Osmadvacet výletů. Takový lán světa je to, celá jižní část středních Čech! O každé krajině se říká, že je to „území pestré“, až se z toho stal ekovlastenecký blábol bez obsahu. Řekněme to jinak. Tohle je šestice odlišných, kontrastních krajin. Liší se od okolí a skládají se do šikmých pásů jihozápadního směru. V každém z nich jsou jiné horniny, a tím i terénní tvary, vegetace a krajinná mozaika.
Křivoklátsko je lesnaté, zemědělsky nikdy moc osídlené, samá rokle, kopec a neúrodné půdy na usazeninách a sopečných horninách nejstarších prvohor. Český kras a Podbrdsko je klimaticky teplejší oblast vápenců a břidlic. Brdy a Hřebeny, to je tvrdé pohoří z ještě tvrdšího křemence, taková vnitrozemská Šumava, vznešená, studená a jednotvárná. Střední Povltaví a nejdolejší Posázaví je krajinou hlubokých říčních údolí na břidlicích v sousedství žul. Od Sedlčan k městu Sázavě se táhne měkce zvlněný kraj žulových pahorků, kopečků a kopců. Z Benešova do Vlašimi a zas nahoru k Sázavě, to už je vlastně předpolí chladné Českomoravské vrchoviny a tvoří jej hlavně ruly, opět v širokém plášti sousedních žul. Je to kraj tří řek, stéká se zde Stará řeka Berounka, Velká řeka Vltava a Zlatá řeka Sázava. Příroda se tu střídá s kulturou a hlavně se obě prolínají, cítíme blízkost Prahy a jsme ve městě i na venkově, v přírodě i v civilizaci. Dokonce převažuje příměstská zóna Prahy, místy s nevýhodami města a bez výhod venkova, zato jinde s výhodami obou. Venkované a měšťáci, chataři a chalupáři, trampové a výletníci, turisté a zahrádkáři, všechny ty subkultury tady dávno navzájem prorostly. Historicky zde sehrál zásadní roli tramping, protože za trampy šli vodáci, chataři, pak chalupáři, a když se do toho opřela transformace zemědělství a nutnost místy si přírodu chránit jako rekreační zázemí, bylo vymalováno. Ale podívejte se na to sami, vlastníma očima.
Tak tedy vstávat – a ven! Na výlet!
Jiří Sádlo terénní biolog
Úvodní slovo autora
Milí přátelé putování v přírodě, vítám vás v mém rodném kraji, který (troufnu si říct) docela dobře znám. Mládí jsem prožil na Benešovsku a Podblanicku, údolí vlašimské Blanice, kde jsme měli chatu, znám jako svoje boty a určitě bych nespočítal, kolikrát jsem zdolal Velký Blaník, na jehož vrchol jsem to z domova měl přesně deset kilometrů.
Posledních 20 let bydlím na jižním okraji Prahy, na hraně vltavského kaňonu, nedaleko místa, kde naše nejdelší řeka přijímá vody Berounky a Sázavy. Není divu, že si naši předkové pro hlavní město vybrali právě tuto přirozenou křižovatku: bod, k němuž se ze tří světových stran sbíhaly cesty, lidé i myšlenky a kde se krajina sama nabízela jako místo setkávání, ochrany i moci. V dnešní době můžeme putovat nejenom podél řek, k výběru je bezpočet cest, které právě v oblasti na jih od Prahy tvoří neuvěřitelně hustou síť. Kombinace blízkosti
hlavního města a jedinečné krajiny vedla k tomu, že právě tady vznikly jedny z prvních značených turistických stezek. Z mnoha možností jsem pro vás vybral 28 výletů, které podle mě představují to nejlepší, co oblast na jih od Prahy nabízí. Kritériem byla nejenom přírodní malebnost, ale také poutní místa, hrady, zámky, kláštery či jiné lokality spojené s naší historií. Nevynechal jsem ani drobné zajímavosti, jako třeba studánky nebo památné stromy, a také některé méně známé a nedoceněné lokality – takže objevíte kupříkladu Týnčanský kras, okolí Makové hory nebo vrchol, kterému se přezdívá brdský Olymp. Některé výlety pak v sobě nesou téma, které zdánlivě s turistikou nesouvisí, ale přenese vás do světa fantazie – můžete tak například odhalovat český středověk po trase světoznámé hry Kingdom Come: Deliverance, prožít cestu Mistra Jana Husa z Krakovce na Zvíkovec
nebo se s dětmi vydat po stopách kocourka Mikeše.
