PŘEHLED NEJČASTĚJI CITOVANÝCH
PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JEJICH ZKRATEK
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“)
ústavní zákon č. 23/1991 Sb. , kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „Listina“)
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“ nebo „ZoÚ“)
zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen „zákon o rezervách“ nebo „ZoR“)
ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava ČR“)
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o oceňování majetku“)
zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“ nebo „ZDPH“)
zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „insolvenční zákon“)
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“ nebo „ZP“)
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“)
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“)
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“)
vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“) směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. 7. 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (dále jen „směrnice ATAD“)
Pokyn GFŘ D-59 K jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Pokyn GFŘ D-59“)
Všechny právní předpisy, na které je v textu publikace odkazováno, jsou míněny ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak.
*) Red. pozn.: Zákon č. 360/2025 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2026, s výjimkou čl. VI bodů 58 a 97, které nabývají účinnosti dnem 1. 4. 2026 a s výjimkou čl. VI bodů 1, 2, 7, 10, 17, 18, 33 až 37, 43, 44, 46, 50, 51, 54 až 57, 59, 61 až 63, 65 až 73, 75 až 78, 80 až 82 a 93, čl. VII bodů 6, 9 a 10, které nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2027. Změny k 1. 1. 2027 jsou okomentovány redakčními poznámkami.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie137) a upravuje a) daň z příjmů fyzických osob, b) daň z příjmů právnických osob.
137)
Směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU, směrnice Rady 2014/86/EU a směrnice Rady 2015/121/EU.
Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (kodifikované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU.
Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnice Rady 2004/76/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2013/13/EU.
Směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, rozhodnutí Rady 2004/587/ES, směrnice Rady 2006/98/ES a směrnice Rady 2014/48/EU.
Směrnice Rady 2016/1164/EU ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice Rady 2017/952/EU.
K § 1
Zákon o daních z příjmů je rozdělen do sedmi částí: 1. Daň z příjmů fyzických osob (§ 2 až § 16b), 2. Daň z příjmů právnických osob (§ 17 až § 21a), 3. Společná ustanovení (§ 21b až § 38fa), 4. Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů (§ 38g až § 38zh), 5. Registrace (§ 39 a § 39a), 6. Pravomoci vlády a Ministerstva financí (§ 39p a § 39q), 7. Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 40 až § 42).
Dále obsahuje přílohy: 1. Třídění hmotného majetku do odpisových skupin, 2. Postup při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska daně z příjmů fyzických osob, 3. Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob. Zákon je transpozičním i adaptačním právním předpisem (čl. 48 Legislativních pravidel vlády).[a]
Součástí daňové soustavy je procesněprávní předpis – zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zákon o daních z příjmů je obecně závazným právním předpisem smíšené povahy – obsahuje zejména normy hmotněprávní, ale i procesní.
Index
Evropská unie
[a] Viz vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a další související zákony, PSP ČR, 6. volební období, r. 2010, DZ: tisk č. 158; schválen jako zákon č. 346/2010 Sb., účinný od 1. 1. 2011.
Související judikatura
