14
VESMÍR
Jak velký je vesmír?
ír e, vesm ím v d u Pok okraj. ý n d á ž nemá
Vesmír je skutečně nesmírně obrovský! Je tak rozlehlý, že je zhola nemožné si jeho velikost nějak představit. Naše Slunce, které je největším tělesem své soustavy, je ve srovnání s rozlehlostí vesmíru pouhým prachovým zrnkem.
Mléčná dráha Jednou z galaxií ve vesmíru je Mléčná dráha čili Galaxie. Jde o shluk asi 200 miliard hvězd, z nichž většina má svoji rodinu planet. Patří do ní i Slunce a Země.
Vesmír Naše galaxie je jen jednou ze stovek miliard galaxií v rozpínajícím se vesmíru. Na snímku je maličká část vesmíru s roztroušenými galaxiemi.
Slunce je nejžhavější těleso sluneční soustavy: teplota jeho povrchu dosahuje zhruba 5 500 °C. Moc horko na návštěvu!
Slunce
V nesmírných prostorách mezi hvězdami a galaxiemi je vesmír velmi, velmi chladný: v těchto oblastech teplota klesá pod –270 °C. Vesmírná tělesa však mají velmi rozdílné teploty.
Jak chladno je ve vesmíru?
Když exploduje velmi hmotná hvězda a stane se supernovou, teploty mohou dosáhnout až 55 000 000 °C.
Supernova
Na Uranu se střídají dvě roční období, z nichž každé vládne 21 roků. Po tu dobu jeden z pólů planety směřuje ke Slunci, takže zimní strana planety 21 roků tone ve tmě!
Uran
Mají na jiných planetách léto a zimu?
16 VESMÍR
Odpovědi si ověř na stranách 132–133.
2. Kde je nejchladnější známé místo ve vesmíru?
1. Je chladnější Neptun, nebo jeho měsíc Triton?
?
Průměrná teplota na Neptunu je –214 °C. Jeho největší Měsíc Triton je ještě chladnější, s teplotami padajícími až k –235 °C!
Neptun
Měsíc je svět s extrémními teplotami. Na sluneční straně může být až 123 °C, zatímco v nejchladnějších částech až jen –233 °C.
Měsíc
Tato mlhovina, vzdálená od Země stovky světelných roků, je nejchladnějším známým místem ve vesmíru. Teplota uvnitř tohoto plynného oblaku klesá až na –272 °C.
Mlhovina Bumerang
Průměrná teplota na zemském povrchu je zhruba 15 °C, místní teploty závisejí na roční i denní době a na poloze na Zemi.
Země
Nejžhavější planeta sluneční soustavy Venuše má tlustou a hustou atmosféru, která napomáhá povrchové teplotě až 470 °C.
Venuše
17
40
SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Fáze Měsíce
Proč Měsíc na obloze mění tvar?
Měsíci trvá jeden ob let Země necelých 28 dnů. Ro zdílné tvary, které při tom na oblo ze nabývá, se označují jako měs íční fáze.
poslední čtvrť
couvající srpek
Měsíc lze na noční obloze pozorovat téměř ze všech míst na Zemi. Někdy je krásně kulatý, jindy má tvar srpku. Tvar Měsíce samotného se samozřejmě nemění, to jen nám se to tak jeví v důsledku odlišného nasvícení Sluncem na různých místech jeho oběžné dráhy kolem Země.
nov Slunce
dorůstající srpek
první čtvrť
1. Nov
2. Dorůstající srpek
3. První čtvrť
4. Dorůstající Měsíc
V této fázi Měsíc ze Země nevidíme, protože Slunce osvětluje část měsíčního povrchu odvrácenou od Země.
Jak se Měsíc sune po své dráze kolem Slunce, spatříme osvětlenou malou část jeho povrchu, jež zatím vypadá jako úzký srpek.
Měsíc nyní urazil čtvrtinu své oběžné dráhy a osvětlena je zhruba polovina jeho disku.
Měsíc je každou noc větší, nabývá stále vypouklejší tvar a postupně se mění v kruh.
1
2
3
4
41
Jak se liší obě strany Měsíce?
í ejjasnějš n je íc s Mě a noční objekt n obloze.
Přivrácená strana Přivrácená strana Měsíce trvale směřuje k Zemi. Naše planeta ji do jisté míry chrání před meteority, i tak je na ní ale mnoho dopadových kráterů.
couvající Měsíc
úplněk
? 1. Země obíhá kolem Měsíce.