Poslední 29. kapitola pak nabízí přechod po středočeské pasáži dálkové turistické a poutní trasy Via Czechia – Centrální stezka. Téměř 270 kilometrů mezi Liblínem a Ledčí nad Sázavou vás provede údolími Berounky a Sázavy a budete tak mít možnost souvisle poznat celou jižní část Středočeského kraje. Více se o této dálkové trase dozvíte v mé knize Centrální stezka – Napříč Českem od západu k východu. Jednou z výhod okolí Prahy oproti horským oblastem je nižší nadmořská výška, která umožňuje pěší putování i v zimě. Tedy mimo jiné v době, kdy v přírodě najdete ticho a klid. Sám vyrážím na takové zimní nebo předjarní výlety, kdy mohu obdivovat krajinu pocukrovanou sněhem, zamrzlé vodopády nebo daleké výhledy nad inverzní oblačností. Některé výlety si o mimosezónní návštěvu přímo říkají – ať už jsou to jarně rozkvetlé
růže v konopišťském parku, nebo podzimně zabarvené Voděradské bučiny. Přijměte tedy tohoto průvodce i jako inspiraci k celoročnímu toulání a vyrazte, ať je venku mráz, nebo horko.
Přeji vám pohodové putování!
Jan Hocek
Okolí Prahy jih
Oblast, kterou tento průvodce pokrývá, určuje několik geografických prvků. Jednak je to administrativní hranice Středočeského kraje, přičemž pouze jediný výlet (výstup na Radeč) leží celý mimo tento kraj (důvodem je fakt, že Radeč náleží ke Křivoklátské vrchovině, a je dokonce jejím nejvyšším vrcholem).
Hranicí, která okolí Prahy dělí na jižní část, jsou pak dálnice D6 (karlovarská) a D11 (královehradecká).
Důležitým jednotícím prvkem je geomorfologické členění a zahrnutí významných turistických oblastí. Popisovaná oblast leží na třech geomorfologických podsoustavách, kterými jsou Plzeňská pahorkatina, Brdská podsoustava a Středočeská pahorkatina. Mnohem známější a vymezením jasnější jsou ale přirozené oblasti, které geomorfologii kombinují s přírodními fenomény a turistickými aspekty. V průvodci je tak vymezeno pět oblastí, podle kterých jsou seřazeny i jednotlivé výlety. Od západu na východ jsou to: Křivoklátsko (výlety
1–5), Brdy a Hřebeny (6–10), Český kras (11–14), Střední Povltaví (15–20) a Posázaví (21–28).
Nejvyšší nadmořské výšky dosahují Brdy, jejichž vrchol Tok, vysoký 865 metrů n. m., je nejenom nejvyšší ve Středočeském kraji, ale jde zároveň o pátou nejizolovanější českou horu. Z dalších deseti brdských „osmistovek“ jmenujme jen o dva metry nižší Prahu, 827 metrů vysoký Třemšín nebo Jordán s kótou 826 metrů n. m.; na Brdy navazující Hřebeny dosahují svého maxima 661 metrů n. m. na vrchu Studený. Nejvyšším vrcholem Křivoklátské vrchoviny je 721 metrů vysoký Radeč a nesmíme zapomenout ani na výrazný Velký Blaník dosahující 638 metrů n. m. nebo nejvyšší vrchol Hudlické vrchoviny, 609 metrů vysokou Krušnou horu. V těsné blízkosti Prahy se ještě sluší zmínit nejvyšší vrchol okresu Praha-východ Pecný, dosahující 545 metrů. Členitost krajiny ale není dána jen vrcholy – jsou to i hluboká údo -
lí a zářezy, které oblasti na jih od hlavního města dodávají punc jedinečnosti. V tomto ohledu můžeme obdivovat nejenom údolí Berounky a Sázavy, terén prořezávají i méně známé říčky a potoky, jako například Kocába, Litavka, Zbirožský potok, Rakovnický potok, Loděnice, Radotínský potok nebo vlašimská Blanice. Největší vertikální rozdíly pak najdeme ve vltavském kaňonu, jehož dno sahá místy až 250 metrů pod okolní terén. Údolí Vltavy tak můžeme přirovnat k jakémusi „hřebenu hor naruby“ se zachovalou a unikátní přírodou. Divokost vltavského údolí dále umocňují četné boční rokle a skalnaté srázy s mnoha vyhlídkami. V popisované oblasti se rozkládají čtyři chráněné krajinné oblasti –největší z nich je CHKO Křivoklátsko, dále tu najdeme jednu z našich nejmladších CHKO Brdy, CHKO Český kras a také nejmenší chráněnou krajinnou oblast v Česku, CHKO Blaník. Tuto velkoplošnou ochranu doplňu-