ÚS, 12. 8. 2020, II. ÚS 1816/20: do autonomní sféry jednotlivce, kterou spoludefinuje i vlastnické právo, je veřejné moci umožněno zasáhnout z důvodu ústavně aprobovaného veřejného zájmu, jehož podstata v případě daní spočívá ve shromaž ování finančních prostředků na zabezpečování různých typů veřejných statků ÚS, 21. 4. 2009, Pl. ÚS 29/08, 181/2009 Sb., N 89/53 SbNU 125: daní je obecná zátěž, která zavazuje všechny tuzemce podle jejich příjmů, majetku a kupní síly k financování všeobecných úkolů státu; pravomoc státu zdaňovat za určitých, přesně definovaných podmínek byla institucionalizována právě za účelem shromáždění prostředků k zabezpečení veřejných statků; podle čl. 11 odst. 5 Listiny je možné daně a poplatky ukládat jen na základě zákona; toto ustanovení vylučuje, aby daňovou povinnost stanovovala exekutiva; naopak v případě daní jde o prerogativu Parlamentu, jenž je obdařen exkluzivní kompetencí zdaňo vat; čl. 11 odst. 5 také vyjadřuje ústavní zmocnění pro Parlament k legitimnímu omezení vlastnického práva skrze jím přijatý zákon; do autonomní sféry jednotlivce, kterou spoludefinuje i vlastnické právo, je tak veřejné moci umožněno zasáhnout z důvodu ústavně aprobovaného veřejného zájmu, jehož podstata v případě daní spočívá ve shromaž ování finančních prostředků na zabezpečování různých typů veřejných statků; legitimita zdaňování vyplývá mimo jiné z toho, že výsledky zdaňování jsou používány i k ochraně a vytváření podmínek pro rozvoj vlastnictví, přičemž tuto ochranu a vytváření podmínek je nutné samozřejmě z něčeho platit; tento účel zdaňování ale není jediný; daňový zásah do majetkové a právní sféry jednotlivce nabývá na ospravedlnění právě rovnoměrností rozdělení těchto břemen
ÚS, 6. 8. 2008, II. ÚS 2714/07: kautela „co není zákonem zakázáno, je povoleno“, platí v právu soukromém, nikoli v právu veřejném, tedy i daňovém ÚS, 21. 10. 2004, II. ÚS 686/02, N 155/35 SbNU 147; ÚS, 23. 6. 2004, II. ÚS 644/02, N 85/33 SbNU 321: podle čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví; pro oblast daní a poplatků je toto ústavní pravidlo konkretizováno čl. 11 odst. 5 Listiny, podle něhož daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona; význam tohoto ustanovení spočívá zejména v deklaraci toho, že ukládání daní a poplatků je v principu v souladu s ústavním pořádkem, a není tedy neústavním zásahem do jiných základních práv včetně práva vlastnického (pokud tím ovšem není popřena jejich podstata či smysl; čl. 4 odst. 4 Listiny); aby však zdanění bylo ústavně konformní, musí se především opírat o zákon, jiné hmotněprávní podmínky ústavní právo nepředepisuje; zdanění v obecné rovině neústavním zásahem do vlastnictví není a ani výjimka spočívající v osvobození od daně nesleduje ochranu vlastnického práva, nýbrž je zřejmě vyjádřením hospodářsko-politického zájmu státu na rozvoji podnikání, tedy cíle zcela jistě legitimního
NSS, 22. 4. 2022, 4 Afs 373/2021-56: ze zákonné fikce veřejného práva plyne, že pro stanovení daňové povinnosti není rozhodné, jaký smluvní typ účastníci volili ve sféře práva soukromého, ale naopak, jak je skutečný obsah jejich konání vnímán v právu veřejném
NSS, 31. 8. 2021, 8 Afs 246/2019-67; NSS, 15. 4. 2011, 2 Afs 20/2011-77, 2372/2011 Sb. NSS: koncepce zákona o daních z příjmů je založena na principu zdanění všech příjmů poplatníků daně, které nabyli v příslušném kalendářním roce, s výjimkou taxativně uvedených případů NSS, 8. 2. 2018, 10 Afs 119/2016-29: samotný pojem „daň“ v § 250 odst. 2 DŘ je třeba interpretovat s přihlédnutím k obecnosti daňového řádu; pro určení pokuty je rozhodná definice daně v daňovém řádu, nikoli úprava v jednotlivých zákonech; daňový řád definuje daň v § 2 odst. 3, kde říká, že daní se pro účely tohoto zákona rozumí a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, c) peněžité plnění v rámci dělené správy; v odst. 4 citovaného ustanovení pak dodává, že daň podle odstavce 3 zahrnuje rovněž daňový odpočet, daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně; pokuta podle § 250 DŘ se počítá z peněžitých plnění, která splňují tuto definici daně, a to vždy s ohledem na daňové povinnosti stanovené jednotlivými daňovými předpisy NSS, 8. 7. 2015, 4 Afs 86/2015-36, 3308/2015 Sb. NSS: daňová povinnost k dani z příjmů vzniká okamžikem získání příjmu
ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.
(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
K § 2
Ustanovení určuje základní daňověprávní skutečnosti daní z příjmů fyzických osob – daňové rezidenty s neomezenou daňovou povinností týkající se všech příjmů, daňové nerezidenty s limitovanou daňovou povinností týkající se příjmů plynoucích ze zdrojů v ČR, časový limit pro určení daňového rezidentství a pojem bydliště.
