml už prve. Vestu odložil a přitom mu pohled zabloudil k hromádce zažloutlých novin ležící na stolku. Sáhl po prvním výtisku nahoře a upřel oči na titulní stránku, kde se tučně vytištěnými písmeny varovalo před příšerou

Draci_skola_zlom_5.indd 6

21.09.2026 14:50


z Arundelského jezera. Údajně to byla nějaká příbuzná Lochnesské obludy. To však Henryho moc nezajímalo. Koneckonců si noviny v okurkové sezóně vždycky vymýšlejí nějaké úplně bláznivé historky! To ví každý. Co však Henrymu vzalo dech bylo datum vydání: pátek 11. října 2019. To nemůže být pravda! Dneska je 20. srpna 2017! Den po Henryho jedenáctých narozeninách. Včera vyhráli zápas proti FC Millwall. Střílel jedenáctku a proměnil konečný stav na 2:1. Henry si vzpomínal, že se náhle za branou objevil tajemný muž. V dlouhém černém kabátě a botách z jemné kůže. Na jejich rozbláceném fotbalovém hřišti působil jako cizí součástka. Potom však ten muž nenápadným pohybem hlavy ukázal Henrymu roh, kam má střílet. Pozorovatel z velkých klubů, pomyslel si ještě Henry. A potom… Potom… Henry se plácl do čela. Ale nic víc za ním nebylo. Žádná další vzpomínka. Vjel si do vlasů a zatahal za ně. Ale nepomohlo to. Po tajuplném cizinci už se neobjevilo nic. Henry si prostě na nic nevzpomínal. Panika v něm rostla. Převálcovala ho jako parní lokomotiva. Pustil z ruky noviny a sáhl po dalším výtisku. Byl z 9. října a ten pod ním z 8. Tolik tiskových chyb nemohla být náhoda.

Draci_skola_zlom_5.indd 7

21.09.2026 14:50


Když sáhl po dalším výtisku, celá hromada hlučně spadla na podlahu. Bylo mu to jedno. Novinami, které držel v ruce, mrštil na druhou stranu místnosti a přitom klesl na postel. Co se to, u všech čertů, stalo? A kam ho přinesli? Myšlenky mu rychle vířily hlavou a náhle se úzké dveře podkroví začaly otřásat pod prudkými údery. Henry se pozpátku sunul po posteli, až za zády ucítil studenou stěnu, a mlčky zíral na dveře. Třebaže nikoho nevyzval, aby vešel, dveře se pomalu otevřely. Těžkým krokem dovnitř vstoupil chlap jak hora. Šel lehce nahrbený, aby si nenarazil hlavu o stropní trámy, a upíral na Henryho jedno oko. Tam, kde mělo být druhé, byla přivázaná páska na oko. Mužova ústa byla skrytá pod rozježeným knírem. Šedivé vlasy splývající v rozcuchaných pramenech mu zpod klobouku spadaly až na ramena. Tak vypadají únosci, prolétlo Henrymu hlavou. Přitiskl se ke zdi tak těsně, jak jen dokázal. „Dobré ráno, Henry,“ zahřměl mužův hlas. „Jmenuji se Duncan McBain. Pravděpodobně si na mě už nevzpomínáš, ale v několika posledních letech jsem byl tvým učitelem.“ Harry na muže vytřeštěně upřel oči. Ještě nikdy ho neviděl.

Draci_skola_zlom_5.indd 8

21.09.2026 14:50


1

P

ro Komety to nevypadalo dobře. První dvě hry sezóny sice vyhrály, avšak jejich dnešní protivník, Nebebijci, také. A to s podstatně větším bodovým náskokem než ony. Chtějí-li Komety postoupit do čela tabulky, musí uhrát vítězství. Jen tak se přiblíží o pořádný kus ke splnění svého velkého snu: vyhrát pohár Sedmi plamenů! Nebebijcům se to už jednou podařilo. A to je zřejmě ještě více pohánělo pokusit se o vítězství podruhé. Poté co Mrakoborci Fiona, Dex a Marc Sedm ohňů opustili, byli Nebebijci považovaní za nejlepší tým ostrova. A Komety to chtěly změnit. Henry stiskl zuby a mrkl, aby se zbavil slz, které mu do očí vháněl vítr. Bylo to k zbláznění! Byli lepší mužstvo, a přece prohrávali 5:7. Není to nádherné? Zeptal se radostně Fénix, který s Henrym navázal pouto, a nebezpečně nízko prolétl nad skalami v Zátoce dračích zubů. 9