jí v rámci jižní části Středočeského kraje přírodní parky Třemšín, Hřebeny, Střed Čech, Hornopožárský les, Velkopopovicko, Džbány–Žebrák, Jistebnická vrchovina a Petrovicko. Přírodně nejcennější lokality pokrývají národní přírodní rezervace, kterých tu můžeme napočítat celkem sedm. Jsou to: Karlštejn (rozlohou čtvrtá největší národní přírodní rezervace v Česku), Koda, Týřov, Velká Pleš, Vůznice (vše Křivoklátsko), Drbákov – Albertovy skály (střední Povltaví) a Voděradské bučiny (Posázaví).
Turistika v okolí Prahy Jih
Historicky patří střední Čechy k průkopnickým oblastem turistiky a pobytu v přírodě v našich zemích. Je to dáno zejména blízkostí Prahy – velkoměsto logicky generovalo nové trendy a malebné okolí vyzývalo od doby osvícení k bližšímu poznávání.
Již od středověku se lidé vydávali na poutě k významným poutním místům (například Svatá Hora u Příbrami) a byla to také šlechta, která podnikala cesty mezi svými hrady a sídly. Později v blízkosti Prahy vznikají první krajinářské a romantické parky jako například Veltrusy, Konopiště nebo Vlašim, které podporují zájem o pobyt v přírodě.
Skutečný počátek turistiky přichází ve druhé polovině 19. století, přičemž klíčovou roli hraje rozvoj železnice, usnadňující výlety z Prahy do okolí. Oblíbenými cíli se stává zejména Posázaví, Křivoklátsko a oblast Českého krasu. V roce 1889 byly vyznačeny první turistické trasy – stezka ze Štěchovic ke Svatojánským proudům (část této trasy zanikla zatopením slapskou přehradou) a Cesta Vojty Náprst-
ka z Berouna na Karlštejn, která je nejstarší dochovanou turistickou trasou v Česku. Později vznikají další trasy, například z Řevnic k poutnímu místu Skalka nebo z Holoubkova na vrchol Radeč. Zapomenout nesmíme ani na ikonickou Posázavskou stezku mezi Pikovicemi a Žampachem nebo jednu z našich prvních dálkových tras, která z Prahy mířila přes Brdy na Šumavu.
Po první světové válce se vedle pěší turistiky rozvíjí vodáctví na Sázavě, Vltavě a Berounce a střední Čechy se stávají jakýmsi rekreačním zázemím Prahy. Fenoménem je vznik trampingu, inspirovaný skautingem a hnutím woodcraft, kdy mladým lidem už nestačí jednodenní výlety a chtějí uniknout z města a v přírodě trávit více času. Střední Čechy se stávají kolébkou českého trampingu a vznikají první osady v Posázaví, Brdech, kolem Svatojánských proudů nebo v údolí Kocáby. Trampské osady tvoří dodnes charakteristický rys mnoha míst na jih od Prahy. Malebná krajina s množstvím zámků a dalších historických památek vy-
tváří v oblasti jižně od Prahy ideální prostor pro turistiku a výlety do přírody. Mezi nejnavštěvovanější patří hrady Karlštejn, Křivoklát a Český Šternberk a také Průhonický park a zámek či zámek Konopiště, obklopený rozsáhlým parkem. Z dalších oblíbených hradů a zámků přístupných veřejnosti jmenujme Zbiroh, Točník, Krakovec, Nižbor, Mníšek pod Brdy, Dobříš či Jemniště. Tyto honosné stavby doplňují zříceniny, jako jsou například Týřov, Žebrák, Valdek nebo Zbořený Kostelec. Častým cílem jsou také rozhledny, přičemž z těch historických zmiňme zejména dřevěnou rozhlednu ve tvaru husitské hlásky, která se na vrcholu Blaníku tyčí od roku 1941. Tou nejstarší je rozhledna na vrcholu Děd z roku 1893, která ovšem byla v době vydání průvodce dlouhodobě uzavřena. Z dalších vyhledávaných rozhleden zmiňme rozhledny Velká Buková a Máminka (Křivoklátsko), Studený vrch a Korunka (Hřebeny), Veselý vrch, Milada a Drtinova rozhledna (Střední
Povltaví) nebo Špulka, Pepř a Ládví u Kamenice (Posázaví).