Index bydliště, byt, daňový nerezident, daňový rezident, měna, student/studium/žák
Interní citace § 2
§ 3 odst. 4 písm. e), § 5 odst. 9, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3, § 10 odst. 8, § 15 odst. 8, § 22 odst. 1 úvodní část, písm. b), g) úvodní část, odst. 2, § 23 odst. 4 písm. a), e), odst. 8 písm. b), závěrečná část, odst. 12, 17, § 23b odst. 6 písm. a), § 23c odst. 5 písm. a), § 24 odst. 2 písm. v) bod 2, písm. zi), odst. 7 písm. b) body 1, 3, § 25 odst. 1 písm. u), odst. 3, § 26 odst. 7 písm. a) bod 3, § 29 odst. 1 písm. a), b), e), odst. 8, § 30 odst. 10 úvodní část, písm. f), § 31 odst. 7, § 32c odst. 1, § 35 odst. 1 úvodní část, § 35ba odst. 1 úvodní část, odst. 2, § 35c odst. 1, 5, § 36 odst. 1 úvodní část, odst. 2 úvodní část, písm. a), § 37a odst. 3, § 38a odst. 1, § 38c odst. 2, 3, § 38d odst. 1, 7, § 38e odst. 1 úvodní část, odst. 3 úvodní část, písm. a), odst. 4, § 38f odst. 6, § 38g odst. 2, 6, § 38h odst. 11, 13, § 38j odst. 2 písm. c), odst. 6, odst. 8 písm. b), § 38nc odst. 2 písm. a), § 38t odst. 2, § 39q písm. c)
Související judikatura
ÚS, 1. 9. 2020, IV. ÚS 1983/20: zákon o daních z příjmů obsahuje úpravu tzv. daňových rezidentů (§ 2 odst. 2 a § 17 odst. 3) a tzv. daňových nerezidentů (§ 2 odst. 3 a § 17 odst. 4); podle § 6 odst. 2 věty první ZDP je poplatník s příjmy ze závislé činnosti v zákoně dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“; k mezinárodnímu pronájmu pracovní síly – zaměstnavatelem je podle § 6 odst. 2 věty druhé ZDP i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3 ZDP (tj. daňový rezident), u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí; podle § 6 odst. 2 věty třetí ZDP se z hlediska dalších ustanovení takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3 ZDP (tj. daňovým rezidentem); zákon v daném směru obsahuje pozitivní vymezení, kdo je v popsaném případě poplatníkem; v § 38c odst. 2 větě druhé ZDP je obsaženo negativní vymezení, že v případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí daného zákona není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4 ZDP (tj. daňový nerezident); zákon obsahuje pozitivní i negativní vymezení plátce daně, jehož pomocí je určeno, komu náleží daňová povinnost NSS, 16. 7. 2018, 10 Afs 195/2017-57: pro naplnění pojmu bydliště poplatníka ve smyslu § 2 odst. 4 ZDP se nevyžaduje, aby poplatník pobýval na území ČR po urči tou minimální dobu (k tomu míří kritérium „obvykle se zdržuje na území“), ale aby tu měl stálý byt a kvalifikované pouto k území v podobě úmyslu se zde trvale zdržovat; stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoli k dispozici podle jeho potřeby, a již vlastní, či pronajatý; úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. pokud v něm žije rovněž např. s manželkou, dětmi, rodiči, či zda
počítačových programů, a to vždy za předpokladu, že se nejedná o příjmy podle § 6, tedy příjmy z výkonu závislé činnosti. Takovými příjmy jsou i příjmy z vlastní vydavatelské činnosti.
Příjmem ze samostatné činnosti je příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.[a]
Právní předpisy neobsahují legální definici toho, co se rozumí nezávislým povoláním, vychází se proto podpůrně z § 22 odst. 1 písm. f), kde se uvádí v souvislosti s daňovými nerezidenty nezávislá činnost. Při vědomí, že některé ze zde uvedených činností je třeba považovat za podnikání podle jiných právních předpisů podle § 7 odst. 1 písm. c) (architekt, lékař, inženýr, právník), lze za nezávislá povolání považovat např. výkonné umělce, sportovce, jejich trenéry, rozhodčí, artisty apod. (NSS, 23. 2. 2021, 4 Afs 277/2020-43; NSS, 21. 9. 2011, 8 Afs 56/2010-73, 2571/2012 Sb. NSS). Pro výkon nezávislého povolání je typická soustavnost takové činnosti, za příklady výkonu nezávislého povolání lze označit soustavnou činnost přednášejících, výkonných umělců, trenérů, rozhodčích, artistů apod. (NSS, 9. 7. 2009, 5 Afs 71/2008-52). Definiční znaky typické pro výkon nezávislého povolání podle § 7 odst. 2 písm. c) − pro zmíněné profese je charakteristická kreativita a samostatnost při volbě způsobu, jakým bude dosaženo předem stanoveného výsledku; samozřejmě se tím nemíní nezávislost při dodržování právních pravidel, které mohou tu či onu činnost upravovat (NSS, 21. 9. 2011, 8 Afs 56/2010-73, 2571/2012 Sb. NSS). Nezávislá činnost je vykonávána kontinuálně, relativně samostatně a na vlastní odpovědnost. Naplnění definičních znaků příjmu z nezávislého povolání je dáno souhrnem všech definičních znaků, které je třeba posuzovat ve vzájemném celku, nikoli izolovaně. Prvek samostatnosti je třeba vztahovat k tomu, zda se poplatník může samostatně rozhodnout o tom, jak bude činnost vykonávat (NSS, 15. 2. 2022, 4 Afs 274/2021-41).