Odvrácené strana
2. Na odvrácené straně Měsíce je mnoho kráterů.
Odvrácená strana Měsíce trvale směřuje od Země. Zatím jediní lidé, kteří ji na vlastní oči viděli, byli astronauti na cestě kolem Měsíce. Je pokryta početnými krátery.
dorůstající Měsíc
3. Existuje osm měsíčních fází.
Odpovědi si ověř na stranách 132–133.
5. Úplněk
6. Couvající Měsíc
7. Poslední čtvrť
8. Couvající srpek
Celá přivrácená strana Měsíce je zalita slunečním světlem a nastává „úplný Měsíc“ – úplněk.
Měsíc nyní ubývá neboli couvá a bude tak činit až do dalšího novu.
Měsíc je nyní ve třech čtvrtinách své dráhy kolem Slunce.
Vidíme již jen srpek měsíčního disku – Měsíc již téměř dokončil svoji cestu kolem Země.
5
6
7
8
42
SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Může být ve dne tma? Zatmění Slunce může způsobit tmu „za bílého dne“. Nastává, když Měsíc projde přímo mezi Zemí a Sluncem. Měsíc při pohledu z některých míst na Zemi zastíní sluneční světlo a nastane tma. Jak zatmění Slunce funguje
přesně V určitém bodě své oběžné dráhy Měsíc občas projde , Slunce než menší em mnoh je Měsíc m. Slunce a Zemí mezi zcela disk ní sluneč e dokáž avšak je Zemi podstatně blíž, takže říká zakrýt. Většinou jej ale zakryje jen neúplně – tomu se ní. částečné zatmě
Země
Měsíc
Slunce
Existují i další typy zatmění? Zatmění Měsíce Zatmění Měsíce nastane, když Země projde mezi Měsícem a Sluncem. Stín Země dopadne na Měsíc, část slunečního světla se ale ohne v atmosféře a zabarví Měsíc do temně červeného odstínu.
Přechod Venuše Venuše nebo Merkur občas projdou mezi Sluncem a Zemí – tento jev se označuje jako přechod. Temná skvrnka na snímku je Venuše přecházející přes Slunce.
43
plného ú m e h ě B Slunce zatmění estanou často př e i, protož c á t p t a zpív že přišla , m je o mají d noc.
Sluneční koróna Když Měsíc zakryje Slunce, lze spatřit korónu – žhavé plyny unikající ze Slunce.
? 1. Dokážete odhadnout, jak dlouho trvá sluneční zatmění?
Diamantový prsten Přesně v okamžiku, kdy úplné zatmění Slunce končí, objeví se nádherný záblesk světla; tomuto jevu se říká „diamantový prsten“.
2. Proč si lidé mají pořídit před pozorováním zatmění Slunce speciální brýle? 3. Jak se říká jevu, kdy Měsíc zakryje jen část Slunce? Odpovědi si ověř na stranách 132–133.
44
SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Mají i jiné planety měsíce? Náš Měsíc není ve sluneční soustavě jediný. Kromě Merkuru a Venuše mají své měsíce všechny ostatní planety. Mají je i některé planetky a trpasličí planeta Pluto má měsíců hned pět. Miranda Drobná Miranda obíhá kolem Uranu. Tento měsíc vyhlíží jako slepený z rozdílných kusů. Jsou na něm nejvyšší útesy v celé sluneční soustavě.
Ganymed Největší měsíc ve sluneční soustavě je dokonce větší než planeta Merkur! Ganymed je jedním z 67 měsíců Jupiteru.
Mohl by být na měsících život? Europa
Titan
Tento měsíc krouží kolem Jupiteru. Pod zmrzlým povrchem má kapalný oceán. Vědci se domnívají, že v tomto oceánu by mohl existovat život.
Tento měsíc Saturnu má jako jediný v celé sluneční soustavě atmosféru. Podle vědců by se mohl podobat rané Zemi a mohly by na něm být jednoduché formy života.
Io Tento měsíc Jupiteru je těleso s nejsilnější sopečnou činností ve sluneční soustavě. Jsou na něm stovky sopek, z nich některé chrlí lávu do výšky stovek kilometrů.
Enceladus Je šestý největší z 62 Saturnových měsíců a jeho ledová kůra kryje oceán kapalné vody. Led vyvržený gejzíry z Enceladu tvoří jeden ze Saturnových prstenců.
?
Které kamenné červené planetě náležejí tyto dva nepravidelně tvarované měsíce? Odpověď si ověř na stranách 132–133.