Přirozené vyhlídky najdeme zejména na okrajích údolí Berounky nebo Sázavy, jedinečné jsou pak četné výhledy podél vltavského kaňonu se známými vyhlídkami Máj a Solenická podkova. Z dalších přírodních cílů ve Středočeském kraji turisté nejčastěji míří do Koněpruských jeskyní.
Vedle pěších turistických stezek protkává krajinu středních Čech množství cyklistických tras. Z těch dálkových jmenujme například Vltavskou cyklostezku EuroVelo 7, Posázavskou cyklotrasu č. 19 nebo Brdskou magistrálu. Středočeský kraj také protínají dvě dálkové stezky Via Czechia, které mají své pěší i cyklistické varianty – Centrální stezka a Stezka středozemím. Z dalších aktivit v přírodě se velké oblibě těší splouvání Sázavy a Berounky, přičemž úsek z Týnce nad Sázavou do Pikovic patří k nejhezčím vodáckým pasážím u nás. Vyznavači běžkování nebo backcountry lyžování najdou zimní sněhovou oázu obvykle jen v nejvyšších polohách Brd.
Jak používat průvodce
Průvodce obsahuje celkem 28 jednodenních výletů různé obtížnosti a jeden vícedenní přechod – celkem téměř 600 kilometrů tras. Až na výjimky vedou výlety po značených cestách, naučných stezkách nebo po místním značení. K orientaci lze použít mapky u jednotlivých kapitol, případně se vybavit podrobnou turistickou mapou. Všechny trasy jsou k dispozici online v aplikaci mapy.com a najdete je na www.viaczechia.cz/pruvodce, případně naskenujte QR kód na přední předsádce.
Popsané výlety jsou řazeny po jednotlivých geomorfologických oblastech přibližně ve směru od západu k východu a jejich rozvržení umožňuje komplexní poznání oblasti od Křivoklátska až k Posázaví. Výlety jsou rozděleny podle náročnosti do tří kategorií (1–3). Obtížnost najdete u každého výletu a také u přehledové mapy na přední předsádce. Náročnost si ale můžete přizpůsobit a výlet usnadnit, na což upozorňujeme v odstavci Doprava a logistika.
1
Obtížnost 1 (lehká trasa, na předsádce vyznačeno zeleně).
Výlety snadným terénem s malým převýšením a délkou většinou do čtyř hodin chůze. Trasy obvykle vedou po dobře upravených cestách a na vícero místech umožňují případné zkrácení. Jsou vhodné i pro rodiny s menšími dětmi nebo pro osoby s fyzickým handicapem.
2
Obtížnost 2 (středně těžká trasa, na předsádce vyznačeno oranžově).
Výlety, které již kladou jisté nároky na fyzickou zdatnost. Trasy mají větší převýšení a jejich délka obvykle dosahuje 4–6 hodin chůze. Místy mohou být vedeny exponovanějším terénem, stále však nabízejí možnosti rychlého ústupu nebo zkrácení.
3
Obtížnost 3 (těžká trasa, na předsádce vyznačeno červeně).
Obvykle celodenní výlety s velkým celkovým stoupáním a náročnějším
terénem. Trasy často poskytují jen omezené možnosti zkrácení nebo ústupu při krizi či zhoršení povětrnostních podmínek. Vhodné pro zdatné a zkušenější turisty s odpovídající výbavou. U dětí je třeba být si jist jejich fyzickou výkonností.