K odst. 3 až 5: Odst. 3 vymezuje (dílčí) základ daně, jde o příjmy uvedené v odst. 1 a 2; výjimkou jsou příjmy podle odst. 6, jež jsou samostatným základem daně.
U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti tvoří jejich (dílčí) základy daně poměrné části základu daně veřejné obchodní či komanditní společnosti; obdobně to je u daňové ztráty, viz odst. 4 a 5 (§ 18b). U veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 18b a § 36).
K odst. 6: Příjmy autorů za jejich příspěvky do taxativně vyjmenovaných sdělovacích prostředků, a pokud jde o příjmy podle odst. 2 písm. c), jsou do limitu v kalendářním měsíci od stejného plátce samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2 písm. p)); jde o měsíční úhrn příjmů. Nemusí jít o příjmy soustavné, pravidelně se opakující. Jde o příjmy autorů za autorské příspěvky, nikoli jiných fyzických osob, tedy např. dědiců autorských práv – příjmy plynoucí ze zděděných autorských práv jsou z daňového hlediska tzv. ostatními příjmy (§ 10 odst. 1 písm. d)).
K odst. 7: Jakékoli náklady jako náklady podle § 7 uznat nelze. Tyto náklady musí naplňovat obecné podmínky stanovené v § 23 a § 24. Jako výdaje ve smyslu § 7 jsou tedy uznatelné pouze výdaje skutečně vynaložené za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů z podnikání, byť teprve očekávaných, resp. výdaje, které bezprostředně souvisejí s podnikatelskou činností daňového subjektu, jsou přiměřené a mezi nimi a očekávanými příjmy existuje přímý vztah (ÚS, 23. 4. 2001, II. ÚS 67/2000; NSS, 12. 12. 2012, 2 Afs 46/2012-43).
[a] Viz vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a další související zákony, PSP ČR, 6. volební období, r. 2010, DZ: tisk č. 158; schválen jako zákon č. 346/2010 Sb., účinný od 1. 1. 2011.
pokud je držitelem živnostenského oprávnění k tzv. řemeslné živnosti; nepostačuje oprávnění k živnosti volné spolu s prokazováním konkrétního obsahu uskutečněné činnosti, ze které daňový výdaj vyplývá
NSS, 31. 1. 2018, 2 Afs 45/2017-37: obchodním majetkem se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí majetek, který je ve vlastnictví poplatníka s příjmy podle § 7 ZDP , slouží nebo je určen k podnikání poplatníka, nikoli k jeho osobní potřebě, a je o něm účtováno nebo vedena daňová evidence; příjmy plynoucí z obchodního majetku jsou příjmy podle § 7 ZDP
NSS, 10. 1. 2018, 6 Afs 73/2017-27: pokud daňový subjekt uplatní výdaje procentuálně určeným paušálem u jakékoli části příjmů spadajících pod § 7 ZDP , je třeba veškeré příjmy spadající pod toto ustanovení pokládat za dílčí základ daně, u kterého byly výdaje tímto způsobem uplatněny
NSS, 21. 4. 2016, 7 Afs 25/2016-34: vkladem nemovitosti do obchodního majetku, která není reálně dělitelná či rozčleněná na jednotlivé podíly nebo byty a nebytové prostory, je třeba rozumět vklad nemovitosti jako celku; následný příjem generovaný tímto obchodním majetkem (nemovitostí) je pak příjmem podle § 7 ZDP; není přitom rozhodné, zda má tento příjem svůj původ v pronájmu celé nemovitosti či její dílčí části
NSS, 12. 2. 2015, 9 Afs 204/2014-31, 3202/2015 Sb. NSS: poplatník je oprávněn prostřednictvím dodatečného přiznání zpětně za stejné období změnit skutečné výdaje na paušální podle § 7 odst. 7 ZDP , pokud tak učiní dobrovolně a výsledná daň je i po této změně vyšší než poslední známá daň; zpětně měnit způsob v uplatňování výdajů nelze, bylo-li by důsledkem zpětné změny přesunutí povinnosti dodanit pohledávky do období, které by již bylo prekludováno, nebo pokud byl poplatník k dodanění pohledávek již správcem daně vyzván