Draci_skola_zlom_5.indd 9

21.09.2026 14:50


Pěna vystříkla Henrymu do obličeje a on znovu zamrkal. „Jsme o dva body za nimi! Co na tom má, prosím tě, být nádherného?“ Ty a ta tvoje ctižádost, pokáral ho Fénix. Prostě si užívej hru a raduj se z toho, že to všechny tak baví. Henry si byl dost jistý, že Edwarda a Timothyho to těší zrovna tak málo jako jeho. Ale nic nenamítl, pustil se třinácté šupiny hřbetního hřebene a sklouzl po drakově boku dolů. Hej! vykřikl polekaně Fénix. Henry však uviděl bombardisk. Edward se zoufale pokusil o přihrávku. Bombardisk prosvištěl těsně nad vrcholy vln, mezi skalami a letěl jejich směrem. Henry visel pod svým drakem. Jednou rukou se pevně držel Fénixova spáru, druhou natáhl k přilétajícímu kotouči. Prsty měl zkřehlé a ztuhlé. Stejně jako celé tělo. Ale natáhl se ještě dál. „Hned mě zase seber!“ křikl na Fénixe a pustil se drápu. To mu poskytlo potřebné centimetry, aby se dostal do blízkosti bombardisku. V okamžiku, kdy sevřel v ruce hrací disk, se dotkl vody. Ale vzápětí ucítil Fénixovy drápy, jak se mu sevřely kolem těla a vytáhly ho nahoru. O vlas minul skálu, o kterou se vlna roztříštila. Ty ses už úplně zbláznil? obořil se na něj Fénix. „Rychle, vpřed! Běží nám čas“ ignoroval Henry drakovu otázku. 10

Draci_skola_zlom_5.indd 10

21.09.2026 14:50


Fénix rozčileně zavrtěl hlavou, avšak poslechl a řítil se přes hrací pole na soupeřovu polovinu. Henry se přitom vyšplhal zpátky na dračí hřbet a usadil se opět za třináctou šupinu. Koutkem oka si všiml protihráčů, kteří se v úžasu pustili za ním. S takovým harakiri nepočítali. Henry otáčel bombardiskem v ruce. Tak jako už mnohokrát, i dnes si zapomněl navléknout rukavice a ostré kraje disku po sobě zanechávaly drobné řezy. V této chvíli však nic necítil. Soustředěně přimhouřil jedno oko, zamířil na krvavě rudou plochu pestře pomalovaného soupeřova kmenu a hodil. Ve stejném okamžiku zaznělo táhlé troubení signální trubky ohlašující konec hry. Ale ještě než tón dozněl, trčel už bombardisk v protivníkově dřevěném sloupu a ještě se jemně chvěl. Komety jásaly a Nebebijci zklamaně sténali. „Kde je? Kam se zasekl? Do rudé, nebo do modré?“ vykřikla vzrušeně kapitánka Nebebijců a hnala se k jejich sloupu. Henry přikázal Fénixovi, aby ji následoval. Byl si jistý, že zasáhl červenou oblast. Červená znamenala tři body, což by znamenalo, že zápas vyhráli. Když dorazili ke sloupu, Darius z něj bombardisk už vytáhl. Darius byl mladší bratranec Dexe, bývalého hráče Mrakoborců, s nímž se Henry neustále potýkal na hřišti i mimo něj. Darius v podlosti za 11

Draci_skola_zlom_5.indd 11

21.09.2026 14:50


svým bratrancem v ničem nezaostával. Štval proti Henrymu, kde jen mohl, protože mu záviděl, že je zlatojazyčník. Henry však za mnohem horší považoval skutečnost, že Darius hrál stejně nefér jako předtím Dex. „Je mi líto,“ pozdravil je Darius s protivným úšklebkem. „Bombardisk se bohužel zasekl do modrého pole. Je to nerozhodně.“ Široká křídla jeho čtyřrohého se ve větru nadouvala. „Nesměl jsi ho vytáhnout!“ stěžoval si Edward, když se k nim připojil. „Pche,“ odfoukl Darius a pokrčil rameny. „Viděl jsem jasně, že bombardisk byl v červeném poli,“ supěl Henry. „No tak to ses asi překoukl,“ odpověděl Darius. „Blbost!“ rozčiloval se Hery. „Vždyť lžeš.“ Úšklebek z Dariovy tváře okamžitě zmizel. „Dávej si dobrý pozor, co říkáš. Jinak ti ten tvůj jedovatý jazyk vytrhnu!“ „Tak teď se zase všichni uklidníme,“ přerušila je kapitánka Nebebijců. „Ano, máte pravdu, Darius nesměl bombardisk vytáhnout. Ale drakobal je čestný sport. Nikdo z mého týmu by záměrně nepodváděl.“ V tom okamžiku přistála na vrcholu sloupu Vlnečnice. Lucy sledovala konec hry z postranní čáry hřiště. Po odtroubení hry se okamžitě vydala k nim. 12