Parametry trasy zobrazují piktogramy na úvodní stránce:
8 km
Celková délka , jak je vyznačena v mapě červenou čarou. Alternativní trasy (nezahrnuté v kilometráži) jsou vyznačeny modrou čarou.
3 hod.
480 m
Celkový čas odpovídající průměrnému tempu zdravého dospělého člověka, včetně několika krátkých zastávek.
Celkové stoupání, tj. součet všech nastoupaných metrů během výletu. Údaj je ode -
čten z aplikace mapy.com. Orientační mapu doplňuje výškový profil a kilometráž s vyznačením barvy turistické značky, po které trasa vede. Kromě pěších turistic-
UPOZORNĚNÍ
Přestože v době vydání průvodce odpovídaly uvedené údaje skutečnosti, nemusí být trvale platné. Jedná se například o úpravu pravidel pohybu turistů, uzavírky cest, omezení některých služeb apod. Před výletem se nezapomeňte s aktuálními podmínkami seznámit.
kých tras vedou výlety po naučných stezkách, cyklotrasách a výjimečně i po neznačených cestách.
Místa startu a cíle jsou volena s ohledem na veřejnou dopravu nebo leží v dosahu oficiálních parkovišť. U jednosměrných tras je počítáno s návratem veřejnou dopravou. Rovněž jsou uvedeny informace o možnostech stravování v restauracích na trase.
Samostatný odstavec popisuje vhodnost trasy pro malé děti a průchodnost pro kočárky nebo vozíky. Doporučení pro kočárky je vzhledem k proměnlivému stavu cest a různým typům kočárků orientační.
Novinkou tohoto průvodce je „haiku“ – krátká báseň shrnující nejsilnější dojmy autora z každého výletu.
Pravidla pro šťastný návrat
Abyste si výlety užili, je dobré seznámit se s hlavními zásadami pohybu v přírodě a také s pravidly chování v přírodních rezervacích nebo chráněných krajinných oblastech. Tyto informace naleznete na https://aopk.gov.cz/jak-se-chovat-v-prirode.
Zásady zodpovědného pohybu a pobytu v přírodě vycházejí především z osvědčeného a prověřeného severoamerického konceptu „Leave No Trace”. Pro české prostředí je do šesti principů zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
1. Vím, kam jdu.
2. Chráním přírodu a vše, co poskytuje.
3. Respektuji místní obyvatele i ostatní turisty.
4. Zodpovídám za svou bezpečnost.
5. Nenechávám po sobě stopy.
6. Podílím se na péči.
Seznamte se s naším „desaterem“ pro pěší výlety
1. Nepřeceňujte síly a zvolte takový výlet, který odpovídá vašim schopnostem nebo schopnostem nejslabšího člena skupiny.
2. Seznamte se předem s trasou – kudy vede, zda jsou někde komplikovaná místa nebo aktuální uzavírky. Uzavírky cest ukazuje například aplikace mapy.com.
3. Nabijte svůj mobilní telefon a uložte do něj důležité kontakty. Stáhněte si aplikaci Záchranka a vezměte si příruční lékárničku.
4. Zkontrolujte předpověď počasí. Mějte na paměti, že předpověď je často nespolehlivá a skutečnost může být horší, než jste čekali. Spíše než déšť vás může zaskočit nízká teplota (vznik náledí), mlha (bloudění) nebo vítr (hypotermie).
5. Do hor a do přírody vždy noste odpovídající oblečení a obutí, lehká větrovka by neměla chybět v žádném batohu. Dále dle podmínek čepice, rukavice, pláštěnka a při náledí nesmeky. Vybavte se pitím a záložní energetickou stravou.
6. Mějte s sebou turistickou mapu nebo mobilní telefon se staženou mapovou aplikací.
7. Zejména do vyšších poloh vyrážejte brzy ráno – dopoledne obvykle panuje stabilnější počasí, v létě mohou odpoledne přijít bouřky.
8. Nechoďte sami, a pokud už takto vyrážíte, sdělte partnerovi nebo kamarádům své plány.
9. Vždy mějte záložní plán – ústupové varianty pro případ komplikací (zranění, únava, změna počasí apod.).
10. Dodržujte pravidla chování v dané oblasti a respektujte aktuální uzavírky cest. V přísných rezervacích nechoďte mimo značené cesty, v zimě nevstupujte do lyžařských stop bez lyží.