NSS, 5. 12. 2013, 9 Afs 98/2013-31: příjmy ze živnosti nejsou veškeré příjmy vztahující se k pronajaté movité věci živnostníka bez ohledu na předmět jeho živnostenských oprávnění; v případě pronájmu motorového vozidla od leasingové společnosti pro podnikání poplatníka příjmy z následného pronajímání (podnájmu) takového vozidla třetímu subjektu, pokud poplatník nemá živnostenské oprávnění spočívající v pronajímání movitých věcí, příjmy z pronájmu movité věci nemohou být posouzeny jako příjmy ze živnosti, nýbrž jako příjmy spadající pod § 9 ZDP
NSS, 5. 12. 2013, 9 Afs 98/2013-31; NSS, 9. 7. 2009, 5 Afs 71/2008-52; NSS, 21. 9. 2007, 5 Afs 148/2006-50, 1396/2007 Sb. NSS; NSS, 26. 5. 2005, 7 Afs 35/2005-65: vymezení podmínek, které musí být splněny, aby příjmy mohly být zařazeny pod „příjmy ze živnosti“, a požadavky, které jsou kladeny na znaky činnosti osoby podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP: neobstojí široce pojímaná interpretace, že „příjmy ze živnosti“ jsou veškeré příjmy vztahující se k pronajaté movité věci živnostníka bez ohledu na předmět jeho živnostenských oprávnění; v případě pronájmu motorového vozidla od leasingové společnosti pro podnikání v rámci živnostenských oprávnění „výroba a zpracování skla“ a „fotografické služby“ příjmy z následného pronajímání (podnájmu) takového vozidla třetímu subjektu nejsou příjmy z jeho dvou zmíněných provozovaných živností ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) ZDP; nemá-li osoba živnostenské oprávnění spočívající v pronajímání movitých věcí, příjmy z pronájmu movité věci nemohou být posouzeny jako „příjmy ze živnosti“, nýbrž jako příjmy spadající pod § 9 ZDP NSS, 11. 6. 2013, 8 Afs 31/2012-53: poplatník uplatňující výdaje procentem z příjmů, který je ze zákona povinen vést pouze evidenci podle § 7 odst. 10 poslední věty ZDP , nemůže při přechodu na účetnictví uplatnit režim § 23 odst. 14 ZDP a musí postupovat podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 ZDP; podmínkou pro uplatnění § 23 odst. 14 ZDP je přechod daňového subjektu z daňové evidence na vedení účetnictví; účinky, které zákon o daních z příjmů spojuje s vedením daňové evidence, mohou nastat pouze tehdy, pokud tato evidence sloužila zákonem předvídanému účelu; vedl-li poplatník daňovou evidenci, ale v daňovém přiznání uplatnil výdaje v procentní výši, a nepoužil tedy daňovou evidenci jako podklad pro stanovení základu daně, daňová evidence se stala evidencí vedenou „nad rámec zákona“; nemohla totiž sloužit svému účelu, kterým je zjištění základu daně z příjmů (§ 7b ZDP); v takovém případě poplatník musí postupovat při přechodu na účetnictví shodně jako daňový subjekt, který nevedl daňovou evidenci vůbec, tedy podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 ZDP
Index
hospodářský rok, kalendářní rok, nájem/nájemce, účetnictví, vyjmutí ze zdanění / vyloučení z předmětu daně, základ daně, zásoby
Související judikatura
ÚS, 2. 2. 2000, I. ÚS 22/99, N 14/17 SbNU 103: přílohy k zákonu jsou součástí právního předpisu
Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy20) postup pro účely tohoto zákona tento:
1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.
2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
3. Obdobně se postupuje při přechodu z evidence příjmů a výdajů na vedení účetnictví na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9.
Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou dluhu hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y).
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
K příloze č. 3
Součástí zákona o daních z příjmů jsou přílohy č. 2 a č. 3, které upravují přechod z vedení účetnictví na daňovou evidenci a přechod z daňové evidence na vedení účetnictví pro účely správného zdanění. Jedná se o překvalifikování nákladů a výnosů (resp. výdajů a příjmů) ve vztahu k základu daně v souvislosti s odlišnými principy (u daňové evidence a při vedení účetnictví) při zachycování pohledávek, dluhů a zásob.
Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví lze základ daně zvýšit i o pohledávky vzniklé z titulu přeplatku na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, pokud je poplatník neuplatní jako zdanitelný příjem zdaňovacího období, ve kterém je obdrží. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví lze základ daně snížit i o závazky vzniklé z titulu nedoplatku na pojistném na sociální zabezpečení
Index a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, pokud je poplatník neuplatní jako náklad zdaňovacího období, ve kterém je uhradí v souladu s § 24 odst. 2 písm. f). Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se základ daně zvýší o hodnotu poskytnutých záloh, které byly při úhradě výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a sníží o hodnotu přijatých záloh, které byly při úhradě zdanitelným příjmem.
Index nájem/nájemce, účetnictví, zásoby
INDEX
Index je věcným rejstříkem, odkazuje na pojmy v ustanoveních zákona o daních z příjmů. Dále obsahuje hesla, jež jsou v textu zákona vyjádřena formou odkazu (jiného než slovního vyjádření)[a], a rovněž odkazy na související předpisy a současně uvádí i relevantní pokyny a sdělení ministerstev.
AAgrární/Hospodářská komora ČR – § 19 odst. 1 písm. a) bod 5, § 24 odst. 2 písm. d) bod 5 ZDP
~ Agrární/Hospodářskákomora ČR zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
akcie – § 3 odst. 4 písm. a) bod 1, § 4 odst. 1 písm. x), zh) bod 1, § 10 odst. 5, 6, § 17b písm. a), § 18 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 1 písm. zf), § 23 odst. 3 písm. b) body 4, 5, odst. 4 písm. c), § 24 odst. 2 písm. w), odst. 7 závěrečná část, § 25 odst. 1 písm. zj), § 36 odst. 1 písm. b) bod 3, odst. 2 písm. h), § 37c, § 38na odst. 2 ZDP ~ akcie § 259 až § 263 ZOK; zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ~ investiční akcie § 162, § 163 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
akciová společnost – § 17b odst. 1 písm. d), § 19 odst. 9 bod 2, odst. 12, § 23a odst. 6, § 23b odst. 6, § 23c odst. 5, 9, § 23f písm. h), § 24 odst. 7 závěrečná část, § 26 odst. 7 závěrečná část, § 36 odst. 1 písm. b) bod 3, odst. 2 písm. f), h), l), r), § 37a odst. 5, § 37c, § 38ma odst. 1 písm. b), § 38na odst. 2 ZDP ~ akciová společnost § 1 odst. 2; § 7 odst. 2; § 42 odst. 1; § 243 až § 551 ZOK
akreditovaný studijní program – § 34f odst. 2 písm. b), odst. 3, § 34g odst. 3, odst. 4 písm. a) úvodní část, bod 3, § 34h písm. b) bod 3 ZDP
~ akreditovaný studijní program § 2, § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách); § 57 odst. 1 písm. c) body 1 a 2, písm. d) ZDPH
artista – § 6 odst. 9 písm. f) bod 1, § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 ZDP
~ artista § 67 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
au-pair ~ domácí práce § 3 odst. 4 písm. e) ZDP
~ au-pair směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. 5. 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair
automobil ~ autobus § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ~ M1 § 24 odst. 6, § 30e až § 30g ~ nákladní § 24 odst. 2 písm. k) bod 3, příloha 1 odpisová skupina 2 (2–67) 29.10.4 ~ osobní § 24 odst. 2 písm. k) bod3, odst. 5 písm. a), odst. 6, § 31 odst. 5, příloha 1 odpisová skupina 2 (2–65) 29.10.2 (osobní automobily) ZDP ~ automobil zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích; zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě; zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) autorské právo / právo příbuzné autorskému – § 4 odst. 1 písm. zc), § 7 odst. 2 písm. a), odst. 6, § 10 odst. 1 písm. d), § 19 odst. 7, § 22 odst. 1 písm. g) bod 2 ZDP ~ autorské právo § 2372, § 2387 až § 2389 OZ; zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon); zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých
[a] Např. je lokalizován pojem „daňový rezident“, jenž je přímým označením daňověprávní skutečnosti; stejně tak je lokalizováno v zákoně užité označení „poplatník podle § 2 odst. 2“.