Draci_skola_zlom_5.indd 12

21.09.2026 14:50


Měla sedmý smysl pro to, když se Henry dostával do potíží. „Určitě si pamatuješ, že Dariův bratranec Dex při našem posledním zápase sestřelil Henryho neviditelným štítobuchem, nebo ne?“ „Darius není Dex,“ hájila kapitánka svého hráče. „Ale podvádění mají zřejmě v rodině,“ poznamenal ostře Henry. „Buď rád, že sedíš na hřbetě svého draka, jinak bych tě už usměrnil, jedojazyčníku!“ vykřikl Darius. „Fakt? Za dvě minuty na Dračím poli. Pak uvidíme, kdo koho usměrní,“ vyzval ho Henry a odstartoval. „Ne, Henry! On ti za to nestojí!“ volala za ním Lucy. Ale její slova spolkl vítr. Ten kluk je o dvě hlavy větší než ty, připomněl Fénix, když mu rozzuřený Henry vyprávěl, co se stalo. „Už toho mám právě dost,“ vypravil ze sebe Henry. „Pořád musím od týpků jako Darius poslouchat výčitky, že jsem zrádce. Ale s tím teď bude jednou provždy konec.“ A co se změní, když se od něj necháš zmlátit? zeptal se překvapeně Fénix. „Aaa, mlč už!“ Darius je předehnal, a když doletěli na Dračí pole, už na ně čekal. Henry sklouzl z Fénixova hřbetu, ještě než drak pořádně přistál. Zakopl a upadl na kolena. 13

Draci_skola_zlom_5.indd 13

21.09.2026 14:50


Darius se to však nechystal využít ve svůj prospěch. S chladným úsměvem na rtech čekal, až se Henry postaví na nohy. To už na Dračím poli přistávali i ostatní. Henry příliš zuřil na to, aby se podivil. Vrhl se na Daria, rozpřáhl se a udeřil ho do nosu. Darius stáhl tvář a zapotácel se několik kroků dozadu. Henry se udýchaně zarazil. Proč se mu nebrání? „Viděl někdo z vás, kdo si začal?“ zeptal se s odporným úsměvem Darius a rozhlédl se po přítomných. „Ale no tak, Darie, vykašli se na to,“ pokoušel se ho uklidnit jeden ze spoluhráčů. Arthur pokyvoval hlavou. „Stoprocentně, Henry,“ odpověděl, i když se mu zjevně nelíbilo to přiznat. „Přesně tak,“ zasyčel Darius a v očích se mu nebezpečně zablesklo, než se na Henryho vrhl. Henry neměl šanci. A na bahnitém Dračím poli nebyl tak hbitý a rychlý jako jindy. Fénix s ním stále znovu navazoval pouto, avšak Henry svému drakovi zakázal, aby se vměšoval. To převzal mistr Duncan. Obrovskou prackou chytil učitel Daria za límec a odtrhl ho od Henryho. „Už zase Henry?“ zamumlal. „Rozumím tomu dobře? Vy dva chcete až do konce školního roku kydat dračí hnůj?“ Darius zvedl ruce v obranném gestu. „Já tedy tu potřebu nemám,“ supěl. 14

Draci_skola_zlom_5.indd 14

21.09.2026 14:50


„A ty, Henry?“ Henry klečel v blátě. Bylo mu špatně a nemohl chytit dech. Darius ho několikrát uhodil pěstí do žaludku. A podle toho, jakou pachuť cítil v ústech, tak mu krvácel ret. Přejel si jazykem po zubech. Aspoň že tak. Vypadalo to, že všechny jsou na svých místech. Henry navázal pouto se svým drakem. „Mám ­dojem, že jsem prohrál.“ Myslím, že víc prohrát už nejde, potvrdil mu domněnku Fénix soucitně. „Henry?“ oslovil ho opět mistr Duncan. Henry se s velkou námahou zvedl. „Nedělejte si starosti. Já jsem s ním skončil,“ zamumlal. Darius se zasmál. „Jak velkorysé od jedojazyčníka.“ „Kdo z vás si začal?“ přerušil ho mistr Duncan. Nad Dračím polem se rozhostilo ticho, bylo slyšet jen vítr skučící nad vřesovištěm. Nikdo neřekl ani slovo. Darius a Henry zarytě upírali pohled na zem a mlčely i oba týmy. „Arthure?“ zadíval se mistr Duncan pevně na chlapce blízko nich. Arthur se mlčky kroutil pod mistrovým pohledem a utrápeně popotahoval za kožený řemínek drakobalové čapky. Avšak pohled, který na něj mistr upíral, byl stejně neúprosný jako ledový vítr nad Dračím polem. Nakonec ticho prolomil Henry. 15