zrušení poplatníka s likvidací – § 20 odst. 2, § 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP
~ zrušení poplatníka s likvidací § 240c DŘ; § 37, § 39, § 171, § 190, § 256, § 416, § 421 ZOK
zůstatková cena – § 10 odst. 5, § 20 odst. 8, § 21d odst. 1 písm. b), § 23 odst. 3 písm. c) bod 7, odst. 6 písm. a), § 24 odst. 2 písm. b), c), tb), v), odst. 5 písm. a), d), odst. 7 písm. b) body 1, 2, odst. 12 písm. a), b), § 25 odst. 1 písm. o), zp), § 26 odst. 3 písm. a), § 29 odst. 1 písm. a), závěrečná část, odst. 2 až 4, 6, 7, § 30c odst. 2, § 30d odst. 2 písm. c), § 30e odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. b), odst. 7 písm. b), odst. 9 písm. b), odst. 10 písm. b), § 30f odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), odst. 7 písm. b), odst. 8 písm. b), § 30g odst. 3, 4, § 32 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 ~ zvýšená zůstatková cena § 29 odst. 3 (vymezení), § 32 odst. 3 ZDP
~ zůstatková cena Pokyn GFŘ D-59 k § 24 odst. 2 bod 3, k § 29 bod 9 (zůstatková cena vyřazeného dospělého zvířete odpisovaného skupinově)
zůstavitel – § 4 odst. 1 písm. b), s), x), § 38a odst. 2 písm. c), § 38ga ZDP
~ zůstavitel § 239a, § 239b, § 239d, § 252 odst. 3 písm. b) DŘ; § 1475 až § 1720 (dědické právo) OZ
zvíře – § 4a písm. i), § 15 odst. 1, § 20 odst. 8, § 21b odst. 1 písm. a), § 24 odst. 2 písm. b) bod 1, § 25 odst. 2, § 26 odst. 2 písm. e), zl), odst. 5 ~ darovaná zvířata § 26 odst. 5 ~ toulavá/opuštěná zvířata / ohrožené druhy § 4a písm. i), § 15 odst. 1 ~ základní stádo § 25 odst. 2 ZDP ~ zvíře § 494 OZ ~ toulavá/opuštěná zvířata / ohrožené druhy § 17b, § 17e zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ~ výpočet daňového odpisu dospělých zvířat Pokyn GFŘ D-59 9 k § 26 bod 6 zvláštní vázaný účet – § 4 odst. 1 písm. e), § 19 odst. 1 písm. zl) ZDP ~ zvláštní vázaný účet § 4 odst. 1, § 10a odst. 1 (legislativní zkratka), odst. 2, 3, odst. 4 úvodní část, odst. 5, 6 ZoR; § 37a odst. 5 až 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); § 42 odst. 3 až 5, § 43 odst. 2 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech; § 32 odst. 2 až 5, § 33 odst. 3 až 6, § 48 odst. 2, § 72 odst. 5, § 128 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností
živelní pohroma – § 4 odst. 1 písm. r), § 15 odst. 1, § 20 odst. 8, § 24 odst. 2 písm. l), zp), odst. 10 (vymezení) ZDP
~ živelní pohroma Pokyn GFŘ D-59 k § 24 odst. 2 body 3, 27
živnost / živnostenské oprávnění/podnikání – § 2a odst. 1 písm. d), § 7 odst. 1 písm. a), odst. 7 písm. a), b), § 17b odst. 1 písm. a) bod 2, § 38lc odst. 7 ZDP
~ živnostenský zákon § 10 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
živnostenský úřad – § 2a odst. 1 písm. d), § 38lc odst. 7 ZDP
~ živnostenský úřad zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech; § 55, § 60a, § 71 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
životní prostředí – § 19 odst. 1 písm. zc) bod 3, § 24 odst. 2 písm. g) ZDP
~ životní prostředí § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ
DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA
MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ
EDICE ÚČETNICTVÍ
EDICE DANĚ
EDICE ÚČETNICTVÍ
ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz | www.anag.cz