Draci_skola_zlom_5.indd 15

21.09.2026 14:50


„Já jsem začal,“ přiznal tiše a setřel si krev z dolního rtu. „Stoprocentní nespravedlivost,“ poznamenal Arthur. Mistr Duncan na Henryho zklamaně pohlédl. Edward už to nemohl vydržet a začal mluvit o tom, co se opravdu stalo. Ale když skončil, mistr Duncan odbyl jeho zprávu mávnutím ruky a suše shrnul: „Hen­ry zaútočil na Daria. Ne obráceně. To je po hře velmi nesportovní. Proto trestám Komety. Stahují se jim tři body.“ „My jsme vyhráli?“ zeptal se užasle Darius a rozesmál se. Zvedl ruku do vzduchu a chtěl si plácnout do dlaně se členy svého týmu. Ale kapitánka Nebebijců prudce zavrtěla hlavou. „Opravdu, Darie?“ zeptala se a pozvedla obočí. „Takhle chceš vyhrát?“ Bez dalšího slova vylezla na hřbet svého draka a odletěla. Timothy vztekle kopl do kamínku, který s tichým žblunknutím přistál v louži. Dračí pole se po třech týdnech vytrvalého deště proměnilo v plochou jezerní krajinu. „Víte, co to znamená, že jo?“ vztekle pohlédl na svůj tým. „Díky Henryho záchvatu vzteku máme po mistrovství. Když Nebebijci vyhrají zbývající zápasy, patří pohár jim.“ „Timothy…“ Henry se váhavě pokusil obhajovat, avšak kamarád také naskočil na hřbet draka a nechal 16

Draci_skola_zlom_5.indd 16

21.09.2026 14:50


Henryho a svůj tým stát v dešti. „Mistře Duncane,“ úpěnlivě se obrátil na učitele. „Prosím, vynechte z toho Komety. Nemůžou za to. Vždyť už bylo po hře. Když budete chtít, budu do konce života kydat dračí hnůj nebo leštit zlaté mince.“ Mistr Duncan zavrtěl hlavou. „Henry, ty tomu nerozumíš, viď?“ zeptal se. „Můžeš mluvit o štěstí, když ostatní mistři vyhodnotí tvůj útok na Daria jen jako nesportovní chování při drakobalu.“ Henry vysával krev z dolního rtu a nechápavě se na mistra Duncana podíval. Ten si dal ruce v bok. „Už jsi zapomněl? Rvačky mezi dračími jezdci jsou nejpřísněji zakázané a jsou důvodem vyhodit tě ze školy. Po tvé hádce s Timothym v prvním ročníku je to už podruhé, co ses pral. A pokud jsi to ještě nepostřehl: Je dost lidí, kteří nejsou právě nadšení z toho, že je na Sedmi ohních opět zlatojazyčník.“ „Nepostřehl?“ zvolal rozčileně Henry. „Od chvíle, kdy začal třetí ročník, nemine den, aby mi to někdo nepřipomněl. Jedojazyčník, zrádce, lžišeptač, podvodník – vyberte si. Tak mě zdraví každé ráno a každý večer, když vejdu do velké haly.“ Mistr Duncan se sklonil k Henrymu. Tak rychle, že vyšplíchla ven voda, která se mu nashromáždila na krempě klobouku. Ukazováčkem mu píchl do hrudníku. „A přesně z tohoto důvodu ses neměl nechat 17

Draci_skola_zlom_5.indd 17

21.09.2026 14:50


Dariem vyprovokovat. Ne kvůli takové lapálii jako je vítězství v drakobalu. Nebo si snad myslíš, že tvůj výstup někomu prospěl?“ „Stoprocentně negativně,“ odpověděl za svého kamaráda Arthur. Henry těžce oddychoval a sevřel ruce v pěst, neřekl však nic. Mistr Duncan si dlaní přejel po obličeji. „Henry, já jsem přece na tvé straně,“ zamumlal unaveně. Když Henry neodpověděl a skrze déšť se na učitele vzdorovitě zadíval, mistr Duncan ho jemně, ale určitě postrčil k drakovi. „Tak a teď rychle na ošetřovnu.“ Henry v tichosti zaskřípal zuby, ale mlčky ­přikývl a posadil se na Fénixe. Když však navázal pouto se svým drakem, přikázal mu, aby letěl k Zející propasti. Do dračí sluje, ve které se Fénix dělil o ubytování se Štístkem.

18

Draci_skola_zlom_5.indd 18

21.09.2026 14:50


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook